34 C 34/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 15 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 900 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12 257,84 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9 900 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 9 900 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 9 900 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 9 900 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 9 900 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 5 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 074,74 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 500 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 631 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 400 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které mu poskytl částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 10 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 500 Kč, a to v 31týdenních splátkách po 500 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 6. 9. 2005. Žalovaný uhradil 100 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně na jistině požadovala částku 9 935,48 Kč na souhrnném poplatku 5 464,52 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 21. 4. 2023. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst.3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

4. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 27. 1. 2005 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným jako zákazníkem a společností [právnická osoba] Předmětem smlouvy byl závazek společnosti poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu s poplatkem ve výši 5 500 Kč vrátit společnosti v pravidelných 31týdenních splátkách ve výši 500 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že převzal celou částku půjčky v hotovosti.

5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy je postoupení pohledávek uvedených v seznamu, který je přílohou [číslo] smlouvy, přičemž z této přílohy se zjišťuje, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným ve výši 15 400 Kč.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému, že pohledávka ze Smlouvy o půjčce byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávky postoupena na žalobkyni a k datu postoupení výše pohledávky činí 15 400 Kč.

7. Předžalobní výzvou ze dne 11. 11. 2021 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 35 764,16 Kč do 26. 11. 2021.

8. Soud při své rozhodování vycházel ze skutkového stavu, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovaným dne 27. 1. 2005 Smlouvu o půjčce [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek společnosti poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 500 Kč vrátit společnosti v pravidelných 31týdenních splátkách ve výši 500 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že převzal celou částku půjčky v hotovosti. Žalovaný uhradil částku 100 Kč, přičemž ta byl započítána na jistinu v částce 64,52 Kč a na souhrnný poplatek v částce 35,48 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně na jistině požadovala částku 9 935,48 Kč na souhrnném poplatku 5 464,52 Kč.

9. Dle ustanovení § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 87/2012 Sb., občanského zákoníku tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

10. Podle ustanovení § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

11. Podle ustanovení § 658 odst. 1 o. z., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis 13. Podle § 3 o. z., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

14. Podle § 39 o. z., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Podle § 41 o. z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

16. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Na základě zjištěného skutkového stavu věci ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je smlouvou o půjčce ve smyslu ust. § 657 o. z. Jestliže žalobkyně tvrdila, že žalovaný převzal peníze v hotovosti při uzavření smlouvy, podporuje listina obsahující text smlouvy o půjčce žalobkyně tvrzení a ta skutečnost, že žalovaný smlouvu o půjčce podepsal svědčí pro závěr, že předmět půjčky od právního předchůdce žalobkyně skutečně převzal, proto soud neměl pochybnosti o uzavření smlouvy o půjčce. Ve smlouvě si účastníci sjednali pevné úroky dle § 658 o. z., které byly smluvně označeny za souhrnný poplatek. Tento činil 5 500 Kč Cena peněz, resp. souhrnný poplatek, tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčení jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky. Jen těžko si lze totiž představit, že by právní předchůdce žalobkyně jakožto podnikatel půjčoval peníze zadarmo, resp. jen s navýšením o náklady s půjčením spojené. Soud tedy souhrnný poplatek přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši přesahujícím 60 % ročně. V daném případě úrok přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru v roce 2005 více jak třikrát, tedy několika násobně nežli je obvyklé. Z toho lze tedy učinit závěr, že sjednaný souhrnný poplatek je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 o.z. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud dospěl k závěru, že smlouva v části týkající se úroku z půjčky (souhrnného poplatku) je neplatná.

18. Bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný uhradil 100 Kč, přičemž z toho na jistinu bylo uhrazeno 64,52 Kč a na souhrnný poplatek částka 35,48 Kč, tudíž žalobkyně má nárok na vrácení poskytnuté půjčky ve výši 10 000 Kč, přičemž od této částky je třeba odečíst již započtenou částečnou platbu ve výši 64,52 Kč a částku 35,48 Kč použitou na úhradu souhrnného poplatku (úroku). Žalovaný je tedy povinen uhradit 9 900 Kč, a proto v této části soud žalobě vyhověl (výrok I.). Tím, že žalovaný nevrátil peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitl se v prodlení. Žalobkyni tak byl dle § 517 odst. 2 o. z. přiznán úrok z prodlení ve výši stanovené § 1 nařízení vlády č. 142/1991 Sb., od marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky žalovaným. Soud tedy žalobkyni přiznal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 9 900 Kč, který činí 12 257,84 Kč (výrok I.).

19. Vzhledem k tomu, že smlouva v části souhrnného poplatku (úroku) byla soudem shledána za neplatnou, byla žaloba zamítnuta co do částky 5 500 Kč skládající se ze souhrnného poplatku ve výši 5 464,52 Kč a z již uhrazené částky na jistině ve výši 35,48 Kč, která byla použita žalobkyní na úhradu souhrnného poplatku a dále byla zamítnuta co do kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 5 500 Kč (výrok II.).

20. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 631 Kč, přičemž tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše 2 252 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 64 % a úspěchu žalované v rozsahu 36 % při zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu).

22. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15400 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 300 Kč ve výši 63 Kč.

23. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

24. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.