34 C 33/2026

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 16 813,43 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkuII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dlužné platby za odebranou elektřinu ve výši uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonnými úroky z prodlení. Tuto komoditu žalované dodávala právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , na základě smluv do odběrného místa žalované. Dodanou elektřinu do odběrného místa , adresa, , , adresa, vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované fakturou č. , hodnota, na částku , částka, , která byla splatná dne , datum, . Žalovaná neuhradila právní předchůdkyni žalobkyně a později ani žalobkyni ničeho. Pohledávka za žalovanou přešla ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Oznámení o postoupení bylo žalované oznámeno.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, (dále také jen „dodavatel“) a žalovaná uzavřely dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se dodavatel zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa , adresa, , , adresa, a žalovaná se zavázala za dodávku elektřiny hradit cenu stanovenou platným ceníkem dodavatele. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky. Dodávku elektřiny za období od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, do , datum, vyúčtoval dodavatel žalované fakturou č. , hodnota, na částku , částka, , která byla splatná dne , datum, . Pohledávka za žalovanou přešla ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Oznámení o postoupení bylo žalované oznámeno. Dodavatel a později také žalobkyně žalovanou upomínali o zaplacení. Z dalších důkazů předložených ve věci žalobkyní soud neučinil žádná odlišná či další skutková zjištění.

5. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou i) byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, na základě které vznikla dodavateli povinnost dodávat žalované elektřinu a žalované jako odběrateli povinnost platit cenu za dodávku elektřiny dodavateli. Povinnost uhradit cenu za odebranou elektřinu ovšem žalovaná porušila, když se dostala do prodlení s placením vyúčtované ceny. Do prodlení se zaplacením dluhu – jistiny se žalovaná dostala v den následující po dni splatnosti příslušné faktury (srov. ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „občanský zákoník“); žalobkyně vůči ní proto důvodně požadovala – vedle samotné jistiny – též zaplacení zákonného úroku z prodlení (viz ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve vztahu k ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení).

6. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, prokázala právní skutečnost osvědčující postoupení pohledávky oznámením o postoupení (§ 1879 a násl. občanského zákoníku).

7. Soud má tak z žalobkyní předložených listin nárok na zaplacení dlužné platby za odebranou elektřinu spolu se zákonnými úroky z prodlení za prokázaný, proto žalobě zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, žaloba, výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

9. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst. 1 a 3 a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou např. ve věcech vedených zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , 34 , právnická osoba, /2026), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje , částka, .

10. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, : „Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a. t.

11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.

12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.