34 C 33/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 2 305,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 305,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 305,13 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu dne (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala zaplacení částky 2 305,13 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] s účinností od [datum], na základě které se zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně zprostředkování platebních transakcí ve prospěch třetích stran a žalovaná se zavázala za tyto služby platit ceny dle vyúčtování. Součástí účastnické smlouvy byla kupní smlouva koncového zařízení a všeobecné podmínky žalobkyně. Na základě kupní smlouvy se žalobkyně zavázala prodat žalované koncové zařízení [název zařízení] [anonymizováno] a žalovaná se zavázala uhradit za zařízení kupní cenu. Poskytnuté služby třetích stran byly vyúčtovány fakturou [číslo] na částku 305,13 Kč splatnou dne [datum]. Fakturou [číslo] na částku 2 000 Kč se splatností dne [datum] byla žalované vyúčtována podmíněná sleva kupní ceny, neboť účastnická smlouva byla ukončena před uplynutím sjednané doby trvání smlouvy (24 měsíců) z důvodu nehrazení poskytnutých služeb řádně a včas.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k této výzvě k této výzvě nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] v níž se žalovaná zavázala za poskytované služby elektronických komunikací platit sjednanou cenu uvedenou ve vyúčtování. Smlouva byla uzavřena na dobu 24 měsíců. Součástí smlouvy byly i všeobecné podmínky, obchodní podmínky platebních služeb a ceník. Dle všeobecných podmínek mohla žalovaná provádět i platební transakce prostřednictvím sítě žalobkyně a způsobilého elektronického komunikačního zařízení, kterým mohla hradit zboží a služby poskytovaných třetími stranami, kdy částku zaplacenou žalobkyní na základě žalovanou provedených platebních transakcí byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni spolu s cenou za služby dle vyúčtování. V rámci účastnické smlouvy si dále žalovaná zakoupila od žalobkyně koncové zařízení typu [název zařízení] [anonymizováno] za cenu 2 789 Kč s podmíněnou slevou 2 000 Kč, přičemž žalovaná se po odečtení ceny po slevě ve výši 1 Kč zavázala za toto zařízení uhradit 799 Kč. Žalobkyně smlouvu vypověděla dne [datum], před uplynutím sjednané doby trvání smlouvy, z důvodu neplnění závazků žalovanou, a proto je žalovaná povinna dle smluvních ujednání vrátit podmíněnou slevu ve výši 2 000 Kč. Poskytnuté služby třetích stran byly vyúčtovány fakturou [číslo] na částku 305,13 Kč splatnou dne [datum]. Fakturou [číslo] na částku 2 000 Kč se splatností dne [datum] byla vyúčtována podmíněná sleva. Žalovaná svůj dluh odpovídající poskytnutým službám ve výši 305,13 Kč a podmíněné slevě 2 000 Kč, neuhradila.

5. Po právní stránce soud věc soud věc posoudil následovně: Podle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

6. Mezi žalobkyní jako poskytovatelem služeb elektronických komunikací a žalovanou jako zákazníkem byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky. Jestliže prostřednictvím sítě elektronických komunikací byly žalované poskytnuty služby třetích stran, je podle výše uvedeného ustanovení všeobecných podmínek žalovaná povinna uhradit cenu těchto služeb přímo žalobkyni. Žalobkyně má proto nárok na zaplacení dlužné částky 305,13 Kč. Mezi účastníky byla dále uzavřena kupní smlouva dle ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na jejichž základě žalovaná koupila od žalobkyně koncové zařízení a zavázala se uhradit kupní cenu (§ 2118 o. z.). Žalovaná své povinnosti ze smlouvy porušila, a tím se ocitla v prodlení se zaplacením vyúčtovaných poskytnutých služeb, vyúčtované podmíněné slevy. Žalobkyně má proto nárok na zaplacení celkové dlužné částky 2 305,13 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud, že žaloba je důvodná, a proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou pohledávku.

7. Žalovaná se dostala do prodlení dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur, vždy od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 305,13 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

9. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

10. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena jako třídenní podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.