35 C 188/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Térou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se svým podáním ze dne [datum] domáhal rozhodnutí zdejšího soudu, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku [částka] s příslušenstvím. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva [číslo] o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jejíž součástí byly i všeobecné podmínky. Předmětem služby bylo zajištění televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do [datum]. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce jednorázovou smluvní pokutu ve výši [částka] za nevrácení každého zařízení, přičemž nevrátil dvě zařízení. Dne [datum] byla předmětná smlouva ukončena. Žalovaný nevrátil zapůjčená pronajatá zařízení [anonymizována dvě slova] modul sériové číslo [anonymizováno], zařízení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] žalobci ve lhůtě stanovené všeobecnými podmínkami tj. 10 dnů, který převzal od žalobce dne [datum].

2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne [datum], neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán.

3. Žalobce se k jednání řádně omluvil.

4. Dle § 2010 odst. 1 občanského zákoníku dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu.

5. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o dodávce služeb ze strany žalobce dne [datum] jejíž součástí byly všeobecné podmínky, jak vyplynulo ze smlouvy ze dne [datum] o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit pronajatá zařízení uvedená ve smlouvě o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací do 10 dnů od ukončení smlouvy a to zasláním na adresu skladů uvedených na webových stránkách či odevzdáním technikovi či odevzdáním na provozovně. Dále se žalovaný se zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši [částka] za předmětný [anonymizována dvě slova] modul sériové číslo [anonymizováno], a dalších [částka] za zařízení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pokud zařízení ve lhůtě stanovené všeobecnými podmínkami tj. 10 dnů od ukončení smlouvy nevrátí nebo vrátí zařízení ve stavu nefunkčním nebo ve stavu, který zjevně neodpovídá běžnému opotřebení. Dne [datum] žalobce předal žalovanému zařízení a žalovaný toto převzetí potvrdil svým podpisem. Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací byla ukončena ke dni [datum].

6. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřeneckých fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikací, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému technická zařízení k dočasnému užívání a žalovaný se zavázal po skončení smluvního vztahu do 10 dnů technická zařízení vrátit žalobci. Povinnost vrátit technická zařízení byla utvrzena smluvní pokutou podle § 2048 o. z. Smluvní vztah účastníků byl ukončen ke dni [datum] a žalovaný byl povinen do 10 dnů od ukončení smlouvy, tj. do [datum], vrátit poskytnutá technická zařízení žalobci. Žalovaný tuto povinnost porušil, proto je žalobce oprávněn požadovat po žalovaném smluvní pokutu, která činila za každý z obou technických zařízení 5 000, tedy celkem [částka]. Pokud jde o smluvní pokuty v celkové výši [částka], soud má tento nárok žalobce za oprávněný. Ujednání o smluvní pokutě pro případ nevrácení technických zařízení je obsaženo jak v samotných smlouvách o poskytování služeb elektronických komunikací a o poskytování Internetu, které jsou žalovaným vlastnoručně podepsány, tak i ve zvláštních podmínkách, s nimiž byl žalovaný seznámen, pročež toto ujednání nelze než považovat za platné a v souladu s § 2048 o.z. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevrátil po skončení smluvního vztahu žalobci ani jedno z poskytnutých technických zařízení, vznikl žalobci vůči němu nárok na úhradu smluvních pokut v celkové výši [částka].

11. Žalobci dále vedle práva na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] vzniklo rovněž právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení, a to ode dne následujícího po dni, určeném v předžalobní výzvě kdy byla stanovena dodatečná lhůta k plnění do [datum], a tedy ode dne [datum].

12. Na základě výše uvedeného tak nezbývá než uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši [částka], jakož i úrok z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení (bod I. výroku).

13. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný a to v celkové částce [částka]. Tato částka je tvořena soudním poplatkem ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud postupoval při stanovení celkové výše nákladů řízení žalobce podle citovaného zákonného ustanovení advokátního tarifu proto, že žalobce zahajuje opakovaně řízení na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech (k tomu srovnej např. návrh v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 11 C 156/2020 či 33 C 286/2020 nebo 13 C 355/2020).

15. Žalovanému bylo uloženo splnit povinnost do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu.