35 C 68/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem osobní údaje žalované 1923 b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem osobní údaje žalované 1923 oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo , obec proti žalované: osobní údaje žalované za niž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o náhradu škody 56 263 Kč s příslušenstvím a nemajetkové újmy 1 161 062 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) náhradu nemajetkové újmy v částce 153 173,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 46 800 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 82 800 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 23 573,04 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) náhradu nemajetkové újmy v částce 153 173,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 46 800 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 82 800 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 23 573,04 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba žalobce a) o zaplacení náhrady nemajetkové újmy v částce 427 357,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 133 200 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 97 200 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 172 776,96 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 661,50 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 661,50 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 858 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žaloba žalobkyně b) o zaplacení náhrady nemajetkové újmy v částce 427 357,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 133 200 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 97 200 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 172 776,96 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 661,50 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 661,50 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 858 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

V. Žaloba žalobce a) o zaplacení náhrady škody v částce 28 131,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 630 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 897 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 604,50 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

VI. Žaloba žalobkyně b) o zaplacení náhrady škody v částce 28 131,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 630 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 897 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 604,50 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

VII. Žalobce a) je povinen zaplatit České republice prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek v částce 6 000 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalobkyně b) je povinna zaplatit České republice prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek v částce 6 000 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

IX. Ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy je žalovaná povinna zaplatit žalobci a) náhradu nákladů řízení v částce 40 186,74 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce a).

X. Ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni b) náhradu nákladů řízení v částce 40 186,74 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně b).

XI. Ve vztahu k nároku na náhradu škody jsou žalobce a) a žalobkyně b) povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v plné výši, jež bude specifikována v písemném vyhotovení rozsudku, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

XII. Žalobci a) a žalobkyni b) oprávněným společně a nerozdílně se vrací soudní poplatek v částce 2 000 Kč.

XIII. Soud vyzývá žalobce a) a žalobkyni b), aby ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku sdělili číslo účtu, na nějž má být soudní poplatek v částce 2 000 Kč vrácen.

1. Žalobci se po několika připuštěných změnách tří původně samostatně podaných žalob domáhali náhrady škody v celkové výši 56 263 Kč s příslušenstvím a náhrady nemajetkové újmy 1 161 062 Kč s příslušenstvím, jež jim měly být způsobeny nesprávným úředním postupem ve třech řízeních vedených Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] (dále též„ předmětná řízení“), když mj. uvedli, že tato řízení byla nedůvodně přerušena do řízení vedeného stejným soudem pod sp. zn. [spisová značka], ačkoli s tímto řízením nesouvisela. Pro přehlednost soud uvádí průběh řízení a odůvodnění jednotlivých žalob před i po spojení věcí do řízení zdejšího.

2. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobci v řízení vedeném původně pod sp. zn. [spisová značka] domáhali na žalované náhrady škody v částce 13 794 Kč a náhrady nemajetkové újmy v částce 360 000 Kč. Uvedli, že v řízení [spisová značka], kde vystupovali v procesním postavení žalovaných, došlo k nesprávnému úřednímu postupu, řízení nemělo být přerušeno a řízení v důsledku toho trvalo 19 let, 1 měsíc a 16 dnů, žalobci tedy byli po dlouhou dobu v nejistotě, přičemž žaloba byla od počátku nedůvodná a neodůvodněná, tři ze čtyř věcí, v nichž žalobci vystupovali jako účastníci, byly přitom přiděleny téže soudkyni, ač byly všechny čtyři věci v průtazích. Na nápravu nesprávného úředního postupu soudu žalobci vynaložili na právním zastoupení částku 13 794 Kč, kterou uplatnili jako náhradu škody, z níž již zaplatili částku 13 000 Kč. Délkou řízení byla žalobcům způsobena nemajetková újma, kterou za 19 let vyčíslili pro oba žalobce částkou 360 000 Kč. Později žalobci žalobu rozšířili o úroky z prodlení. Dále ji rozšířili o nárok na náhradu nemajetkové újmy v částce 17 323 Kč s úrokem z prodlení s tím, že jim vznikla újma v důsledku délky kompenzačního řízení, jež trvalo u ministerstva spravedlnosti o 10 měsíců a 12 dnů déle, než určuje zákon.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žádost žalobců projednala a poskytla jim zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu. Nárok na náhradu škody není důvodný, neboť náklady soudního řízení nebyly vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu. V případě posuzování nároku na náhradu nemajetkové újmy, a to především z důvodu úzké provázanosti řízení [spisová značka] s řízením [spisová značka], do něhož bylo přerušeno, přičemž otázku důvodnosti přerušení nepřísluší žalované přezkoumávat, a z důvodu odškodnění poskytnutého jim právě v rámci projednání řízení souvisejícího. K nároku na náhradu nemajetkové újmy za kompenzační řízení uvedla, že mimosoudní projednání nároku není řízením, šestiměsíční lhůtu k projednání nároku se nemusí podařit dodržet, a tento nárok žalobců považuje rovněž za nedůvodný.

4. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobci v řízení vedeném původně pod sp. zn. [spisová značka] domáhali na žalované náhrady škody v částce 7 260 Kč a náhrady nemajetkové újmy v částce 360 000 Kč. Uvedli, že v řízení [spisová značka], kde vystupovali v procesním postavení žalovaných, došlo k nesprávnému úřednímu postupu, řízení nemělo být přerušeno a řízení v důsledku toho trvalo 19 let, 1 měsíc a 2 dny, žalobci tedy byli po dlouhou dobu v nejistotě, přičemž žaloba byla od počátku nedůvodná a neodůvodněná, tři ze čtyř věcí, v nichž žalobci vystupovali jako účastníci, byly přitom přiděleny téže soudkyni, ač byly všechny čtyři věci v průtazích. Na nápravu nesprávného úředního postupu soudu žalobci vynaložili na právním zastoupení částku 7 260 Kč, kterou uplatnili jako náhradu škody, přičemž zaplatili částku 8 000 Kč. Délkou řízení byla žalobcům způsobena nemajetková újma, kterou za 19 let vyčíslili pro oba žalobce částkou 360 000 Kč. Později žalobci žalobu rozšířili o úroky z prodlení. Dále ji rozšířili o nárok na náhradu nemajetkové újmy v částce 17 323 Kč s úrokem z prodlení s tím, že jim vznikla újma v důsledku délky kompenzačního řízení, jež trvalo u ministerstva spravedlnosti o 10 měsíců a 12 dnů déle, než určuje zákon.

5. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žádost žalobců projednala a poskytla jim zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu. Nárok na náhradu škody není důvodný, neboť náklady soudního řízení nebyly vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu. V případě posuzování nároku na náhradu nemajetkové újmy, a to především z důvodu úzké provázanosti řízení [spisová značka] s řízením [spisová značka], do něhož bylo přerušeno, přičemž otázku důvodnosti přerušení nepřísluší žalované přezkoumávat, a z důvodu odškodnění poskytnutého jim právě v rámci projednání řízení souvisejícího. K nároku na náhradu nemajetkové újmy za kompenzační řízení uvedla, že je nedůvodný, neboť zákon neurčuje délku kompenzačního ani jiného řízení, tuto je vždy nutno zkoumat individuálně, přičemž dílka předmětného kompenzačního řízení je přiměřená a odpovídající okolnostem.

6. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobci v řízení vedeném původně pod sp. zn. [spisová značka] domáhali na žalované náhrady škody v částce 35 209 Kč a náhrady nemajetkové újmy v částce 392 700 Kč. Uvedli, že v řízení [spisová značka], kde vystupovali v procesním postavení žalobců, došlo k nesprávnému úřednímu postupu, řízení nemělo být přerušeno a řízení v důsledku toho trvalo 20 let, 7 měsíců a 22 dnů, tři ze čtyř věcí, v nichž žalobci vystupovali jako účastníci, byly přitom přiděleny téže soudkyni, ač byly všechny čtyři věci v průtazích. Na nápravu nesprávného úředního postupu soudu žalobci vynaložili na právním zastoupení částku 35 209 Kč, kterou uplatnili jako náhradu škody, přičemž na tuto částku zaplatili 32 600 Kč. Délkou řízení byla žalobcům způsobena nemajetková újma, kterou za 20 let, z měsíců a 22 dnů vyčíslili pro oba žalobce částkou 392 700 Kč. Později žalobci rozšířili o úroky z prodlení. Dále ji rozšířili o nárok na náhradu nemajetkové újmy v částce 13 716 Kč s úrokem z prodlení s tím, že jim vznikla újma v důsledku délky kompenzačního řízení, jež trvalo u ministerstva spravedlnosti o 8 měsíců a 7 dnů déle, než určuje zákon.

7. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žádost žalobců projednala a poskytla jim zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu. Nárok na náhradu škody není důvodný, neboť náklady soudního řízení nebyly vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu. V případě posuzování nároku na náhradu nemajetkové újmy, a to především z důvodu úzké provázanosti řízení pod [spisová značka] s řízeními, do nichž bylo přerušeno, přičemž otázku důvodnosti přerušení nepřísluší žalované přezkoumávat, a z důvodu odškodnění poskytnutého jim právě v rámci projednání řízení souvisejícího. K nároku na náhradu nemajetkové újmy za kompenzační řízení uvedla, že je nedůvodný, neboť zákon neurčuje délku kompenzačního ani jiného řízení, tuto je vždy nutno zkoumat individuálně, přičemž dílka předmětného kompenzačního řízení je přiměřená a odpovídající okolnostem.

8. Tři výše uvedená řízení byla soudem v rámci hospodárnosti spojena ke společnému řízení pod sp. zn. [spisová značka].

9. Následně žalobci uvedli, že délka tří řízení a s nimi spojený dlouhotrvající stres vedl k cévní mozkové příhodě žalobce a k onkologickému onemocnění žalovaného. Poslední změnou žaloby žalobci upravili žalobní petit tak, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit každému za žalobců jednu polovinu z náhrady škody v částce 56 263 Kč s příslušenstvím a jednu polovinu z náhrady nemajetkové újmy v částce 1 161 062 Kč s příslušenstvím.

10. Žalovaná setrvala na svém návrhu na zamítnutí žaloby, uvedla, že mezi onemocněními žalobců a délkou předmětných řízení není příčinná souvislost, dále uvedla, že žalobcům jako manželům vystupujícím v řízeních společně vznikla toliko sdílená újma.

11. Soud z provedených důkazů v kontextu tvrzení účastníků učinil následující skutková zjištění.

12. Z kupní smlouvy opatřené advokátem ověřenými podpisy jejích stran (založené na č. l. 8 spisu [spisová značka]), jež ji uzavřely dne [datum], soud zjistil, že se strany smlouvy dohodly, že kupující (manželé [celé jméno žalobce]) nabudou vlastnictví k nemovitostem prodávajících (manželé Černí) zapsaným na [list vlastnictví] pro obec Řehlovice, a to včetně součástí a příslušenství, přičemž nemovitosti jsou současně popsány ve znaleckém posudku ing. [jméno] [příjmení] [číslo] z [osobní údaje žalované] [číslo], za dohodnutou kupní cenu 150 000 Kč, kterou se kupující zavázali zaplatit ihned po podpisu smlouvy.

13. Ze smlouvy uzavřené dne [datum] opatřené ověřenými podpisy jejích stran (založené na č. l. 7 spisu [spisová značka]), soud zjistil, že ve smlouvě bylo ujednáno, že se manželé [celé jméno žalobce] (zdejší žalobci) zavazují po převodu vlastnických práv k nemovitostem umožnit manželům [příjmení] bezplatné užívání a bydlení v domě [adresa] v [část obce], a to dvou místností v přízemí vpravo, místnosti na koupání vedle kotelny, záchodu v přízemí, dále že budou společně užívat přístup k domu, chodbu v přízemí, přístup do sklepa a přístup k altánku, který budou výlučně užívat manželé [příjmení]; náklady spojené s užíváním a bydlením manželů [příjmení] za spotřebu elektřiny, vody, náklady na vytápění, čištění žumpy a komína budou hradit manželé [celé jméno žalobce]; manželé [příjmení] budou výlučně užívat část zahrady za altánkem; právo užívání a bydlení nepřechází na [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří se po úmrtí manželů [příjmení] z domu vystěhují a nepřechází ani na jiné osoby.

14. Dle výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [část obce], obec Řehlovice, okres [okres], vyhotoveného dne [datum], bylo vlastnické právo k pozemku parc. č. st. [číslo] vč. stavby objektu k bydlení [adresa], k pozemku parc. č. st. [číslo], k pozemku parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] zapsáno ve prospěch společného jmění manželů žalobců [příjmení], přičemž jako nabývací titul je zde psána kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum].

15. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci jsou manželé a ve všech třech předmětných řízeních a řízení [spisová značka] vystupovali na stejné straně jako účastníci společně.

16. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem spisové značky [spisová značka] soud zjistil následující. Manželé [jméno] [příjmení], nar. 1923, a [jméno] [příjmení], nar. 1925 (tamní žalobci), se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhali proti manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] (tamní žalovaní) určení, že kupní smlouva uzavřená mezi tamními účastníky dne [datum], podle které nabyli tamní žalovaní do společného jmění nemovité věci v k. ú. [část obce] u [část obce], obci [obec], zapsané na [list vlastnictví], je neplatná, dále se domáhali určení, že tamní žalobci jsou vlastníky uvedených nemovitostí, a dále se domáhali, aby tamním žalovaným byla uložena povinnost uvedené nemovitosti vyklidit a předat žalobcům oproti zaplacení částky 150 000 Kč; žalobu odůvodnili tím, že kupní smlouva je neplatná, neboť se příčí dobrým mravům, když tamní žalovaní jednali podvodně a pod různými přísliby výhod pro tamní žalobce zneužili jejich stáží a dobromyslnosti, čímž pro sebe přivodili vznik vlastnického práva ke všem dosud užívaným nemovitostem tamních žalobců, vedle toho byla kupní smlouva uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek, pročež od kupní smlouvy odstoupili, dále dodali, že jejich vůle nebyla svobodná a kupní smlouva není dostatečně určitá (č. l. 1). Při ústním jednání dne [datum] tamní žalobce (po smrti druhé tamní žalobkyně) vzal žalobu zpět co do návrhu na určení neplatnosti kupní smlouvy s tím, že tuto soud musí řešit jako otázku předběžnou, a žalobu náležitě upravil, byla přednesena žaloba, vyjádření tamních žalovaných, bylo prováděno dokazování, jednání bylo odročeno (č. l. 38). Při ústním jednání dne [datum] soudkyně předestřela předběžný právní názor, byl vyslechnut tamní žalobce jako účastník řízení, který mj. vypověděl, že pokud je tázán, zda stodola byla předmětem kupní smlouvy z [datum], tedy zda ji mínil s manželkou prodat manželům [příjmení], tak uvádí, že ano; jednání bylo odročeno (č. l. 260). Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž krajský soud rozhodoval o odvolání tamních žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], krajský soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (výrok I), a současně nařídil, aby v dalším řízení u okresního soudu věc projednal a rozhodl jiný samosoudce než JUDr. [jméno] [příjmení] (výrok II), přičemž v odůvodnění uvedl, že soud se neřídil závazným právním názorem vysloveným ve dřívějším usnesení odvolacího soudu a jeho pochybení jsou závažná. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení zastaveno (výrok I) a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II); usnesení nabylo dle doložky právní moci dne [datum].

17. Ve stanovisku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], k žalobci dne [datum] uplatněnému nároku na náhradu majetkové škody ve výši 629 807 Kč a poskytnutí zadostiučinění v celkové výši 576 000 Kč na náhradu nemateriální újmy z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka], ministerstvo spravedlnosti po zhodnocení všech okolností případu uvedlo, že každý z žadatelů má nárok na zadostiučinění ve výši 216 000 Kč, a současně uvedlo, že nárok na náhradu majetkové újmy ve výši 629 807 Kč nelze považovat za důvodný.

18. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž rozhodoval k odvolání žalované proti částem výroků I a III a výrokům VII a VIII, soud zjistil následující. Žalobci se žalobou podanou dne [datum] domáhali vůči žalované zaplacení částky 629 807 Kč jako náhrady majetkové škody za účelně vynaložené náklady v řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] a částky ve výši 576 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, jež jim vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu v řízení [spisová značka] Okresní soud dospěl k závěru, že řízení [spisová značka] bylo zatíženo řadou průtahů přičitatelných státu a bylo jako celek nepřiměřeně dlouhé, když jeho celková délka činila 19 let a 21 dní, kdy řízení trvalo od podání žaloby dne [datum] do právní moci usnesení o zastavení řízení dne [datum]; došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu, za nějž každému z žalobců náleží náhrada nemajetkové újmy v částce 216 000 Kč a žalobci tak byli žalovanou již zcela uspokojeni. Ve vztahu k délce kompenzačního řízení pak odvolací soud původní rozsudek okresního soudu změnil tak, že se žaloba zamítá, přičemž v odůvodnění uvedl, že kompenzační řízení je zahájeno dnem, kdy poškozený uplatnil svůj nárok na odškodnění u příslušného úřadu, neboť předběžné uplatnění nároku je obligatorní zákonnou podmínkou pro případné uplatnění práva u soudu; celkovou délku kompenzačního řízení tak představuje nejen doba šesti měsíců pro předběžné projednání nároku ministerstvem, ale také doba řízení u soudů všech stupňů soudní soustavy, příp. i před Ústavním soudem, přičemž v tamní věci byla délka kompenzačního řízení s přihlédnutím k individuálním okolnostem procesu přiměřená, nezakládající podmínky pro vznik odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup. Rozsudek okresního soudu nabyl dle doložky ve výroku II, IV, I a VI právní moci dne [datum]. Rozsudek odvolacího soudu byl všem účastníkům doručen dle doručenek (č. l. 193 zdejšího soudu) dne [datum].

19. Ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve věci [spisová značka] soud učinil následující skutková zjištění.

20. Účastníci se shodli, a soud proto z těchto nesporných tvrzení vycházel, na následujícím. V souvislosti s řízením [spisová značka] žalobci u žalované dne [datum] uplatnili nárok na náhradu škody ve výši 13 794 Kč a na náhradu nemajetkové újmy ve výši 360 000 Kč; žalovaná dne [datum] konstatovala, že k nesprávnému úřednímu postupu ve věci došlo, a poskytla žalobcům zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu. To stejné potvrzují k důkazům provedená listina nadepsaná„ uplatnění nároku na náhradu škody a újmy a na přiměřeném zadostiučinění“ doručená ministerstvu spravedlnosti dne [datum], jež se týká řízení sp. zn. [spisová značka], a stanovisko ministerstva spravedlnosti z [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka].

21. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem spisové značky [spisová značka] soud zjistil následující. Manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] (tamní žalobci) se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhali na manželích [jméno] a [jméno] [příjmení] (tamních žalovaných) uložení povinnosti strpět doživotní a bezplatné bydlení tamních žalobců v domě [adresa] v [část obce], a to ve dvou místnostech v přízemí vpravo, místnosti na koupání vedle kotelny a záchodu v přízemí, dále uložení povinnosti umožnit tamním žalobcům volný přístup k domu [adresa] v [část obce] a v tomto domě pohyb v chodbě v přízemí a přístup do sklepa, dále uložení povinnosti strpět přístup tamních žalobců k altánu na zahradě, parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] jako společné jmění tamních žalovaných, v k. ú. [část obce] u [část obce], obci [obec], a jeho výlučné užívání tamními žalobci, dále uložení povinnosti dodávat tamním žalobcům, umožnit a nerušit jim odběr elektřiny, vody a tepla, dále uložení povinnosti vydat tamním žalobcům klíče od místnosti na koupání vedle kotelny v přízemí domu [adresa] v [část obce]; žalobu odůvodnili tím, že dne [datum] převedli na tamní žalované kupní smlouvou vlastnictví svých dosavadních nemovitostí, a to domu [adresa] se zastavěnou plochou parcely [číslo] zemědělské hospodářské budovy se zastavěnou plochou parcely [číslo] zahrady parc. [číslo] zahrady parc. [číslo] zahrady parc. [číslo] spolu se studnou a septikem, vše v době podání žaloby zapsáno na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [část obce], obci [obec], jako společné jmění tamních žalovaných, přičemž vedle toho téhož dne uzavřeli smlouvu, podle které se tamní žalovaní zavázali po převodu vlastnických práv k nemovitostem umožnit žalobcům doživotní a bezplatné užívání a bydlení v domě [adresa], zavázali se umožnit tamním žalobcům užívat přístup k domu, chodbu v přízemí, přístup do sklepa a přístup k altánu, který budou užívat výlučně tamní žalobci, dále se zavázali hradit veškeré náklady spojené s užíváním a bydlením žalobců, přičemž bylo sjednáno, že právo užívání a bydlení nepřechází na [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] coby v úvahu připadající dědice tamních žalobců; tamní žalovaní však dle tamních žalobců své závazky nedodržovali; mj. tamní žalobci argumentovali také tím, že kupní cena dle kupní smlouvy k nemovitostem zněla na částku 150 000 Kč, přestože znaleckým posudkem byla oceněna na částku 750 000 Kč, zbývající hodnota 600 000 Kč je pak protihodnotou za bezplatná práva užívání, bydlení a hrazení nákladů (č. l. 1). Manželé [celé jméno žalobce] v zastoupení [jméno] [příjmení] v podání datovaném [datum] doručeném soudu dne [datum] uvedli své stanovisko k žalobě, která jim byla doručena zástupcem manželů [příjmení]; navrhli zamítnutí žaloby, přičemž uvedli, že závazek vůči manželům [příjmení] o doživotním užívání a bydlení plnili, dokud se do nemovitosti nenastěhovali vnuci tamních žalobců, [jméno] a [jméno] [příjmení], pročež podali rovněž návrh na vyklizení nemovitosti těmito vnuky, o němž dosud nebylo rozhodnuto; od smlouvy o doživotním bydlení tamní žalovaní odstoupili; dále se tamní žalovaní vyjádřili ke kupní ceně za nemovitosti (č. l. 12). Dne [datum] s ohledem na pracovní přetížení Mgr. [jméno] [příjmení] byla věc předsedkyní soudu JUDr. [jméno] [příjmení] přidělena JUDr. [jméno] [příjmení] (č. l. 70). Tamní žalobci podáním datovaným a doručeným soudu dne [datum] požádali o nařízení jednání ve věci samé (č. l. 71). Tamní žalobci podáním doručeným soudu dne [datum] navrhli vydání předběžného opatření (č. l. 73), o němž bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž bylo předběžné opatření nařízeno. Tamní žalovaní napadli usnesení o nařízení předběžného opatření odvoláním doručeným soudu [datum] (č. l. 91), načež soud dne [datum] věc předložil k rozhodnutí o odvolání krajskému soudu, kterému byl spis doručen [datum] (č. l. 101). Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], usnesení okresního soudu změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl; usnesení nabylo dle doložky právní moci dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum] (č. l. 120), které proběhlo, při jednání byla přednesena žaloba a vyjádření tamních žalovaných, tehdy již zastupovaných advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], bylo prováděno dokazování a jednání bylo odročeno na [datum]; jednání trvalo 1 hodinu 45 minut (č. l. 122). Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], jež bylo do spisu založeno dne [datum] na č. l. 131, bylo rozhodnuto o dědictví po [jméno] [příjmení] (tamní žalobkyni), která zemřela dne [datum], mj. tak, že veškerý majetek zůstavitelky nabyl pozůstalý manžel [jméno] [příjmení] (tamní žalobce). Dne [datum] při nahlížení do spisu JUDr. [příjmení] požádal o nařízení jednání (č. l 132). Dne [datum] se konalo ústní jednání, při němž zástupce tamního žalobce navrhl přerušení do pravomocného skončení řízení [spisová značka], jež se týkalo určení, že žalobce je vlastníkem nemovitostí, přičemž v onom řízení je jako předběžná otázka řešena platnost či neplatnost kupní smlouvy z [datum]; soud na to při jednání vydal usnesení o přerušení řízení [spisová značka] do pravomocného skončení řízení ve věci sp. zn. [spisová značka]; jednání dle protokolu trvalo 3 hodiny 8 minut (č. l. 133). Usnesení o přerušení řízení do pravomocného skončení řízení ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nabylo dle doložky právní moci dne [osobní údaje žalované] [číslo] JUDr. [příjmení] [příjmení] přípisem doručeným soudu dne [datum] požádal jménem tamních žalovaných o pokračování v řízení s odůvodněním, že řízení nezávisí na výsledku řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], nýbrž závislost je opačná (č. l. 140). Podáním doručeným soudu dne [datum] tamní žalovaní, kteří k podání předložili plnou moc opatřenou datem [datum] udělenou JUDr. [příjmení] k zastupování ve věcech [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] (č. l. 143), navrhli pokračování v řízení (č. l. 142). Podáním datovaným dne [datum] tamní žalobce vzal žalobu v celém rozsahu zpět, přičemž uvedl, že se s tamními žalovanými dne [datum] dohodl na ukončení všech vzájemných sporů, přičemž tamní žalovaní v dohodě vyslovili se zpětvzetím žaloby souhlas, dále uvedl, že se účastníci dohodli, že se každý z nich vzdává práva na náhradu nákladů řízení (č. l. 154). Podáním doručeným soudu [datum] tamní žalovaní uvedli, že souhlasí se zpětvzetím žaloby a zastavením řízení, když se dohodli, že nebudou požadovat náhradu nákladů řízení (č. l. 156). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud rozhodl, že se v přerušeném řízení pokračuje (výrok I), řízení se ve vztahu k [jméno] [příjmení] zastavuje (výrok II), neboť tato zemřela, řízení se ve vztahu k [jméno] [příjmení] zastavuje pro zpětvzetí žaloby (výrok III), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok [příjmení]), přičemž zohlednil, že se účastníci dohodli, že žádný z nich nebude požadovat náhradu nákladů řízení; usnesení nabylo dle doložky právní moci dne [datum].

