34 C 60/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci za účasti vedlejšího účastníka jméno příjmení , narozené datum bytem adresa vedlejšího účastníka zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 90 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 90 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 37 712 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit vedlejší účastnici náhradu nákladů řízení ve výši 33 212 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce vedlejší účastnice.

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi vedlejší účastnicí jako zájemcem, [celé jméno svědka] jako prodávajícím a žalovaným, jako realitní kanceláří byla dne 29. 6. 200 uzavřena Dohoda o složení blokovacího depozita, na základě níž mělo dojít k rezervaci nemovitostí uvedených čl. I této dohody. Vzhledem k tomu, že v Dohodě uvedený pozemek par. [číslo] v obci [obec] neexistoval a ostatní pozemky nebyly konkretizovány katastrálním územím a obci, ve které se nacházejí, považoval žalobce tuto dohodu za neplatnou pro její nesrozumitelnost a absenci předmětu dohody. Dále uvedl, že v Dohodě byla ujednána povinnost vedlejší účastnice složit blokovací depozitum ve výši 90 000 Kč nejpozději do [datum]. Pro případ, že by tak neučinila, byla sjednána rozvazovací doložka účinnosti dohody a Dohoda se od počátku rušila. Žalovaná uvedenou částku neuhradila, což mělo za následek zánik Dohody. K uzavření kupní smlouvy nedošlo. Částku 90 000 Kč uhradil žalobce dne [datum]. Žalobce tedy plnil bez právního důvodu a žalovaná se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Mezi účastníky probíhala komunikace ohledně vrácení částky 90 000 Kč. Žalovaná ji odmítala vrátit s tím, že byla uzavřena nová ústní dohoda, která nárok na uvedenou částku odůvodňovala. Z jednání žalované je zřejmé, že se ona sama ústní dohodou, o které tvrdí, že byla uzavřena, necítila být vázána, když nemovitosti nadále nabízela k prodeji jiným zájemcům a dne [datum] uzavřela kupní smlouvu s prodávajícím [jméno] [příjmení]. Neexistuje žádný zákonný či smluvní důvod pro ponechání si částky 90 000 Kč žalovanou.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Učinila nesporným, že dne [datum] byla mezi vedlejší účastnicí na straně žalobce a [celé jméno svědka] jako prodávajícím a žalovanou, jako realitní kanceláří uzavřena Dohoda o složení blokovacího depozita, na základě níž se vedlejší účastnice zavázala uhradit 90 000 Kč za účelem rezervace nemovitostí pozemku par. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], pozemku, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo]. Dále činila nesporným, že rezervační poplatek 90 000 Kč měl být uhrazen do [datum] a uvedená částka byla žalované uhrazena dne [datum]. Vedlejší účastnice byla [celé jméno svědka], realitním makléřem žalované, ujištěna, že pokud má o koupi nemovitosti stále zájem, že později uhrazené depozitum není problém, avšak bude nutné uzavřít novou rezervační smlouvu. Vedlejší účastnice považovala za zbytečné uzavřít novou písemnou dohodu a tak bylo dohodnuto mezi ní a makléřem, že se uzavře ústní smlouva za stejných podmínek, které byly ujednány v písemné dohodě. S tímto postupem souhlasil i prodávající pan [celé jméno svědka]. V ústní dohodě bylo stejně jako v jejím původním písemném znění sjednáno, že pokud se ukáže prohlášení vedlejší účastnice o možnostech a schopnostech zajistit úhradu kupní cenu za nepravdivé, zavazuje se bezodkladně zaplatit prodávajícímu smluvní pokutu, jejíž výše odpovídá složenému blokovacímu depozitu, kdy dále bylo ujednáno (stejně tak jako v čl. 4, odst. 4.3 Dohody), že nárok prodávajícího na smluvní pokutu se automaticky započítává oproti nároku kupujícího (vedlejší účastnice) na vrácení blokovacího depozita. Žalovaná po výzvě prodávajícího vyplatila složené blokovací depozitum prodávajícímu. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná není pasivně legitimovaná v daném sporu, neboť složené blokovací depozitum připadlo prodávajícímu, tj. panu [celé jméno svědka], a to v souladu s uzavřenou ústní dohodou. Uzavření nové ústní Dohody nasvědčuje i to, že žalobce až do dne, kdy vedlejší účastnice odmítla uzavřít kupní smlouvu, resp. kdy sdělila, že o zakoupení nemovitostí již nemá zájem (tj. za dobu cca téměř čtyř měsíců), nežádal žalovanou o vrácení složeného depozita. Žalovaná vyzvala vedlejší účastnici k uzavření kupní smlouvy telefonicky na přelomu měsíce září října 2020 Kupní smlouva byla vedlejší účastnici zaslána, jak vyplývá i z emailových zpráv žalované ze dne [datum] a [datum].

