34 C 318/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 29 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 29 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 29 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 29 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 29 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 29 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 29 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 29 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,50 %, zákonného úroku z prodlení z částky 29 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,00 %, zákonného úroku z prodlení z částky 29 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,75 %, zákonného úroku prodlení z částky 29 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,00 %, zákonného úroku z prodlení z částky 29 000 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 29 000 Kč. Uvedla, že právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které mu poskytl částku 45 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 76 320 Kč sestávající se z půjčky ve výši 45 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 31 320 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 1 440 Kč. Žalovaný uhradil 47 320 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalovaná částka je jistinou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci jednal dne [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963Sb, občanského soudního řádu, dále jen „ o. s. ř.“).

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] (smlouva o půjčce). Předmětem smlouvy byl závazek společnosti poskytnout žalovanému půjčku ve výši 45 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 31 320 Kč vrátit společnosti v pravidelných 53 týdenních splátkách ve výši 1 440 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy (smlouva o půjčce). Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že převzal celou částku půjčky v hotovosti (smlouva o půjčce). Žalovaný uhradil 47 320 Kč, přičemž tato částka byla započítána nejprve na souhrnný poplatek posléze na jistinu (smluvní podmínky). Podle smluvních podmínek při 53 týdenních splátkách činní RPSN (roční procentní sazby nákladů) 206,8% ročně. Pohledávka z této smlouvy byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávky). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (dopis právního předchůdce žalobkyně).

5. Podle § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 87/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

6. Podle § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zák.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. podle § 3 obč.zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

9. Podle § 39 obč.zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle § 41 obč.zák., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

11. Na základě shora uvedeného skutkového závěru a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena Smlouvy o půjčce podle § 657 obč. zák. Jestliže žalobkyně tvrdila, že žalovaný převzal peněžní prostředky v den uzavření smlouvy, podporuje listina obsahující text smlouvy o půjčce žalobkyně tvrzení a ta skutečnost, že žalovaný Smlouvu o půjčce podepsal svědčí pro závěr, že předmět půjčky od právního předchůdce žalobkyně skutečně převzal, a tudíž došlo k uzavření smlouvy o půjčce. Ve smlouvě si účastníci sjednali úroky dle § 658 obč. zák., které byly smluvně označeny za souhrnný poplatek. Tento činil 31 320 Kč Cena peněz, resp. souhrnný poplatek, tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčení jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky. Jen těžko si lze totiž představit, že by právní předchůdce žalobkyně jakožto podnikatel půjčoval peníze zadarmo, resp. jen s navýšením o náklady s půjčením spojené. Soud tedy souhrnný poplatek přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši přesahujícím 60%, přitom obvyklá úroková míra v bankovním sektoru v roce 2007 byla v rozsahu 17,39 – 20,33 % ročně. V daném případě úrok přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více jak třikrát, tedy několika násobně nežli je obvyklé. Z toho lze tedy učinit závěr, že sjednaný souhrnný poplatek je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Ujednání o úroku je ujednáním neplatným a nemá tak vůči žalovanému žádné právní následky.

12. Dále soud dospěl k závěru k závěru, že toto ujednání o úroku (souhrnný poplatek) není oddělitelné od ostatních částí smlouvy, je jeho součástí. K tomuto závěru vede soud zejména skutečnost, že z předtištěného formuláře smlouvy o půjčce, resp. smluvních podmínek, vyplývá, že byla pevně stanovena (navrhovatelem, kterým byl právní předchůdce žalobkyně) výše RPSN a z ní vyplývající výše splátek a výše souhrnného poplatku, když jiná možnost připuštěna nebyla. Tedy bez sjednání RPSN, potažmo souhrnného poplatku, by nedošlo k poskytnutí půjčky žalované. Ve smlouvě byla uvedena celková dlužná částka včetně souhrnného poplatku, kterou byl žalovaný povinen právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit. Po vypočtení souhrnného poplatku byl tedy žalovaný povinen zaplatit jednu nedělitelnou částku. Splátky byly nastaveny tak, že nejprve byly započitatelné na částku odpovídající souhrnnému poplatku a poté částku odpovídající jistině. Bez zaplacení souhrnného poplatku by tedy nedošlo ke splacení půjčky. Z těchto okolností lze jednoznačně uzavřít, že neplatně sjednaný souhrnný poplatek činí absolutně neplatnou celou smlouvu o půjčce (rovněž pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák.).

13. Jestliže mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o půjčce, žalovaný převzal částku ve výši 45 000 Kč, uzavřená smlouva je ze shora uvedených důvodů stižena absolutní neplatností, pak žalovanému vznikla povinnost předmětnou částku na základě výzvy žalobkyně vrátit žalobkyni. Žalovaný uhradil částku 47 320 Kč, přičemž od této částky je třeba odečíst částečné platby žalovaného, které právní předchůdce žalobkyně započetl, nejprve na souhrnný poplatek nikoli na jistinu. Žalovaný tedy vrátil žalobkyni celou půjčenou částku před podáním žaloby. Žalobkyni tal nevzniklo právo na zaplacení souhrnného poplatku (31 320Kč), neboť ten byl sjednán v absolutně neplatné smlouvě. Žalobkyni rovněž nevznikl nárok na úhradu úroků z prodlení neboť dne [datum] byla již půjčka zcela uhrazena.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci úspěšný má tak vůči žalobkyni v obecné rovině nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný však v průběhu řízení zůstala zcela pasivní a žádné náklady mu tak vzniknout ani nemohly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.