22. Dle příjmového pokladního dokladu advokáta JUDr. [příjmení] ze dne [datum] pan [celé jméno žalobce] advokátovi za uvedeným účelem platby„ [příjmení] [spisová značka]“ uhradil částku 13 000 Kč.

23. Ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve věci [spisová značka] soud učinil následující skutková zjištění.

24. Účastníci se shodli, a soud proto z těchto nesporných tvrzení vycházel, na následujícím. V souvislosti s řízením [spisová značka] žalobci u žalované dne [datum] uplatnili nárok na náhradu škody ve výši 13 794 Kč a na náhradu nemajetkové újmy ve výši 360 000 Kč; žalovaná dne [datum] konstatovala, že k nesprávnému úřednímu postupu ve věci došlo, a poskytla žalobcům zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu. To stejné potvrzují k důkazům provedená listina nadepsaná„ uplatnění nároku na náhradu škody a újmy a na přiměřeném zadostiučinění“ doručená ministerstvu spravedlnosti dne [datum], jež se týká řízení sp. zn. [spisová značka], a stanovisko ministerstva spravedlnosti z [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka].

25. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem spisové značky [spisová značka] soud zjistil následující. Manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] (tamní žalobci) se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhali na manželích [jméno] a [jméno] [příjmení] (tamních žalovaných) vyklizení stodoly o rozměrech 22,2 m x 10 m, nacházející se na parcele [číslo] v k. ú. [část obce] u [část obce], obci [obec], zapsané na [list vlastnictví]; žalobu odůvodnili tím, že předmětná stodola je nemovitost, která není zapsána v katastru nemovitostí, tamní žalovaní podle kupní smlouvy z [datum] její vlastnictví nenabyli, tamním žalobcům svědčí právo k této nemovitosti, a přesto ji tamní žalovaní užívají a zamezují v jejím užívání žalobcům (č. l. 1). Na zadní straně č. l. 10 se nachází referát k doručení výzvy k zaplacení soudního poplatku tamním žalobcům. Manželé [celé jméno žalobce] v zastoupení [jméno] [příjmení] v podání datovaném [datum] a doručeném soudu dne [datum] uvedli své stanovisko k žalobě, která jim byla doručena zástupcem manželů [příjmení]; navrhli zamítnutí žaloby, přičemž uvedli, že předmětná stodola je příslušenstvím pozemku, který nabyli kupní smlouvou ze dne [datum], a tedy nabyli vlastnické právo i k této stodole (č. l. 11). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud rozhodl o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud rozhodl o zrušení usnesení č. j. [číslo jednací], neboť povinnost zaplatit soudní poplatek byla ve lhůtě pro podání odvolání proti zrušovanému usnesení splněna; usnesení nabylo dle doložky právní moci dne [datum]. Dne [datum] s ohledem na pracovní přetížení Mgr. [jméno] [příjmení] byla věc předsedkyní soudu JUDr. [jméno] [příjmení] přidělena JUDr. [jméno] [příjmení] (č. l. 37). Podáním doručeným soudu dne [datum] oznámil JUDr. [jméno] [příjmení] soudu, že bude tamní žalované v řízení zastupovat, přiložil plnou moc a požádal o nařízení jednání (č. l. 38). Dne [datum] při nahlížení do spisu JUDr. [příjmení] požádal o nařízení jednání (č. l. 44). Dne [datum] se konalo ústní jednání, bylo konstatováno, že [jméno] [příjmení] zemřela a v řízení je pokračováno s pozůstalým manželem [jméno] [příjmení], při jednání byla přednesena žaloba, vyjádření tamních žalovaných, bylo prováděno dokazování a jednání bylo odročeno na 8. 12 2006; jednání dle protokolu trvalo 1 hodinu 5 minut (č. l. 45). Dne [datum] bylo v jednací síni za osobní účasti tamního žalobce, zástupce tamního žalobce a zástupce tamních žalovaných, konstatováno, že k zahájení dalšího jednání ve věci nemohlo dojít z důvodu časové tísně a jednání bylo odročeno na [datum] (č. l. 66). Dne [datum] bylo v jednací síni za osobní účasti tamního žalobce, zástupce tamního žalobce, obou tamních žalovaných a zástupce tamních žalovaných, konstatováno, že další jednání ve věci nebylo z důvodu časové tísně vůbec zahájeno a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem opětovného předvolání účastníků. (č. l. 67). Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum] (č. l. 67). Podáním datovaným a doručeným soudu dne [datum] zástupce tamních žalovaných požádal o odročení jednání nařízeného na den [datum] z důvodu kolize (č. l. 68). Dne [datum] se konalo ústní jednání bez účasti tamních účastníků či jejich zástupců, bylo konstatováno, že zástupce tamních žalovaných požádal o odročení jednání, o níž byl telefonicky vyrozuměn zástupce tamního žalobce; soud na to při jednání vydal usnesení o přerušení řízení [spisová značka] do pravomocného skončení řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] (č. l. 71). Usnesení o přerušení řízení do pravomocného skončení řízení ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nabylo dle doložky právní moci dne [datum]. Na č. l. 84 se nachází plná moc opatřená datem [datum] udělená tamními žalovanými [příjmení] [příjmení] k zastupování ve věcech [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Podáním datovaným dne [datum] tamní žalobce vzal žalobu v celém rozsahu zpět, přičemž uvedl, že se s tamními žalovanými dne [datum] dohodl na ukončení všech vzájemných sporů s tím, že tamní žalovaní v dohodě vyslovili se zpětvzetím žaloby souhlas, dále uvedl, že se účastníci dohodli, že se každý z nich vzdává práva na náhradu nákladů řízení (č. l. 93). Podáním doručeným soudu [datum] tamní žalovaní uvedli, že souhlasí se zpětvzetím žaloby a zastavením řízení, když se dohodli, že nebudou požadovat náhradu nákladů řízení (č. l. 92). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud rozhodl, že se řízení zastavuje (výrok I), neboť tamní žalobce vzal žalobu zpět a žalovaní s tím souhlasili, dále že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení (výrok II), přičemž přihlédl k tomu, že tamní účastnící uvedli, že náhradu nákladů nepožadují, neboť se na ukončení sporu dohodli, a dále že se soudní poplatek nevrací (výrok III); usnesení nabylo dle doložky právní moci dne [datum].

26. Dle příjmového pokladního dokladu advokáta JUDr. [příjmení] ze dne [datum] pan [celé jméno žalobce] advokátovi za uvedeným účelem platby„ [spisová značka]“ uhradil částku 8 000 Kč.

27. Ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve věci [spisová značka] soud učinil následující skutková zjištění.

28. Účastníci se shodli, a soud proto z těchto nesporných tvrzení vycházel, na následujícím. V souvislosti s řízením [spisová značka] žalobci u žalované dne [anonymizována dvě slova] [rok] uplatnili nárok na náhradu škody ve výši 35 209 Kč a na náhradu nemajetkové újmy ve výši 392 700 Kč; žalovaná dne [datum] konstatovala, že k nesprávnému úřednímu postupu ve věci došlo, a poskytla žalobcům zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu. To stejné potvrzují k důkazům provedená listina nadepsaná„ uplatnění nároku na náhradu škody a újmy a na přiměřeném zadostiučinění“ doručená ministerstvu spravedlnosti dne [datum], jež se týká řízení sp. zn. [spisová značka], a stanovisko ministerstva spravedlnosti z [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka].

29. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem spisové značky [spisová značka] soud zjistil následující. Manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] (tamní žalobci), zastoupení JUDr. [jméno] [příjmení], se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhali na [jméno] [příjmení], nar. 1977, a [jméno] [příjmení], nar. 1975, vyklizení přízemí rodinného domu v [adresa]; žalobu odůvodnili tím, že jsou vlastníky rodinného domu [adresa] v [část obce], který získali na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] od prodávajících [jméno] a [jméno] [příjmení], avšak po svém nastěhování do rodinného domu zjistili, že do přízemního bytu, kde se zdržuje prodávající [jméno] [příjmení], se bez souhlasu tamních žalobců nastěhovali tamní žalovaní, kteří tak bydlí v domě neoprávněně, neplatí úhradu za užívání bytových prostor, zdržují se v přízemí rodinného domu bez svolení tamní žalobců, bez právního důvodu a nejsou ochotni se vystěhovat (č. l. 1). Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum] (č. l. 8). Tamní žalovaní ve vyjádření k žalobě doručeném soudu dne [datum] navrhli zamítnutí žaloby, přičemž uvedli, že bydlí v domě oprávněně, v souladu s ujednáním smlouvy z [datum], a mj. uvedli, že nezpochybňují vlastnictví rodinného domu, jež náleží tamním žalobcům (č. l. 12). Dne [datum] se konalo ústní jednání, při jednání byla přednesena žaloba, vyjádření tamních žalovaných, bylo prováděno dokazování a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vyčkání přepisu magnetofonového záznamu a za účelem opětovného předvolání účastníků a výslechu svědků; jednání trvalo 1 hodinu 20 minut (č. l. 21). Na zadní straně č. l. 29 se nachází referát z [datum rozhodnutí] k připojení spisů [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] a úřední záznam z [datum] o jejich připojení. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum] (č. l. 45). Podáním doručeným soudu dne [datum] [jméno] [příjmení] zastupující tamní žalobce na základě plné moci požádala o odročení jednání nařízeného na den [datum] z důvodu kolize (č. l. 46). Dle úředního záznamu z [datum] tamní žalobce dne [datum] telefonicky omluvil nepřítomnost svou i nepřítomnost své manželky na jednání nařízeném na den [datum] (č. l. 47). Podáním doručeným soudu dne [datum] tamní žalobci požádali o odročení jednání nařízeného na den [datum] (č. l. 49). Dne [datum] se konalo ústní jednání za osobní účasti tamních žalovaných, byl konstatován obsah podání na č. l. 46, 47 a dalších podání, a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vyčkání přepisu magnetofonového záznamu a za účelem opětovného předvolání účastníků a výslechu svědků; jednání trvalo 1 hodinu 20 minut (č. l. 51). Dne [datum] se konalo ústní jednání za osobní účasti tamních žalobců, tamních žalovaných a jejich zástupce, kdy tamní žalobci uvedli, že budou zastupováni advokátkou [jméno] [příjmení], která je nemocná, má materiály ke sporu a trvají na její osobní účasti, obě strany shodně navrhly, aby jednání bylo odročeno za účelem poskytnutí prostoru k mimosoudnímu řešení věci, žalobci mj. uvedli, že zřejmě dojde ke zpětvzetí návrhu; jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vyčkání přepisu magnetofonového záznamu a vyčkání zprávy žalobců o další dispozici s návrhem, přičemž tito vzali na vědomí lhůtu dvou měsíců (č. l. 54). Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum] (č. l. 60). Podáním doručeným soudu dne [datum] zástupce tamních žalovaných požádal o odročení jednání nařízeného na den [datum] (č. l. 49). Dne [datum] se konalo ústní jednání, při němž tamní žalobci uvedli, že zatím na žalobě trvají, nebrání se smírnému vyřešení sporu, což uvedli i tamní žalovaní; soud na to při jednání vydal usnesení o přerušení řízení [spisová značka] do pravomocného skončení řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] (č. l. 64). Usnesení o přerušení řízení do pravomocného skončení řízení ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nabylo dle doložky právní moci dne [datum]. Podáním doručeným soudu dne [datum] oznámil JUDr. [jméno] [příjmení] soudu, že bude tamní žalobce v řízení zastupovat, přiložil plnou moc a požádal o nařízení jednání (č. l. 68). Dne [datum] při nahlížení do spisu JUDr. [příjmení] požádal o nařízení jednání (č. l. 71). Přípisem z [datum] se soud obrátil na tamní žalobce s žádostí o případné zvážení dispozice s žalobou, a to s ohledem na stav řízení ve věci [spisová značka] a [spisová značka], a uvedl, že očekává odpověď do 14 dnů (č. l. 92). Podáním doručeným soudu dne [datum] JUDr. [příjmení] uvedl, že zastupuje tamní žalobce a požádal o prodloužení lhůty k vyjádření (č. l. 93). Na č. l. 94 se nachází plná moc opatřená datem [datum] udělená tamními žalobci [příjmení] [příjmení] k zastupování ve věci [spisová značka]. Podáním doručeným soudu dne [datum] tamní žalobci navrhli, aby bylo pokračováno v řízení (č. l. 97). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud rozhodl, že v řízení bude pokračováno, přičemž své rozhodnutí odůvodnil tím, že ve věci je možno pokračovat, byť překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, neodpadla, a to s ohledem na odstup času, který uplynul od podání žaloby, s ohledem na přerušení řízení ve věci [spisová značka] do pravomocného skončení řízení [spisová značka], a s přihlédnutím k návrhu tamních žalobců; usnesení nabylo dle doložky právní moci dne [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání, při němž mj. tamní žalobci vzali žalobu zpět ve vztahu k [jméno] [příjmení], neboť tento už v domě nebydlel, jednání trvalo 50 minut a bylo odročeno na [datum] (č. l. 106). V podání doručeném soudu [datum] se tamní žalobci vyjádřili k meritu věci a vyčíslili náklady řízení (č. l. 116). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud řízení o návrhu žalobců proti žalovanému [jméno] [příjmení] zastavil (výrok I), a rozhodl, že tento je povinen zaplatit každému z žalobců na nákladech řízení částku 5 865,14 Kč (výrok II); usnesení ve výroku I nabylo dle doložky právní moci dne [datum]. Tamní žalovaný [jméno] [příjmení] napadl usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v rozsahu výroku II odvoláním z [datum] (č. l. 131). Dne [datum] bylo přeloženo jednání původně nařízené na den [datum] na neurčito, a to z důvodu odvolání tamního žalovaného proti usnesení č. j. [číslo jednací] (č. l. 136). Soud dne [datum] věc předložil k rozhodnutí o odvolání tamního prvého žalovaného proti usnesení č. j. [číslo jednací] krajskému soudu (č. l. 138). Tamní žalobci se k odvolání vyjádřili podání doručeným krajskému soudu dne [datum] (č. l. 143). Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], usnesení okresního soudu ve výroku II změnil tak, že žalobcům se proti žalovanému [jméno] [příjmení] právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává; usnesení nabylo dle doložky právní moci dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum] (č. l. 151). Podáním doručeným soudu dne [datum] zástupce tamního žalovaného požádal o odročení jednání nařízeného na den [datum] (č. l. 152). Dne [datum] bylo přeloženo jednání původně nařízené na den [datum] na den [datum], a to z důvodu žádosti zástupce žalovaných (č. l. 155). Dne [datum] se konalo ústní jednání, při němž mj. bylo prováděno dokazování; zástupce tamních žalobců mj. uvedl, že má za to, že by mělo být řízení přerušeno za účelem vyčkání skončení věci [spisová značka], neboť v tomto sporu by poté bylo postaveno najisto, zda smlouva ze dne [datum] je platným právním úkonem či nikoliv, a tedy zda založila a komu právo doživotního užívání, zástupce tamního žalovaného naopak vyslovil názor, že by řízení mělo být přerušeno za účelem vyčkání pravomocného skončení věci [spisová značka], kde je řešena otázka vlastnického práva, neboť tato je rozhodující pro jakékoliv obligační vztahy z toho vyplývající; jednání bylo následně za účelem rozhodnutí dalšího procesního postupu odročeno na neurčito; jednání trvalo 1 hodinu 45 minut (č. l. 158). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení přerušeno za účelem vyčkání pravomocného skončení věci sp. zn. [spisová značka]; usnesení podle doložky nabylo právní moci dne [datum]. Zástupce tamních žalobců podáním doručeným soudu [datum] požádal soud o vyžádání informací od domovu pro seniory o ubytování [jméno] [příjmení], nar. 1923 (č. l. 351). Podáním doručeným soudu [datum] tamní žalobci navrhli, aby bylo v přerušeném řízení pokračováno (č. l. 357). V podání ze dne [datum] žalovaný k výzvě soudu uvedl, že řízení bylo přerušeno správně (č. l. 360). Podáním doručeným soudu [datum] tamní žalobci vzali žalobu v celém rozsahu zpět, přičemž uvedli, že tamní žalovaný se z prostoru, jehož vyklizení bylo navrhováno, vystěhoval a tento je proto od [datum] v dispozici žalobců, navrhli přiznání náhrady nákladů řízení v částce 24 425 Kč (č. l. 390). Podáním z [datum] tamní žalovaný vyslovil souhlas se zpětvzetím žaloby a navrhl, aby bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, přičemž mj. odkázal na dohodu tamních žalobců se [jméno] [příjmení], nar. 1923 (č. l. 397). Podle dohody o ukončení veškerých sporů uzavřené dne [datum], mezi [jméno] [příjmení], nar. 1923, na straně jedné a manželi [příjmení] na straně druhé, si strany dohody mj. ujednaly, že pan [příjmení] zajistí vyklizení prostor, které dosud v nemovitosti užíval, do konce července 2019 (č. l. 399). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud rozhodl, že řízení se zastavuje (výrok I), neboť tamní žalobci vzali žalobu zpět a tamní žalovaný s tím souhlasil, dále že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II), přičemž přihlédl k dohodě tamních žalobců se [jméno] [příjmení], nar. 1923, jíž se tamní žalovaný podřídil a nemovitost uvolnil ke konci července 2019; usnesení ve výroku I nabylo dle doložky právní moci dne [datum]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud rozhodl k odvolání tamních žalobců proti výroku II usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že toto usnesení potvrdil, přičemž aplikoval § 150 občanského soudního řádu a přihlédl ke zmíněné dohodě o ukončení veškerých sporů; usnesení nabylo dle doložky právní moci dne [datum].

30. Dle příjmového pokladního dokladu advokáta JUDr. [příjmení] ze dne [datum] pan [celé jméno žalobce] advokátovi bez uvedení účelu platby uhradil částku 15 000 Kč. Dle příjmového pokladního dokladu advokáta JUDr. [příjmení] ze dne [datum] pan [celé jméno žalobce] advokátovi za uvedeným účelem platby„ [příjmení] [spisová značka]“ uhradil částku 3 000 Kč. Dle příjmového pokladního dokladu advokáta JUDr. [příjmení] ze dne [datum] pan [celé jméno žalobce] advokátovi za uvedeným účelem platby„ [příjmení] [spisová značka]“ uhradil částku 3 000 Kč. Dle historie transakcí přišla na účet advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] dne 19. 11. blíže neurčeného roku úhrada od [celé jméno žalobce] v částce 12 600 Kč.

31. Ve vztahu k tvrzenému negativnímu vlivu řízení [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] soud provedl následující důkazy.

32. Z propouštěcího protokolu z [datum] soud zjistil, že jde o protokol o propuštění žalobkyně b) z nemocnice, kde se nacházela od [datum] do [datum], kdy dne [datum] byla operována pro cystický tumor levého ovaria.

33. Z propouštěcí zprávy z [datum] soud zjistil, že jde o zprávu o propuštění žalobce a) z nemocnice, kde se nacházel od [datum] do [datum], když dne [datum] zkolaboval a jeho stav byl diagnostikován jako bilaterální paramediální thalamický infarkt při akutním uzávěru společné Percheronovy arterie.

34. Žalobkyně b) při svém účastnickém výslechu vypověděla, že v dobré víře koupili s manželem dům a najednou si manželé [příjmení] vzpomněli, že chtějí dům zpátky, přestože žalobci měli malé děti. V domě bydleli společně s manželi [příjmení], podle základní dohody, paní [příjmení] zemřela v roce 2006, pan [příjmení] odešel do domova důchodů asi před čtyřmi lety. Žalobci stále v domě bydlí. Po podání žaloby dali veškeré peníze na poplatky, žaloba nebyla oprávněná, dosud vlastně neví, o co přesně šlo. Jednotlivá čtyři řízení od sebe nelze oddělit, ta absolutní nejistota, ve které žili, způsobovala oběma žalobcům obrovský, dlouhodobý stres, bez ohledu na to, zda byla řízení přerušena či nikoliv, nevěděli, jestli je nevystěhují, jestli mohou dům opravit. Nyní je v pořádku, ale její onkologické onemocnění nelze úplně vyléčit, vždy se může vrátit. Po zjištění onkologického nálezu žalobkyně musel žalobce sám o vše pečovat, což vedlo k jeho cévní mozkové příhodě. Od té doby jsou oba žalobci v invalidním důchodu. Chování soudkyně JUDr. [příjmení] mělo zásadní význam, např. žalobcům dr. [příjmení] sdělila, že ji rozhodnutí krajského soudu nezajímá a udělá si to podle sebe, jindy zaprotokolovala tvrzení zástupce protistrany, že jsou žalobci nájemní vrazi, všechny námitky opakovaně smetávala ze stolu, správnou protokolaci vnučky manželů [příjmení], jež vyznělo v jejich neprospěch, provedla jen díky opakovaným připomínkám jejich tehdejšího zástupce JUDr. [příjmení], při témže jednání pak dr. [příjmení] řekla, že proti žalobcům nic nemá, ale má něco proti dr. [příjmení].

35. Soud neprovedl důkazy rozvrhem práce Okresního soudu v Ústí nad Labem pro rok [osobní údaje žalované] 2003 včetně změn, prověrkami spisů sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] a zprávou o tom, z jakého důvodu byly přiděleny všechny věci JUDr. [příjmení] a z jakého důvodu zůstaly všechny tyto věci této soudkyni i po změně čísla soudního oddělení dr. [příjmení], a to pro jejich nadbytečnost, jelikož skutkový stav již byl dostatečně zjištěn a otázka přidělení věcí dr. [příjmení] (ani její postup v jednací síni) není pro rozhodnutí o náhradě majetkové a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spatřovaným v nepřiměřené délce řízení, relevantní; k postupu soudu představovaného dr. [příjmení] ovšem bude přihlédnuto v rámci rozhodování o výši odškodnění, pro což soud dostatečná skutková zjištění učinil.

36. Shora uvedené provedené důkazy soudu poskytly dostatečná zjištění pro skutkový závěr potřebný pro rozhodnutí o předmětu sporu. Soud v souladu s § 132 o. s. ř. provedené důkazy hodnotil v kontextu tvrzení účastníků jednotlivě i ve vzájemné souvislosti.

37. Proti pravosti ani pravdivosti provedených listinných důkazů žádný z účastníků ničeho nenamítal a ani soud o nich neměl pochybnosti. Tyto pochází ve většině případů ze soudních spisů a je z nich podáván především průběh řízení, postup soudů i chování účastníků, jež soud na základě důkazů zjistil v rozsahu zcela dostačujícím pro rozhodnutí věci. Žalobci navrženými důkazy prokázali délku jednotlivých řízení, a to včetně délky vyřizování uplatněných nároků žalovanou, dále skutečnost, že o opakovaných návrzích na pokračování nebylo soudem vydáno rozhodnutí, a skutečnost, že jim nebylo žalovanou přiznáno za tvrzená řízení zadostiučinění v penězích, a data uplatnění jednotlivých nároků u žalovaných. Žalovaná prokázala, že účastníci vystupovali ve sporech coby manželé společně, jakož i to, že žalobcům bylo přiznáno a poskytnuto peněžité odškodnění za nesprávný úřední postup ve věci [spisová značka]. Žalobci prokázali také, že dr. [příjmení] za zastupování zaplatili v případě různých řízení různé částky, přičemž však s ohledem na níže uvedený právní závěr nebylo nutno se přesnou výší částek dále zabývat.

