36 C 72/2026
č. j. 36 C 72/2026-16
V PLATNOSTIOkresní soud v Ústí nad Labem rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 10 455,44 Kč za dodanou elektřinu spolu s úroky z prodlení ve výši 12 % ročně. Soud uznal právní základ pro úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a pro zákonný úrok podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Uznal také nárok na poplatek za upomínku ve výši 240 Kč, který je založen na smluvních ujednáních v rámci všeobecných podmínek. Soud přikázal žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč k rukám zástupce žalobkyně.
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Plachou Nekolovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 455,44 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 455,44 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 241,34 Kč od 3. 4. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 974,10 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dlužné platby za odebranou elektřinu v celkové výši 10 215,44 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení. Tuto komoditu žalovanému dodávala na základě smlouvy do odběrného místa žalovaného adresa. Dodanou elektřinu vyúčtovala fakturou č. hodnota na částku 8 241,34 Kč, která byla splatná dne 2. 4. 2025, a fakturou č. hodnota na částku 1 974,10 Kč, která byla splatná dne 17. 6. 2025. Dále žalobkyně požadovala v souladu se smluvními ujednáními částku 240 Kč za odeslání upomínky. Žalovaný ani navzdory předžalobní výzvě ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že účastníci dne datum podepsali smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které měla žalobkyně dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese adresa. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky, v nichž bylo stanoveno, že za každou doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby bude účtován poplatek ve výši 240 Kč. Dodaná elektřina za období od 20. 11. 2024 do 17. 3. 2025 byla žalobkyní vyúčtována fakturou č. hodnota na částku 8 241,34 Kč se splatností dne 2. 4. 2025 a dodaná elektřina za období od 18. 3. 2025 do 27. 5. 2025 byla žalobkyní vyúčtována fakturou č. hodnota na částku 1 974,10 Kč se splatností 17. 6. 2025. Žalobkyně žalovanému zaslala dne 12. 5. 2025 upomínku. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovaného o úhradu upomenula dopisem ze dne 23. 1. 2026.
5. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), na jejímž základě vznikla dodavateli povinnost dodávat žalovanému elektřinu a žalovanému jako odběrateli povinnost platit cenu za dodávku elektřiny dodavateli. Povinnost uhradit cenu za odebranou elektřinu ovšem žalovaný porušil, když se dostal do prodlení s placením vyúčtované ceny. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že řádně plnila veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalovanému v předmětných obdobích dodala elektřinu do jeho odběrného místa a žalovaný ji zde odebral, cenu dodané elektřiny mu poté řádně vyúčtovala, avšak žalovaný ji neuhradil. Tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s předloženými listinami. Do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny se žalovaný dostal v den následující po dni splatnosti příslušné faktury (srov. ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „občanský zákoník); žalobkyně vůči němu proto důvodně požadovala – vedle samotné jistiny – též zaplacení zákonného úroku z prodlení (viz ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve vztahu k ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení).
6. Pokud jde o poplatek za upomínku ve výši 240 Kč, soud má i tento nárok žalobkyně za oprávněný. Ujednání o poplatku za každou doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby je obsaženo v ustanovení s názvem Poplatky, odst. 2 všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy. Na základě tohoto ujednání je žalovaný povinen za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou, resp. za každou zaslanou písemnou upomínku, zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 240 Kč. Soud toto ujednání hodnotí jako platné. Žalobkyně zaslala žalovanému 1 upomínku, vznikl jí proto z titulu poplatku vůči žalovanému nárok ve výši 240 Kč.
7. Soud má tak z žalobkyní předložených listin nárok na zaplacení dlužné platby za odebranou elektřinu spolu se zákonnými úroky z prodlení a na zaplacení nákladů za upomínání za prokázaný, proto žalobě zcela vyhověl.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 455,44 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.
10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu nebo prostřednictvím exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.