37 C 156/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované , 401 13 Ústí nad Labem zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení náhrady nemajetkové újmy v částce 1 023 750 Kč

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce , Jméno žalobce A, je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 35 365,61 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované.

III. Žalobce , Jméno žalobce B, je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 70 731,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované.

IV. Žalobce , Jméno žalobce A, je povinen zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, náklady znalečného vzniklé v tomto řízení ve výši 2 191 Kč na bankovní účet číslo 19-720411/0710 pod VS: 3711015623, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce , Jméno žalobce B, je povinen zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, náklady znalečného vzniklé v tomto řízení ve výši 4 382 Kč na bankovní účet číslo 19-720411/0710 pod VS: 3711015623, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobci domáhali po žalované zaplacení částek , částka, (žalobce A) a , částka, (žalobce B; celkem tedy , částka, ) s odůvodněním, že jde o nárok z titulu náhrady nemajetkové újmy za duševní útrapy vzniklé v důsledku úmrtí , jméno FO, . , jméno FO, , nar. , datum, a zemř. dne , datum, v litoměřické nemocnici, kterou provozuje žalovaná. , jméno FO, . , jméno FO, byla sestrou žalobce č. , hodnota, a matkou žalobce č. , hodnota, . Dle žaloby měla , jméno FO, . , jméno FO, zemřít v důsledku nesprávného lékařského postupu, jenž byl spatřován v nesprávné diagnostice při vyšetření na chirurgické ambulanci litoměřické nemocnice. Na chirurgickou ambulanci byla , jméno FO, . , jméno FO, přivezena přibližně v poledne dne , datum, z Domova se zvláštním režimem v Terezíně (dále jen „Domov“) poté, co si personálu Domova stěžovala přibližně v 11:30 hodin na bolest břicha, kterou měla trpět poté, co upadla na břicho při vstávání z postele na podlahu. Na chirurgické ambulanci byla , jméno FO, . , jméno FO, vyšetřena , jméno FO, . Mai Phoung Phamovou, nar. , datum, , která tou dobou působila jako lékařka s přibližně roční praxí. Nesprávný lékařský postup , jméno FO, . , jméno FO, (tzv. non lege artis) byl spatřován ve skutečnosti, že , jméno FO, . , jméno FO, vyšetřila pouze klinicky, zejména pohmatem břicha, bez využití screeningových vyšetření a vyšetření per rectum, tak aby bylo náležitě vyloučeno trauma břicha a s ním související možné komplikace. Namísto toho , jméno FO, . , jméno FO, učinila na základě poslechového vyšetření plic pacientky a informace, že jde o covid pozitivní pacientku, závěr, že trpí nejspíše tzv. covidovým zápalem plic. Tento závěr pak nekonzultovala s dozorujícím a atestovaným lékařem v oboru chirurgie. Po domluvě s hlavním příjmem (sloužící lékařkou , jméno FO, . , jméno FO, ) byla pacientka hospitalizována na interním „covidovém“ oddělení a takto dále léčena. Na tomto oddělení následně pacientka následující den ve 4:30 hodin zemřela. V den úmrtí se žalobce A dostavil do litoměřické nemocnice a požadoval provedení pitvy za účelem určení příčiny smrti. Znaleckým posudkem vypracovaným na základě provedené pitvy byl jako příčina smrti uveden zánět pobřišnice, který se rozvinul na základě perforace vleklého žaludečního vředu, v jehož důsledku došlo k úniku obsahu žaludku do dutiny břišní. S ohledem na takto určenou příčinu smrti žalobci spatřují v postupu , jméno FO, . , jméno FO, protiprávní jednání v rozporu s aktuálními medicínskými postupy a obecně uznávanou praxí, které z důvodu nesprávně stanovené diagnózy vedlo v konečném důsledku k úmrtí , jméno FO, . , jméno FO, . Žalobci rovněž vznesli pochybnosti ohledně úplnosti a pravdivosti vedené zdravotní dokumentace ze strany litoměřické nemocnice, resp. jejích zaměstnanců. Žalovaná částka v případě žalobce B představuje s ohledem na blízký příbuzenský vztah 20násobek průměrné mzdy v roce předcházejícím úmrtí , jméno FO, . , jméno FO, , přičemž vyčíslení bylo učiněno s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu v obdobných případech. V případě žalobce A byla nárokována s ohledem na sourozenecký vztah k zemřelé pacientce polovina uvedené částky.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí v celém rozsahu. Zaprvé zpochybňovala její pasivní věcnou legitimaci v řízení, neboť v době úmrtí , jméno FO, . , jméno FO, byla litoměřická nemocnice formálně provozována společností , právnická osoba, ., v likvidaci, IČO: , IČO, . Dne , datum, uzavřela žalovaná jako kupující a uvedená společnost jako prodávající smlouvu o koupi závodu, která nabyla účinnosti dne , datum, . S odkazem na § 2177 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), žalovaná uvedla, že se kupující (tj. žalovaná) stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl, nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Žalovaná tvrdí, že jako kupující nemohla rozumně předpokládat takto (žalobci tvrzené) závažné porušení povinnosti zaměstnance, a proto za případný dluh není a nemůže být odpovědná. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že uvedený (byť domnělý) dluh přešel společně se závodem, uvádí, že se , jméno FO, . , jméno FO, při poskytování zdravotní péče žádného pochybení nedopustila a její postup byl postupem lege artis. Žalovaná argumentuje, že v předmětné době probíhala celosvětová covidová pandemie a že dosud neexistovala proti nemoci vakcína ani lék. S tím se pojila mimořádná opatření ve všech zdravotnických zařízeních související s vyhlášeným nouzovým stavem, litoměřickou nemocnici nevyjímaje. Žalovaná poukazuje na to, že pacientka byla v době hospitalizace covid pozitivní, měla nízkou saturaci kyslíkem, při palpačním vyšetření, které absolvovala při plném vědomí, reagovala tak, že v horní třetině břicha byla citlivá, ovšem netrpěla akutními bolestmi. Rovněž i s ohledem na nízkoenergetickou povahu pádu, který měl vést k traumatu břicha, byla tato diagnóza vyloučena, a , jméno FO, . , jméno FO, se v diagnóze přiklonila k dominujícím příznakům začínající covidové pneumonie. S touto diagnózou pak byla pacientka předána na interní oddělení, resp. ad hoc zřízené covidové oddělení se zvláštními epidemickými opatřeními. Dále žalovaná argumentovala, že i v případě, že by , jméno FO, . , jméno FO, utrpěla proděravění žaludečního vředu v souvislosti s popsaným pádem, šlo o natolik zásadní zdravotní komplikaci, že její šance na přežití i v případě včasné diagnózy a operativního řešení byla velmi malá. Tuto skutečnost dovozuje žalovaná z existence četných komorbidit, zejména vysokého věku, morbidní obezity, nemoci COVID-19 a dalších zdravotních komplikací, jež snižovaly rezervní kapacity organismu pacientky. Proto v daném případě ani eventuelně neexistuje příčinná souvislost mezi jednáním , jméno FO, . , jméno FO, a úmrtím , jméno FO, . , jméno FO, .

