36 C 272/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Blažejovou, LL.M., ve věci manžela: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 a manželky: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o rozvod manželství

I. Manželství účastníků jméno FO a Jméno zainteresované osoby 1/0 uzavřené dne datum ve jméno FO, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne datum se manžel domáhal rozvodu manželství, které manželé uzavřeli dne datum ve obec. Svůj návrh odůvodnil tím, že se účastníci vzájemně odcizili a jejich manželství se tak stalo pouze formálním svazkem, když tento stav trvá minimálně o vánočních svátků roku 2022. Ze společného bydliště se pak manžel odstěhoval v květnu 2023.

2. Manželka již ve svém odvolání proti prvnímu rozsudku č. j. spisová značka ze dne datum uvedla, že nesouhlasí se soudem zjištěnou příčinou rozvratu manželství, neboť ona ji spatřuje v porušení manželské věrnosti ze strany manžela. Uvedené pak zopakovala i ve svém vyjádření ze dne datum s tím, že doplnila, že další příčina rozvratu spočívá v tom, že manželé spolu nežijí a nevedou společnou domácnost více než jeden rok.

3. Soud ve věci prvně rozhodl rozsudkem č. j. spisová značka ze dne datum, který byl následně zrušen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. spisová značka ze dne datum.

4. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum ve obec.

5. Manžel při své účastnické výpovědi uvedl, že manželství trvalo od roku 2011 a že společnou domácnost opustil on, někdy v květnu roku 2023. Příčinu rozvratu manželství spatřoval v dlouholetých sporech s manželkou, která ho „vydírala“, s kým se může a nemůže bavit, včetně přátel a rodiny; manželé se nakonec citově odcizili, kdy ani přes sliby k nápravě nedošlo, naopak se situace spíše zhoršovala. Možnost obnovení manželského soužití manžel vyloučil.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. spisová značka ze dne datum soud zjistil, že tímto byly upraveny poměry k nezletilé Jméno zainteresované osoby 1/0, narozené datum a nezletilému jméno FO, narozenému datum pro dobu po rozvodu. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Konkrétně soud schválil dohodu účastníků o úpravě poměrů k nezletilým, kdy oba nezletilí byli svěření do péče matky.

7. Z návrhu otce na úpravu výchovy a výživy k nezletilým ze dne datum soud zjistil, že tento byl u soudu podán dne datum a byla mu přidělena sp. zn. Anonymizováno. Předmětem návrhu je úprava výchovy a výživy k nezletilé Jméno zainteresované osoby 1/0, narozené datum a nezletilému jméno FO, narozenému datum, době po rozvodu manželství účastníků. Důkaz byl proveden jako tzv. soudcovský důkaz v souladu s ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. a § 390 z. ř. s.

8. Z vyjádření manželky ze dne datum v řízení sp. zn. spisová značka soud zjistil, že se manželka tímto vyjadřuje k návrhu manžela na úpravu výchovy a výživy k nezletilým ze dne datum. Manželka zde uvádí, že dle jejího názoru rozchod účastníků nastal tak, že manžel pro překonání krize středního věku zvolil standardní postup, a totiž našel si milenku, přičemž při tom projevil jen málo píle a fantazie a jako milenku angažoval blízkou kamarádku matky, která bydlí v bezprostředním sousedství. Důkaz byl proveden jako tzv. soudcovský důkaz v souladu s ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. a § 390 z. ř. s.

9. Z protokolu o jednání ve věci sp. zn. spisová značka dne datum soud zjistil, že při něm byly vyslechnuti soudem oba účastníci ve věci úpravy výchovy a výživy k nezletilým dětem účastníků. Manžel coby otec při své účastnické výpovědi mimo jiné uvedl, že společnou domácnost s matkou nevedenou zhruba od května 2023. Ukončení společného soužití předcházely již několik let trvající neshody, dle otce pramenící z konfliktní povahy matky. Situace dle otce vygradovala na Vánoce 2022. V době výslechu otce měl tento již novou přítelkyni, se kterou se seznámil v létě 2023. Manželka coby matka při své účastnické výpovědi mimo jiné uvedla, že na rozchod účastníků nahlíží odlišně od manžela – dle jejího názoru známost manžela s její bývalou kamarádkou trvala již asi rok a půl, přičemž má za to, že se u manžela jedná o krizi středního věku. Důkaz byl proveden jako tzv. soudcovský důkaz v souladu s ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. a § 390 z. ř. s.

10. Ze sdělení lékařky manželky ze dne datum soud zjistil, že ošetřující lékařka manželky, která ji vystavila potvrzení o pracovní neschopnosti v době konání jednání dne datum, soudu sdělila, že jí nejsou známy skutečnosti, které by manželce bránily účasti u soudního jednání konaného dne datum.

11. Soud vzal za prokázaná shora uvedená skutková zjištění, na která dále pro zjednodušení pouze odkazuje.

12. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

13. Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

14. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

15. Podle ustanovení § 757 odst. 1 o. z., připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud: a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí; b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil; c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Podle § 757 odst. 2 o. z. dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

16. K rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu nebyly v tomto případě splněny podmínky dle § 757 odst. 1 písm. c) OZ. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že jsou však splněny zákonné podmínky rozvodu manželství ve smyslu ust. § 755 OZ. Účastníci uzavřeli manželství dne datum ve obec (uvedené má soud za prokázané oddacím listem). Manželé spolu aktuálně již nebydlí, ani nevedou společnou domácnost (uvedené má soud za prokázané účastnickým výslechem manžela v tomto řízení a protokolem z jednání ve věci sp. zn. spisová značka dne datum, resp. tam provedenými účastnickými výslechy obou účastníků). Manžel obnovení manželského soužití výslovně vyloučil. Dle názoru soudu za tohoto stavu lze manželství považovat za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, nelze ani očekávat jeho obnovení (k obnovení manželského soužití je nezbytná vůle obou manželů, přičemž manžel uvedené vyloučil; ani případný obyčejný nesouhlas manželky s rozvodem manželství by tak nebyl sám o sobě relevantním důvodem, proč manželství účastníků nerozvést), manželství neplní své společenské funkce a je tedy pouze formálním svazkem. Příčina rozvratu manželství spočívá dle soudu ve vzájemném odcizení a v tom, že se manželé nedokázali vypořádat s problémy dlouhodobého partnerského vztahu, když v řízení bylo dle soudu dostatečně prokázáno, že manželství účastníků rozvráceno je, a to minimálně (jak bylo již uvedeno) z důvodu vzájemného citového odcizení a z důvodu, že se manželé nedokázali vypořádat s problémy dlouhodobého partnerského vztahu, přičemž spor mezi účastníky je zjevně toliko ohledně toho, co k jejich vzájemnému odcizení a dalším partnerským problémům vedlo.

17. Jde-li o účastnický výslech manželky, soud (ale ani manžel) na jeho provedení netrval a stejně jako při jednání konaném dne datum od něj upustil, když řízení o rozvod manželství je řízením s velkým významem pro účastníky, neboť zcela zásadním způsobem zasahuje do osobního života účastníků a oba manželé tedy mají právo na rozvod manželství v přiměřené a rozumné době (v projednávané věci byl návrh na rozvod manželství podán ihned počátkem září 2023, tedy cca před 10,5 měsíci), nadto manželka dne datum soudu výslovně sdělila, že souhlasí s tím, aby soud dne datum jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, čímž v podstatě souhlasila s tím, že ve věci nebude vyslýchána. Mimoto, i v rozvodovém řízení platí, že přítomnost účastníka na jednání soudu je především jeho právem, nikoliv povinností (viz usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 12 Co 1151/2016-60 ze dne 7. 6. 2017). Pokud jde o výtku odvolacího soudu, že soud prvního stupně v rozsudku č. j. spisová značka ze dne datum neměl řádně zjišťovat příčinu rozvratu manželství, pak k tomu prvoinstanční soud uvádí, že dle jeho názoru z odůvodnění usnesení Krajského soudu není zcela zřejmé, v čem konkrétně měl prvoinstanční soud pochybit, když již v původním rozhodnutí č. j. spisová značka ze dne datum je podrobně vysvětleno, že soud absenci manželky u jednání a nemožnost jejího výslechu nahradil jejími podáními a výslechem v opatrovnickém řízení, ze kterých vyplynulo, že manželka příčinu rozvratu manželství spatřovala v jiných skutečnostech než manžel (ostatně to, že příčinu rozvratu manželství spatřuje v nevěře zopakovala i ve svém odvolání, v tomto směru tedy navíc byla skutková zjištění prvoinstančního soudu správná). S otázkou odlišných „stanovisek“ obou manželů (resp. skutkových zjištění v tomto směru) se pak prvoinstanční soud vypořádal v rámci hodnocení důkazů, přičemž důkazy (listinné i výslech) vyhodnotil tak, že rozvrat manželství je dán a je způsoben vzájemným odcizením a tím, že se manželé nedokázali vypořádat s problémy dlouhodobého partnerského vztahu. Prvoinstanční soud dále setrvává i na svém názoru, který byl rovněž uveden již v rozhodnutí č. j. spisová značka ze dne datum, a to že není úlohou soudu, aby v rozvodovém řízení podrobně zkoumal, jak k citovému odcizení došlo, či jaké konkrétní partnerské problémy manželé řešily; důležitý je samotný výsledek – tedy zejména citové a jiné odcizení manželů. Prvoinstanční soud je v souladu s názorem odvolacího soudu, že případná nevěra mezi manželi může mít vliv na jejich vzájemnou vyživovací povinnost, dle jeho názoru je to však otázka, která by se měla primárně zkoumat v příslušném řízení o stanovení vyživovací povinnosti, nikoli v řízení rozvodovém, neboť v rozvodovém řízení se jedná o otázku v podstatě nadbytečnou už z toho důvodu, že (jak soud opět uváděl ve svém předchozím rozhodnutí) pro soud v jiných řízeních je závazný pouze výrok, nikoli odůvodnění, přičemž pokud jde o závaznost výroku a odůvodnění pro další řízení, pak se dle názoru prvoinstančního soudu názor odvolacího soudu vyjádřený v kasačním rozhodnutí v tomto směru neliší.

18. Rozvod manželství účastníků ani není v rozporu se zájmem jejich nezletilých dětí (o poměru k nim v době po rozvodu manželství bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č. j. spisová značka, Anonymizováno ze dne datum).

19. Z důvodů shora uvedených, a jelikož neshledal žádné zákonné překážky, které by takovému rozhodnutí bránily, soud manželství účastníků rozvedl (výrok I.).

20. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl podle § 23 z. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu nárok, když navíc žádný z účastníků jejich náhradu nepožadoval. Uvedený nárok řeší i náklady řízení odvolacího. Pokud jde o tzv. separaci nákladů za jednání marně proběhlé dne datum z důvodů na straně manželky (dle sdělení lékařky pracovní neschopnost manželce nebránila účastnit se soudního jednání), pak manžel výslovně při jednání konaném dne datum uvedl, že jejich přiznání nepožaduje. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (§ 202 odst. 3 o. s. ř.). Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona). Podle § 759 OZ může manžel, který přijal příjmení druhého manžela, do 6 měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.