3. Při jednání konaném dne [datum] žalovaná uvedla, že vedlejší účastnice poručila článek 3. 1. a 3.

3. Dohody, a proto bylo postupováno dle článku 4.

3. Dohoda o složení blokovacího depozita byla uzavřena mezi vedlejší účastnicí a prodávajícím, za kterého jednal pan [celé jméno svědka] dne [datum], a to prostřednictvím telefonu. V závěrečném návrhu pak žalovaná namítla nedostatek aktivní legitimace.

4. Ve věci soud zjistil následující skutkový stav.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], zachycující stav ke dni [datum] soud zjistil, že vlastníkem pozemku st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] pozemku par. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec] byl k tomuto datu [celé jméno svědka].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], zachycující stav ke dni [datum] soud zjistil, že vlastníkem pozemku st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec] byla k tomuto datu [příjmení] [jméno]. Nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum].

7. Z dohody o složení blokovacího depozita ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako zájemcem a [celé jméno svědka] jako prodávajícím při účasti žalované označující se za vedlejšího účastníka. Dohodou se zájemce a prodávající zavázali uzavřít kupní smlouvu, jejíž předmětem měl být převod vlastnického práva prodávajícího k pozemku par. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek], pozemku, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] na zájemce a ten se zavázal uhradit prodávajícímu rezervační poplatek ve výši 90 000 Kč nejpozději do [datum], a to na bankovní účet realitní kanceláře REMAX uvedený v záhlaví dohody pod [variabilní symbol] (článek 2. 1., 2. 2.). Dohoda byla uzavřena na dobu určitou do [datum] (článek 4. 1.). Dohoda výslovně řešila zánik dohody od samého počátku marným uplynutím lhůty v případě, kdy nebude blokovací depozitum uhrazeno řádně a včas (článek 2. 2. věta druhá). V článku 1. 4. dohody prodávající prohlašuje, že na základě smlouvy o poskytování realitních služeb pověřil realitní kancelář [název] výlučným zprostředkováním prodeje nemovitosti a pověřil ji hájením zájmů prodávajícího. Dále realitní kancelář pověřil přijmout jako platební místo ve prospěch prodávajícího peněžní prostředky od zájemce odpovídající blokovacímu depozitu nebo smluvní pokutě dle této dohody a do doby uzavření kupní smlouvy je měl pro prodávajícího opatrovat. Dohoda zakládala právní vzat mezi zájemcem a prodávajícím nikoliv mezi zájemcem a realitní kanceláří. Smluvní strany si ujednaly, že blokovací depozitum je od okamžiku uzavření kupní smlouvy považováno za úhradu první části kupní ceny (článek 2. 3.), a k okamžiku uzavření kupní smlouvy se započítává nárok realitní kanceláře na provizi v odpovídající výši oproti nároku prodávajícího na vyplacení blokovacího depozita (článek 2. 4.). Smluvní strany se vzájemně zavázaly uzavřít kupní smlouvu bez zbytečného odkladu po vyzvání druhé smluvní strany nejpozději do konce doby trvání dohody (článek 3. 1.). Dohoda obsahovala prohlášení zájemce, že disponuje peněžními prostředky a je schopen doplatit kupní cenu za převod nemovitostí za podmínek stanovených v dohodě a to tak, že první část kupní ceny ve výši 90 000 Kč z vlastních zdrojů a druhou část kupní ceny ve výši 1 310 000 Kč z prostředků hypotečního úvěru (článek 3. 3.) Dohoda výslovně řešila vrácení depozita v případě, kdy zájemce by porušil povinnost uzavřít smlouvu, a to tak že pokud by zájemce porušil svou povinnost uzavřít kupní smlouvu dle čl. 3 1. dohody nebo pokud by se prohlášení obsažená v čl. 3 3. ukázala nepravdivá pak se zájemce zavázal bezodkladně zaplatit prodávajícímu smluvní pokutu, jejíž výše odpovídá výši blokovacího depozita dle článku 2. 1. dohod (článek 4. 3.). V takovém případě prodávající a zájemce vzali na vědomí, že nárok prodávajícího na úhradu smluvní pokuty může být a bude započten proti nároku zájemce na vrácení blokovacího depozita s tím, že oba nároky zanikají bez dalšího dnem následujícím po posledním dni trvání této dohody, bez ohledu na splatnost obou nároků. V článku 5.5 zájemce prohlásil, že při podpisu dohody obdržel i výpis z katastru nemovitostí ohledně nemovitostí. Dohoda se stala účinnou dnem jejího podpisu (článek 6. 2.) a bylo jí možné měnit pouze na základě písemných dodatků, které by byly značeny, očíslovány a podepsány smluvními stranami (článek 6. 4.).

8. Soud má za prokázané, že dne [datum] byla mezi [celé jméno svědka] jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] jako kupující uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl závazek prodávajícího převést vlastnické právo k nemovitostem - pozemku st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku [parcelní číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec], na kupujícího oproti závazku kupujícího uvedené nemovitosti převzít a zaplatit dohodnutou kupní cenu.

9. Z transakce [právnická osoba] má soud za prokázané, že z účtu č. [bankovní účet] majitele [celé jméno žalobce] byla dne [datum] odeslána platba 90 000 Kč na účet [právnická osoba] č. [bankovní účet] s uvedením variabilního symbolu [číslo]. V kolonce„ Zpráva pro příjemce“ je uvedeno [celé jméno vedlejšího účastníka].