3. Soud ve věci konal přípravné jednání dne , datum, a dále tři jednání ve věci ve dnech , datum, , , datum, a , datum, . Mezi stranami byla řada skutečností nesporných, a soud se tedy při dokazování soustředil na hlavní spornou otázku ve věci, a to, zdali vyšetření provedené , jméno FO, . , jméno FO, a její diagnostické úvahy představovaly protiprávní jednání, jež mohlo mít eventuálně za následek úmrtí , jméno FO, . , jméno FO, . Soud na základě shodných tvrzení stran a provedeného dokazování vycházel z tohoto skutkového stavu:Nesporné skutečnosti a zjištěný skutkový stav4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná nabyla od , právnická osoba, ., v likvidaci (ke dni vyhlášení tohoto rozsudku společnost již zanikla), obchodní závod sloužící zejména k poskytování zdravotních služeb v rámci litoměřické nemocnice. K nabytí došlo s účinky ke dni , datum, na základě smlouvy o koupi závodu ze dne , datum, , ve znění dodatků č. , hodnota, a 2 ze dne , datum, , resp. , datum, (nesporná tvrzení stran). V příloze č. , hodnota, k této kupní smlouvě byly uvedeny občanskoprávní spory a vznesené nárok, na které strana prodávající upozornila žalovanou v souvislosti s převodem obchodního závodu s tím, že jiné právní či věcné vady jí nejsou k datu , datum, známy. Nárok žalobců uplatněný v tomto řízení mezi nimi uveden nebyl (příloha č. , hodnota, ke kupní smlouvě na č. l. 195).

5. Dne , datum, absolvovala , jméno FO, . , jméno FO, v litoměřické nemocnici CT vyšetření, které odhalilo cholecystolitiázu (tzv. žlučníkové kameny). Ve vztahu k žaludku žádný negativní nález učiněn nebyl (záznam o provedeném CT vyšetření ze dne , datum, – trestní spis č. l. 31). , jméno FO, . , jméno FO, před její hospitalizací dne , datum, trpěla těmito zdravotními potížemi: organická porucha nálady, závislost na alkoholu a benzodiazepinu, ACOS – organický přesah astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci; hypertenze (vysoký krevní tlak), obezita III. stupně (váha přibližně 120 kg a výška 175 cm), syndrom chronické bolesti, cholecystolitiáza, chronická venosní insuficience. Celkem užívala 13 různých druhů medikace (výpis ze zdravotní dokumentace praktického lékaře – trestní spis č. l. 100–103, ošetřovatelská anamnéza ze dne , datum, a překladová zpráva ze dne , datum, – trestní spis č. l. 122).6. , jméno FO, . , jméno FO, byla klientkou Domova a dne , datum, přibližně v 11:20 hod. oznámila personálu Domova, že přibližně v 9:00 měla upadnout při vstávání z postele na břicho na podlahu a stěžovala si na bolest břicha (nesporná tvrzení stran, dekurs vedený o , jméno FO, . , jméno FO, v Domově – trestní spis č. l. 29–30, protokol o pádu klienta – trestní spis č. l. 31). Dne , datum, byla , jméno FO, . , jméno FO, pozitivně testována na onemocnění COVID–19 tzv. PCR metodou (nesporná tvrzení stran). Ve dnech 6.–, datum, měla , jméno FO, . , jméno FO, zvýšenou teplotu. Dne , datum, si stěžovala na bolest žlučníku. Dne , datum, personál Domova telefonicky konzultoval jejího praktického lékaře , jméno FO, . , jméno FO, s tím, že jí byla naměřena hodnota CRP 47,55 a subjektivně se cítí dobře. Stejného dne ordinován lék Augmentin. Dne , datum, zapsáno personálem Domova, že v 11:20 si stěžuje na prudkou bolest břicha po pádu, který se měl stát v 9:

0. Naměřený tlak 103/70, puls 95, bledá, opocená (dekurs vedený o , jméno FO, . , jméno FO, v Domově – trestní spis č. l. 29–30).

7. Ve 12:20 hod. přijela do Domova rychlá záchranná služba, která , jméno FO, . , jméno FO, převezla do litoměřické nemocnice s tím, že ji trápí bolest břicha a je covid pozitivní. Záchranná služba ve 12:23 hod. naměřila tlak 120/60, puls 85, SpO2 70 % (saturace kyslíkem) a tělesnou teplotu 36,6 °C. Dále zaznamenáno, že bolest na hrudi neguje, břicho je citlivé v oblasti podbřišku, bez známek traumatu, bledá, bez cyanózy, nechutenství. Podáván kyslík pomocí masky. Závažnost jejího stavu (NACA) zaznamenána jako lehká (odpověď na žádost o součinnost – trestní spis č. l. 103, záznam o výjezdu – trestní spis č. l. 104).

8. V litoměřické nemocnici byla ve 12:58 hod. předána k vyšetření na chirurgickou ambulanci, kde ji vyšetřovala , jméno FO, . , jméno FO, . Už v sanitce jí byl podáván kyslík, což projevilo na její saturaci, jež byla v době vyšetření na chirurgické ambulanci na 98 % (zpráva o ambulantním vyšetření ze dne , datum, – trestní spis č. l. 122; shodně č. l. 270). Jelikož byla , jméno FO, . , jméno FO, přivezena z důvodu pádu na břicho, , jméno FO, . , jméno FO, provedla vyšetření břicha zejména pohmatem (tzv. palpačně) za účelem vyloučení či potvrzení podezření na trauma břicha. Palpační vyšetření provedla tak, že , jméno FO, . , jméno FO, sklopila v polohovacím křesle do „pololehu“ tak, jak to umožňovaly dechové možnosti pacientky, která se nemohla přesunout na lůžko z důvodu dechové nedostatečnosti. Břicho bylo bez vnějších známek traumatu (modřin, odřenin apod.), měkké, špatně prohmatné, palpačně citlivé v horní třetině. Subjektivně bolest popsala jako tlakovou bolest žlučníku či slinivky, někdy vlevo, někdy vpravo v podžebří (výpověď , jméno FO, . , jméno FO, ; zpráva o průběhu hospitalizace – trestní spis č. l. 122; shodně č. l. 270). Poslechovým vyšetřením zjistila přítomnost vrzotů v bázích. S ohledem na zjištěné skutečnosti a informace, které měla k dispozici ohledně zdravotního stavu pacientky, se po domluvě s , jméno FO, . , jméno FO, , která sloužila na centrálním příjmu, dohodla na hospitalizaci pacientky s tím, že může jít o začínající covidový zápal plic. Trauma břicha vyloučila s ohledem na malou bolestivost při pohmatu (resp. „citlivost“), nízkoenergetickou povahu popsaného úrazového mechanismu a absenci zevních znaků traumatu. Z toho důvodu ani nekonzultovala dozorujícího lékaře a nezvažovala využití screeningových vyšetření – sonograf, RTG či CT. Vyšetření per rectum nepovažovala za potřebné provádět s ohledem na jeho předpokládanou nevýtěžnost a zároveň praktickou nemožnost pacientku vhodně napolohovat k jeho provedení (výpověď , jméno FO, . , jméno FO, , úřední záznam o podaném vysvětlení , jméno FO, . , jméno FO, – trestní spis č. l. 198–204).

