34 C 62/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 1 959,08 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 959,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala po žalované zaplacení částky 1 959,08 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) s žalovanou uzavřela dne [datum] Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě níž se zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za tyto služby platit ceny dle vyúčtování. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky a ceník [anonymizováno]. Žalobkyně je v důsledku fúze sloučením [právnická osoba] a [právnická osoba], nástupnickou společností. Právní předchůdkyně žalobkyně zapůjčila žalované přijímací zařízení [název zařízení] [anonymizováno 5 slov] za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Převzetí zařízení žalovaná stvrdila podpisem na zakázkovém listě. K ukončení smlouvy došlo výpovědí ze dne [datum]. Výpovědní lhůta uplynula dne [datum]. Žalovaná byla povinna po ukončení smluvního vztahu vrátit [anonymizováno] zapůjčené zařízení do 14 dnů od data ukončení smlouvy, avšak žalovaná zařízení nevrátila, a proto [anonymizováno] v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami požadovala po žalované smluvní pokutu 1 959,08 Kč. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ač byl soudem vyzvána.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Dne [datum] uzavřela [anonymizováno] jako poskytovatel služeb s žalovanou jako účastníkem Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, v níž se žalovaná zavázala za poskytované služby elektronických komunikací platit sjednanou cenu uvedenou ve vyúčtování. Součástí smlouvy byly i všeobecné podmínky a ceník. V rámci smlouvy si žalovaná sjednala i pronájem přijímacího zařízení, [název zařízení] [anonymizováno 5 slov], jehož převzetí žalovaná stvrdila podpisem na zakázkovém listě dne [datum]. Žalovaná dne [datum] smlouvu bez uvedení důvodu vypověděla, přičemž výpověď byla doručena poskytovateli služeb dne [datum]. Podle bodu 2. 7. 1. všeobecných podmínek smlouvu může účastník smlouvu vypovědět bez udání důvodu ve 30 denní výpovědní době, která začne běžet následující den po tom, co je doručena výpověď smlouvy poskytovateli. Výpovědní doba tak uplynula ke dni [datum]. Pod písmenem f) smlouvy je uvedeno, že se účastník zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku (7.4. a 7.5.). Dle bodu 7.4. všeobecných smluvních podmínek je účastník smlouvy povinen vrátit zapůjčené zařízení uvedené ve smlouvě o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací do 14 dnů od ukončení smlouvy. V případě, že tak neučiní může po něm poskytovatel požadovat smluvní pokutu (7.6. podmínek) ve výši dle ceníku služeb, která činí 2 000 Kč. Žalovaná přijímací zařízení nevrátila, a proto poskytovatel požadoval po žalované smluvní pokutu.

4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Mezi [anonymizováno] jako poskytovatelem služeb elektronických komunikací a žalovanou jako účastníkem byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky a ceník služeb. Mezi účastníky byla v rámci této smlouvy uzavřena nájemní smlouva dle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě které se pronajímatel ([anonymizováno]) zavazuje přenechat nájemci (žalovaná) věc (přijímací zařízení) k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Ke dni [datum] došlo ke skončení nájmu a žalovaná tak byla povinna v souladu se smlouvou a ust. § 2225 o. z. předmět nájmu vrátit. Pro případ nevrácení předmětu nájmu si účastníci smlouvy sjednali ve smyslu ust. § 2048 o. z. smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Žalovaná předmět nájmu nevrátila, a proto [anonymizováno] v souladu se smlouvou požadoval smluvní pokutu (žalobkyně požadovala pouze částku 1 959,08 Kč k tomu srov. § 153 odst. 2 o. s. ř.).

5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 959 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

7. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.