34 C 42/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 27 740 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 360 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 089 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 360 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 8 360 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 8 360 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, částku 6 100 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 362 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 100 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 6 100 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 6 100 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 640 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 265,29 Kč zákonného úroku z prodlení z částky 6 640 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonného úroku z prodlení z částky 6 640 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonného úroku z prodlení z částky 6 640 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, částky 6 640 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 226,91 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 6 640 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonného úroku z prodlení z částky 6 640 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonného úroku prodlení z částky 6 640 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 27 740 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které mu poskytl částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 10 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil 1 640 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně na jistině požadovala částku 9 014,42 Kč a na souhrnném poplatku 5 985,58 Kč a zákonné úroky z prodlení. Dále právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které mu poskytl částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 10 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil 3 900 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně na jistině požadovala částku 7 656,25 Kč a na souhrnném poplatku 5 083,75 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).

4. Soud při své rozhodování vycházel ze skutkového stavu, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek společnosti poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč vrátit společnosti v pravidelných 52 týdenních splátkách ve výši 320 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že převzal celou částku půjčky v hotovosti. Žalovaný uhradil částku 1 640 Kč, přičemž ta byla započítána na jistinu v částce 985,58 Kč a na souhrnný poplatek v částce 654,42 Kč. Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek společnosti poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč vrátit společnosti v pravidelných 52 týdenních splátkách ve výši 320 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že převzal celou částku půjčky v hotovosti. Žalovaný uhradil částku 3 900 Kč, přičemž ta byla započítána na jistinu v částce 2 343,75 Kč a na souhrnný poplatek v částce 1 556,25 Kč. Dle článku 5 smluvních podmínek platí, že jakékoliv splátky zaplacené žalovaným budou započítány nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno.

5. Dle ustanovení § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 87/2012 Sb., občanského zákoníku tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

6. Podle ustanovení § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle ustanovení § 658 odst. 1 o. z., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis 9. Podle § 3 o. z., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

10. Podle § 39 o. z., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle § 41 o. z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

12. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Na základě zjištěného skutkového stavu věci ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jsou smlouvou o půjčce ve smyslu ust. § 657 o. z. Jestliže žalobkyně tvrdila, že žalovaný převzal půjčku v hotovosti při uzavření smlouvy, podporuje listina obsahující text smlouvy o půjčce žalobkyně tvrzení a ta skutečnost, že žalovaný smlouvy o půjčce podepsal, svědčí pro závěr, že předmět půjčky od právního předchůdce žalobkyně skutečně převzal, proto soud neměl pochybnosti o uzavření smluv o půjčkách. Ve smlouvách si účastníci sjednali úroky dle § 658 o. z., které byly smluvně označeny za souhrnný poplatek. Tento činil 6 640 Kč Cena peněz, resp. souhrnný poplatek, tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčení jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky. Jen těžko si lze totiž představit, že by právní předchůdce žalobkyně jakožto podnikatel půjčoval peníze zadarmo, resp. jen s navýšením o náklady s půjčením spojené. Soud tedy souhrnný poplatek přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši přesahujícím 60% ročně. V daném případě úrok přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru v roce 2005 více jak třikrát, tedy několika násobně nežli je obvyklé. Z toho lze tedy učinit závěr, že sjednaný souhrnný poplatek je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 o. z. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

14. Jelikož tedy nebyly uzavřeny platně smlouvy v části týkající se úroku z půjčky (souhrnného poplatku), ale bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 2x 10 000 Kč, na kterou bylo uhrazeno 1 640 Kč, přičemž z toho na jistinu bylo uhrazeno 985,58 Kč a na souhrnný poplatek 654,42 Kč (smlouva [číslo]) a dále uhrazeno 3 900 Kč, přičemž z toho na jistinu 2 343,75 Kč a na souhrnný poplatek 1 556,25 Kč (smlouva [číslo]), pak má žalobkyně nárok na vrácení poskytnuté půjčky ve výši 9 014,42 Kč, přičemž od této částky je třeba odečíst částečnou platbu použitou na úhradu souhrnného poplatku ve výši 654,42 Kč, což činí 8 360 Kč a dále pak má žalobkyně nárok na vrácení poskytnuté půjčky ve výši 7 656,25 Kč, přičemž od této částky je třeba odečíst částečnou platbu použitou na úhradu souhrnného poplatku ve výši 1 556,25 Kč, což činí 6 100 Kč. Žalovaný je tedy povinen uhradit částku 8 360 Kč a částku 6 100 Kč, a proto v této části soud žalobě vyhověl (výrok I.).

15. Tím, že žalovaný nevrátil peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitl se v prodlení. Žalobkyni tak byl dle § 517 odst. 2 o. z. přiznán úrok z prodlení ve výši stanovené § 1 nařízení vlády č. 142/1991 Sb., od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným. Soud tedy žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z částky 8 360 Kč a z částky 6 100 Kč, a to i v kapitalizované podobě (výrok I.).

16. Vzhledem k tomu, že žaloba v části souhrnného poplatku (úroku) byla soudem shledána za neplatnou, byla žaloba zamítnuta co do částky 6 640 Kč skládající se ze souhrnného poplatku ve výši 5 985,58 Kč a z již uhrazené částky na jistině 654,42 Kč, kterou žalobkyně původně použila na úhradu souhrnného poplatku (výrok II.). Dále byla žaloba zamítnuta co do částky 6 640 Kč skládající se ze souhrnného poplatku ve výši 5 083,75 Kč a z již uhrazené částky na jistině ve výši 1 556,25 Kč, kterou žalobkyně původně použila na úhradu souhrnného poplatku.

17. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť účastníci byli úspěšní přibližně ve stejném poměru.

19. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku byla stanovena třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.