9. Následně byla kolem 14 hod. , jméno FO, . , jméno FO, předána na centrální příjem, kde byla dále vyšetřena , jméno FO, . , jméno FO, (výpis přístupů do elektronické zdravotní dokumentace , jméno FO, . , jméno FO, – trestní spis č. l. 77–85), která s diagnózou , jméno FO, . , jméno FO, de facto souhlasila. Na základě vyšetření a rozhovoru s pacientkou, která byla při plném vědomí a vedla s , jméno FO, . , jméno FO, běžný rozhovor, bylo zjištěno, že trpí nechutenstvím (4 dny nejedla), moc ani nepila, neměla a nemá teploty, má suchý kašel a na kyslíku se jí dýchá mnohem lépe. Měla cyanózu rtů (promodralost), nejevila známky krvácení ani traumatu. Při poslechovém vyšetření hrudníku slyšela v levé spodní části plic tzv. krepitus, ojediněle pískoty. Tlak byl změřen 120/60, puls 69. Ohledně břicha konstatovala, že bylo výrazně obézní, špatně vyšetřitelné, měkké, volně prohmatné a palpačně nebolestivé. Následně pacientku předala k hospitalizaci na interní oddělení pro tzv. covidové pacienty (výpověď , jméno FO, . , jméno FO, , úřední záznam o podaném vysvětlení , jméno FO, . , jméno FO, – trestní spis č. l. 198–204; zpráva o průběhu hospitalizace – trestní spis č. l. 122).

10. Na covidové interní oddělení byla , jméno FO, . , jméno FO, převezena v přibližně 15 hod., kde byla uložena na lůžko a byl jí podáván kyslík pomocí masky (hodnocení péče – trestní spis č. l. 122). Při příjmu na toto oddělení bylo pomocí formuláře „Ošetřovatelské péče“ zaznamenáno, že bolest břicha byla pacientkou subjektivně popsána na stupnici 1–10 jako stupeň 4. Zaznamenáno nechutenství, bez potíží s vyprazdňováním, potíže s dýcháním (ošetřovatelská anamnéza – trestní spis č. l. 122). V 17:34 hod. byly známy výsledky rozboru krevních plynů (zpráva o průběhu hospitalizace – trestní spis č. l. 122). V 18 hod. byl proveden pokus odebrání vzorku krve pro laboratorní vyšetření z periferní žilní linky, ovšem neúspěšně (ošetřovatelská anamnéza – trestní spis č. l. 122). V 19:30 hod. provedla zavedení centrální žilní kanyly , jméno FO, . , jméno FO, z ARO. Přibližně v 19:50 hod. byly známy další výsledky rozboru krevních plynů (zpráva o průběhu hospitalizace – trestní spis č. l. 122). Výsledky ukázaly mj. hodnotu pH 7,302, hodnotu CRP 105 mg/l, hodnotu prokalcitoninu přes 50 ug/l (výsledky krevních rozborů – trestní spis č. l. 122). , jméno FO, . , jméno FO, zemřela ráno následujícího dne ve 4:30 hod. (hodnocení péče, zpráva o průběhu hospitalizace – trestní spis č. l. 122). Následná pitva prokázala, že příčinou smrti bylo proděravění žaludečního vředu a následný únik jeho obsahu do dutiny břišní, který způsobil zánět pobřišnice (nesporná tvrzení stran, znalecký posudek z oboru soudního lékařství na č. l. 9–18), Anonymizováno11. Věc byla z podnětu žalobce A prošetřována Policií ČR, Krajským ředitelstvím Ústeckého kraje, Územním odborem , adresa, , pod sp. zn. , Anonymizováno, , s tím, že věc byla skončena usnesením o odložení věci ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, Proti tomuto usnesení podal žalobce A stížnost, o které bylo zamítavě rozhodnuto usnesením Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. ZN , číslo, . Následně žalobce A podal ve věci podnět k výkonu dohledu nad postupem OSZ podle § 12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, který byl vyřízen státní zástupkyní Krajského státního zastupitelství v , adresa, přípisem ze dne , datum, , zn. , spisová značka, . Ve věci nebylo konstatováno porušení povinností vyřizujícího státního zástupce (nesporná tvrzení stran).

12. V souvislosti s tvrzeným pochybením byla z podnětu žalobce A prošetřována možnost zahájení disciplinárního řízení proti , jméno FO, . , jméno FO, v rámci České lékařské komory. Ve věci bylo nejprve Revizní komisí okresního sdružení ČLK v , adresa, rozhodnuto o nezahájení disciplinárního řízení, a to rozhodnutím ze dne , datum, , ident. č. , číslo, Toto rozhodnutí bylo následně zrušeno rozhodnutím Čestné rady ČLK ze dne , datum, , č. j. , číslo, , a věc vrácena k novému projednání s odůvodněním, že závěr byl učiněn předčasně a že ve věci je potřeba vyžádat odborné posudky v oblasti chirurgie a interního lékařství. Odborné posudky byly vyhotoveny v průběhu roku 2023 a s odkazem zejména na jejich závěry bylo Revizní komisí okresního sdružení ČLK v , adresa, znovu rozhodnuto, že disciplinární řízení proti , jméno FO, . , jméno FO, nebude zahájeno a že se svým postupem neprovinila standardům poskytování zdravotní péče na náležité odborné úrovni – rozhodnutí ze dne , datum, , ident. č. , číslo, (nesporná tvrzení stran, odkazovaná rozhodnutí na č. l. 36, 66–68, 261–262).

13. Žalobce A adresoval právní předchůdkyni žalované (, právnická osoba, .) žádost ze dne , datum, o poskytnutí kopie zdravotní dokumentace zemřelé , jméno FO, . Tato byla vyřízena odpověďmi , právnická osoba, ., ze dne , datum, a , datum, . Přípisem ze dne , datum, zaslala advokátka žalobců dotaz žalované ohledně toho, kde se nachází zdravotní dokumentace zemřelé , jméno FO, . Na dotaz bylo reagováno odpovědí žalované ze dne , datum, , ve které uvedla, že se nachází ve vlastnictví žalované a je možné zažádat o její kopii na základě zákonem stanoveného postupu. Dále bylo odpovězeno, že kopie úplné zdravotnické dokumentace byla poskytnuta , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, (nesporná tvrzení stran).

14. Žalobci vyzvali žalovanou k zaplacení žalovaného nároku předžalobní výzvou ze dne , datum, a na tuto předžalobní výzvu bylo reagováno zástupcem žalované ze dne , datum, . V této reakci zástupce žalované uvedl, že převzal právní zastoupení ve věci a zažádal o součinnost klienta z důvodu prošetření celé věci (nesporná tvrzení stran).Hodnocení provedených důkazů15. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů, zejména dostupnou zdravotnickou dokumentaci, některé části souvisejícího trestního spisu a listiny související s disciplinárním šetřením , jméno FO, . , jméno FO, . Ve věci byli slyšeni svědci související s věcí – , jméno FO, . , jméno FO, , , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, . Dále provedl důkaz znaleckým posudkem z oboru vnitřního lékařství (včetně výslechu) doc. , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , a znaleckým posudkem , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, z oboru soudního lékařství (bez výslechu), které byly vypracovány pro účely trestního řízení. Účastníky pak byly navrženy znalecké posudky , jméno FO, . , jméno FO, a doc. , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , které soud rovněž provedl včetně výslechu obou znalců.

