Okresní soud v Ústí nad Labem · Rozsudek

34 C 85/2024

č. j. 34 C 85/2024-90

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Ústí 12 Co 172/2025-126

Rozhodnuto 2024-11-15 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSUL:2024:34.C.85.2024.1

  1. OS Ústí n.L. 34 C 85/2024-90
  2. KS Ústí 12 Co 172/2025-126

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro zaplacení 288 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právní zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jakožto náhrady za jeho vyloučení z užívání společné nemovitosti v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu v období do , datum, do , datum, . Uvedl, že je na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu, Exekutorský úřad , adresa, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – , Anonymizováno, ze dne , datum, s právní mocí ke dni , datum, a na základě kupní smlouvy ze dne , datum, s právnímu účinky zápisu vlastnického práva ke dni , datum, vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 2/5 na pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, postavené v části obce , adresa, na pozemku p. č. , hodnota, , pro k. ú. , adresa, a obec , adresa, . Žalovaná je většinovou spoluvlastnicí předmětné nemovitosti s ideálním spoluvlastnickým podílem o velikosti 3/5. Žalobce oslovil žalovanou se žádostí o platbu ve výši Kč , Anonymizováno, , Anonymizováno, měsíčně za to, že žalovaná užívá předmětnou nemovitost zcela sama, tedy nad rámec svého spoluvlastnického podílu. V červenci , Anonymizováno, umožnila žalovaná žalobci prohlídku předmětné nemovitosti a žalobce zjistil, že v předmětné nemovitosti se nacházejí celkem čtyři samostatné bytové jednotky, dům je podsklepen a je v něm i půda. Žalobce navrhl žalované dohodu o užívání společné věci v tom směru, že žalovaná vyklidí dva byty dle svého uvážení a umožní jejich pronajmutí třetím osobám. Žalovaná souhlasila s tím, aby žalobce osobně užíval část předmětných nemovitostí odpovídající jeho podílu, avšak nesouhlasí s tím, aby nemovitost nebo její část byla pronajata k bydlení. Žalobce nemá v úmyslu nemovitost užívat pro bydlení své či členů své domácnosti, což žalované opakovaně sdělil. V rámci smírného vyřízení žalovaná nabízela žalobci za znemožnění užívání podílu kompenzaci ve výši 5 000 měsíčně. Žalobce s nabídkou , částka, nesouhlasil, nabídl kompromis alespoň , částka, měsíčně a závazek, že žalovaná bude hradit běžnou údržbu a běžné opravy. Žalovaná s tímto návrhem nesouhlasila a nesouhlasila ani s návrhem na rozdělení předmětné nemovitosti na čtyři samostatné bytové jednotky a založení bytového spoluvlastnictví. Žalovaná nabídla žalobci úhradu kompenzace ve výši , částka, měsíčně, avšak s novou podmínkou nezvyšování této částky po dobu několika, minimálně pěti let. Účastníci žádnou dohodu o užívání společné věci neuzavřeli. Podle odborného vyjádření , tituly před jménem, , adresa, , č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, činí výše obvyklého nájemného ke dni , datum, částku , částka, za 1 m2 podlahové plochy a měsíc, tedy , částka, měsíčně. Při velikosti spoluvlastnického podílu žalobce 2/5 pak na žalobce připadající podíl na obvyklém nájemném činí částku , částka, měsíčně. Žalobce se tedy domáhá za znemožnění užívání spoluvlastnictví o velikosti jeho podílu v období od , datum, do , datum, částky , částka, (, částka, měsíčně).