38. Ve vztahu k listinám prokazujícím zdravotní stav soud konstatuje, že i tyto považuje za pravdivé, nicméně tyto toliko prokazují, jakými vážnými zdravotními problémy žalobci trpěli, nikoli, že jim tyto byly způsobeny v důsledku postupu soudů v předmětných řízeních, přičemž je zřejmé, že tyto mohly být způsobeny celou řadou faktorů, mimo jiné zajisté také stresem. Nicméně není v žádném případě možné uzavřít, že stres žalobců, který vedl k jejich onemocněním, byl způsoben výhradně postupem soudů v projednávaných řízeních, když je obecně známo, že ke stresu mohou přispívat jak každodenní maličkosti v životě každého jednotlivce, tak zásadní a dlouhodobě zatěžující události, mezi nimi jistě také společné obývání rodinného domu s lidmi, se kterými se dlouhodobě jednotlivec soudí a nemá jistotu, zda bude moci dům nadále používat a opravovat. Ostatně z účastnického výslechu žalobkyně vyplynulo, že tato sama považuje za hlavní příčinu stresu, jenž měl vést k jejímu onemocnění, absolutní nejistotu, ve které se žalobci nacházeli, ta mohla být způsobena nikoli výhradně postupem soudů, ale také soužitím s manželi [příjmení] (a jejich vnuky). Soud žalobkyni její účastnickou výpovědi uvěřil, ale není z ní, ani ve spojení s lékařskou zprávou a protokolem, možno seznat, že onemocnění žalobců bylo způsobeno postupem soudů či chováním dr. [příjmení], ať ho mohli žalobci, třebaže po právu, subjektivně vnímat jako sebevíce zásadní. Soud dospěl k závěru, že žalobci neprokázali příčinnou souvislost mezi postupem soudů v jednotlivých řízeních (či v jednom ze tří předmětných řízení) se svými onemocněními či zhoršeným zdravotním stavem. [příjmení] byl způsoben celkovou životní situací, v níž se žalobci ocitli, která byla mimo jiné jistě zapříčiněna právním vztahem, do něhož se žalobci dobrovolně rozhodli vstoupit (zakoupení nemovitosti se současným užíváním nemovitosti předchozími vlastníky), aniž by důkladně a důsledně vzájemná práva a povinnosti ošetřili, a byla také způsobena neschopností a nedostatkem vůle žalobců se s manželi [příjmení] dohodnout na vhodném uspořádání nastalé situace. Příčinou onkologického onemocnění žalobkyně a cévní mozkové příhody žalobce mohlo být cokoliv jiného než postup soudů, příp. souhra více faktorů. Žalobci se zkrátka se svým tvrzením o vlivu postupu soudů na jejich zdravotní stav ocitli sami v nelehké důkazní pozici, když zkrátka dle zdejšího soudu nemohli prokázat, která konkrétní nehmatatelná příčina vedla v jejich případě ke stresu, jenž pak způsobil závažné, život ohrožující onemocnění. Podstatné současně je, že sama žalobkyně uvedla, že stres byl způsobován absolutní nejistotou, v níž se nacházeli, nikoli délkou předmětných řízení. Soud tak považoval za nadbytečné žalobce poučovat k doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Zároveň soud dodává, že odškodnění stresu, které poškozeným působí vleklé soudní řízení, je mimo jiné jednou z podstat práva na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené době. Obecně lze uvést, že by bylo lze ke zvýšenému stresu a jím způsobeným onemocněním přihlédnout, bylo-li by s praktickou jistotou prokázáno, že tento byl způsoben postupem soudů, avšak k tomuto ve zdejším řízení nedošlo.

39. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k těmto skutkovým závěrům.

40. Dne [datum] žalobci uzavřeli s manžely [příjmení] smlouvu o koupi nemovitostí od manželů [příjmení] zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [část obce] a současně uzavřeli smlouvu, v níž se zavázali po převodu vlastnických práv k těmto nemovitostem umožnit manželům [příjmení] bezplatné užívání a bydlení v domě [adresa] v [část obce] zapsaném na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] u [část obce]. Žalobci vedli s manželi [příjmení] tři spory u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], všechny tři zahájené v roce [osobní údaje žalované] 2003, kdy tyto skončily usneseními o zastavení řízení po uzavření mimosoudní dohody mezi žalobci a panem [příjmení], kdy paní [příjmení] již zesnula.

41. V řízení [spisová značka] se manželé [příjmení] domáhali na žalobcích uložení povinnosti strpět doživotní a bezplatné bydlení manželů [příjmení] v domě [adresa] v [část obce], nacházejícího se na pozemku zapsaném na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [část obce] a také uložení dalších povinností. V řízení [spisová značka] se manželé [příjmení] domáhali na žalobcích vyklizení stodoly nacházející se na pozemku zapsaném na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [část obce]. V řízení [spisová značka] se manželé [příjmení] domáhali na žalobcích určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum], jíž žalobci nabyli do společného jmění nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [část obce]. Vedle toho se žalobci v řízení [spisová značka] domáhali na [jméno] a [jméno] [příjmení] vyklizení přízemí rodinného domu [adresa] v [část obce], také toto řízení skončilo usnesením o zastavení řízení.

42. Žalovaná každému z žalobců za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem v řízení vedeném Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] přiznala zadostiučinění ve výši 216 000 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud rozhodl, že k nesprávnému úřednímu postupu státu v řízení [spisová značka] došlo a každému z žalobců tak náleží náhrada nemajetkové újmy v částce 216 000 Kč a žalobci tak byli žalovanou uspokojen; řízení již bylo pravomocně skončeno.

43. Řízení ve věci [spisová značka] bylo zahájeno žalobou manželů [příjmení], jíž se domáhali na žalobcích v postavení žalovaných plnění povinností ze smlouvy o bezplatném užívání a bydlení v domě na adrese [osobní údaje žalované] 1925, kdy téhož dne uzavřeli smlouvu o koupi tohoto domu a dalších nemovitostí, přičemž obě smlouvy spolu souvisely. Řízení bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně skončilo usnesením o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby dne [datum], řízení tak trvalo 19 let, 1 měsíc a 17 dnů. Žalobci se o vedení řízení dozvěděli téměř na počátku, kdy dne [datum] učinili vůči soudu k žalobě vyjádření. Soud byl zcela nečinný v době od doručení vyjádření žalobců do [datum], kdy soud rozhodl o návrhu na vydání předběžného opatření, tedy asi 4,5 roku, přestože v této době došlo dne [datum] z důvodu pracovního přetížení původní soudkyně k přidělení věci jiné soudkyni a přestože tamní žalobci požádali dne [datum] o nařízení jednání. Po rozhodnutí krajského soudu dne [datum] o odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření, byl průběh řízení docela plynulý, když dne [datum] ve věci nařízeno jednání na [datum], kde bylo odročeno na [datum], poté zemřela tamní žalobkyně, další jednání se proto konalo až dne [datum], při němž bylo vydáno usnesení o přerušení do pravomocného skončení řízení ve věci [spisová značka], odvolání podáno nebylo a usnesení nabylo právní moci dne [osobní údaje žalované] [číslo]. Dne [datum] advokát JUDr. [příjmení] požádal bez předložení oprávnění k zastupování jménem žalobců (tam žalovaných) o pokračování v jednání, o žádosti nebylo vydáno rozhodnutí. Dne [datum] žalobci (tam žalovaní) zastoupení dr. [příjmení] navrhli pokračovat v jednání, o návrhu nebylo vydáno rozhodnutí. Dne [datum] vzali tamní žalobci žalobu zpět s odkazem na dohodu o ukončení všech vzájemných sporů a dohodu, že se účastníci vzdávají práva na náhradu nákladů řízení, dne [datum] tamní žalovaní vyslovili souhlas se zpětvzetím a potvrdili dohodu o vzdání se práva na náhradu nákladů řízení, pročež soud řízení zastavil. Dne [datum] žalobci uplatnili u žalované nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy, žalovaná dne [datum] konstatovala, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo a touto formou poskytla zadostiučinění.

44. Řízení ve věci [spisová značka] bylo zahájeno žalobou manželů [příjmení], jíž se domáhali na žalobcích v postavení žalovaných vyklizení stodoly na pozemku zapsaném na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [část obce] s tím, že tamní žalovaní nejsou vlastníky stodoly, neboť tato nebyla součástí nemovitostí převáděných kupní smlouvou z [datum]. Řízení bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně skončilo usnesením o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby dne [datum], řízení tak trvalo 19 let a 14 dnů. Žalobci se o vedení řízení dozvěděli téměř na počátku, kdy dne [datum] učinili vůči soudu k žalobě vyjádření. Soud neučinil žádné smysluplné úkony v době od dokončení úkonů souvisejících se zaplacením soudního poplatku, kdy dne [datum] nabylo právní moci usnesení o zrušení usnesení o zastavení řízení pro zaplacení soudního poplatku v odvolací lhůtě, do data nařízení prvního jednání, které se konalo dne [datum], tedy více než 5,5 roku, přestože v této době došlo dne [datum] z důvodu pracovního přetížení původní soudkyně k přidělení věci jiné soudkyni a přestože tamní žalovaní požádali dne [datum], a opakovaně dne [datum], o nařízení jednání. Ani po prvním jednání konaném dne [datum] nebyl postup soudu plynulý a směřující ke skončení jednání, když bylo účastníkům v jednací síni dne [datum], a opakovaně dne [datum], sděleno, že další jednání zahájeno nebude z důvodu časové tísně zahájeno. Při jednání dne [datum] soud vydal usnesení o přerušení do pravomocného skončení řízení ve věci [spisová značka], odvolání podáno nebylo a usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] vzali tamní žalobci žalobu zpět s odkazem na dohodu o ukončení všech vzájemných sporů a dohodu, že se účastníci vzdávají práva na náhradu nákladů řízení, dne [datum] tamní žalovaní vyslovili souhlas se zpětvzetím a potvrdili dohodu o vzdání se práva na náhradu nákladů řízení, pročež soud řízení zastavil. Dne [datum] žalobci uplatnili u žalované nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy, žalovaná dne [datum] konstatovala, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo a touto formou poskytla zadostiučinění.

45. Řízení ve věci [spisová značka] bylo zahájeno žalobou zdejších žalobců, jíž se domáhali na [jméno] a [jméno] [příjmení] vyklizení přízemí rodinného domu [adresa] v [část obce] s tím, že jsou vlastníky domu na základě kupní smlouvy z [datum] a v domě bydlí tamní žalovaní neoprávněně a bez svolení žalobců. Řízení bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně skončilo dne [datum], kdy bylo účastníkům doručeno usnesení odvolacího soudu vydané k odvolání tamních žalobců proti nákladovému výroku usnesení, jímž bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby, řízení tak trvalo 20 let 8 měsíců a 12 dnů. Soud na počátku řízení postupoval efektivně, když již dne [datum] nařídil jednání na [datum], které se konalo a došlo při něm k odročení na neurčito za účelem přepisu protokolu. Po přepisu protokolu však soud rychle již nepostupoval, dne [datum] soud požádal o připojení spisů [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], a až dne [datum] nařídil jednání na [datum]. Asi 2,5 roku tak byl soud nečinný, když neprováděl žádné úkony směřující k ukončení věci. V této době žádný úkon ze strany účastníků učiněn nebyl. Jednání [datum] bylo kvůli žádosti žalobců o odročení a jejich neúčasti odročeno. Dne 10 2. 2003 se konalo jednání, další jednání bylo nařízeno dne [datum] na [datum], avšak bylo odročeno k žádosti žalovaných a konalo se dne [datum]. Při tomto jednání soud vydal usnesení o přerušení do pravomocného skončení řízení ve věci [spisová značka], odvolání podáno nebylo a usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Žalobci dne [datum] požádali o nařízení jednání, žalobci opětovně dne [datum] požádali o nařízení jednání, o žádostech nebylo vydáno rozhodnutí. Opětovně žalobci dne [datum] navrhli, aby bylo pokračováno v řízení. Usnesením z [datum], jež nabylo právní moci dne [datum], soud rozhodl o pokračování v řízení. Dne [datum] se konalo jednání, při němž byla žaloba vzata zpět ve vztahu k [jméno] [příjmení], načež soud usnesením ze dne [datum] řízení v této části zastavil a rozhodl o nákladech řízení, proti nákladovému výroku bylo podáno odvolání, o kterým odvolací soud rozhodl dne [datum] usnesením, jež nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum], které bylo k žádosti zástupce žalovaného odloženo na [datum]. Při tomto jednání žalobci zatoupení dr. [příjmení] vyslovili názor, že by mělo být řízení přerušeno do pravomocného skončení věci [spisová značka], žalovaný vyslovil názor, že by mělo být řízení přerušeno do pravomocného skončení věci [spisová značka]. Usnesením ze [datum rozhodnutí] soud řízení přerušil do pravomocného skončení věci [spisová značka], odvolání podáno nebylo a usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] žalobci navrhli pokračovat v řízení, o návrhu soud rozhodnutí nevydal. Dne [datum] vzali žalobci žalobu zpět s tím, že žalovaný se z prostoru vystěhoval a navrhli přiznání náhrady nákladů řízení, dne [datum] tamní žalovaný vyslovil souhlas se zpětvzetím a navrhl, aby bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a odkázal na dohodu o ukončení všech vzájemných sporů uzavřenou mezi žalobci [jméno] [příjmení], nar. 1923. Soud řízení usnesením z [datum] zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení, tak že žádný z účastníků na ni nemá právo. Výrok o zastavení řízení nabyl právní moci [datum], proti nákladovému výroku bylo podáno žalobci odvolání, odvolací soud však rozhodnutí potvrdil a tento výrok tak nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] žalobci uplatnili u žalované nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy, žalovaná dne [datum] konstatovala, že nesprávnému úřednímu postupu došlo a touto formou poskytla zadostiučinění.

46. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval následující právní normy a rovněž uvedené judikatorně ustálené závěry.

47. Podle čl. 6 úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů [číslo] (dále též„ Úmluva) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.

48. Podle čl. 36 odst. 3 listiny základních práv a svobod (dále též„ Listina”) má každý právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Podle čl. 36 odst. 4 Listiny podmínky a podrobnosti upravuje zákon. Podle čl. 38 odst. 2 věty prvé Listiny má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.

49. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění do [datum] (dále též„ OdpŠk”), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 3 odst. 1 písm. a) OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány. Podle § 5 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 6 odst. 1 OdpŠk ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady. Podle § 6 odst. 2 písm. a) OdpŠk je úřadem podle odstavce 1 Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem. Podle § 6 odst. 7 OdpŠk úřad určený podle odstavců 1 až 7 za stát jedná jako organizační složka i v řízení pred soudem, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

50. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se náhrady škody u soudu může poškozený domáhat pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

51. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle § 31 odst. 2 OdpŠk náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

52. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

53. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

54. Podle § 1968 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též “o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

55. Nejvyšší soud ve svém stanovisku ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, jež přijal za účelem poskytnutí určitého vodítka soudům, jak postupovat při posouzení nároku na přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a OdpŠk, a tím přispět i ke zjednodušení a zkrácení kompenzačního řízení, konstatoval následující. <i>Při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je třeba přihlížet k celkové době, po kterou řízení trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti.</i> <i>V případě řízení, v němž vystupovalo více účastníků žádajících náhradu nemajetkové újmy za jeho nepřiměřenou délku, je možno podle okolností částku odškodnění náležející každému z nich přiměřeně snížit oproti částce, jež by byla poškozenému přiznána v případě, že by se řízení na jedné straně účastnil sám.</i> <i>Odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona.</i> 56. Nejvyšší soud ve stanovisku dále dospěl k závěru, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč (cca 600 až 800 EUR) zajeden rok řízení, tj. 1250 Kč až 1667 Kč (cca 50 až 67 EUR) zajeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7500 Kč až 10 000 Kč).

57. Zdejší soud ke stanovisku přihlédl a v přiměřeném a odůvodněném rozsahu důsledně aplikoval zejména výše uvedené závěry Nejvyššího soudu.

58. V úvodu právního hodnocení věci soud připomíná, že je povinností soudů rozhodovat v přiměřené lhůtě, tato plyne jak z čl. 6 Úmluvy, tak z čl. 38 odst. 3 Listiny. V případě porušení této povinnosti má dle čl. 36 Listiny poškozený právo na odškodnění, přičemž podrobnosti stanovuje OdpŠk. Současně je však mít na paměti, že normální je se nesoudit a nelze proto absolutní odpovědnost za průběh a délku civilního řízení na soudy. Žalobci coby poškození nesprávným úředním postupem soudu bezesporu nesou na svých útrapách podíl viny způsobený vlastním chováním v řízení, tím, že každý spor nevyřešili mimosoudně již v jeho počátku či jeho vzniku svým chováním v rámci mezilidských vztahů nepředešli, nelze také odhlédnout od toho, že se spory týkaly plnění ze smluv, jež žalobci uzavřeli ze své svobodné vůle.

59. Soud na základě provedného dokazování, kdy bylo v prvé řadě zjištěno, že každé ze tří řízení trvalo více než 19 let, tedy extrémně dlouhou dobu, tak dospěl k závěru, že ve všech třech řízeních nesplnily soudy svou povinnost rozhodnout v přiměřené lhůtě, bez zbytečných průtahů, čímž se dopustily nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk a stát tedy podle § 1 odst. 1, § 3 odst. 1 písm. a) a § 5 písm. b) OdpŠk odpovídá za škodu, a tím dle § 31a OdpŠk též za vzniklou nemajetkovou újmu. Za stát jedná podle § 6 odst. 1, odst. 2 písm. a) OdpŠk ministerstvo spravedlnosti podle § 6 odst. 7 OdpŠk jako organizační složka státu. Žalobci podle § 14 odst. 1, 3 OdpŠk uplatnili ve všech třech případech nárok u ministerstva spravedlnosti, čímž splnili podmínku pro uplatnění nároků žalobou, a jejich nároky nebyly ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk plně uspokojeny. Je tak dána aktivní věcná legitimace žalovaných, kterým vznikla škoda nebo újma v důsledku nesprávného úředního postupu, a pasivní věcná legitimace žalované, která za tuto škodu nebo újmu odpovídá.

60. Ve vztahu k uplatněným nárokům na nemajetkovou újmu způsobenou délkou trvání předmětných řízení se soud zabýval tím, zda je na místě poskytnout zadostiučinění v penězích, přičemž důsledně aplikoval veškeré konkrétní okolnosti všech případů ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk, či zda s ohledem na aplikované okolnosti postačuje žalovanou poskytnuté konstatování porušení práva.

61. Všechna tři předmětná řízení byla extrémně dlouhá a k této soud přihlédl jako ke konkrétní okolnosti pod § 31a odst. 3 písm a) OdpŠk. Soud ve všech třech případech vycházel při určování výše přiměřeného zadostiučinění pro každého z žalobců ze základní částky 20 000 Kč ročně, resp. v souladu s citovaným stanoviskem Nejvyššího soudu, z částky 20 000 Kč za první dva roky řízení, tedy z částky na samé horní hranici dle citovaného usnesení Nejvyššího soudu. K tomu soud podotýká, že není vázán návrhy žalobců (každý požadoval jednu polovinu částky), když z návrhů není zřejmé, zda a v jakém rozsahu žalobci přihlédli ke konkrétním okolnostem jednotlivých případů a zda tyto nepromítly do žalobou uplatněných částek. Tuto základní částku soud násobil počtem let trvání jednotlivých řízení a poté přihlédl k dalším konkrétním okolnostem, tyto dle závažnosti na základě své pečlivé úvahy percentualizoval, a o ně zvýšil nebo snížil základní sazbu odškodnění pro každého z žalobců, a pakliže výsledek dosahoval pozitivního čísla, žalobcům přiznal zadostiučinění v penězích, neboť pak konstatování porušení práva nebylo dostačující.

62. Všechna tři předmětná řízení mají společné, že v nich vystupovali na jedné straně oba žalobci jako poškození. Žalovaná navrhla, aby k tomu soud přihlédl při stanovení výše peněžitého zadostiučinění, a soud se ve všech třech případech s tímto názorem ztotožnil. Žalobci coby manželé prožívali těžkosti spojené s délkou řízení spolu, mohli se navzájem podporovat, utěšovat, vynakládat energii a prostředky společně, a řízení tak nepředstavovala tak významný zásah do jejich práva jako v případě, že by se řízení účastnil pouze jeden z nich osamoceně. Tuto tezi ostatně publikoval Nejvyšší soud v citovaném stanovisku. Z tohoto důvodu soud považoval za přiměřené základní sazbu odškodnění snížit ve všech třech případech o 20 %.

63. Jak bylo výše konstatováno, žalobci neprokázali, že by tři projednávaná řízení (nebo pouze jedno z nich) byl příčinou závažných zdravotních komplikací žalobců a proto nebylo možno k tomuto tvrzení v rámci posuzování významu předmětu řízení pro žalobce přihlížet.

64. Všechna tři předmětná řízení mají společné také to, že byla po část doby svých trvání přerušena do řízení jiných, ve všech případech do pravomocného skončení řízení [spisová značka], řízení [spisová značka] bylo vedle toho po část doby jeho trvání přerušeno též do řízení [spisová značka]. Soud se ztotožnil s argumentem žalované, že by žalobcům nemělo být přiznáváno peněžité odškodnění duplicitně. Tento názor rovněž vychází z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne sp. zn. [spisová značka], v němž nejvyšší soud vyslovil, že“ pokud spolu dvě řízení (popř. více řízení) souvisejí natolik úzce, že jedno z nich nemůže být skončeno před tím, než je skončeno druhé a v důsledku toho daná řízení po určitou dobu probíhají vedle sebe, je třeba je považovat v rozsahu souběžného průběhu z hlediska doby rozhodné pro stanovení přiměřeného zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk za řízení jediné.” Soud se s tímto názorem na zákaz duplicity odškodňování ztotožnil a neshledal důvodu, proč odškodnění dvojí (případně víceré), přiznávat. Všechna čtyři řízení se zjevně týkala vztahů k nemovitostem uvedeným [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [část obce]. Pokud soudy v zájmu hospodárnosti a jednoty soudního rozhodování přistoupily k přerušení jednotlivých řízení do skončení jiných z těchto řízení, pak v těchto jejich závěrech nelze apriorně spatřovat žádné zásadní pochybení. Rozhodování o přerušení řízení podle § 109 o. s. ř. je výrazem nezávislosti soudní moci a soudu v kompenzačním řízení zásadně nepřísluší hodnotit, zda k přerušení řízení došlo důvodně či nikoliv, to je úlohou odvolacího soudu, bylo-li by odvolání proti usnesení o přerušení řízení podáno, k čemuž však v žádné z projednávaných věcí nedošlo. Ostatně pokud by soud řízení nepřerušil a toliko vyčkával, zatížil by řízení průtahy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]). Ve zde projednávaných řízeních nedošlo k žádnému zjevnému excesu při přerušení řízení a soud proto přerušení řízení nepřičítal jako negativní skutečnost, k níž by bylo třeba přihlédnout při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění v rámci postupu soudu, když je současně zřejmé, že i k takové situaci obecně hypoteticky může dojít (kupříkladu přerušení řízení o nahrazení souhlasu s vydáním náhradního pozemku v restitučním sporu do řízení o zaplacení bagatelní částky z titulu úvěrové smlouvy by zjevně na první pohled bylo možno považovat za excesivní a nedůvodné), avšak v projednávaných řízeních tomu tak nebylo. Ostatně ona skutečnost, že řízení nebyla v důsledku přerušení skončena dříve, se promítla v určené výši základní částky a letech, jíž se tato násobí. Současně soud považuje za důležité zmínit, že k pochybení soudů nedošlo ani tím, že nebylo vydáno rozhodnutí o (opakovaných) návrzích na pokračování v řízení, když občanský soudní řád s žádným takovým návrhem nepočítá, nechává se na úvaze soudu, zda v řízení bude pokračovat i před uplynutím původně stanovené doby přerušení, a i kdyby o návrzích rozhodnuto bylo, nebylo by proti těmto rozhodnutím přípustné odvolání, neboť se jimi toliko upravuje vedení řízení (§ 202 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.); nicméně z postupu soudů, byť rozhodnutí vydána nebyla, lze usuzovat, že soudy se s návrhy neztotožnily a rozhodly o nich tacitně (mlčky). K duplicitě soud přihlédl v rámci stanovení výše odškodnění.

65. Řízení ve věci [spisová značka] trvalo 19 let, 1 měsíc a 17 dnů, přičemž žalobci požadovali odškodnění za 19 let, takový návrh je přiměřený (ve vztahu k žalobcům řízení trvalo 19 let a 8 dnů) a tímto návrhem je soud vázán. Celková délka řízení (§ 31a odst. 3 písm. a/ OdpŠk) tedy trvala 19 let a základní sazba tak činila 360 000 Kč. Soud shledal projednávanou věc, v níž šlo o posouzení nároků vyplývajících z jedné smlouvy, jako mírně náročnou, když se nejedná o běžné občanskoprávní řízení (za to soud považuje kupř. řízení o zaplacení z titulu úvěrové smlouvy), ale současně se nejedná ani o nadprůměrně náročnou věc. Z důvodu složitosti věci (§ 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) soud považoval za přiměřené snížit základní sazbu o 10 %. Žalobci v řízení vystupovali v pozici žalovaných, řízení neiniciovali, neměli zvýšený zájem na jeho urychleném skončení, a proto soud nespatřoval důvodu pro navýšení či snížení základní sazby z důvodu významu předmětu řízení (§ 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk). Soud nepostupoval na počátku řízení efektivně, když zatížil řízení průtahy po dobu asi 4,5 roku, kdy neučinil v řízení žádný úkon. Taková pasivita soudu je zcela nepřípustná a proto bylo na místě z důvodu postupu soudu (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) navýšit základní sazbu o 20 %. Po stejnou dobu však byli zcela pasivní taktéž žalobci, kteří se až do doručení usnesení o nařízení předběžného opatření o řízení zjevně nezajímali a nepodávali podněty k nařízení jednání ani nečinili jiné procesní úkony, přestože od počátku o řízení věděli. Proti usnesení o přerušení řízení se žalobci neodvolali a také absence tohoto jejich úkonu mohla vést (bylo-li by usnesení odvolacím soudem zrušeno) k délce řízení. Současně soud však přihlédl k tomu, že zdejší žalobci v rámci přerušeného řízení v roce 2012 požádali o nařízení jednání a současně, že svým souhlasem se zpětvzetím žaloby, přispěli ke skončení řízení. Soud nicméně zejména z důvodu úplné pasivity žalobců v počátku řízení považoval za přiměřené snížit základní sazbu z důvodu jednání poškozených (§ 31a odst. 3 písm c/ OdpŠk) o 10 %. Současně soud s odkazem na shora definovaný zákaz duplicity odškodňování přihlédl k tomu, že řízení [spisová značka] bylo po 12 let, 9 měsíců a 19 dnů, jež představují přibližně 67 % doby trvání onoho řízení, přerušeno do pravomocného skončení řízení [spisová značka], a pro tuto dobu je proto nutno považovat z hlediska odškodňování tato řízení za řízení jediné, přičemž odškodnění za nesprávný úřední postup ve věci [spisová značka] bylo žalobcům přiznáno. Soud proto přistoupil ke snížení základní sazby o 67 %.