16. Soud předesílá, že dokazování ve věci bylo vztaženo ke sporné otázce vyplývající z formulace žalobních tvrzení, tedy pouze k (ne)protiprávnosti jednání , jméno FO, . , jméno FO, a případné existenci příčinné souvislosti ve vztahu k úmrtí , jméno FO, . , jméno FO, , potažmo duševním útrapám žalobců. Soud se blíže nezabýval úrovní poskytnuté zdravotní péče ostatními lékaři sloužícími v předmětné době v litoměřické nemocnici. Žaloba tuto konkretizaci výslovně provedla mj. na přípravném jednání ve věci a soud tak byl vázán vymezením provedeným žalobou.

17. Mezi účastníky nepanoval rozpor ohledně naprosté většiny skutkových okolností souvisejících s událostmi, které se udály od 11:30 hod. dne , datum, až do okamžiku, kdy , jméno FO, . , jméno FO, zemřela, neboť většina z nich vyplývala z dostupné zdravotní dokumentace , jméno FO, . , jméno FO, . Těm, které zůstaly sporné, se soud podrobně věnoval a uvážil o nich následovně.

18. Ze strany žalobců byly vzneseny pochybnosti o tom, zdali zdravotnická dokumentace vedená žalovanou byla předložena kompletní a zdali nedocházelo k následné manipulaci s ní. V tomto ohledu soud dospěl k závěru, že tvrzení žalobců nebyla provedenými důkazy nijak prokázána a ani ohledně důvěryhodnosti dokumentace nezůstala v očích soudu žádná pochybnost. Určité pochybnosti byly vysloveny i znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , ovšem tyto byly založeny na jejích dojmech a zároveň nelze pominout celkově malou informační výtěžnost a některé zjevné rozpory jejího znaleckého posudku (k tomu viz níže). , jméno FO, . , jméno FO, , znalec navržený žalobci, uvedl, že může s jistotou potvrdit, že nedošlo ke zpětné úpravě dokumentace (str. 23 jeho posudku). Ke zprávě o hospitalizaci byly pouze doplněny primářem oddělení anamnestické údaje o pacientce z období před hospitalizací pro účely pitvy. Tento postup , jméno FO, . , jméno FO, popsal jako obvyklý a správný. Uvedené rovněž vyplývá z výpovědi primáře , jméno FO, . , jméno FO, , který hospitalizační zprávu kompletoval (úřední záznam o podaném vysvětlení , jméno FO, . , jméno FO, – trestní spis č. l. 223–226). Rovněž časové okno v záznamech a přihlášení do počítačového systému mezi 0:49 hod. a 7:06 hod. (výpis přístupů do elektronické zdravotní dokumentace , jméno FO, . , jméno FO, – trestní spis č. l. 77–85) je pro soud logicky zdůvodnitelné noční dobou a zároveň tím, že o stavu pacientky byly vedeny ručně psané záznamy vykrývající tuto dobu (ošetřovatelská anamnéza – trestní spis č. l. 122). Konečně pak soud ani neshledal jako podezřelé či jinak nestandardní, že žalobcům byla zpráva o vyšetření na chirurgické ambulanci předložena jako samostatná listina na základě opakované žádosti žalobce A. Tato listina byla založena na č. l. 270, ovšem její obsah je zcela totožný s částí zprávy o hospitalizaci, která již byla žalobcům, soudu i orgánům činným v trestním řízení předložena dříve. Z této skutečnosti tedy rovněž nelze dovozovat žádnou manipulaci se zdravotní dokumentací vedenou žalovanou.

19. Ve vztahu k průkaznosti zdravotní dokumentace vedené žalovanou bylo také namítáno, že v dokumentaci existují dva údaje o času úmrtí , jméno FO, . , jméno FO, , tedy čas 4:30 hod. a čas 9:36 hod. Tento údajný rozpor formulovala opět , tituly před jménem, , jméno FO, a žalobci ho rovněž uváděli. V průběhu výslechu byla , tituly před jménem, , jméno FO, soudem na toto dotazována, ovšem navzdory jejímu přesvědčení o existenci záznamu o čase úmrtí v 9:36 hod. a slibu, že po jednání tuto skutečnost s příslušným odkazem na zdravotní dokumentaci doplní, tato skutečnost zůstala pouze v rovině domněnky , tituly před jménem, , jméno FO, . Jediná zmínka o čase 9:36 hod. byla na listině nazvané chorobopis (trestní spis – č. l. 122), a to u údaje „hospitalizace ukončena“, což rozhodně není možné považovat za údaj o čase smrti. Samozřejmě je nelogické, aby tento údaj byl vedený u pacientky, která je tou dobou více než pět hodin po smrti, ovšem dle vyjádření žalované jde o automaticky generovaný údaj v momentě odhlášení pacienta ze systému. Takové vysvětlení se jeví jako logické a s ohledem na absenci jakýchkoliv rozporů ohledně uváděného času úmrtí soud považuje tuto námitku žaloby za nedůvodnou. Rovněž hned pod tímto údajem je uvedeno, že pacient byl odevzdán pohřební službě. Tuto námitku rovněž vyvrací i znalec , jméno FO, . , jméno FO, (str. 23 jeho posudku).

20. Kromě uvedených „sporných míst“ ve skutkovém ději pak mezi účastníky bylo sporné zejména to, zdali , jméno FO, . , jméno FO, při vyšetření postupovala lege artis. Při hodnocení souladu lékařského postupu s lege artis, tedy souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a praxe, je nezbytné postup vždy hodnotit tzv. ex ante, tj. na základě poznatků, které měl lékař k dispozici v době svého rozhodování. Toto hodnocení musí brát v úvahu i časové souvislosti, podmínky, v nichž se zákrok odehrával, a rizika, jimž čelil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V hodnoceném případě je tedy nutné se oprostit od skutečnosti, že zpětně byla stanovena příčina smrti v proděravění žaludečního vředu a následném úniku jeho obsahu do dutiny břišní, který způsobil zánět pobřišnice.

