34 C 303/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 12 355,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel , anonymizováno, prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřel s žalovaným Smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému dne , datum, převodem na jeho bankovní účet částku , částka, , která měla být splacena nejpozději dne , datum, . Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a úrokem ve výši , částka, . Pohledávka za žalovaný byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, .

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač byla soudem vyzván.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).

4. Z předsmluvních informací a ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne , datum, mezi , anonymizováno, (dále jen „původní věřitel“) a žalovaným. Smlouvou se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši , částka, a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, do 30 dnů od odeslání finančním prostředků žalovanému, přičemž celková částka ke splacení činila , částka, (čl. II bod 2 písm.b). Z dodatku ke smlouvě ze dne , datum, soud zjistil, že s ohledem na platby žalovaného činila aktuální výše nesplaceného jistiny ke dni uzavření dodatku částku , částka, a nesplacené náklady částku , částka, . Dále byla sjednána změna splatnosti nesplacené jistiny na den , datum, , přičemž celková částka, která měla být splacena k novému datu splatnosti činila částku , částka, .

5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne , datum, byla na bankovní účet původního věřitele připsána platba , částka, z bankovního účtu č. , č. účtu, .

6. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistilo, že dne , datum, z bankovního účtu původního věřitele odešla platba , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, .

7. Mezi , Anonymizováno, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne , datum, uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným ve výši , částka, .

8. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu v dodatečné lhůtě 3 dnů s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou. Odeslání písemnosti je doloženo podacím lístkem.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel žalovanému oznámil jeho pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

10. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel , anonymizováno, na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, poskytl žalovanému na jeho bankovní účet téhož dne částku ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal splatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a úrokem ve výši , částka, do 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému. Posléze dodatkem ze dne , datum, bylo datum splatnosti stanoveno na den , datum, , přičemž výše nesplacené jistiny k tomuto datu činila částku , částka, . Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, .

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“ úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená14. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZSÚ“ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost „s odbornou péčí.“15. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřel původní věřitel dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, s žalovaným coby spotřebitelem, proto soud právní vztahy mezi účastníky posuzoval dle zákona č. 267/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

18. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se k jednání nedostavila o odročení jednání nepožádala a soud jí tak nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že žalobkyně je povinna tvrdit a označit důkazy pro svá tvrzení o tom, z jakých konkrétních a konkrétně označených listin, podkladů a dokumentů posuzovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru a jaké konkrétní informace při posuzování úvěruschopnosti žalovaného získala.

19. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

21. Podle § 87 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy o úvěru, a to konkrétně ve výši , částka, . Žalovaný ke dni , datum, dlužil částku , částka, . Soud proto uložil žalovanému, aby uhradil žalobkyni nesplacenu jistinu ve výši , částka, v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 ZSÚ. Uvedená částka je rozdílem mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla a částkou, kterou jí žalovaný uhradil. Poněvadž žalobkyně požadovala na nesplacené jistině částku , částka, namísto částky , částka, , musel soud žalobu co do částky , částka, zamítnout. Soud žalobu zamítl i co do částky , částka, , neboť důsledkem neplatnosti smlouvy je i to, že žalobkyně nemá nárok na smluvní úrok.

22. Ustanovení § 87 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele) (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).; nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZSÚ. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

23. V řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době splatnosti poskytnuté jistiny ve smyslu ust. 87 ZSÚ, a proto ji určil soud. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, netvrdil ani nedoložil ničeho ke svým majetkovým poměrům. Proto soud neshledal žádného důvodu stanovit delší dobu plnění a odchýlit se od ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení, tak byla žaloba zamítnuta, neboť nárok žalobkyně na úroky z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím. Doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaný proto není s úhradou jistiny úvěru v prodlení. Soud tedy žalobu zamítl i co do zákonných úroků z prodlení.

24. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z.

25. O náhradě nákladů řízen soud rozhodl podle §142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť účastníci byli úspěšní přibližně stejně.