66. Po započítání shora uvedených koeficientů (100 % - 10 % z důvodu složitosti + 20 % z důvodu postupu soudu - 10 % z důvodu jednání poškozených - 67 % z důvodu zákazu duplicity odškodňování - 20 % z důvodu sdílené újmy) soud dospěl k závěru, že každý z žalobců má nárok na přiznání peněžitého zadostiučinění v částce 46 800 Kč, jež činí 13 % z 360 000 Kč. Konstatování porušení práva je tedy nedostačující.

67. Žalobci uplatnili u žalované nárok dne [datum], žalovaná do šesti měsíců dle § 15 odst. 2 OdpŠk nerozhodla, dosud jim peněžité odškodnění nepřiznala, a proto je od [datum] dosud ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení. Každý z žalobců má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % (plynoucí z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.) ročně z částky 46 800 Kč od [datum] do zaplacení.

68. Ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve věci [spisová značka] byl každý z žalobců co do částky 46 800 Kč s příslušnou částí úroku z prodlení úspěšný, proto soud žalobě v této části pro každého z žalobců vyhověl (části výroků I a II), a ve zbývající části (133 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 133 200 Kč od [datum] do zaplacení) soud žalobu zamítl (části výroků III a [příjmení]).

69. Řízení ve věci [spisová značka] trvalo 19 let a 14 dnů, přičemž žalobci požadovali odškodnění za 19 let, takový návrh je přiměřený (ve vztahu k žalobcům řízení trvalo bez několika dnů 19 let) a tímto návrhem je soud vázán. Celková délka řízení (§ 31a odst. 3 písm. a/ OdpŠk) tedy trvala 19 let a základní sazba tak činila 360 000 Kč. Soud shledal projednávanou věc, v níž šlo o posouzení otázky vlastnického a užívacího práva k jedné stodole, jako mírně náročnou, když se nejedná o běžné občanskoprávní řízení, ale současně se nejedná ani o nadprůměrně náročnou věc. Z důvodu složitosti věci (§ 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) soud považoval za přiměřené snížit základní sazbu o 10 %. Žalobci v řízení vystupovali v pozici žalovaných, řízení neiniciovali, neměli zvýšený zájem na jeho urychleném skončení, a proto soud nespatřoval důvodu pro navýšení či snížení základní sazby z důvodu významu předmětu řízení (§ 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk). Soud byl na počátku řízení (po dokončení úkonů souvisejících se zaplacením soudního poplatku) zcela pasivní, zatížil řízení průtahy po dobu asi 5,5 let, kdy neučinil žádný smysluplný úkon, a poté v jednací síni dvakrát jednání nezahájil z důvodu časové tísně. Tak dlouhá pasivita soudu a neefektivnost při dalším vedení řízení je nepřípustná, proto bylo na místě z důvodu postupu soudu (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) navýšit základní sazbu o 30 %. Žalobci vystupující v řízení v pozici žalovaných byli pasivní od doručení vyjádření k žalobě dne [datum] do podání žádosti o nařízení jednání dne [datum], tedy asi 4,5 roku spokojili se s tím, že na žádost nebylo reagováno a tuto opakovali až o rok a čtyři měsíce později, odůvodněný návrh na pokračování v řízení žalobci po přerušení řízení nepodali vůbec. Ani v tomto řízení žalobci odvolání proti usnesení o přerušení řízení nepodali. Současně soud však přihlédl k tomu, že zdejší žalobci svým souhlasem se zpětvzetím žaloby, přispěli ke skončení řízení. Soud nicméně zejména z důvodu pasivity a následné neefektivní aktivity (kdy žalobci svou žádost o nařízení jednání opakovali po více než roce) žalobců v počátku řízení považoval za přiměřené snížit základní sazbu z důvodu jednání poškozených (§ 31a odst. 3 písm c/ OdpŠk) o 15 %. Současně soud s odkazem na shora definovaný zákaz duplicity odškodňování přihlédl k tomu, že řízení [spisová značka] bylo po 11 let, 9 měsíců a 20 dnů, jež představují přibližně 62 % doby trvání onoho řízení, přerušeno do pravomocného skončení řízení [spisová značka], a pro tuto dobu je proto nutno považovat z hlediska odškodňování tato řízení za řízení jediné, přičemž odškodnění za nesprávný úřední postup ve věci [spisová značka] bylo žalobcům přiznáno. Soud proto přistoupil ke snížení základní sazby o 62 %.

70. Po započítání shora uvedených koeficientů (100 % - 10 % z důvodu složitosti + 30 % z důvodu postupu soudu - 15 % z důvodu jednání poškozených - 62 % z důvodu zákazu duplicity odškodňování - 20 % z důvodu sdílené újmy) soud dospěl k závěru, že každý z žalobců má nárok na přiznání peněžitého zadostiučinění v částce 82 800 Kč, jež činí 23 % z 360 000 Kč. Konstatování porušení práva je tedy nedostačující.

71. Žalobci uplatnili u žalované nárok dne [datum], žalovaná do šesti měsíců dle § 15 odst. 2 OdpŠk nerozhodla, dosud jim peněžité odškodnění nepřiznala, a proto je od [datum] dosud v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení. Každý z žalobců má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % (plynoucí z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.) ročně z částky 82 800 Kč od [datum] do zaplacení.

72. Ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve věci [spisová značka] byl každý z žalobců co do částky 82 800 Kč s příslušnou částí úroku z prodlení úspěšný, proto soud žalobě v této části pro každého z žalobců vyhověl (části výroků I a II), a ve zbývající části (97 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 97 200 Kč od [datum] do zaplacení) soud žalobu zamítl (části výroků III a [příjmení]) ..

73. Řízení ve věci [spisová značka] trvalo 20 let, 8 měsíců a 11 dnů, přičemž žalobci požadovali odškodnění za 20 let, 7 měsíců a 22 dnů, takovým návrhem je soud vázán. Celková délka odškodňovaného řízení (§ 31a odst. 3 písm. a/ OdpŠk) dle návrhu žalobců tedy trvala 20 let, 7 měsíců a 22 dnů a základní sazba tak činila 392 884 Kč. Soud shledal projednávanou věc, v níž se konala řada jednání, řízení bylo částečně zastavováno vůči jednomu z žalovaných a bylo dvakrát přerušeno, což ostatně napovídá složitosti řešené právní otázky, jako mírně až středně složitou, a z důvodu složitosti věci (§ 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) proto soud považoval za přiměřené snížit základní sazbu o 15 %. Žalobci v řízení vystupovali v pozici žalobců, řízení se týkalo vymezení osob, jež byly oprávněny užívat jimi vlastněnou a užívanou nemovitost, z čehož lze usuzovat mírně zvýšený význam předmětu řízení pro žalobce. Z důvodu významu předmětu řízení (§ 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) soud proto základní sazbu navýšil o 10 %. Soud do prvního jednání postupoval efektivně, následně však došlo k asi 2,5roční nečinnosti soudu, kdy nebyly prováděny žádné smysluplné úkony vedoucí ke skončení věci. Nepříznivě je nutno hodnotit také skutečnost, že soud nejprve přerušil věc do řízení [spisová značka], poté po téměř 13 letech, aniž uplynula doba, po kterou bylo řízení přerušeno (tedy do pravomocného skončení řízení [spisová značka]), vydal usnesení o pokračování v řízení, a posléze (po rozhodnutí o částečném zastavení) věc opět přerušil, tentokrát však do řízení [spisová značka]. Aniž by tedy soud, v souladu s výše uvedeným, hodnotil nezávislé rozhodování soudu ve věci [spisová značka], ze samotného postupu soudu, zejména z toho, že od prvotního přerušení řízení bylo ustoupeno, aby následně po jednom roce, přestože objektivně nic nebránilo okamžitému opětovnému přerušení do skončení jiného řízení, bylo řízení přerušeno znovu, lze důvodně usuzovat, že tento nebyl zcela koncentrovaný. Současně lze nicméně z postupu soudu usuzovat, že se o věc, i přerušenou, aktivně zajímal a hledal způsob, jak řízení vést co nejefektivněji při současném zachování hospodárnosti a jednoty soudního rozhodování. Z důvodu popsaného postupu soudu (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) soud považoval za spravedlivé navýšit základní sazbu o 10 %. Žalobci, přestože řízení iniciovali a vystupovali tam v pozici žalobců, a aktivitu tedy bylo lze od nich v jejich zájmu očekávat, byli po stejnou dobu jako soud po prvním jednání nečinní. Proti žádnému z usnesení o přerušení řízení se žalobci neodvolali. Soud proto považoval za přiměřené snížit základní sazbu z důvodu jednání poškozených (§ 31a odst. 3 písm c/ OdpŠk) o 5 %. Současně soud s odkazem na shora definovaný zákaz duplicity odškodňování přihlédl k tomu, že řízení [spisová značka] bylo po 12 let, 9 měsíců a 17 dnů, jež představují přibližně 62 % doby trvání onoho řízení, přerušeno do pravomocného skončení řízení [spisová značka], a pro tuto dobu je proto nutno považovat z hlediska odškodňování tato řízení za řízení jediné, přičemž o odškodnění za nesprávný úřední postup ve věci [spisová značka] je tímto rozsudkem současně rozhodováno. Vedle toho soud přihlédl dále k tomu, že řízení [spisová značka] bylo po 2 roky, 5 měsíců a 22 dnů (od [datum] do [datum], kdy nabyl právní moci výrok o zastavení řízení), jež představují přibližně 12 % doby trvání onoho řízení, přerušeno do pravomocného skončení řízení [spisová značka], a pro tuto dobu je proto nutno považovat z hlediska odškodňování tato řízení za řízení jediné, přičemž odškodnění za nesprávný úřední postup ve věci [spisová značka] bylo žalobcům přiznáno. Soud s ohledem na dvě přerušení proto přistoupil ke snížení základní sazby o 74 %.

74. Po započítání shora uvedených koeficientů (100 % - 15 % z důvodu složitosti + 10 % z důvodu významu předmětu řízení + 10 % z důvodu postupu soudu - 5 % z důvodu jednání poškozených - 74 % z důvodu zákazu duplicity odškodňování - 20 % z důvodu sdílené újmy) soud dospěl k závěru, že každý z žalobců má nárok na přiznání peněžitého zadostiučinění v částce 23 573,04 Kč, jež činí 6 % z 392 884 Kč. Konstatování porušení práva je tedy nedostačující.

75. Žalobci uplatnili u žalované nárok dne [datum], žalovaná do šesti měsíců dle § 15 odst. 2 OdpŠk nerozhodla, dosud jim peněžité odškodnění nepřiznala, a proto je od [datum] dosud v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení. Každý z žalobců má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % (plynoucí z § 2 vladního nařízení č. 351/2013 Sb.) ročně z částky 23 573,04 Kč od [datum] do zaplacení.

76. Ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve věci [spisová značka] byl každý z žalobců co do částky 23 573,04 Kč s příslušnou částí úroku z prodlení úspěšný, proto soud žalobě v této části pro každého z žalobců vyhověl (části výroků I a II), a ve zbývající části (172 776,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 172 776,96 Kč od [datum] do zaplacení) soud žalobu zamítl (části výroků III a [příjmení]).

77. Ve vztahu k žalobci uplatněným nárokům na náhradu nemajetkové újmy způsobené délkou kompenzačních řízení soud neshledal nárok důvodný, neboť měl délky jednotlivých kompenzačních řízení s ohledem na individuální okolnosti případu za přiměřené a žaloby zamítl. Kompenzačním řízením není přitom předběžné projednávání uplatněného nároku ministerstvem spravedlnosti (jež samo o sobě žádným řízením není, nýbrž je pouze zákonnou podmínkou pro uplatnění nároku žalobou), ale je jím řízení před soudem, do něhož se šestiměsíční doba projednání nároku ministerstvem rovněž započítává. Soud se tak ve prospěch žalobců zabýval tím, zda jsou dány podmínky pro přiznání odškodnění za délku probíhajících kompenzačních řízení (jež byla zdejším soudem spojena v jedno). Ve všech třech daných případech soud přihlédl k tomu, že řízení před soudem (před jejich spojení) byla zahájena [datum rozhodnutí] ([spisová značka] a [spisová značka]) a v jednom případě dne 9. 6. 2020 ([spisová značka]), přičemž v těchto obdobích bylo ve věcech třikrát rozhodováno soudem k nedůvodným návrhům žalobců (k nepřípustným námitkám proti vyměřené výši zaplaceného soudního poplatku, k nedůvodnému odvolání proti usnesení o zastavení řízení a k nedůvodným námitkám podjatosti soudce), současně v těchto obdobích soud přistoupil za účelem rychlosti a šetření finančních, časových i personálních prostředků účastníků ke spojení všech tří řízení do jednoho. Současně soud přihlédl, že řízení není, především s ohledem na rozsah spisového materiálu, běžnou občanskoprávní věcí. S ohledem na výše uvedené soud shledal délku kompenzačních řízení přiměřenou okolnostem a žalobu ve vztahu ke každému z žalobců co do částky 24 181 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 661,50 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 661,50 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 858 Kč od [datum] do zaplacení, zamítl (části výroků III a [příjmení]).