2. Žalovaná s žalobu nesouhlasila. Uvedla, že žalobci nikdy nebránila ke vstupu do společné nemovitosti a jejímu užívání. Opakovaně ho vyzývala, aby si nemovitost prohlédl. K první prohlídce nemovitosti došlo dne , datum, za účasti právní zástupkyně žalované. Žalobce odmítl převzít nabídnuté klíče od nemovitosti a možnost užívání nemovitosti. Opakovaná výzva k převzetí a klíčů a užívání nemovitosti byla žalobci učiněna písemně dopisem ze dne , datum, . Žalovaná užívá pouze první patro nemovitosti, přízemí není žalovanou užíváno. V přízemí žili dříve rodiče žalované, ti před dražbou nemovitosti zemřeli. Žalobce požadoval, aby mu žalovaná hradila částku , částka, odpovídající jejímu údajnému bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce. Nabídka ohledně úhrady částky , částka, (později , částka, ) byla ze strany žalované učiněna pouze v zájmu klidného žití a neřešit neustále požadavky žalobce. Nabídky byly ale vždy odmítnuty, popř. si k nim žalobce snažil vymínit další podmínky a požadavky, což žalovaná odmítla akceptovat. Dne , datum, žalovaná zaslala žalobci sdělení, že jeho požadavky sice nadále považuje za přemrštěné, ale po dlouhém zvažování se rozhodla na návrh žalobce ohledně úhrady částky , částka, měsíčně přistoupit, avšak pouze z důvodu zajištění si klidu a předejití finančně i psychicky nákladnému soudnímu Protože žalobce kromě jiného požadoval, aby se i přes faktické neužívání celé nemovitosti pouze žalovaná podílela na nákladech na běžnou údržbu a opravu nemovitosti, navrhla žalovaná, aby za takových podmínek byla částka , částka, zafixována na několik dalších let (minimálně 5 let). Tento návrh žalobce odmítl. S ohledem na stav a lokalitu nemovitosti žalovaná nesouhlasí s výší obvyklého nájemného stanovené v odborném vyjádření. Dále uvedla, že žalobce dobrovolně koupil menšinový spoluvlastnický podíl k předmětné nemovitosti a od samého počátku si musel být vědom toho, že k nájmu, byť části nemovitosti bude nutné získat souhlas žalované, která disponuje většinovým podílem. Pokud si žalobce předem nezjistil stanovisko žalované, zda by s pronajímáním (alespoň části) nemovitosti souhlasila, popř. zda si ona sama přeje užívat dům jako celek (tedy nad rámec svého podílu), domnívá se žalovaná, že mu tato skutečnost musí jít k tíži. Sjednání nájmu představuje pouze jeden z možných způsobů hospodaření se společnou věcí. Pakliže žalovaná nechce z určitých důvodů pronajímat část nemovitosti třetím osobám, její rozhodnutí jí nemůže být nijak vytýkáno a ani nemůže být nijak nucena přistoupit na požadavky menšinového spoluvlastníka.

3. Žalobce dále při konaném jednání tvrdil, že uvedenou nemovitost neužívá, a nemá v úmyslu ji užívat, má vlastní bydlení. Bránění v užívání nemovitosti spatřuje v tom, že je mu umožněno pouze osobní užívání nemovitosti, jiný způsob užívání nemovitosti mu žalovanou umožněn není. Uvedl, že byl písemně vyzván k převzetí klíčů od uvedené nemovitosti, k jejich reálnému převzetí nedošlo. Žalobci klíč k ničemu není, pokud nebude nemovitost užívat. Nemovitost užívá žalovaná, v přízemí při prohlídce se nacházel nábytek. Dohoda o způsobu užívání nebyla mezi účastníky uzavřena, nebyla podána žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ani žaloba o způsobu užívání nemovitosti. Žalobce respektuje většinu žalované a její rozhodnutí o tom, že žalobci neumožní jiný způsob užívání než užívání osobní. Svůj nárok žalobce neodvozuje z bezdůvodného obohacení, ale domáhá se náhrady za vyloučení z užívání společné nemovitosti v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu.

4. Žalovaná při jednání dále uvedla, že v době prohlídky nemovitosti žalobcem dne , datum, se nacházel v přízemí nábytek po zemřelých rodičích žalované. Přízemí není užíváno, žalovaná užívá první patro. Žalobce nemovitost neužívá, klíče od nemovitosti mu byli několikrát nabízeny, avšak jejich převzetí odmítl s tím, že v nemovitosti bydlet nechce a chce ji pronajímat. Nebyla uzavřena žádná dohoda o způsobu užívání nemovitosti ani žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, tak jako nebyla podána žaloba na určení způsobu užívání nemovitosti.