10. Předžalobní výzvou žalobce ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k uhrazení částky 90 000 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy. Ta byla žalované doručena dne [datum].

11. V reakci na stížnost na práci makléře [celé jméno svědka] žalovaná dne [datum] vedlejší účastnici sdělila, že není možné vrátit blokovací depozitum z důvodu neschválení hypotečního úvěru. Blokovací depozitum tak propadně z titulu smluvní pokuty ve prospěch prodávajícího.

12. Vedlejší účastnice opakovaně vyzývala žalovanou prostřednictvím emailu ze dne ze dne [datum], dne [datum], ze dne [datum] k vrácení částky 90 000 Kč s odůvodněném, že ústní dohodu neuzavřela, o prodloužení stávající dohody s panem [celé jméno svědka] nejednala. Částka 90 000 Kč nebyla uhrazena z jejího účtu. V rámci zjišťování možnosti získat úvěr na nákup nemovitosti zjistila, že dohoda je neplatná z důvodu nesprávného označení pozemků a dále bylo zjištěno, že ze strany žalované došlo k zatajení podstatných informací o stavu nemovitostí, když statik a odhadce nařídili odstranění domu z důvodu nebezpečí. I přes tvrzení realitní kanceláře o prodloužení dohody, tak byla nemovitost i nadále inzerována k prodeji.

13. Z nálezu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud zjistil, že stížnosti vedlejší účastnice ve věci žádosti o vrácení blokovacího depozita nebylo vyhověno.

14. Z emailové komunikace ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalované zaslal [celé jméno svědka] návrh kupní smlouvy a smlouvy o advokátní úschově týkající se [celé jméno svědka] a vedlejší účastnice.

15. Z emailové komunikace ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalované zaslal [celé jméno svědka] návrh kupní smlouvy a smlouvy o advokátní úschově týkající se [celé jméno svědka] a vedlejší účastnice reflektující snížení kupní ceny nemovitostí.

16. Dne [datum] se vedlejší účastnice prostřednictvím emailu obrátila na právního zástupce žalované s žádostí o posouzení žádosti na vrácení rezervační zálohy. V žádosti vedlejší účastnice uvedla, že žádá o vrácení rezervační zálohy pro neschválení hypotéky z důvodu výrazně nižší hodnoty celku, než za kterou byla prodáváno. Znalcem a statikem bylo zjištěno, že dům je nutné v rámci bezpečnosti zbourat. Pozemky netvoří jednotný celek, tudíž jejich hodnota je výrazně nižší a část pozemku byla zahrnuta do záboru z důvodu výstavby biokoridoru, což jí bylo žalovanou zatajeno.

17. V rámci interní komunikace žalované [jméno] [příjmení] dne [datum] v reakci na reklamaci vedlejší účastnice uvedl, že kroky vedlejší účastnice jsou účelová z důvodu snahy snížit kupní cenu či od smlouvy odstoupit. 18. [anonymizováno] emailem sdělila žalované, že dne [datum] byla přijata na účet [číslo] částka 90 000 Kč od [celé jméno žalobce], č. účtu [bankovní účet], zpráva pro příjemce [celé jméno vedlejšího účastníka].

19. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že s prodejem nemovitosti v [obec] mu pomáhala realitní kancelář [anonymizováno], konkrétně pak pan [celé jméno svědka], který se o všechno staral. Paní [příjmení] neznal. Smlouvu s realitní kanceláří neuzavíral. Předposledními zájemci o nemovitost byli mladí lidé, jejichž jména si nepamatoval. O nemovitosti měli zájem, ale neměli na to peníze. Žádali o hypotéku, peníze složili do depozita, avšak z prodeje sešlo. Další smlouvu s nimi neuzavíral, ani nejednal. Jednal s nimi pan [celé jméno svědka].

20. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že je od roku 2018 realitním makléřem ve [právnická osoba]. Svědek zprostředkovával prodej domu pro [celé jméno svědka] v [obec], se kterým uzavřel smlouvu o prodeji domu. O koupi nemovitostí měli zájem paní [celé jméno vedlejšího účastníka] a pan [celé jméno žalobce]. S paní [příjmení] uzavřel Dohodu o složení blokovacího depozita v červnu 2020. Mezi panem [celé jméno svědka] a paní [příjmení] byla uzavřena pouze jedna smlouva, Dohoda o složení blokovacího depozita, a to písemnou formou. K uzavření kupní smlouvy mezi nimi nedošlo. Rezervační poplatek p. [celé jméno vedlejšího účastníka] uhradila z účtu jejího partnera o den později. Svědek s paní [příjmení] nadále komunikoval, jednal, a to na základě ústní dohody, která byla uzavřena telefonicky 1-2 dny po složení rezervačního poplatku mezi paní [příjmení], panem [celé jméno svědka] a realitní kanceláří. Obsahem této ústní dohody bylo pokračování ve stávající písemné Dohodě o složení depozita a byla uzavřena do doby, než bude vyřízen hypoteční úvěr a uzavření kupní smlouvy. Konkrétní datum uzavření smlouvy nebylo ujednáno, neboť prodávající na peníze nespěchal, tak nebyl důvod konkrétní datu sjednávat. Ústní smlouva měla stejný obsah, stejné znnění jako ta původní, písemná. Za pana [celé jméno svědka] ústní dohodu uzavíral svědek na základě rezervační smlouvy, kterou s ním měl uzavřenou. Uzavření ústní dohody probíhalo tak, že po složení rezervačního poplatku p. [celé jméno vedlejšího účastníka] kontaktovala svědka s tím, že poplatek uhradila později, načež svědek kontaktoval p. [celé jméno svědka] s tím, že peníze přišly později a že v „ obchodě“ pokračují. Prodávající souhlasil. Pak svědek telefonicky p. [příjmení] sdělil, že se pokračuje. Paní [celé jméno vedlejšího účastníka] měla o koupi nemovitosti zájem. Po uzavření Dohody o složení depozita byla s panem [celé jméno žalobce] na prohlídce nemovitosti. Pozvala si odhadce, který ji řekl, že bude třeba na nemovitosti provést opravy. Požadovala slevu z kupní ceny a ta jí byla v částce 100 000 Kč poskytnuta. Zaplacení kupní ceny chtěla p. [celé jméno vedlejšího účastníka] řešit úvěrem, avšak ten nedostala. Běžně trvá vyřízení úvěru jeden měsíc, v tomto konkrétním případě to trvalo nepřiměřeně dlouho, asi tři měsíce. V srpnu se rozhodla od smlouvy odstoupit z důvodu nesprávných parcelních čísel pozemků. To, že nebude ve smlouvě pokračovat, bylo sděleno písemně. V období od rezervace do odstoupení od smlouvy byla paní [celé jméno vedlejšího účastníka] několikrát telefonicky vyzývána k uzavření kupní smlouvy, poprvé měsíc po rezervaci nemovitosti. S paní [příjmení] se jednal o cca 2 až 3 měsíce od rezervace nemovitostí a po tu dobu nebylo možné nemovitosti nabízet k prodeji. Svědek připustil, že se inzerát na prodej nemovitosti se mohl objevit, ale byl přes něj dovětek rezervace.

21. Z výpovědi vedlejší účastnice soud zjistil, že v době uzavření dohody o složení blokovacího depozita byla v partnerském vztahu s žalobcem. Spolu s ním měla zájem o koupi nemovitosti v [obec]. Prodávajícího nikdy neviděla, jeho jméno si nepamatovala, možná p. [celé jméno svědka]. S panem [celé jméno svědka] smlouvu neuzavírala nebo o tom nevěděla. Ohledně koupě této nemovitosti jednala realitním makléřem žalované, panem [celé jméno svědka]. S ním uzavírala pouze jednu smlouvu. Ta byla písemná. Obsahem této smlouvy byla rezervace domu. Smlouvu četla a nepopírá, že v ní byly věci, kterým ne zcela rozuměla. O tom, že by měla hradit smluvní pokutu, nevěděla. Nepředpokládala, že by to nedopadlo. Po podpisu smlouvy vedlejší účastnice zjistila, že smlouva není platná kvůli datu uhrazení blokovacího depozita. Tím měla vedlejší účastnice na mysli, že částku 90 000 Kč uhradili po termínu, tak se smlouva dle smluvních ustanovení od počátku rušila. Když uvedené zjistila, kontaktovala p. [celé jméno svědka], a ten napsal, že to nevadí, a protože měla o koupi nemovitosti zájem, tak pokračovala v dalších krocích k získání nemovitostí. Brala to tak, že buď dostane hypotéku nebo ne. A když hypotéku nedostane, budou ji peníze vráceny. Před uzavřením dohody neměla hypotéku předjednanou. Nikomu nic neslibovala ani neujišťovala, že nemovitost koupí. Částku 90 000 Kč zaplatil žalobce, byly to jeho finanční prostředky. Vzhledem k tomu, že měla vyšší příjem a hypotéka by byla psaná na ní, tak se s žalobcem domluvili, že částku 90 000 Kč uhradí on, neboť bylo potřeba, aby měla k dispozici 10 % ceny nemovitosti, pro poskytnutí hypotéky. Vlastníkem nemovitosti měla být pouze vedlejší účastnice. Protože všechno vyřizovala, hypotéka měla být napsána na ní a tak žádala o vrácení částky 90 000 Kč. Kdy a jakou formou žádala o vrácení částky 90 000 Kč, si nepamatovala. Po uhrazení částky 90 000 Kč ještě s bankou jednala asi 3 měsíce. O nemovitosti měla zájem i s vědomím, že smlouva není platná. Panem [celé jméno svědka] byla vyzvána písemně k uzavření kupní smlouvy. Na výzvu reagovala tak, že makléři sdělila, že čeká na vyjádření banky. Bance předložila pouze smlouvu o složení blokovacího depozita, jinou smlouvu neměla. Ta jí řekla, že smlouva je neplatná kvůli pozemkům, což nevěděla. I tak dále jednala o způsobu jak dosáhnout na úvěr u vícero bank K uzavření kupní smlouvy nakonec nedošlo, protože to pro ní přestalo být výhodné. V bance jí totiž kromě jiného řekli, že by měly být v okolí postaveny biokoridory o čemž jí p. [celé jméno svědka], neřekl. Po složení depozita si byli nemovitost prohlédnout. Nemovitost prohlédl i odhadce z banky a statik, které ho zaplatila, protože banka smlouvu považovala za neplatnou. Jinak banky poskytují odhadce zadarmo. O slevě z kupní ceny s [celé jméno svědka] jednala, neboť odhadce dospěl k závěru, že nemovitost je nevyhovující, určena k likvidaci. Slevu ji nabídl p. [celé jméno svědka]. S žalobcem již není v partnerském vztahu. Žalobci vrátila 20 000 Kč a dohodla se s ním na finančním vyrovnání v závislosti na výsledku tohoto sporu.

22. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

23. Vedlejší účastnice jako zájemce o koupi nemovitosti měla prodávajícímu ([anonymizováno] [celé jméno svědka]) složit zálohu na kupní cenu ve formě blokovacího depozita na účet žalované, a to podle dohody ze dne [datum], jejímiž účastníky byli vedlejší účastnice, žalovaná, [celé jméno svědka]. Zároveň se smluvní strany dohodly, že blokovací depozitum propadá z titulu smluvní pokuty ve prospěch prodávajícího, pokud by vedlejší účastnice porušila svou povinnost uzavřít kupní smlouvu dle čl. 3 1. Dohody nebo pokud by se prohlášení obsažená v čl. 3 3. ukázala nepravdivá. Pro případ neuhrazení blokovacího depozita ve stanovené lhůtě si smluvní strany v článku 2. 2. ujednaly, že Dohoda se od počátku ruší. Vedlejší účastnice blokovací depozitum, které ji mělo zajistit rezervaci nemovitostí do [datum], ve stanovené lhůtě do [datum] neuhradila. Žalobce a vedlejší účastnice byli v době uzavření Dohody o složení blokovacího depozita a uhrazení částky 90 000 Kč životními partnery, v době probíhajícího řízení jimi již nebyli. Žalobce se s vedlejší účastnicí dohodli, že vedlejší účastnice bude vlastníkem nemovitostí a hypoteční úvěr bude sjednán pouze s ní, přičemž blokovací depozitum uhradí prodávajícímu žalobce. Žalobce složil dne [datum] na účet žalované částku 90 000 Kč, přičemž platbu k převodu identifikoval údajem [celé jméno vedlejšího účastníka] a variabilním symbolem korespondujícím s variabilním symbolem na Dohodě o složení blokovacího depozita. Žalobce nebyl ve smluvním vztahu s účastníky Dohody. Po uhrazení částky 90 000 Kč vedlejší účastnice nadále jednala s žalovanou ohledně koupě předmětných nemovitostí a vyřizovala si hypoteční úvěr. Vedlejší účastnice byla žalovanou vyzývána k uzavření kupní smlouvy s prodávajícím, avšak k jejímu uzavření nedošlo z důvodu neschválení hypotečního úvěru. Vedlejší účastnice opakovaně vyzývala žalovanou k vrácení částky 90 000 Kč, poprvé [datum]. Nemovitost prodávající prodal [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne [datum], která se vlastníkem nemovitostí stala dne [datum].

24. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

25. Podle § 548 odst. 1 věty první o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky.

26. Podle § 548 odst. 2 věty druhé o. z. podmínka je rozvazovací závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.

27. Podle ustanovení § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Podle § 1901 o. z. stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.

29. Podle § 1902 o. z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

30. Podle § 1906 o. z. ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném.

31. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

32. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Podle § 2997 odst. 1 věta druhá o. z. právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

34. Mezi vedlejší účastnicí, prodávajícím [celé jméno svědka] a žalovanou byla podle § 1746 odst. 2 o. z. uzavřena trojstranná nepojmenovaná smlouva označená jako„ Dohoda o složení blokovacího depozita“, která předpokládala koupi nemovitostí ve vlastnictví prodávajícího vedlejší účastnicí a v níž všichni účastníci projevili vůli, že v případě naplnění sjednaných podmínek připadne blokovací depozitum prodávajícímu jako část kupní ceny. Blokačním depozitem měla být vedlejší účastnice ujištěna, že žalovaná bude v jejím zájmu rezervovat uvedené nemovitosti do [datum], tedy nenabízet je dalším zájemcům a dbát, aby vlastník tyto nemovitosti nepřevedl na jiné osoby.

35. Vedlejší účastnice měla zaplatit prodávajícímu blokovací depozitum ve výši 90 000 Kč nejpozději do [datum] na účet žalované vymezený v dohodě coby platební místo. K tomu soud dodává, že zaplacení určité částky na účet třetí osoby u peněžního ústavu představující sjednané platební místo s úmyslem dostát smluvenému závazku je totiž třeba pokládat za plnění druhé smluvní straně, a nikoliv majiteli účtu. Takováto platba směřuje ke splnění závazku jedné smluvní strany vůči druhé, nezakládá právní vztah mezi osobou zasílající peníze a majitelem účtu a v důsledku její realizace v podstatě nabývá plnění osoba odlišná od subjektu, pro nějž byl zřízen bankovní účet (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn 28 Cdo 2505/, srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2004, sp. zn. 33 Odo 679/2003) usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2360/2012 usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 28 Cdo 179/2014).

36. V článku 2. 2. si smluvní strany ujednaly, že pokud nebude částka 90 000 Kč uhrazena řádně a včas pak marným uplynutím lhůty se Dohoda od samého počátku ruší. Toto ujednání představovalo rozvazovací podmínku ve smyslu § 548 odst. 1 a 2 o. z., když strany projevily vůli, že v případě neprovedení včasné a řádné úhrady blokovacího depozita ze strany vedlejší účastnice pozbude sjednaná dohoda svých účinků. Předpoklady rozvazovací podmínky byly naplněny, a to tím, že ve stanovené lhůtě nebylo vedlejší účastnicí uhrazeno blokovací depozitum. Jelikož došlo ke splnění rozvazovací podmínky, účinky Dohody o složení blokovacího depozita zanikly, čímž zaniklo právo prodávajícího na zaplacení blokovacího depozita jako části kupní ceny a povinnost vedlejší účastnice uhradit prodávajícímu částku 90 000 Kč. Pakliže částka 90 000 Kč byla uhrazena dne [datum], tak se tak stalo po zániku smluvního vztahu, jehož smluvní stranou nebyl žalobce, který tuto částku uhradil.

37. Žalovaná tvrdila, že mezi vedlejší účastnicí, [celé jméno svědka] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena nová ústní dohoda, jejímž obsahem byla ujednání původní Dohody. Bylo na žalované, aby toto své tvrzení prokázala.

38. Pakliže existuje závazek založený smlouvou, mohou se smluvní strany dohodnout kdykoliv a zcela svobodně ve smyslu § 1901 o. z. změně obsahu takového závazku v kterékoli jeho části (ustanovení), jediným předpokladem je existence závazku, jinak není co měnit. Zaniklý závazek nemůže být změněn ani nahrazen jiným, tedy novace je z principu možná pouze u existujících závazkových vztahů, nikoli u závazků zaniklých splněním či jiným způsobem.

39. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší soud dne 7. 8. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2480/2008, který shrnul:„ V soudní praxi nebyl zaznamenán odklon ani od názoru, že institut změny závazku (kumulativní novace) pojmově předpokládá, že k němu dochází za trvání stávajícího závazkového vztahu; také privativní novace jako právní skutečnost současně působící jak zánik závazku stávajícího, tak i vznik závazku nového, vychází z předpokladu, že zde existuje závazkový vztah, který má být nahrazen novým.“ 40. Zde soud dodává, že účastníkem takové změny závazku by museli být všichni účastníci dosavadního závazkového vztahu a změna Dohody by musela být učiněna písemnou formou (viz § 1906 o. z.).

41. V posuzovaném případě zanikla Dohoda o složení blokovacího depozita z důvodu marného uplynutí lhůty pro úhradu blokovacího depozita, tudíž s ohledem na shora uvedené nemohla být změněna dohodou dne [datum], neboť v té době již původní závazek neexistoval.

42. Soud tedy zkoumal, zda byla uzavřena zcela nová smlouva, co do obsahu totožná s Dohodou ze dne [datum] a uzavřená mezi týmiž účastníky. Bylo zcela nepochybné, že dne [datum] taková dohoda neexistovala (svědek [anonymizováno]„ ústní dohoda, byla uzavřena telefonicky 1-2 dny po složení rezervačního poplatku“ a sama žalovaná tvrdí, že se tak stalo [datum]).

43. Soud dospěl k závěru, že smlouva mezi vedlejší účastnicí, [celé jméno svědka] a žalovanou dne [datum] uzavřena nebyla. Je sice pravdou, že z jednání vedlejší účastnice by se dala dovozovat, existence nové smlouvy, když jak sama uvedla i po zániku Dohody měla o nemovitosti zájem, vyjednávala u banky hypoteční úvěr, jednala s realitním makléřem, byla na prohlídce předmětné nemovitosti, zajistila odhadce a statika, kterého zaplatila ze svých vlastních prostředků, avšak k existenci nové smlouvy s obsahem shodným jaký měla původní Dohoda, bylo zapotřebí, aby nová smlouva byla uzavřena mezi vedlejší účastnicí, [celé jméno svědka] a žalovanou. Uvedené vyplývá z výpovědi svědka [celé jméno svědka], který uvedl,„ byla uzavřena ústní dohoda se stejnými účastníky, když tato dohoda byla pokračováním této stávající písemné dohody o složení depozita. Ústní dohoda měla stejný obsah jako její písemná podoba. U této ústní dohody jsem zastupoval pana [celé jméno svědka] na základě rezervační smlouvy“ (pokud mluví o rezervační smlouvě, míní Dohodu o složení blokovacího depozita). Soud je toho názoru, že Dohoda o složení blokovacího depozita nezmocňovala, neopravňovala žalovanou k tomu, aby činila změny Dohody či uzavírala nové smlouvy jménem [celé jméno svědka], tudíž nová smlouva mezi účastníky původní Dohody uzavřena nebyla. Pokud byla uzavřena nějaká nová smlouva takto pouze mezi žalovanou a vedlejší účastnicí, která však nemohla být uzavřena ve stejném znění jako Dohoda, neboť obsahem původní Dohody byly práva a povinnosti prodávajícího, který byl i jejím účastníkem, avšak prodávající již účastníkem jakékoliv jiné smlouvy nebyl.

