34 C 487/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 2 807 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 807 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 788 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem se žalobkyně domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Předmětem řízení byl nárok na úhradu nedoplatku ve vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu číslo v domě adresa na adrese adresa žalovaného. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum nájemní smlouvu ve znění pozdějších dodatků, na základě které byl žalovaný oprávněn užívat shora uvedený byt do datum. Nájemní vztah byl ukončen dohodou ke dni datum a téhož dne byt žalovaný odevzdal žalobkyni. Žalovaný uhradil na nedoplatku ve vyúčtování služeb za rok 2017 ve výši 4 099 Kč splatného dne datum částku 1 311 Kč. Žalovaný za měsíc únor 2017 dále neuhradil za správu vodoměru SV a TUV paušální částku 19 Kč. Žalovaný dluží 2 807 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je vlastníkem bytu číslo v domě adresa na adrese adresa žalovaného (informace o stavbě). Žalobkyně s žalovanými uzavřela dne datum nájemní smlouvu ve znění pozdějších dodatků, na základě které byl žalovaný oprávněn předmětný byt užívat do datum (nájemní smlouva, dodatky). Žalovaný předmětný byt odevzdal žalobkyni dne datum, o čemž byl sepsán předávací protokol. Měsíční výše záloh na služby spojené s užíváním bytu činila 1 330 Kč (evidenční list). Dle článku VI. nájemní smlouvy se žalobkyně zavázala vyúčtování měsíčních záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu provést nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku prostřednictvím písemného podání, které stanoví výši nedoplatku na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu za příslušný kalendářní rok a jeho splatnost. Za rok 2017 vznikl žalovanému nedoplatek na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši 4 099 Kč, který byl splatný ke dni datum (vyúčtování). Na toto vyúčtování žalovaný uhradil 1 311 Kč (opis karty úhrady nájemného). Žalovaný dále neuhradil za správu vodoměru SV a TUV paušální částku 19 Kč za měsíc únor 2017 splatnou k poslednímu dni v měsíci. Předžalobní výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.

5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena o smlouvu o nájmu bytu dle § 2201 a § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Obsahem tohoto vztahu byla, mimo jiné, i povinnost ze strany nájemce (žalovaný) uhradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu a nedoplatky ve vyúčtování služeb (§ 2201, § 2217 odst. 1 a § 2246, § 2247 o. z.) splatných dne datum. Tím, že uvedená povinnost uhradit nedoplatek ve vyúčtování za plnění poskytovaná s užíváním bytu byla žalovaným porušena, ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.) dnem následujícím po splatnosti vyúčtování. Za období prodlení tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 114 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 807 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč.

8. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal důvod pro stanovení jiné lhůty.

9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.