21. Při hodnocení této otázky soud vycházel zejména ze znaleckých posudků v oboru chirurgie předložených účastníky s přihlédnutím k závěrům odborných posudků zpracovaných pro účely disciplinárního řízení vedeného ČLK. Soud předesílá, že za přesvědčivější považoval znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , který kladl větší důraz na hodnocení postupu , jméno FO, . , jméno FO, z pohledu ex ante, a nikoliv ex post, jak činil v některých ohledech znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, . Ten zejména kladl důraz na málo pravděpodobné eventuality, které bylo z jeho pohledu potřeba vyloučit na samém počátku, ovšem pro žádnou z nich v době vyšetření , jméno FO, . , jméno FO, žádné symptomy nesvědčily. Na tyto pak poukazoval se znalostí pitevní zprávy a stanovené příčiny smrti. Z tohoto důvodu považoval závěry , tituly před jménem, , jméno FO, za směrodatné pro rozhodnutí ve věci a případné vyhotovení revizního znaleckého posudku považoval za nehospodárné.22. , jméno FO, . , jméno FO, ve svém znaleckém posudku mj. uvedl: „I v dnešní době může dojít i přes veškerou snahu k opožděnému nebo nesprávnému stanovení diagnózy a nemusí se vždy jednat o odborně nesprávný postup. , jméno FO, za předpokladu, že byly využity dostupné vyšetřovací metody k upřesnění diagnosy. V tomto konkrétním případě nebyly žádné základní zobrazovací metody provedeny. Znalec považuje za minimum v daném stavu a konkrétní situaci (při anamnéze úrazu břicha, habitu a stavu pacientky a laboratorních hodnotách, podezření na zánět plic) provést ultrasonografické vyšetření břicha a rentgenový snímek plic. Výsledky těchto vyšetření se mohly rozhodně podílet na změně léčebného a vyšetřovacího postupu.“ Při dotazu na možnou nevýtěžnost či praktickou neproveditelnost těchto zobrazovacích metod uvedl, že nevýtěžnost není možné konstatovat bez jejich provedení. V případě nevýtěžnosti pak následně bylo možné přistoupit k provedení počítačové tomografie (tzv. CT vyšetření). Z jeho pohledu bylo provedení screeningových vyšetření nezbytné pro vyloučení traumatu břicha, neboť s touto diagnózou byla , jméno FO, . , jméno FO, přivezena. Pouhé ambulantní a zejména palpační vyšetření morbidně obézní pacientky v polohovacím křesle považoval za zcela nedostatečné k vyloučení traumatu břicha.

23. Soud v tomto ohledu nicméně považoval za více přesvědčivé znalecké závěry , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž uvedl, že pro diagnózu traumatu břicha kromě popsané náhlé prudké bolesti po pádu kolem 9 hod. dne , datum, nenasvědčovalo nic dalšího. Naopak naprostá většina příznaků získaných vyšetřením , jméno FO, . , jméno FO, směřovala k závěru o tom, že komplikace pacientky mají původ v onemocnění COVID-19, na které byla pozitivně testována. Rovněž , jméno FO, . , jméno FO, připustil, že výsledky vyšetření provedeného na chirurgické ambulanci odpovídaly příznakům covidové pneumonie, ovšem stále setrvával na svých závěrech ohledně neprovedení screeningových vyšetření pro vyloučení traumatu břicha.

24. Doc. Martínek dále poukázal na skutečnost, že pád, který měl způsobit vyšetřované trauma břicha, byl nízkoenergetický a zcela raritně by mohl vést k traumatu břicha, resp. k perforaci žaludečního vředu. Podle jeho sdělení se s takovým případem ve vlastní praxi ještě nesetkal. Rovněž , jméno FO, . , jméno FO, v tomto ohledu připustil, že šance na to, aby v důsledku kinetiky popsaného pádu vzniklo trauma břicha, je malá. Současně ale zdůraznil, že v některých málo četných případech je možné, že například v dutině břišní existuje srůst mezi orgánem a jinou částí břicha, který se může pádem poškodit, a proto je vždy nutné postupovat při vyšetřování a určování diagnózy tak, aby se tyto eventuality mohly bezpečně vyloučit.

25. Soud dále vzal do úvahy skutečnost, že v době vyšetření , jméno FO, . , jméno FO, na chirurgické ambulanci byla její subjektivně vnímaná bolest v horní třetině břicha popsána jako citlivá, což bylo zaznamenáno také dále na centrálním příjmu , jméno FO, . , jméno FO, i na covidovém oddělení , jméno FO, . , jméno FO, (v rámci dokumentu „Ošetřovatelská péče“ bylo zaznamenáno, že bolest břicha byla pacientkou subjektivně popsána na stupnici 1–10 jako stupeň 4). Oba znalci uvedli, že v případě tzv. prasklého žaludečního vředu jde o extrémní bolest často popisovanou jako „bodnutí do břicha“. Doc. Martínek k tomu uvedl, že na stupnici bolesti od 1 do 10 jde o bolest na úrovni 10. , jméno FO, . , jméno FO, uvedl, že v některých případech (cca 20–30 %) může bolest při perforaci vředu odeznít, když může jít o tzv. zakrytou perforaci, kdy na perforované místo přiléhá typicky žlučník či břišní předstěra. I z toho důvodu považoval za nutné provedení screeningových vyšetření. Takovou eventualitu má ale soud za vyloučenou poukazem , tituly před jménem, , jméno FO, na skutečnost, že v takovém případě by v pitevním nálezu toto muselo být výslovně uvedeno (naopak ten hovoří o zející perforaci) a dále by musely být na přiléhajících částech popsány změny v důsledku kontaktu s perforovanou částí žaludku, což z pitevního nálezu rovněž nevyplývá.

26. Pro trauma břicha (resp. následně zjištěnou perforaci žaludečního vředu) rovněž nesvědčil ani objektivní palpační nález , jméno FO, . , jméno FO, a následně i , jméno FO, . , jméno FO, , protože obě lékařky popsaly břicho jako měkké, volně prohmatné a bez vnějších známek poranění. Skutečnost, že , jméno FO, . , jméno FO, byla značně obézní a navíc byla vyšetřována v nestandardní poloze (tedy v pololehu na polohovacím křesle), validitu ve vztahu k perforovanému vředu nesnižovala, neboť jak bylo uvedeno oběma znalci, v momentě perforace žaludečního vředu dochází ke zcela zjevnému ztvrdnutí břicha v důsledku stažení břišního svalstva, a to takovým způsobem, že je to seznatelné i pro úplného laika. Rovněž reakce na palpační vyšetření by musela být velice bolestivá, což se v daném případě rovněž nestalo, jak poukázal , tituly před jménem, , jméno FO, .

27. Co se týče neprovedení screeningových vyšetření, tedy sonografu a rentgenu, považoval tyto , tituly před jménem, , jméno FO, za prakticky neproveditelné s ohledem na stav pacientky (nemožnost jejího stoupnutí si či lehnutí v případě rentgenu z důvodu dechové nedostatečnosti) a objektivní nemožnost (ultrazvukové vlny sonografu by skrze vrstvu tuku neměly šanci proniknout). V takovém případě (a s přihlédnutím k výše uváděným okolnostem stavu pacientky) nelze neprovedení screeningových vyšetření považovat za pochybení. Výtěžné by podle obou znalců bylo jistě vyšetření na počítačovém tomografu (CT), ovšem to se za daných okolností jevilo jako předčasné, neboť pacientka trpěla dechovou nedostatečností, měla promodralé rty a bez podání kyslíku klesala její saturace (což se dělo i v případě změny polohy pacientky směrem k horizontální poloze). Hlavní byla tedy její dechová stabilizace, která případné úvahy o provedení CT odsouvala na „druhou kolej“. Rovněž provedení CT vyšetření by vyžadovalo polohování pacientky do horizontální polohy, což naráželo na její dechové kapacity. Z toho důvodu by byla nutná asistence anesteziologa a případná nutnost intubace pacientky při provádění CT vyšetření. Doc. Martínek uvedl, že s ohledem na ostatní výše popsané okolnosti nic v době vyšetření nesvědčilo pro nutnost urgentního provedení CT vyšetření, neboť z pohledu pacientky bylo perspektivnější zajištění dýchacích cest, jež se jevilo jako nejakutnější. Sekundárnost provádění CT vyšetření potvrdil i , jméno FO, . , jméno FO, , který sdělil, že prvotní vyšetření je sonografické, případně rentgenové, a teprve následně se přistupuje k CT vyšetření. Rovněž potvrdil, že by při provádění CT musel zřejmě asistovat anesteziolog.