44. Jestliže tedy v dané věci ze skutkového zjištění vyplývá, že žalobce zaslal dne [datum] na účet žalované částku 90 000 Kč, aniž k tomu byl právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, byl tím zjednán adekvátní podklad pro naplnění pojmových znaků skutkové podstaty bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu - § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (obdobně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5299/2015).

45. Ke dni [datum] neexistovala smlouva, na základě níž by byla žalovaná oprávněna přijmout plnění, ať již od žalobce nebo vedlejší účastnice.

46. Vzhledem k tomu, že k uhrazení blokovacího depozita vedlejší účastnicí nedošlo, a zánikem dohody ve smyslu čl. 2 2. Dohody došlo k odpadnutí právního důvodu poskytnutí předmětné částky vedlejší účastnicí prodávajícímu a dne 1. 7 2020 byla částka 90 000 Kč uhrazena žalobcem, vznikla žalované, která byla příjemcem platby, povinnost vydat žalobci přijaté plnění coby bezdůvodné obohacení dle § 2291 o. z., když finanční prostředky z majetkové sféry žalobce se přesunuly do majetkové sféry žalované a ta se na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatila.

47. Jelikož tak žalovaná doposud neučinila, soud žalobě vyhověl.

48. Soud se neztotožnil s názorem žalované, že žalobce plnil za jiného (vedlejší účastnici), a proto žalovaná není pasivně legitimována.

49. Bezdůvodné obohacení plněním za jiného vzniká, jestliže plnění poskytne namísto dlužníka ten, kdo sám není povinen (po právu) plnit. Bezdůvodně se v daném případě obohatí nikoli osoba, jíž bylo plněno, ale subjekt, jehož dluh byl vyrovnán. Pro plnění za jiného je současně charakteristické, že si plnitel počíná s vědomím, že nemá právní povinnost plnit a že majetkové hodnoty poskytuje za jiného. Aby bylo možné uzavřít, že dlužník se bezdůvodně obohatil, jelikož za něj bylo plněno, co po právu měl plnit sám, musí v době plnění trvat právní důvod plnění.

50. V případě, že by se jednalo o plnění za jiného, by povinnost k vydání bezdůvodného obohacení tížila vedlejší účastnici, nikoli žalovanou.

51. V posuzovaném případě by plnění žalobce za jiného přicházelo do úvahy za situaci, kdy Dohoda o složení depozita by v době složené částky 90 000 Kč žalobcem byla účinná. V takovém případě by trvala povinnost vedlejší účastnice plnit, a žalobce by tak plnil za vedlejší účastnici, avšak tomu tak nebylo, neboť v okamžiku, kdy žalobce poskytoval peněžité plnění, závazek mezi prodávajícím a vedlejší účastnicí neexistoval, neboť marným uplynutím doby k uhrazení částky 90 000 Kč došlo k odpadnutí právního důvodu poskytnutí předmětné částky prodávajícímu. Žalovaná byla pouze platebním místem.

52. Pokud žalovaná argumentovala tím, že žalovaná musela plnění žalobce přijmout s ohledem na ust. § 1936 o. z., dle kterého platí, že věřitel musí přijmout plnění, které mu se souhlasem dlužníka nabídne třetí osoba, pak s tímto se soud neztotožňuje. V době kdy žalobce plnil žalované, vedlejší účastnice nebyla ve smluvním vztahu s [celé jméno svědka] ani žalovanou, nebyla jejich dlužníkem, tudíž žalovaná plnění od žalobce neměla přijmout, resp. jej měla žalobci ihned vrátit. Žalovaná si byla vědoma, že přijímá plnění po zániku Dohody (svědek [anonymizováno], že uzavření ústní dohody probíhalo tak, že po složení rezervačního poplatku p. [celé jméno vedlejšího účastníka] ho kontaktovala s tím, že poplatek uhradila později, načež on kontaktoval p. [celé jméno svědka] s tím, že peníze přišly později a že v „ obchodě“ pokračují.)