78. Ve vztahu k žalobci uplatněným nárokům na náhradu škody, jež jim měla vzniknout v souvislosti s třemi řízeními vynaložením nákladů na zastupování, je žaloba rovněž nedůvodná. Jakkoli je možné, že žalobci náklady účelně vynaložili na nápravu nesprávného úředního postupu (ve smyslu § 31 odst. 1 OdpŠk), nelze tyto jim je jako náhradu škody podle § 31 odst. 2 OdkŠk přiznat, neboť mohli náhradu nákladů řízení uplatnit v řízeních [spisová značka] a [spisová značka], resp. neboť jim náhrada nákladů řízení v řízení [spisová značka] přiznána nebyla. Soud proto žalobu ve vztahu ke každému z žalobců co do částky 28 131,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 630 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 897 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 604,50 Kč od [datum] do zaplacení, zamítl (výroky V a [příjmení]).

79. S ohledem na pochybení při výpočtu, výzvách a placení soudních poplatků soudu nezbylo, než při aplikaci příslušných ustanovení zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a jeho přílohy (sazebníku poplatků), přistoupit též k revizi plněných poplatkových povinností. Žalobci ve třech později spojených řízeních uplatnili každý právo na náhradu újmy a právo na náhradu škody, byť dle původních petitů navrhovali, aby jim bylo placeno společně (jako by byli oba žalobci jedním subjektem). Právo na náhradu újmy je však samostatným nárokem každého z poškozených a proto měl každý z žalobců, bez ohledu na formulaci petitu, za každý z jím uplatněných tří nároků, pocházejících ze tří samostatných odpovědnostních titulů, zaplatit soudní poplatek dle položky 8a částku 2 000 Kč. Právo na náhradu škody bylo sice původně uplatněno společně a nerozdílně, nejedná se však o nerozlučné společenství žalobců, žalobci mohli tyto nároky uplatnit každý samostatně, a proto také za každý z těchto tří nároků, pocházejících rovněž ze samostatných odpovědnostních titulů, měl každý z žalobců zaplatit soudní poplatek dle položky 8a částku 2 000 Kč. V každém z původních tří řízení měl proto každý z žalobců zaplatit na soudním poplatku 12 000 Kč. K výzvám po podání žaloby bylo však uhrazeno v každém z řízení pouze 4 000 Kč, každý z žalobců tak zaplatil pouze 6 000 Kč (do toho není započítáván soudní poplatek 2 000 Kč placený v kolcích dne [datum], neboť ten být vyměřen a placen neměl, k čemuž se soud blíže vyjadřuje níže). Soud proto žalobcům uložil podle § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích tímto rozhodnutím povinnost k zaplacení zbývající částky 6 000 Kč (výroky VII a VIII). Tyto je každý z žalobců povinen zaplatit soudu do 15 dnů od právní moci rozsudku na účet [číslo] pod variabilním symbolem [číslo].

80. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], podle kterého je-li rozhodováno o dvou relativně samostatných žalobních nárocích, a sice o nároku na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a) a o samostatně uplatněném nároku na náhradu nákladů řízení, které měly být poškozenými účelně vynaloženy (§ 31), má každý z těchto nároků co do kritérií náhrady jinou povahu. Rozhodnutí ve věci samé v celé náhradové věci podle zákona o odpovědnosti za škodu tedy má obsahovat dva nákladové akcesorické výroky. Vzhledem k tomu, že nárok na náhradu nemajetkový újmy je ryze osobní povahy, vydal soud ve vztahu ke každému z žalobců samostatný výrok o náhradě nákladů řízení. Vedle toho rozhodl soud o náhradě nákladů řízení ve vztahu k nároku na náhradu škody, zde pouze jedním výrokem, v němž založil solidaritu povinných, neboť to soud shledal účelným.

81. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k nemajetkové újmě za nepřiměřenou délku řízení mezi žalobcem a) a žalovanou soud rozhodl (výrokem IX) dle § 142 odst. 3 o. s. ř., jelikož rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Žalobce a) byl ve vztahu ke všem uplatněným nárokům na náhradu nemajetkové újmy částečně úspěšný, byť v poměrně malé části. Pokud jde o tarifní hodnotu, vycházel soud, při aplikaci závěru nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], z částky 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), pročež základní sazba mimosmluvní odměny činí dle § 7 bodu 5 částku 3 100 Kč Celkem tak soud přiznal žalobci a) náhradu nákladů řízení ve vztahu k nemajetkové újmě za nepřiměřenou délku řízení ve výši 40 186,74 Kč, přičemž tato částka představuje soudní poplatky v celkové výši 6 000 Kč (2 000 Kč za třikrát uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy) a odměnu a hotové výdaje advokáta žalobců za účelně učiněné úkony právní služby, vycházeje z jeho vyčíslení, a sestává tedy z částky 3 100 Kč za každý z 10 úkonů právní služby ve smyslu § 11 a. t., tj. dva úkony v řízení původně vedeném pod sp. zn. [spisová značka] (převzetí a příprava věci, podání žaloby), dva úkony v řízení původně vedeném pod sp. zn. [spisová značka] (převzetí a příprava věci, podání žaloby), tři úkony v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] do spojení věcí (převzetí a příprava věci, podání žaloby, vyjádření k odůvodněnému odporu žalované), tři úkony v řízení po spojení věcí, kdy tarifní hodnota ve vztahu ke všem třem nárokům na náhradu nemajetkové újmy nadále činila 50 000 Kč (replika k vyjádření žalované; účast na jednání soudu dne [datum] násobená dvěma, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny), a dále z částky 1 550 Kč za jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 a. t. (účast u jednání, při němž toliko došlo k vyhlášení rozsudku). Ve všech případech se jednalo o úkony společné při zastupování obou žalobců, soud tedy aplikoval § 12 odst. 4 a. t. a odměnu snížil o 20 %. Na odměně za zastupování žalobce a) tedy advokátu náleží 26 040 Kč. Dále advokátu žalobce a) náleží podle § 13 odst. 4 a. t. paušální náhrada hotových výdajů za každý z výše uvedených (společných) úkonů ve výši 300 Kč, tedy celkem 1 650 Kč ve vztahu žalobci a). Hotovým výdajem je podle § 13 odst. 1 a 5 a. t. též cestovné a podle § 14 a. t. náhrada promeškaného času. Advokátu náleží částka 727 Kč představující náhradu v souvislosti se dvěma cestami realizovanými ve dnech [datum] a [datum] osobním vozidlem Škoda Yeti s benzinovým pohonem ze sídla zástupce žalobců ke zdejšímu soudu a zpět, vždy v celkové délce 44 kilometrů, při ceně 44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění od [datum], při průměrné spotřebě 8 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. a dále částka 400 Kč představující náhradu za ztrátu času v souvislosti se dvěma cestami na jednání sestávající ze 100 Kč za každou ze čtyř půlhodin. Na cestovném a náhradě promeškaného času tak advokátu náleží celkem 1 127 Kč, tedy celkem 563,50 Kč. Advokátu dále náleží náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 28 253,50 Kč ve výši 5 933,24 Kč. K tomu nutno připočíst výše zmíněný soudní poplatek. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku 40 186,74 Kč, a to ve lhůtě určené k žádosti žalované v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 15 dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobce a). Stejnou lhůtu soud ostatně určil ve vztahu k povinnosti plnění na základě meritorních výroků I a II.

82. Za neúčelně učiněné úkony právní služby soud žalobcům náklady řízení nepřiznal. Takovými úkony jsou v řízení vedeném původně pod sp. zn. [spisová značka] podání z [datum rozhodnutí] s námitkami proti usnesení z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku, když takové podání bylo odvolacím soudem jako odvolání usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], [číslo], odmítnuto; vyjádření z [datum] k výzvě soudu k opravě nesrozumitelného podání z [datum], v němž žalobci současně požádali o osvobození od soudních poplatků, když osvobození od soudních poplatků žalobcům nebylo usnesením okresního soudu z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] přiznáno, jakož i odvolání z [datum], proti tomuto usnesení, když toto bylo odvolacím soudem usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], [číslo], potvrzeno; vyjádření z [datum] k výzvě soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů, když tato měla být obsahem původní žaloby; rozšíření žaloby z [datum] o náhradu nemajetkové újmy za délku kompenzačního řízení, které dle žalobců skončilo dne [datum], které nebylo soudem usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], připuštěno. Takovými úkony jsou v řízení vedeném původně pod sp. zn. [spisová značka] podání z [datum rozhodnutí] s žádostí o osvobození od soudních poplatků, které nebylo vyhověno, a námitkami proti usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku, když takové podání bylo odvolacím soudem jako odvolání usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odmítnuto; odvolání z [datum] proti usnesení okresního soudu z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým nebylo žalobcům přiznáno osvobození od soudních poplatků, když toto usnesení bylo odvolacím soudem usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrzeno; podání z [datum] obsahující vyjádření k výzvě soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů, když tato měla být obsahem původní žaloby, a dále obsahující rozšíření žaloby o náhradu nemajetkové újmy za délku kompenzačního řízení, které dle žalobců skončilo dne [datum], když v této části nároku nebyli žalobci vůbec úspěšní, k čemuž bylo třeba v případě posuzování účelnosti úkonu přihlížet. Takovými úkony jsou v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] podání z [datum rozhodnutí] s žádostí o osvobození od soudních poplatků, které nebylo vyhověno, a s námitkami proti usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku, když takové podání bylo odvolacím soudem jako odvolání usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], [číslo], odmítnuto; odvolání z [datum] proti usnesení okresního soudu z [datum], kterým nebylo žalobcům přiznáno osvobození od soudních poplatků, když toto usnesení bylo odvolacím soudem usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], [číslo], potvrzeno; rozšíření žaloby z [datum] o náhradu nemajetkové újmy za délku kompenzačního řízení, které dle žalobců skončilo dne [datum], když v této části nároku nebyli žalobci vůbec úspěšní, k čemuž bylo třeba v případě posuzování účelnosti úkonu přihlížet. K dokladu o nákupu pohonných hmot o objemu 13,37 litrů z [datum] soud nepřihlížel, neboť z něj není (ve smyslu § 158 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) patrná souvislost s cestou k soudu dne [datum] a dne [datum].

83. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k nemajetkové újmě za nepřiměřenou délku řízení mezi žalobkyní b) a žalovanou soud rozhodl (výrokem X) dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Platí vše, co bylo výše uvedeno o náhrada nákladů řízení ve vztahu k nemajetkové újmě za nepřiměřenou délku řízení mezi žalobcem a) a žalovanou. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení částku 40 186,74 Kč, a to ve lhůtě určené k žádosti žalované v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 15 dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně b).

84. O náhradě nákladů řízení ve vztahu ke škodě soud rozhodl (výrokem XI) dle § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož žalovaná zaznamenala v této části řízení plný úspěch. Má proto nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 400 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníku řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý z osmi úkonů (vyjádření z [datum] k žalobě ve věci [spisová značka]; vyjádření z [datum rozhodnutí] k žalobě ve věci [spisová značka]; vyjádření z [datum rozhodnutí] k žalobě ve věci [spisová značka]; vyjádření z [datum rozhodnutí] k výzvě soudu po rozšíření žalob; příprava k jednání; účast na jednání soudu dne [datum] násobená dvěma, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny; účast u jednání, při němž toliko došlo k vyhlášení rozsudku). Lhůtu k plnění soud v rámci zachování rovnosti soud rovněž určil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 15 dnů od právní moci rozsudku, přičemž svým výrokem založil věřitelskou solidaritu žalobců.

85. Konečně soud dospěl k závěru, že soudní poplatek v částce 2 000 Kč, jenž byl žalobcům vyměřen a jimi uhrazen za rozšíření žaloby o nemajetkovou újmu v kompenzačním řízení na základě výzvy dle usnesení soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyměřen být neměl, když rozšířením žaloby nedošlo k uplatnění nového nároku, nýbrž pouze rozšíření nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, za nějž je dána dle položky 8a sazebníku poplatků paušální výše poplatku 2 000 Kč, a proto soud rozhodl (výrok XII) o vrácení soudního poplatku a současně je vyzval (výrok XIII) ke sdělení čísla účtu, na nějž má být vrácen.