28. Znalci se tedy rozcházeli v názoru na to, zdali neprovedení sonografického případně rentgenového vyšetření bylo za daných okolností (ne)správné. Soud v tomto případě považoval závěry , tituly před jménem, , jméno FO, za přesvědčivější, neboť za dané situace nebyl popsán žádný příznak traumatu břicha a z okolností pro něj nic nesvědčilo (čemuž přisvědčil i , jméno FO, . , jméno FO, ). Rovněž značná obezita pacientky zásadním způsobem snižovala možnou výtěžnost vyšetření sonografem a provedení rentgenového vyšetření ve vertikální či horizontální poloze bylo s ohledem na dechovou nedostatečnost pacientky neproveditelné.

29. Rovněž soud vzal do úvahy, že , jméno FO, . , jméno FO, byla , datum, vyšetřena pomocí CT kvůli obtížím v horní části břicha a byla jí diagnostikována cholecystolitiáza, ovšem žádné žaludeční vředy. I tato skutečnost byla brána , jméno FO, . , jméno FO, do úvahy.

30. V daném případě tedy , jméno FO, . , jméno FO, upřednostnila diagnózu podezření na začínající covidovou pneumonii, což se jevilo s ohledem na popsané příznaky (dechová nedostatečnost bez kyslíkové podpory, cyanóza rtů, poslechový nález ve spodní části plic, tlak i puls v normě) a covid pozitivitu jako nejpravděpodobnější varianta. Popsané závěry ohledně úrovně poskytnuté péče , jméno FO, . , jméno FO, soud opírá rovněž o odborný posudek Oborové komise pro chirurgii vědecké rady ČLK č. 19/2023 (č. l. 258–260). Ten de facto odpovídá formulovaným závěrům, tedy že v daném případě na perforační náhlou břišní příhodu nesvědčila ani anamnéza, ani klinické příznaky při objektivním vyšetření.

31. Na okraj soud konstatuje, že nelze ani odhlédnout od objektivní situace v českém zdravotnictví, které v době hospitalizace , jméno FO, . , jméno FO, panovala v českém zdravotnictví. Soud považuje za obecně známou skutečnost, že na začátku října 2020 byl vyhlášen nouzový stav v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19, na níž neexistoval v té době žádný lék ani vakcína a veškeré poznání o nemoci bylo limitované a založené na empirickém poznání s konkrétními případy. Nazíráno touto optikou , jméno FO, . , jméno FO, patřila mezi velmi rizikovou pacientku z hlediska onemocnění COVID-19 (zejména věk, morbidní obezita a ACOS – organický přesah astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci), a proto s ohledem na prakticky absentující příznaky traumatu břicha a dominující příznaky covidových komplikací (pozitivní PCR test, dušnost, nízká saturace bez kompenzace kyslíkem, poslechový nález v dolní části plic) byla upřednostněna primární diagnóza jako podezření na nasedající covidovou pneumonii a léčba odpovídající tehdejšímu stavu poznání. S nouzovým stavem se také pojila celá řada hygienických a režimových opatření, jež dopadala zejména na zdravotnická opatření. Tuto skutečnost rovněž zdůrazňují oba odborné posudky Vědecké rady ČLK (shora uvedený z oboru chirurgie, i ten vypracovaný v oboru interny – č. l. 94–96), které poukazují na absentující poznání o nemoci COVID-19, přetížení personálu i zvýšený stres spojený se výkonem služby v nemocnicích. Rovněž zástupce ředitele litoměřické nemocnice , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , potvrdil, že v době tehdy platného nouzového stavu byli covid pozitivní pacienti hospitalizováni na speciálně zřízených odděleních stranou od nenakažených pacientů hospitalizovaných na standardních odděleních a příjem nových covid pozitivních pacientů probíhal ve speciálně vyčleněné místnosti, přičemž personál nemocnice dodržoval striktní epidemická opatření.

32. Soud považuje za nadbytečné se podrobně vypořádávat s výsledky vyšetření krevních plynů, které bylo provedeno až v 17:34 hod. a 19:52 hod., tedy na covidovém oddělení, kde byla pacientka hospitalizována. Interpretace výsledků těchto vyšetření nebyla prováděna , jméno FO, . , jméno FO, , a proto je nadbytečné toto dále rozvádět. Pro úplnost lze uvést, že provedení krevních testů až na covidovém oddělení nelze považovat za nesprávný postup. , jméno FO, uvedl , tituly před jménem, , jméno FO, , jde o otázku nastavení procesů konkrétní nemocnice.

33. Ze strany žalobců bylo opakovaně upozorněno rovněž na skutečnost, že k základnímu vyšetření při podezření na trauma břicha patří vyšetření per rectum a že mělo být provedeno také ze strany , jméno FO, . , jméno FO, . Toto tvrzení má soud za vyvrácené znaleckým posudkem , jméno FO, . , jméno FO, , který se k tomuto vyjádřil tak, že neprovedení tohoto vyšetření se v daném případě nepodílelo na nesprávném stanovení diagnózy (viz odpověď na otázku č. , hodnota, ).

34. Soud na tomto místě poznamenává, že provedeným dokazováním se nepodařilo určit přesný okamžik, kdy mělo dojít k perforaci žaludečního vředu. Oba znalci-chirurgové připustili, že uvedené není zpětně ani dost dobře možné. Nelze vyloučit, že k perforaci došlo ještě před samotným pádem, ale ani to, že k ní došlo až následně poté, co byla pacientka umístěna na covidové oddělení. , adresa, smrti byla určena až zpětně. Uvedené v očích soudu pouze podporuje skutečnost, že správnost postupu , jméno FO, . , jméno FO, je nutné nazírat ex ante, tedy optikou informací dostupných v době vyšetření. Na možnost existence náhlé příhody břišní v té době ukazovala pouze udávaná prudká bolest po pádu při vstávání z postele, která následně odezněla a která zároveň ani nutně nemusela přímo souviset s následně zjištěnou příčinou smrti.