53. Soud má za to, že nebyly naplněny podmínky k vyloučení nároku na vrácení toho, oč se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila (ustanovení § 2997 odst. 1 věta druhá o. z.). K tomu, aby se tento liberační důvod uplatnil, muselo by se ze strany žalobce jednat o plnění vědomě zaměřené k obohacení žalované, podobající se darování. Z provedeného dokazování uvedené nevyplynulo. Pakliže by žalobce částku 90 000 Kč namísto žalované uhradil vedlejší účastníci, se kterou byl v rozhodné době v partnerském soužití, pak by se z jeho strany s ohledem na dohodu, která mezi nimi existovala (vedlejší účastnice bude vlastníkem nemovitostí a hypoteční úvěr bude sjednán pouze s ní, přičemž blokovací depozitum uhradí prodávajícímu žalobcem), jednalo o vědomé plnění nedluhu, a to do okamžiku než by bylo partnerské soužití ukončeno, neboť skončením partnerského vztahu by odpadl důvod uhrazení částky (vedlejší účastnice uvedla, že vrátila žalobci 20 000 Kč). Avšak v posuzovaném případě částku 90 000 Kč uhradil žalobce žalované.

54. Žalobce namítl neplatnost Dohody pro její nesrozumitelnost a absenci předmětu dohody z důvodu nesprávného označení nemovitostí. Soud má za to, že předmět nepojmenované smlouvy označené jako„ Dohoda o složení blokovacího depozita“ musí být určen alespoň obecně, tedy základním (rámcovým) vymezením. Stále musí být zřejmé, jaká nemovitost má být předmětem rezervace. Určení musí tedy být natolik konkrétní, aby nemovitosti, jenž jsou předmětem rezervace byly ve všech základních rysech určeny tak, jak to odpovídá potřebám v daném případu. Dostatečnou určitost je třeba posuzovat, pokud má být uzavřena smlouva určitého typu, ve vztahu k tomuto smluvnímu typu, tedy musí odpovídat požadavkům a nárokům vyplývajícím z právní úpravy kupní smlouvy, která má být uzavřena. Bližší vymezení předmětu kupní smlouvy může být ponecháno na jednání o uzavření této smlouvy.

55. Za stavu, kdy bylo v řízení skutkově zjištěno, že předmět smlouvy je vymezen jako„ pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v části obci [obec]“ pokládá soud námitku neurčitosti nemovitostí za nedůvodnou. Z účastníky použité formulace je zcela jasně vymezeno, že předmětem rezervace má být nemovitost, a to konkrétní dům specifikovaný popisným číslem a pozemkem, jehož je součástí a příslušnou obcí. Toto vymezení nemovitosti je z hlediska požadavku zákona naprosto dostačující, neboť je zcela jasně a naprosto nezaměnitelně určeno, o jakou nemovitost se jedná. Pokud se týká ostatních pozemků v Dohodě uvedených, pak jsou vymezena parcelním číslem, druhem pozemku, výměrou, přičemž v článku 5.5 Dohody zájemce prohlásil, že při podpisu dohody obdržel i výpis z katastru nemovitostí ohledně nemovitostí. Nemovitosti tedy byly označeny i odkazem na list vlastnictví, tudíž takové označení nemohlo vzbuzovat pochybnosti účastníků Dohody o nejasnosti či neurčitosti určení, o jaké nemovité věci se v rámci sjednané Dohody jedná, tedy co bylo úmyslem žalované pro zájemce rezervovat a jaké nemovitosti měly být předmětem kupní smlouvy.

56. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky neexistoval smluvní vztah, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení peněžních prostředků ve výši 90 000 Kč. V takovém případě žalovaná je povinna splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byla o to žalobcem požádána (ust. § 1958 odst. 2 o. z.). Žalobce soudu doložil, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslal žalované výzvu k zaplacení dlužné částky. Doložením dokladu o doručení předmětné listiny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb prokázal, že listina byla žalované doučena dne [datum] a žalovaná měla částku 90 000 Kč vrátit ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Okamžik doručení výzvy je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Žalovaná nesplnila povinnost zaplatit dlužnou částku ve stanovené lhůtě, čímž se od [datum] ocitla v prodlení (ust. § 1968 o. z.). Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že poslední den sedmidenní lhůty uplynul dne [datum], nemohla být žalovaná v prodlení od [datum], a proto soud za tento den žalobci nepřiznal zákonný úrok z prodlení.

57. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 712 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 90 000 Kč sestávající z částky 3 760 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 760 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 760 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 760 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 760 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 3 760 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 087,84 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 955,12 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 180 ujetých km v částce 1 110,24 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 1 034,18 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 180 ujetých km v částce 1 268,37 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 1 098,54 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 180 ujetých km v částce 1 397,07 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 447,84 Kč ve výši 5 764,05 Kč.

58. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal vedlejší účastnici, jenž byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 212 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 90 000 Kč sestávající z částky 3 760 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 760 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 760 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 760 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 760 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 3 760 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 087,84 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 955,12 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 180 ujetých km v částce 1 110,24 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 1 034,18 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 180 ujetých km v částce 1 268,37 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 1 098,54 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 180 ujetých km v částce 1 397,07 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 447,84 Kč ve výši 5 764,05 Kč.

59. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

60. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce a vedlejšího účastníka.