34 C 53/2026

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobce: Česká republika - Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro stanovení výživného pro mladého dospělého

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu mladé dospělé, jméno FO, nar. datum za dobu od datum do datum, částkou částka měsíčně, k rukám žalobce.

II. Nedoplatek na výživném za období od datum do datum ve výši částka je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, a to do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce (České republiky – Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno) na zaplacení výživného vůči žalovanému jako rodiči mladé dospělé jméno FO, nar. datum (dále jen „mladá dospělá“), za období od datum do datum, v němž byl této vyplácen opakující se zaopatřovací příspěvek, přičemž nárok na výživné po tuto dobu přešel ve smyslu § 50u zákona č. 359/1999 Sb. na stát. Žalobce se domáhá přiznání výživného ve výši částka měsíčně za uvedené období, přičemž tuto částku odvozuje z předpokládaného měsíčního příjmu žalovaného ve výši částka, odpovídajícího pravděpodobnému výdělku osoby se základním vzděláním. Požadované výživné představuje přibližně 10 % tohoto příjmu. Současně se žalobce domáhá zaplacení dlužného výživného za uvedené období v celkové výši částka.

2. Z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, soud zjistil, že mladá dospělá byla svěřena do pěstounské péče; uvedený rozsudek nabyl právní moci dne datum.

3. Z rozhodnutí právnická osoba – Krajská pobočka v adresa ze dne datum soud zjistil, že mladé dospělé byl přiznán opakující se zaopatřovací příspěvek ve výši částka měsíčně, a to ode dne datum.

4. Z rozhodnutí právnická osoba – Krajská pobočka v adresa ze dne datum soud zjistil, že mladé dospělé byl odejmut opakující se zaopatřovací příspěvek ode dne datum, a to z důvodu zániku nároku na tuto dávku ke dni datum.

5. Z dopisu právnická osoba adresa ze dne datum soud zjistil, že s mladou dospělou byl vypracován individuální plán mladého dospělého.

6. Z výpisu z evidence Rejstříku trestů soud zjistil, že mladá dospělá nebyla trestně odsouzena.

7. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že mladá dospělá byla žákyní právnická osoba v období od datum do datum.

8. Z nabídky volných pracovních míst soud zjistil, že pravděpodobný výdělek osoby se základním vzděláním činí přibližně částka měsíčně.

9. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mladá dospělá jméno FO, nar. datum, byla pravomocným rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum svěřena do pěstounské péče. V rozhodném období od datum do datum jí byl ze strany Úřadu práce ČR vyplácen opakující se zaopatřovací příspěvek ve výši částka měsíčně, přičemž nárok na tuto dávku zanikl ke dni datum. Dále bylo zjištěno, že mladá dospělá se v uvedeném období soustavně připravovala na budoucí povolání studiem na střední škole, které ukončila dne datum. Nebyla přitom trestně stíhána ani odsouzena a byl s ní vypracován individuální plán mladého dospělého, což svědčí o pokračující součinnosti s orgány sociálně-právní ochrany dětí.

10. Žalovaný jako rodič má vůči mladé dospělé vyživovací povinnost. Přestože jeho skutečné příjmové poměry nebyly v řízení prokázány, soud vyšel z pravděpodobného výdělku osoby se základním vzděláním, který dle zjištění činí přibližně částka měsíčně.

11. Podle § 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.), trvá vyživovací povinnost rodičů k dětem po dobu, po kterou děti nejsou schopny samy se živit.

12. Podle § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, přechází nárok dítěte na výživné na stát v rozsahu vyplaceného zaopatřovacího příspěvku.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu ve spojení s citovanými zákonnými ustanoveními soud uzavírá, že mladá dospělá nebyla v rozhodném období schopna se sama živit, neboť se soustavně připravovala na budoucí povolání studiem, a žalovaný jako její rodič měl vůči ní vyživovací povinnost. Vzhledem k tomu, že v uvedeném období byl mladé dospělé vyplácen opakující se zaopatřovací příspěvek, přešel podle § 50u zákona č. 359/1999 Sb. nárok na výživné v odpovídajícím rozsahu na stát, resp. žalobce.

14. Podle § 910 a násl. o. z. trvá vyživovací povinnost rodičů k dětem po dobu, po kterou děti nejsou schopny samy se živit. Při určení výše výživného soud vycházel z § 913 o. z. a přihlédl jak k potřebám oprávněné, tak ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaného. Soud vycházel z potenciálních příjmů a výdělečných možností žalovaného a stanovil je ve výši přibližně částka měsíčně, odpovídající obvyklému výdělku osoby se základním vzděláním. Výživné ve výši částka měsíčně, představuje přibližně 10 % tohoto příjmu, a soud jej považuje za přiměřené a odpovídající jak potřebám mladé dospělé, tak možnostem žalovaného. Jelikož žalovaný svou vyživovací povinnost v rozhodném období neplnil, vznikl žalobci nárok na zaplacení dlužného výživného za období od datum do datum v požadované výši.

15. Soud proto uzavírá, že nárok žalobce je důvodný jak co do základu, tak co do výše, a je namístě žalobě v plném rozsahu vyhovět (výrok I.).

16. Za období od datum do datum vznikl žalobci nárok na zaplacení dlužného výživného ve výši částka, neboť žalovaný svou vyživovací povinnost dobrovolně neplnil.

17. Při rozhodování o způsobu splnění této povinnosti soud přihlédl ke skutečnosti, že výše dlužného výživného není zanedbatelná, avšak současně nepředstavuje mimořádně vysokou částku. Soud vzal v úvahu, že vycházel z potenciálních výdělečných schopností žalovaného, nikoliv z reálně zjištěného příjmu. Za této situace považoval soud za vhodné stanovit způsob úhrady tak, aby byl pro žalovaného reálně splnitelný, avšak současně aby nedocházelo k nepřiměřenému odkladu uspokojení nároku žalobce. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř., může soud uložit povinnost k plnění ve splátkách, odůvodňují-li to poměry povinného. Soud má za to, že v daném případě jsou pro takový postup splněny podmínky, neboť jednorázová úhrada celé částky by mohla být pro žalovaného s ohledem na jeho předpokládané příjmové poměry zatěžující. Soud proto povolil žalovanému splácet dlužné výživné v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka (výrok II.).

18. Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, avšak z obsahu spisu vyplývá, že náhradu nákladů řízení výslovně nepožadoval. a proto rozhodl tak, jak je uvedené ve výroku III. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.