35. Oba znalci se vyjádřili rovněž k pravděpodobnosti přežití pacientky i v případě včasného odhalení proděravělého žaludečního vředu ihned po jejím převezení do nemocnice (za předpokladu, že k perforaci došlo před vyšetřením na chirurgické ambulanci). , jméno FO, . , jméno FO, při zohlednění všech komorbidit pacientky uvedl, že šance na její přežití byla nadpoloviční v případě včasné péče a spíše se klonil k závěru o možnosti záchrany jejího života. Své závěry opřel o tzv. Mannheimský index. S těmito závěry nesouhlasil , tituly před jménem, , jméno FO, , který zejména namítal, že Mannheimský index jednak představuje jeden z asi 11 indexovacích systémů podobného typu, jejichž nejvyšší přesnost odhadu se pohybuje kolem zhruba 75 %. Jde spíše o akademicky využitelné systémy, jež vznikají na základě sesbíraných dat a velice záleží na tom, jaká data jsou zpracovávána a jakým způsobem. Konkrétně Mannheimský index se zabývá úmrtností pacientů se zánětem pobřišnice, ovšem bez ohledu na to, co tento zánět vyvolává, což jeho použitelnost na tuto situaci činí diskutabilním. Navíc jde dle jeho mínění o zastaralý systém a již málo využívaný. Za přiléhavější na danou situaci považoval případné použití tzv. Boey score, který má vztah k perforovaným vředům. Na základě něho odhadl šance na přežití pacientky menší než 50 %, a to i za situace, že by bylo zasaženo včas. Co ovšem představovalo největší komplikaci z hlediska přežití pacientky i v případě, že by byla včas operována, byla nákaza virem COVID-19. S odstupem několika let již dnes existuje řada výzkumů, která potvrzuje zásadní zhoršení šance na přežití pooperační léčby u covid pozitivních pacientů, a to s ohledem na možné tromboembolické komplikace způsobované covidovým onemocněním. Doporučení vytvořené na základě dat sesbíraných v rámci celoevropského průzkumu znělo, že pokud je to možné, doporučuje se neprovádět operace v období šesti týdnů po nákaze virem COVID-19. Docent Martínek uvedl, že pacientka i bez covidové nákazy měla s ohledem na věk a zdravotní stav značně snížené rezervní kapacity organismu. Covid pozitivita v případě , jméno FO, . , jméno FO, pak její šance na případné přežití operace, tedy významného zásahu do zdraví, ještě rapidně snižovala. Odborný posudek Oborové komise pro chirurgii Vědecké rady ČLK pak v tomto ohledu dospěl k ještě rezolutnějšímu závěru a hovořil za dané situace o prakticky 100% mortalitě pacientky.

36. Jelikož byl pro účely trestní řízení zpracován písemný znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , soud považoval za účelné nejprve provést důkaz tímto posudkem včetně výslechu znalkyně a teprve následně případně zvažovat znalecké posudky další. Na zadání znaleckých posudků nakonec také došlo, neboť posudek , tituly před jménem, , jméno FO, soud považoval za málo relevantní pro danou věc a navíc také problematický ohledně samotného jeho obsahu a zpracování. Zaprvé, hlavním předmětem dokazování bylo poskytnutí zdravotní péče ze strany , jméno FO, . , jméno FO, v oboru chirurgie, přičemž specializace , tituly před jménem, , jméno FO, je v oboru vnitřního lékařství (interny). Dále soud v písemném vyhotovení i při znaleckém výslechu nemohl odhlédnout od skutečnosti, že , tituly před jménem, , jméno FO, při svých závěrech převážně zohledňovala znalost příčiny úmrtí a s touto znalostí formulovala to, jakým způsobem by bylo správné postupovat. Upřednostňovala tedy pohled ex post před zkoumáním postupu ex ante. Současně odborný fokus jejího zkoumání se týkal zejména postupu lékařů interního oddělení zejména s důrazem na interpretaci výsledků rozboru krevních plynů a naměřených hodnot. Z pohledu soudu rovněž nešlo pominout, že znalkyně se při interpretaci zdravotní dokumentace dopustila několika poměrně zásadních pochybení, zejména se pustila do zjevně nepodložené diskuse o hodnověrnosti vedené zdravotní dokumentace (viz shora komentované údajné rozpory ohledně data úmrtí) a dále také uvedla, že pacientka byla v září 2020 očkována proti nemoci COVID-19, ovšem v této době žádná oficiální vakcína vyvinuta nebyla. Rovněž její znalecká výpověď nezřídka obsahovala její osobní dojmy a názory namísto exaktních a odborných úvah. Z tohoto hlediska nebyly závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, prakticky vzaty do úvahy.

37. Soud neprováděl všechny stranami navržené důkazy. Na základě důvodu jejich neprovedení je možné je rozdělit do několika skupin.

38. První z nich tvoří důkazy navržené ke skutečnostem, jež byly mezi stranami nesporné a nadbytečnost jejich provedení potvrdili sami účastníci při jednání – předžalobní výzva ze dne , datum, , včetně doručenky z DS na č. l. 37–41, Oznámení o převzetí právního zastoupení od , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, na č. l. 42, Výpis z obchodního rejstříku žalované ze dne , datum, na č. l. 53–56, žádost o poskytnutí kopie zdravotnické dokumentace ze dne , datum, zaslaná , tituly před jménem, Boučkem , právnická osoba, ., včetně kopie poštovní obálky na č. l. 205–207, Odpověď , právnická osoba, ., ze dne , datum, včetně dodejky na č. l. 208, Odpověď , právnická osoba, ., ze dne , datum, včetně kopie e-mailu, kterým měla být odpověď odeslána na č. l. 209, Žádost o poskytnutí kopie zdravotnické dokumentace ze dne , datum, zaslaná , tituly před jménem, , jméno FO, v zastoupení žalobců žalované, včetně úředního záznamu , jméno FO, . , jméno FO, a příloh na č. l. 210–212, Odpověď žalované ze dne , datum, včetně informace o datové zprávě na č. l. 213, usnesení PČR, č. j. , Anonymizováno, , ze dne , datum, , trestní spis č. l. 1–17, usnesení OSZ v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. ZN , číslo, , trestní spis č. l. 237, Přípis KSZ v , adresa, ze dne , datum, , zn. , spisová značka, , trestní spis č. l. 239.

39. Druhou množinu tvoří důkazy, jejichž provedení v očích soudu nemohlo přinést relevantní poznatky pro vymezený předmět dokazování. Do této skupiny patří mj. žalobci předložené odborné publikace Náhlé příhody břišní (č. l. 25–33) a Současný stav diagnostiky a terapie u tupého a penetrujícího poranění břicha (č. l. 34–35), které měly sloužit k prokázání nesprávného postupu , jméno FO, . , jméno FO, . Soud důkazy neprováděl, protože posouzení této otázky s ohledem na konkrétní okolnosti případu mohl v daném případě provést pouze příslušný znalec v oboru chirurgie, což odborná publikace nemůže jakýmkoliv způsobem suplovat. Soud navíc není oprávněn na základě odborné literatury činit odborné závěry, neboť tímto způsobem by pak smysl znaleckého zkoumání byl zcela vyprázdněn a na soudy by byly kladeny zcela nereálné nároky na jejich odbornost. Soud rovněž neprovedl důkaz navržený žalobci, tedy vyžádání kompletní zdravotní dokumentace od žalované podle § 128 o. s. ř., neboť ten byl navržen z důkazní opatrnosti a žalobci následně zdravotní dokumentaci v požadované kvalitě získali přímo od žalované. Nebyl proveden ani výslech policisty nprap. , jméno FO, , který byl odpovědný za prověřování úmrtí , jméno FO, . , jméno FO, a jeho případnou trestněprávní relevanci. Návrh byl žalobci odůvodněn domněnkou, že soud s ohledem na výsledek trestního řízení (odložení věci) bude v tomto řízení již předjímat některé závěry, neboť již byly učiněny v rámci trestního řízení. Jelikož měli žalobci k práci vyšetřovatele řadu výhrad, žádali jeho slyšení soudem. Soud uvádí, že výsledek a průběh trestního řízení nemá na úvahy soudu žádný vliv (i s ohledem na to, že zásadními důkazními prostředky byly v této věci znalecké posudky vzniklé po ukončení věci v trestním řízení). Civilnímu soudu pak nepřísluší jakýmkoliv způsobem revidovat či hodnotit proběhlé trestní řízení a způsoby práce vyšetřovatele. Pro předmět řízení (tedy prokázání odpovědnosti žalované za újmu) tento výslech tedy nemohl mít žádný význam. Zamítnuty byly rovněž svědecké výpovědi , jméno FO, . , jméno FO, (lékařka sloužící na covidovém oddělení) a , jméno FO, . , jméno FO, (primář interního oddělení), neboť jejich informační výtěžnost ve vztahu k postupu , jméno FO, . , jméno FO, byla prakticky nulová. Oba byli navíc ve věci slyšeni v rámci trestního řízení a soud se tedy spokojil s úředními záznamy o jimi podaném vysvětlení k věci.

40. Poslední skupinu zamítnutých důkazů tvoří důkazy sice věcně související a potenciálně výtěžné, ovšem s ohledem na průběh dokazování se ukázaly jako nadbytečné. Takovým důkazním návrhem bylo vyžádání informací o dozorových lékařích , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, a jejich přítomnosti na pracovišti dne , datum, a také výslech , jméno FO, . , jméno FO, , neboť jak je vysvětleno níže v rámci právního posouzení případu, soud se případnou protiprávností nekonzultování postupu ze strany , jméno FO, . , jméno FO, dále nezabýval, neboť uzavřel, že její postup byl vyhodnocen jako postup lege artis, a tudíž ani případná protiprávnost absence dozoru nad jejím postupem nemohla na výsledku sporu ničeho změnit. Rovněž ze stejného důvodu soud neprovedl důkaz odpovědí na žádost dle zákona č. 106/1999 Sb. k MěÚ , adresa, ohledně „funkčnosti“ litoměřické nemocnice v letech 2019–2020, kterým mělo být prokázáno, zdali litoměřická nemocnice vůbec disponovala potřebným vybavením k poskytnutí potřebné péče pacientce. Navíc neprovedení tohoto důkazu by bylo nadbytečné i s ohledem na to, že úroveň poskytnuté péče je posuzována vždy ve vztahu ke konkrétním podmínkám, a nikoliv ve vztahu k podmínkám, které by měly dle žalobců panovat. Zbytečný rovněž byl výslech obou žalobců, jejichž výslech měl být proveden zejména za účelem zjištění rozsahu jejich duševních útrap vyplývajících ze vztahu k zemřelé , jméno FO, . , jméno FO, .Právní hodnocení případu41. Soud při právním hodnocení věci vycházel především z následujících ustanovení.

42. Podle § 2177 o. z. platí že: „Koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.“43. Podle § 2910 o. z. platí, že: „Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“44. Podle § 45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, platí, že: „Poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.“45. Podle § 2914 o. z. platí, že: „Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.“46. Podle § 2959 o. z. platí, že: „Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“47. Soud se nejprve zabýval námitkou žalované, že ve věci není dána její pasivní věcná legitimace ve věci, neboť nabyla obchodní závod (tedy de facto celou litoměřickou nemocnici) na základě kupní smlouvy účinné od , datum, a dluh, z něhož jsou dovozovány žalované nároky žalobců, nemohla rozumně předpokládat ve smyslu § 2177 o. z., a proto tento nepřešel s obchodním závodem. Je pravdou, že přílohou kupní smlouvy byl seznam potenciálně existujících dluhů vyplývajících z činnosti litoměřické nemocnice, mezi nimiž nárok žalobců chyběl. Na druhou stranu soud přihlédnul ke skutečnosti, že žalovaná je podnikatelský subjekt poskytující zejména zdravotní služby a nepochybně tedy měla a mohla očekávat (slovy zákona „musela rozumně předpokládat“), že součástí převáděného obchodního závodu mohou být i doposud neuplatněné škodní nároky pacientů či jejich pozůstalých. „Dluhy, jež mohl kupující rozumně předpokládat, budou zejména dluhy, které nebyly uvedeny v zápisu o převodu závodu nebo ve smlouvě, avšak obvykle souvisí s provozem závodu. Předpokládat je méně než vědět. Proto při prodeji závodu přechází i dluh vzniklý z obvyklého provozu (nutno předpokládat existenci takového dluhu), i když jej kupující nemohl konkrétně zjistit ani při vynaložení obvyklé péče (např. dluh vyplývající z vady věci prodané zákazníkovi, při prodeji závodu neznámé).“ [BREZÁNIOVÁ, Janka, DOLEŽIL, , jméno FO, . § 2177 (Přechod pohledávek a dluhů). In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, marg. č. , hodnota, .]. Těžko si lze tedy představit situaci, v níž by žalovaná, jako obchodní profesionál v oblasti zdravotnických služeb, mohla být překvapená, že s nově nabytou litoměřickou nemocnicí přešly i některé latentní dluhy vyplývající z odpovědnosti za poskytování zdravotní péče. Soud tedy usoudil, že v dané věci je pasivně věcně legitimována.

48. Dále bylo nutné posoudit oprávněnost uplatněných nároků. Soud dospěl k závěru, že v daném případě je na místě věc posoudit jako odpovědnost za škodu způsobenou porušením zákonné povinnosti poskytovatele zdravotních služeb, resp. jeho zaměstnance, poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni (§ 2910 o. z. ve spojení s § 2914 o. z. a § 45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách). Občanský zákoník pak upravuje peněžité odškodnění duševních útrap pozůstalých v § 2959 o. z.

49. Aby byla dána v dané věci odpovědnost žalované za škodu, bylo nutné kumulativní naplnění podmínek pro její vznik, tedy i) zaviněné protiprávní jednání zaměstnance (, jméno FO, . , jméno FO, ); ii) vznik újmy na straně žalobců; iii) příčinná souvislost mezi takovým jednáním a vzniklou újmou.

50. Soud vedl dokazování zejména ve vztahu k protiprávnosti žalovaného jednání , jméno FO, . , jméno FO, a případné existence příčinné souvislosti mezi ním a úmrtím , jméno FO, . , jméno FO, , resp. vznikem duševních útrap žalobců.

51. