36 C 112/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Blažejovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 741 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,12 Kč od 29. 5. 2021 do 19. 1. 2022, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 720 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 38,88 Kč od 29. 5. 2021 do 19. 1. 2022, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). Žalobkyně se žalobou podanou dne 19. 1. 2022 domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky 741 Kč s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne 30. 11. 2009 spolu žalobkyně jako pojistitelka a žalovaný jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu občanů. Žalovaný se předmětnou pojistnou smlouvou zavázal uhradit žalobkyni pojistné v celkové výši 350 Kč ročně. Žalovaný však pojistné nezaplatil řádně a včas a dluží tak žalobkyni za celou dobu trvání smlouvy na pojistném částku 21 Kč (celková předepsaná výše pojistného byla ve výši 3 991 Kč, žalovaný uhradil celkem 3 970 Kč). Žalobkyně dále žalovanému účtovala rovněž 2 x 300 Kč a 1 x 120 Kč coby náklady na vymáhání. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, a to předžalobní upomínkou. Dne 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Vzhledem k tomu, že pojistná smlouva byla sjednána dne 30. 11. 2009, posoudil soud nárok žalobkyně podle právních předpisů platných do 31. 12. 2013. Konkrétně byla věc po právní stránce posouzena podle § 2, § 12 odst. 1 a § 13 odst. 1 a § 20 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Žalovaný, který se žalobkyní jako pojistitelkou uzavřel pojistnou smlouvu, je povinen zaplatit jí za pojistnou dobu pojistné, neboť pojistitel má za pojistnou dobu na pojistné právo. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh vůči žalobkyni neuhradil, dostal se tím s plněním svého závazku do prodlení a je proto povinen zaplatit žalobkyni z nezaplacené částky úrok z prodlení (§ 517 ObčZ). Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že co do částky 21 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,12 Kč od 29. 5. 2021 do 19. 1. 2022 se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, proto rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud jde o částku ve výši 720 Kč (tj. 2 x 300 Kč + 1x 120 Kč) coby náklad spojený s uplatněním pohledávky v podobě nákladu na za vymáhání, a to spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 40,85 Kč od 10. 4. 2021 do 7. 2. 2022, tak soud žalobu v této části neshledal důvodnou. Dle názoru soudu se v této části jedná o paušalizovanou náhradu škody vzniklou v souvislosti s prodlením žalovaného, tedy o smluvní pokutu (obdobně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006). Vzhledem k tomu, že žalovaný uzavřel pojistnou smlouvu v postavení spotřebitele a povinnost žalovaného uhradit žalobkyni upomínky při nehrazení vyúčtování nebyla sjednána v samotné pojistné smlouvě, shledal soud ujednání o úhradě smluvní pokuty v podobě upomínky podle ustálené judikatury (např. nález Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013) neúčinným, a proto žalobu co do částky 720 Kč zamítl (bod II. výroku). Žalobkyně byla ohledně jistiny úspěšná ohledně částky 21 Kč, žalovaný byl úspěšný co do částky 720 Kč. V řízení tedy byl převážně úspěšný žalovaný, který by proto měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu náklady nevznikly, proto soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.