5. Z výpisu katastru nemovitostí, LV č. , hodnota, , zachycující stav ke dni , datum, soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , je evidováno pro žalobce v rozsahu podílu o velikosti 2/5 na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu, Exekutorský úřad , adresa, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – , Anonymizováno, ze dne , datum, s právní mocí ke dni , datum, a na základě kupní smlouvy ze dne , datum, s právnímu účinky zápisu vlastnického práva ke dni , datum, a pro žalovanou v rozsahu podílu o velikosti 3/5. Nabývacími tituly zápisu pro žalovanou jsou Kupní smlouva ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, , usnesení soudu o dědictví ze dne , datum, s právními účinky zápisu k okamžiku , datum, , usnesení soudu o dědictví ze dne , datum, s právními účinky zápisu k okamžiku , datum, , darovací smlouva ze dne , datum, s právními účinky zápisu k okamžiku , datum, .

6. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne , datum, adresované žalované soud zjistil, že žalobce oznámil žalované, že od , datum, je spoluvlastníkem o velikosti 2/3 pozemku p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Současně žalovanou vyzval k uhrazení částky , částka, z titulu bezdůvodného obohacení za užívání celé nemovitosti v období od , datum, do března , Anonymizováno, a od , datum, k hrazení částky , Anonymizováno, , Anonymizováno, měsíčně.

7. V reakci právní zástupkyně žalované ze dne , datum, sdělila, že žalovaná má zájem o odkoupení spoluvlastnického podílu žalobce. Navrhla žalobci osobní setkání za účelem projednání konkrétních podmínek případného zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k uvedené nemovitosti, a vyřešení údajného bezdůvodného obohacení. Popírá, že by žalovaná užívala celou nemovitost. Zmínila, že žalobci nabízela, aby si nemovitost prohlédl, ten však odmítl.

8. Z dopisu právní zástupkyně žalované ze dne , datum, adresované právnímu zástupci žalobce soud zjistil, že dne , datum, proběhla prohlídka uvedené nemovitosti za účasti žalobce. Žalobce byl vyzván k převzetí klíčů od nemovitosti a k uzavření dohody o užívání nemovitost, která by předešla případným soudním sporům. Žalovaná ví o zájmu žalobce pronajmout dva byty. Žalovaná žalobci sdělila, že neužívá celou nemovitost, ale pouze první patro domu, když přízemí nemovitosti, v níž dříve žili rodiče žalované není užívána vůbec. Žalovaná projevila zájem získat nemovitost do výlučného vlastnictví9. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce nekoupil podíl na nemovitosti, aby se do ní přestěhoval. Je připraven využít tyto prostory k nájmu třetím osobám, pakliže žalovaná nechce přízemí domu za obvyklé nájemné užívat sama. Jediným jeho zájmem je byty v přízemí nemovitosti pronajímat každému kdo projeví zájem a bude dostatečně solventní. Žádá o sdělení, zda žalovaná je ochotna uzavřít smlouvu o reálném užívání společné nemovitosti, podle které by žalobce byl oprávněn vlastním jménem a na svůj účet pronajímat oba byty v přízemí domu. Pokud žalovaná takový způsob dohody odmítne, pak bude povinna hradit žalobci náhradu za znemožnění užívání nemovitost, byť nabízí žalobci klíče k nastěhování.

10. V reakci ze dne , datum, žalovaná prostřednictvím právní zástupkyně sdělila, že přízemí domu nikdo neužívá, byty jsou sice vybaveny nábytkem, a to z toho důvodu, že prostory byly v minulosti užívány rodiči, kteří zemřeli. Z důvodu klidného žití a předejití zdlouhavých sporů žalovaná nabízí žalobci částku , částka, měsíčně a setrvává na tom, že nemovitost nechce pronajímat třetím osobám.

11. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce nezpochybňuje žalovanou navrhované užívání přízemních prostor domu, jejichž plocha odpovídá jeho podílu na nemovitosti a nezpochybňuje právo žalované jako většinového spoluvlastníka odmítnou užívání prostor formou nájmu třetím osobám. Žalobce nemá zájem prostory sám nebo se svou rodinou užívat. Žalovanou nabízenou částku , částka, měsíčně považuje za nízkou. Je ochoten přistoupit místo jím požadovaných , částka, na částku , částka, spolu se závazkem žalované hradit zcela náklady spojené s běžnou údržbou a běžnými opravami nemovitosti.

12. Dopisem ze dne , datum, žalovaná odmítla návrh žalobce, aby mu hradila částku , částka, měsíčně a setrvala na návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že by se stala výlučnou vlastnicí předmětné nemovitosti.

13. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce setrval na svém návrhu, aby mu žalovaná měsíčně hradila částku , částka, a zavázala se hradit zcela náklady s běžnou údržbou a běžnými opravami nemovitosti. Zároveň navrhl stavebně upravit nemovitost tak, aby ji bylo možné rozdělit na tři event. čtyři bytové jednotky a následně založit bytové spoluvlastnictví.

14. V reakci ze dne , datum, právní zástupkyně žalované žalobci sdělila, že souhlasí s hrazením částky , částka, měsíčně, byť stále reálně celou nemovitost neužívá. Pakliže by měla žalovaná nést náklady spojené s údržbou a opravami nemovitosti, pak požaduje, aby se částka v této výši několik let nezvyšovala.

15. Dopisem ze dne , datum, žalobce prostřednictvím právní zástupce žalované sdělil, že nesouhlasí s fixací náhrady a připomněl, že svůj nárok na užívání na něho připadajícího podílu na nemovitosti uplatnil již dopisem ze dne , datum, .

16. Z dopisu právní zástupkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná od samého počátku nesouhlasila s nároky žalobce. Rozhodnutí hradit dobrovolně částku , částka, měsíčně se odvíjelo od snahy mít od neustálého nátlaku žalobce klid. Požadavek žalobce platit částku , částka, zpětně od dubna , Anonymizováno, však odmítla.

17. Dopisem ze dne , datum, právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě náhrady za omezení svého vlastnického práva ke společné věci v důsledku rozhodnutí většinového spoluvlastníka neumožnit využití společné věci, a to ve výši , částka, měsíčně od , datum, do , datum, , tedy , částka, s lhůtou nejpozději do , datum, .

18. Z dopisu právní zástupkyně žalované ze dne , datum, adresované právnímu zástupci žalobce soud zjistil, že žalobci sdělila, že žalovaná neužívá předmětné nemovitosti v celém rozsahu a stále žalobci nabízí, aby část nemovitosti odpovídající jeho podílu užíval. Upozornila, že několikrát žalobci nabízela klíče od nemovitosti, čehož nevyužil. Byť žalovaná stále nemovitost neužívá celou, nabízí žalobci částku , částka, měsíčně s účinností od okamžiku uzavření příslušné dohody o užívání nemovitosti. Nabídka žalobci byla učiněna z důvodu zajištění si klidu a předejití soudnímu sporu. Dluh od , datum, žalovaná neuznala.

19. Z odborného vyjádření č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že jej vypracovala společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , právnická osoba, . za účelem stanovení obvyklého nájemného, bytových prostor v objektu bydlení čp. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, . Prohlídka a zaměření nemovitosti bylo provedeno dne , datum, , přičemž vyhotovitel vycházel zejména z dokumentace objednatele ze dne , datum, . Objednatelem odborného vyjádření byl žalobce. Společnost stanovila cenu nájemného všech prostor ke dni , datum, odhadem ve výši , částka, měsíčně. Podíl 2/5 na jednoho vlastníka činí , částka, měsíčně a podíl 3/5 na druhého vlastníka činí , částka, měsíčně. V popisu se uvádí, že celková užitná plocha činí 201,65 m2. Dům je dvoupodlažní s částečným podsklepením, chodba se schodištěm ve středu domu. V každém podlaží jsou dvě bytové jednotky, v podkroví jsou dva byty a volná půda. V přízemí vlevo je kuchyň, obývací pokoj a toaleta, vše o výměře 43,74 m2, Vpravo kuchyň, koupelna, WC, obývací pokoj a komora, vše o výměře 33,82 m2. V patře jsou dvě bytové jednotky, jedna s kuchyní, WC a pokojem, vše o výměře 36,41 m2 a druhá kuchyň, dva pokoje, koupelna a WC o výměře 58,63 m2. V podkroví dva pokoje o výměře 29,04 m2. Údaje a výměry nebylo možné z důvodu nepřístupnosti ověřit. Vyhotovitel vycházel ze sdělení a fotodokumentace žalobce.

20. Z předložených fotografií soud pouze zjistil, že byť jsou místnosti zčásti zaplněny nábytkem, nelze dovodit, že by byly užívány (krabice, odpojené spotřebiče mimo kuchyňskou linku). Z fotografií nelze zjistit, zda se jedná o místnosti v předmětné nemovitosti.

21. Z veřejného dálkového přístupu k datům soud zjistil, že v budově č. p. , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , jsou evidovány 3 byty.

22. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.

23. Účastníci v období od , datum, do , datum, byli podílovými spoluvlastníky nemovitosti p. č. , hodnota, , jehož součástí je budova čp. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalovaná byla vlastníkem podílu o velikosti 3/5 a žalobce vlastnil podíl o velikosti 2/5. Žalovaná je většinovým spoluvlastníkem. V domě nejsou vymezeny bytové jednotky. Žalobce dopisem ze dne , datum, mimo jiné, žalované oznámil, že se stal spoluvlastníkem uvedené nemovitosti. V červenci , Anonymizováno, si žalobce nemovitost osobně prohlédl. Nemovitost v rozhodné době resp. její první patro užívala žalovaná a v přízemí domu se nacházel nábytek. Žalovaná jako většinový spoluvlastník učinila rozhodnutí, že žalobce bude užívat přízemí nemovitosti a vyzvala žalobce k převzetí klíčů od nemovitosti, a dále rozhodla o tom, že nemovitost, resp. její přízemí nebudou pronajímány třetím osobám. Žalobce respektoval a respektuje rozhodnutí žalované o způsobu užívání nemovitosti. V řízení nebyl mezi účastníky spor o to, že by plocha přízemních prostor neodpovídala podílu žalobce na nemovitosti. Žalobce v rozhodné době neměl v úmyslu vymezené prostory v přízemí domu užívat osobně a chtěl je pronajímat třetí osobě. , adresa, od nemovitosti si žalobce nepřevzal, neboť mu jsou dle jeho vyjádření k ničemu, pokud nebude nemovitost osobně užívat. Bránění či znemožnění užívání nemovitosti v rozhodné době žalobce spatřuje v tom, že prostory nemohl přenechat do nájmu třetí osobě. Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda o způsobu užívání nemovitosti, žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nebyla podána, tak jako nebyla podána žaloba na určení způsobu užívání nemovitosti.

24. Podle § 115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“ osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

25. Podle § 117 o. z., každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka26. Podle § 1121 o. z., každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

27. Podle § 1122 odst. 1 o. z., podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. (2) Velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikost podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu.

28. Podle § 1126 odst. 1 o. z., každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. (2) Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

29. V dané věci je třeba rozlišit situaci, v níž je spoluvlastník vyloučen z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu na základě řádného právního důvodu (dohody spoluvlastníků, rozhodnutí většiny spoluvlastníků či rozhodnutí soudu), a (naproti tomu) situaci, v níž je spoluvlastník vyloučen z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, aniž by zde byl řádný právní důvod, jenž by jej z užívání vylučoval. Zatímco na nárok z užívání vyloučeného spoluvlastníka je v případě prve uvedeném třeba pohlížet jako na nárok podle ustanovení § 1117 o. z., v druhém případě půjde s ohledem na absenci právního důvodu vyloučení z užívání o nárok z bezdůvodného obohacení.

30. V nálezu , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, Ústavní soud vyložil, že užívání společné věci může být in concreto určeno dohodou spoluvlastníků nebo jejich většinovým rozhodnutím (§ 139 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., § 1128 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.) nebo též rozhodnutím soudu (§ 139 odst. 3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., § 1139 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Na základě těchto právních skutečností může být některý ze spoluvlastníků z užívání společné věci zcela vyloučen, či může být oprávněn k užívání věci v rozsahu menším, než by korespondovalo výši jeho podílu. V takovém případě však nedochází k užívání společné věci nad rámec spoluvlastnického podílu bez právního důvodu (bez spravedlivého důvodu – viz dikce občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Užívání společné věci však ani v tomto případě nemůže vyloučit právo spoluvlastníka na náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu. Náhrada se v tomto případě odvozuje od obecné úpravy náhrady za omezení vlastnického práva (čl. 11 odst. 4 Listiny) a lze ji dovodit též z § 137 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., či z § 1122 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.

31. Jiná situace nastává, užívá-li spoluvlastník společnou věc nad rámec svého podílu bez právního důvodu, event. bez spravedlivého důvodu (bez dohody všech spoluvlastníků, nebo bez závazného rozhodnutí většiny spoluvlastníků, či bez rozhodnutí soudu). Má-li každý spoluvlastník právo k celé věci, je jeho právo omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (např. § 1117 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). To znamená, že spoluvlastník nemůže „bez dalšího“ užívat společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a to na úkor dalších spoluvlastníků; samotná existence spoluvlastnictví ke společné věci není právním důvodem k takovému užívání. Lze tedy uzavřít, že užívání společné věci nad rámec spoluvlastnického podílu představuje užívání cizí hodnoty, čímž (sc. přivlastňováním si užitné hodnoty společné věci nad spoluvlastnický podíl) vzniká bezdůvodné obohacení. , právnická osoba, občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. šlo o bezdůvodné obohacení bez právního důvodu (§ 451 odst. 2), v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. jde o konkrétní skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 2).

32. Žalobce se domáhal náhrady za jeho vyloučení z užívání společné nemovitosti v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu v období od , datum, do , datum, s odůvodněním, že žalovaná jako většinový spoluvlastník rozhodla o způsobu užívání nemovitosti tak, že místnosti v přízemí bude užívat žalobce, avšak tyto vymezené prostory nebudou dány do nájmu třetí osoby, za což by mu jako vyloučenému spoluvlastníkovi měla náležet náhrada ve výši odpovídající rozsahu této újmy.

33. V dané věci nebylo užívání nemovitosti určenou dohodou spoluvlastníků o užívání nemovitosti ani rozhodnutím soudu, ale rozhodnutím většinového spoluvlastníka o hospodaření se společnou věcí (žalované). Z ustálené rozhodovací praxe platí, že většinový spoluvlastník může rozhodnout o užívání společné věci i tak, že menšinového spoluvlastníka z užívání – ať již jakýmkoli způsobem – zcela vyloučí. V takovém případě náleží menšinovému spoluvlastníkovi náhrada (srov. , Anonymizováno, Sp.zn. , spisová značka, , , spisová značka, ). V daném případě žalovaná jako většinový spoluvlastník vymezila žalobci relevantní prostor v rámci užívání společné věci a rozhodla o tom, že bude tuto vymezenou část nemovitosti žalobce užívat. S pronájmem prostor třetím osobám nesouhlasila. Žalobce respektuje rozhodnutí žalované o tom, že žalobci neumožní jiný způsob užívání než užívání osobní. Žalovaná vyzvala žalobce k převzetí klíčů od společné nemovitosti, což žalobce nikterak nezpochybnil, avšak klíče si nepřevzal, neboť dle jeho tvrzení nebyl důvod k převzetí klíčů, když věděl, že nebude prostor osobně užívat. Již ze samotných tvrzení žalobce je zřejmé, že z užívání nemovitosti vyloučen nebyl, v užívání nemovitosti mu nebylo žalovanou nikterak bráněno. K argumentu, že vyloučení z užívání žalobce spatřuje v tom, že žalovaná neumožnila, resp. nesouhlasí s tím, aby žalobce jemu připadající část užíval tak, že by ji přenechal do nájmu třetí osobě, pak k tomu soud uvádí, že pokud žalovaná nesouhlasila s navrhovaným nájmem bytu třetí osobě, vykonávala jako spoluvlastnice své oprávnění účastnit se na správě společné věci ve smyslu § 1126 odst. 2 o. z.( účastí na správě věci se rozumí rozhodování spoluvlastníků o tom, jak bude nakládáno se společnou věcí - jak bude udržována, opravována, zlepšována, zda a jak budou do věci investovány prostředky, zda bude pronajata apod.) a byl-li defacto žalobce přehlasován, pak z tohoto nelze dovozovat, že by mu bylo bráněno v užívání věci resp. že by byl s užívání věci vyloučen. Pakliže s rozhodnutím většinového spoluvlastníka žalobce nesouhlasí, pak spor o způsobu užívání věci je sporem z její správy a žalobce má možnost se bránit soudní cestou (§ 1126, § 1139 o. z.).

34. Jiné důvody, které by měly žalobce vyloučit z užívání nemovitosti žalobce netvrdil.

35. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem, místním šetřením, neboť je s ohledem na své právní závěry považoval za nadbytečné.

36. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t.

38. Podle ust § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.