36 C 328/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Blažejovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 30 077,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 515,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 515,68 Kč od 17. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 989,65 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 305,05 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 989,65 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v částce 22 572 Kč spolu s : -) kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 345,69 Kč; -) kapitalizovaným úrokem ve výši 10 409,87 Kč; -) úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 20 725,49 Kč od 27. 2. 2016 do 16. 8. 2019; -) úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 19 209,81 Kč od 17. 8. 2019 do zaplacení; -) úrokem ve výši 21 % ročně z částky 20 725,49 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení; zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 31. 3. 2022 domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky 24 087,68 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 14. 1. 2011 spolu právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, IČO, a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla společnost právnická osoba žalovanému finanční prostředky ve výši 27 000 Kč. Zápůjčka měla být splacena nejpozději do 9. 3. 2012. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko 25 484,32 Kč. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného společnost právnická osoba zkoumala zejména na základě informací získaných od žalovaného v tzv. Zákaznické kartě, když tyto informace byly dále ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 5 989,65 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 3. 12. 2010 spolu právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, IČO, a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla společnost právnická osoba žalovanému finanční prostředky ve výši 23 000 Kč. ápůjčka měla být splacena nejpozději do 27. 1. 2012.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že tato byla dne 14. 11. 2011 uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovaným. právnická osoba se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 27 000 Kč; finanční prostředky byly poskytnuty žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se částku 27 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v souhrnné výši 22 572 Kč (celkem tedy 49 572 Kč) zavázal poskytovateli úvěru vrátit v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši 827 Kč.

4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že tato byla dne 3. 12. 2010 uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovaným. právnická osoba se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 23 000 Kč; finanční prostředky byly poskytnuty žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se částku 23 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v souhrnné výši 19 228 Kč (celkem tedy 42 228 Kč) zavázal poskytovateli úvěru vrátit v pravidelných 59 týdenních splátkách ve výši 713 Kč.

5. Ze smluvních podmínek společnosti právnická osoba soud zjistil bližší úpravu práv a povinností účastníků smlouvy.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016, vč. přílohy, uzavřené mezi společností právnická osoba jakožto postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek specifikovaných v přílohách této smlouvy. Z přílohy smlouvy soud zjistil, že jsou zde uvedeny obě pohledávky za žalovaným.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 2. 2016, vč. podacího lístku soud zjistil, že jím společnost právnická osoba oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce na žalobkyni coby postupníka.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 8. 2019, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, a to do 16. 8. 2019.

9. Z provedených důkazů má soud po skutkové stránce za prokázané tyto skutečnosti: právní předchůdce žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dvě smlouvy o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši 27 000 Kč a 23 000 Kč. Pokud jde o půjčku na 27 000 Kč, žalovaný se zavázal splatit zápůjčku s poplatkem za poskytnutí půjčky v souhrnné výši 22 572 Kč (celkem tedy 49 572 Kč) zavázal poskytovateli půjčky vrátit v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši 827 Kč. Pokud jde o půjčku na 23 000 Kč, žalovaný se zavázal splatit zápůjčku s poplatkem za poskytnutí půjčky v souhrnné výši 19 228 Kč (celkem tedy 42 228 Kč) zavázal poskytovateli půjčky vrátit v pravidelných 59 týdenních splátkách ve výši 713 Kč. Žalovaný však ani jeden svůj dluh nehradil řádně a včas a dostal se tak s placením splátek do prodlení. Obe pohledávky za žalovaným byly následně postoupeny na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě dluhu do 16. 8. 2019.

10. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah, když po zvážení hlediska intertemporálního (§ 3028 odst. 1, 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 1 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen „ObčZ“) a dále pak zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v rozhodném znění (dále jen„ z. s. ú.“).

11. Podle § 657 ObčZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 658 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle § 517 odst. 1 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 citovaného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

14. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Ust. § 9 odst. 1 ZSÚ je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Evropského soudního dvora (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C číslo, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Evropského soudního dvora a ve shodě s ním dospívá k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují (zejména potvrzení o výši příjmu). Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet.

16. Podle § 39 ObčZ neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

17. Podle § 451 odstavce 1 ObčZ kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

18. Podle § 451 odstavce 2 ObčZ bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

19. Podle § 457 ObčZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

20. Pokud jde o smlouvu o půjčce ze dne 14. 1. 2011, pak má v daném případě má soud za to, že žalobkyně neprokázala, že že by ona (resp. její právní předchůdce) jakkoli zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Soud proto posoudil smlouvu o zápůjčce jako neplatnou (§ 9 odst. 1 z. s. ú.).

21. Z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy posoudil soud právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 451 ObčZ.). Žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 451 ObčZ), soud mu tak uložil, aby zaplatila žalobkyni částku 1 515,68 Kč (tj. čerpané částka zápůjčky ve výši 27 000 Kč mínus celkové tvrzené úhrady žalovaným ve výši 25 484,32 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 515,68 Kč od 17. 8. 2019 do zaplacení (výrok I.; počátek běhu úroku z prodlení soud stanovil uplynutím lhůty poskytnuté v předžalobní upomínce do 18. 6. 2019, když před předžalobní upomínkou žalovaný k úhradě celého dluhu vyzván nebyl). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení (§ 517 odst. 2 ObčZ), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Ve zbytku soud žalobu ohledně tohoto nároku zamítl, když v tomto rozsahu převyšuje bezdůvodné obohacení žalované (výrok III.).

23. Pokud jde o smlouvu ze dne 3. 10. 2010, pak u této smlouvy zákon ještě zkoumání úvěruschopnosti po žalobkyni nevyžadoval, po právní stránce byla tedy věc soudem posouzena tak, že mezi žalobkyní, resp. jejím právním předchůdcem, a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 a násl. ObčZ, na základě níž žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a dalšími poplatky. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas, dluh do dne sjednané splatnosti neuhradil a dostal se tak do prodlení (§ 517 odst. 1 ObčZ), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 517 odst. 2 ObčZ), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na uvedené soud shledal žalobu v tomto rozsahu důvodnou a vyhověl jí (výrok II.).

24. Žalobkyně byla ohledně jistiny úspěšná ohledně částky 7 505,33 Kč, žalovaný byla úspěšný co do částky 22 572 Kč. V řízení tedy byl převážně úspěšný žalovaný, který by proto měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu náklady nevznikly, proto soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.