34 C 330/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí údaje o zástupci pro zaplacení 34 420 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 510 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 14 910 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 33 020 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 34 420 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [rok], na základě které poskytl žalované téhož dne částku 35 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Celkově sjednané náklady úvěru skládající se z úroku, poplatku za vyhodnocení úvěru, sjednání úvěru a inkasního poplatku činily 59 150 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku uhradit v pravidelných 13měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná částka je tvořena neuhrazenou jistinou po splatnosti ve výši 33 020 Kč, úrokem ve výši 560 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 455 Kč a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 385 Kč.

2. Sodu žalobě vyhověl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

3. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl uvedený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení s odůvodněním, že žalovaná nebyla k jednání, které se konalo dne [datum] řádně předvolána, neboť adresa, na kterou byla obesílána, nebyla její adresou pro doručování, čímž je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

4. Opatrovnice žalované namítala, že nebyla řádně posuzována úvěruschopnost žalované, přičemž u žalované se jednalo v pořadí třetí zápůjčku. Výši příjmu věřitel zjistil pouze z vyjádření žalované, která nepředložila daňové přiznání, pouze listiny bez náležitosti daňového dokladu, jimiž prokazovala toliko to, že několika společnostem za nespecifikované služby ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016 vyúčtovala částky, z nichž věřitel dovozoval její příjmy. Předložené výpisy z účtů neobsahují položky odpovídající fakturám. Žalovaná vznesla námitku promlčení.

5. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel úvěruschopnost žalované posoudil z podkladů předložených mu žalovanou, zejména z faktur vystavených žalovanou na tuto smlouvu navazujících za měsíce září až prosinec 2016, tj. bezprostředně předcházející měsíce před poskytnutím úvěru (průměrný příjem žalované dosahoval 28 180,25 Kč/měsíc), na základě kterých žalovaná původnímu věřiteli žalované dokládala svůj dostatečný příjem pro splácení úvěru poskytnutého na základě Smlouvy (splátka ve výši 4 550,00 Kč), jakož i z Přehledu plateb na účtu za období 1. 10. – 31. 12.2016, a dále z nájemní smlouvy na nájem bytu, ve kterém žalovaná v předmětné době bydlela. Z uvedených informací tedy původní věřitel zjistil, že výše měsíčního čistého příjmu žalované, při zohledněni životního minima žalované a jejích měsíčních závazků, dostačovala pro splacení úvěru v souladu se Smlouvou. Původní věřitel také prověřil žalovanou lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Ohledně námitky promlčení žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [rok], ve které se zavázala vrátit poskytnutou jistinu spolu s příslušenstvím ve 13. měsíčních splátkách splatných vždy 10. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Z výše uvedeného vyplývá, že poslední splátka byla splatná dne [datum]. Promlčecí lhůta tedy začala běžet ode dne následujícím po dni splatnosti, tedy ode dne [datum]. Žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum], před uplynutím promlčecí lhůt.

6. Ve věci soud zjistil následující skutkový stav.

7. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že byla podepsána mezi společností [právnická osoba] jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Smlouvou se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému při podpisu smlouvy bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč, a úvěrovaný se zavázal jej spolu s úrokem ve výši 25,85 % p.a. z poskytnuté jistiny, poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 1 400 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 7 700 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 6 650 Kč, úvěrujícímu vrátit ve 13 měsíčních splátkách po 4 550 Kč. Celková dlužná částka k zaplacení činila 60 550 Kč. Splatnost splátek byla sjednána k 19. dni v kalendářním měsíci. Poslední splátka byla splatná dne [datum]. Úvěrovaný převzetí poskytnuté jistiny v hotovosti potvrdil podpisem na smlouvě. Uzavření smlouvy zprostředkovala [jméno] [příjmení].

8. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, Credit scoring, finanční analýzy, daňových dokladů, smlouvy o nájmu soud zjistil, že se jedná o listiny předložené žalovanou společnosti [právnická osoba] za účelem zjištění jejich příjmů a výdajů, a zda je schopna splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru.

9. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalovaná dne [datum] požádala společnost [právnická osoba] o úvěr ve výši 35 000 Kč a současně Společnosti sdělila, že je svobodná, bezdětná, bydlí v nájemním bytě s nadstandartním vybavení, vlastní osobní vozidlo, je osobou podnikající s měsíčním příjmem 37 573 Kč. Dále uvedla měsíční výdaje v částce 17 900 Kč. V kolonce doklady příjmů jsou zaškrtnuty faktury, výpisy z účtu, nájemní smlouva.

10. Z listiny označené jako Credit scoring bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] dne [datum] na základě údajů poskytnutých žalovanou provedla bodového hodnocení, které bylo podkladem pro poskytnutí úvěru. Výsledek byl 27 bodů. Bodový limit 27 bodů byl důvodem pro poskytnutí úvěrů ve výši 0 až 70 000 Kč. V kolonce historie žadatele je uvedeno, že žalovaná má 2 nebo 3 úvěry, které nejsou řešeny exekučně nebo není a nebyla vedena v insolvenčním rejstříku (10 bodů). Dále bylo zjištěno, že pokud žadatel o úvěr má 2 a 3 úvěry nebo dokonce i více je jeho bodové hodnocení vyšší (10 bodů, 20 bodů) oproti tomu kdo má jen jeden nebo žádný úvěr (0 bodů). V kolonce výsledek Credit scoring není zaškrtnuta žádná z možností o tom, zda lze žalované poskytnout úvěr či nikoliv. Podle výsledku bodového hodnocení lze poskytnout úvěr ve výši 35 000 Kč s měsíční splátkou 4 550 Kč.

11. Z finanční analýzy žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že výpočet měsíčních volných finančních zdrojů žalované činil 18 673 Kč a výpočet minimálních měsíčních výdajů žalované činil3 581 Kč. Žalované lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky 18 673 Kč.

12. Z listiny označené jako nájemní smlouva bylo zjištěno, že žalovaná a [jméno] [příjmení] jako nájemci podepsali dne [datum] s [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem tuto smlouvu, na základě které jim pronajímatel přenechal k užívání bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa].

13. Z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalované vzniklo živnostenské oprávnění dne [datum] na dobu neurčitou.

14. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vyúčtovala [právnická osoba], [anonymizováno] poskytnuté služby částku 18 020 Kč se splatností [datum].

15. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vyúčtovala [právnická osoba], [anonymizováno] poskytnuté služby částku 14 850 Kč se splatností [datum].

16. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vyúčtovala [právnická osoba], [anonymizováno] poskytnuté služby částku 1 822 Kč se splatností [datum].

17. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vyúčtovala [právnická osoba], [anonymizováno] poskytnuté služby částku 7 565 Kč se splatností [datum]

18. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vyúčtovala [právnická osoba], [anonymizováno] poskytnuté služby částku 2 082 Kč se splatností [datum].

19. Z faktury č. [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vyúčtovala společnosti [anonymizována tři slova] za poskytnuté služby částku 23 015 Kč se splatností [datum].

20. Z faktury č. [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vyúčtovala společnosti [anonymizována tři slova] za poskytnuté služby částku 17 700 Kč se splatností [datum].

21. Z faktury č. [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vyúčtovala společnosti [anonymizována tři slova] za poskytnuté služby částku 17 160 Kč se splatností [datum].

22. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vyúčtovala [právnická osoba], [anonymizováno] poskytnuté služby částku 2 400 Kč se splatností [datum].

23. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vyúčtovala [právnická osoba], [anonymizováno] poskytnuté služby částku 8 047 Kč se splatností [datum].

24. Z bankovního výpisu [právnická osoba], bylo zjištěno, že majitelem účtu, jehož se výpis týká, je žalovaná. V období od [datum] do [datum] byl počáteční zůstatek 935,17 Kč a konečný 44 333,70 Kč.

25. Ze Smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] a ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem na žalobkyni.

26. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň žalovanou vyzval k uhrazení částky 58 690,98 Kč. Písemnost byla odeslána dne [datum] (podací arch).

27. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkového stavu. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru. Z této smlouvy byl původní věřitel povinen poskytnout žalované v její prospěch peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, čemuž odpovídala povinnost žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to včetně úroků, poplatků za správu úvěru, uzavření smlouvy a hotovostní výběr splátek, a to sjednaným způsobem. Převzetí peněžních prostředků žalovaná stvrdila podpisem na smlouvě. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Původní věřitel před uzavřením smlouvy zjišťoval úvěruschopnost žalované na základě vyplněné žádosti o příjmech a výdajích, výpisem z bankovního účtu, žalovanou vystavenými fakturami. Přestože žalovaná byla v době sjednávání smlouvy podnikatelkou, nepředložila daňové přiznání. Na základě údajů poskytnutých žalovanou byl proveden tzv. Credit scoring (bodové hodnocení dlužníka) a finanční analýza, jenž se staly podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Bylo zjištěno, že žadatel o úvěr mající dva a více úvěrů je v rámci Credit scoringu bodově lépe hodnocen než žadatel s jedním nebo žádným úvěrem. Za dobu od [datum] do [datum] činil počáteční zůstatek na bankovním účtu žalované částku 935,17 Kč a konečný 44 333,70 Kč, přičemž žalovaná v předmětném období inkasovala finanční prostředky, které nesouvisely s předloženými fakturami, které vystavila v rámci své podnikatelské činnosti.

28. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

29. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

30. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

31. Podle § 619 odst. 1 o. z jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

32. Podle § 623 o. z. při dílčích plněních dluhu počne promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti. Dospěje-li pro nesplnění některého dílčího plnění celý dluh, počne pro celý dluh běžet promlčecí lhůta ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.

33. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, dále jen„ ZSÚ“ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost„ s odbornou péčí.“ Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

34. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

35. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

36. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena podle § 2390 o. z. smlouva o zápůjčce, na základě které původní věřitel přenechal žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které byla žalovaná povinna vrátit spolu s poplatky v pravidelných 13 měsíčních splátkách po 4 550 Kč splatných 19. dne v kalendářním měsíci.

37. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřel původní věřitel [datum] s žalovanou coby spotřebitelem, proto soud právní vztahy mezi účastníky posuzoval dle zákona č. 267/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

38. Jde-li o posouzení otázky, zda původní věřitel před poskytnutím úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalované, právní úprava způsob a rozsah zkoumání úvěruschopnosti konkrétně nestanoví, pouze ukládá její posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 odst. 1 věta první zákona o ochraně spotřebitele), a předpokládá, že se posoudí zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

39. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezkoumal schopnost žalované úvěr splácet. V rámci zkoumání úvěruschopnosti původním věřitelem absentuje částka, kterou před sjednáváním smlouvy žalovaná dlužila na dalších úvěrech, dále pak výše splátek těchto úvěrů a způsob plnění dosavadních dluhů. Původní věřitel se spokojil pouze s informacemi od žalované o dalších úvěrech, které uvedl do listiny Credit scoring tak, že zaškrtl kolonku„ žadatel má 2 nebo 3 úvěry, které nejsou řešeny exekučně nebo není a nebyla vedena v insolvenčním rejstříku“. Z obsahu této listiny však není zřejmé, zda žalovaná splácela dva nebo tři úvěry, jaká je výše těchto úvěrů, výše splátek. Je přitom zcela nedostačující vyplněná žádost o úvěru, či věřitelem provedená finanční analýza či Credit scoring na základě údajů poskytnutých žalovanou, když nelze bez dalšího vycházet ze skutečností v nich uvedených, když z nich stěží lze ověřit při nedostatku informací o dluzích žalované a způsobu plnění dosavadních dluhů, že by žalovaná byla schopna zápůjčku splácet.

40. V posuzovaném případě schopnost žalované splácet úvěr posoudil původní věřitel na základě vyplněné žádosti, výpisu z účtu, faktur, aniž by prověřil výši poskytnutých úvěrů žalované a způsob plnění dosavadních dluhů a dále žalobkyně neprokázala svá tvrzení o tom, že si původní věřitel vyžádal informace z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (centrální evidence exekuce, insolvenční rejstřík) nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně se k jednání nedostavila o odročení jednání nepožádala a soud jí tak nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. a 3 o. s. ř. o tom, že žalobkyně je povinna označit důkazy pro svá tvrzení o tom, že původní věřitel také prověřil žalovanou lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, a v centrální evidenci exekucí.

41. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 C do 201/2018 ze dne 20. 3. 2019 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy 21/2018 s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).

42. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet 43. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

44. Soud shrnuje, že neprokázala-li žalobkyně, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna zákonná povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, je třeba nahlížet na předmětnou smlouvu o úvěru jako na absolutně neplatnou (§ 87 odst. 1 věta prvá ZSÚ). Za stavu, kdy mezi původním věřitelem a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, se při vypořádání vztahu mezi nimi na místo obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení uplatní speciální ustanovení § 87 odst. 1 věty poslední ZSÚ, podle kterého vzniká žalobkyni vůči žalované pouze nárok na vrácení poskytnuté jistiny.

45. Původní věřitel poskytl žalované plnění na základě absolutně neplatné smlouvy, a to konkrétně částku ve výši 35 000 Kč. Žalovaná má povinnost tvrdit a prokázat, zda a jakou částku žalobkyni uhradila. Žalovaná v tomto směru ničeho netvrdila, soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně. Soud tedy uložil žalované, aby uhradila žalobkyni nesplacenou jistinu ve výši 19 510 Kč v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 ZSÚ. Ve zbývajícím rozsahu musela být žaloba zamítnuta, neboť z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná uhradila na poplatku za uzavření smlouvy částku 1 400 Kč, poplatku za správu úvěru částku 7 245 Kč, poplatku za hotovostní výběr splátek částku 6 265 Kč, celkem 14 910 Kč. Částka 19 510 Kč je rozdílem požadované částky 34 420 Kč a uhrazené částky 14 910 Kč, kterou soud započetl na úhradu jistiny, neboť důsledkem neplatnosti smlouvy je i to, že žalobkyně nemá nárok na smluvní úrok, poplatky (§ 87 ZÚS).

46. Pokud jde o úrok z prodlení, vyšel soud z rozhodnutí Nejvyššího soud sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2021, který dospěl k následujícím závěrům: Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).

47. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

48. S ohledem na shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně na úroky z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím.

49. Pokud jde o vznesenou námitku promlčení, pak v posuzované věci byla mezi účastníky sjednána smlouva o zápůjčce, a ačkoliv jí soud následně shledal jako neplatnou, je třeba vycházet z toho, že splatnost byla v rámci původní smlouvy ujednána. Žalovaná byla povinna vrátit poskytnutou částku ve sjednaných měsíčních splátkách. Dle ust. § 623 o. z. při dílčích plnění dluhu počne promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti. Dospěje-li pro nesplnění některého dílčího plnění celý dluh, počne pro celý dluh běžet promlčecí lhůta ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění. V tomto případě se žalovaná dostala do prodlení ode dne následujícího po neuhrazení poslední splátky ze dne [datum], a žaloba byla podána dne [datum], k promlčení tak dojít nemohlo. Nedošlo by ani k promlčení práva z bezdůvodného obohacení, neboť tříletá subjektivní lhůta počíná běžet teprve okamžikem, kdy se účastník dozví, že smlouva, kterou považoval za platnou, byla soudem pravomocně posouzena jako neplatná.

50. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla úspěšná v rámci odvolacího řízení a měla by nárok na odměnu za úkon právní služby podání odvolání podle § 11 odst.1 písm. k) a.t. ve výši 2 500 Kč + režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t a DPH, celkem 3 388 Kč. V řízení před soudem prvního stupně byla úspěšná žalobkyně v 13 % z jejich celkové výše 11 541 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalované v rozsahu 43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 377 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 420 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 400 Kč ve výši 1 764 Kč Celkem by jejich výše činila 2 423 Kč. S ohledem na uvedené soud tedy nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, když účastníci byli úspěšní stejnou měrou.

51. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložené povinnost určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.