36 C 259/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Plachou Nekolovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 15 298 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 298 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 370 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 928 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dlužné platby za odebranou elektřinu ve výši 3 370 Kč a odebraný plyn ve výši 11 928 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení. Tyto komodity žalované dodávala na základě smluv do odběrných míst žalované. Dodanou elektřinu do odběrného místa , adresa, žalobkyně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, na částku 9 107,63 Kč, která byla splatná dne 13. 8. 2024. Po splatnosti vyúčtování žalovaná uhradila celkem 5 737,63 Kč, tato částka byla započtena na jistinu nedoplatku. Dodaný plyn do odběrného místa , adresa, žalobkyně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, na částku 11 928 Kč, která byla splatná dne 19. 8. 2024. Žalovaná ani navzdory předžalobní výzvě k úhradě dlužných částek ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že účastníci dne , datum, podepsali smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které měla žalobkyně dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky účinné od , datum, . Dodaná elektřina za období od , datum, do , datum, byla žalobkyní vyúčtována fakturou č. , hodnota, na částku 9 107,63 Kč se splatností dne 13. 8. 2024. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovanou o úhradu upomenula dopisem ze dne 12. 9. 2025.

5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů bylo dále zjištěno, že účastníci dne , datum, podepsali smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které měla žalobkyně dodávat žalované plyn do odběrného místa na adrese , adresa, . Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky účinné od , datum, . Dodaný plyn za období od , datum, do , datum, byl žalobkyní vyúčtován fakturou č. , hodnota, na částku 17 043,21 Kč se splatností dne 19. 8. 2024. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovanou o úhradu upomenula dopisem ze dne 12. 9. 2025.

6. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou i) byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), na jejímž základě vznikla dodavateli povinnost dodávat žalované elektřinu a žalované jako odběrateli povinnost platit cenu za dodávku elektřiny dodavateli, ii) byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, na jejímž základě vznikla žalované povinnost platit dodavateli cenu za plyn odebraný v dohodnutém odběrném místě (a za přenos do odběrného místa). Povinnost uhradit cenu za odebranou elektřinu a plyn ovšem žalovaná porušila, když se dostala do prodlení s placením vyúčtované ceny. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že řádně plnila veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalované v předmětných obdobích dodala elektřinu a plyn do jejího odběrného místa a žalovaná je zde odebrala, cenu dodané elektřiny a plynu jí poté řádně vyúčtovala, avšak žalovaná ji (zcela) neuhradila. Tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s předloženými listinami. Do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny se žalovaná dostala v den následující po dni splatnosti příslušné faktury (srov. ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „občanský zákoník); žalobkyně vůči ní proto důvodně požadovala – vedle samotné jistiny – též zaplacení zákonného úroku z prodlení (viz ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve vztahu k ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení).

7. Soud má tak z žalobkyní předložených listin nárok na zaplacení dlužné platby za odebranou elektřinu a plyn spolu se zákonnými úroky z prodlení za prokázaný, proto žalobě zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 298 Kč, sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí, výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.

10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.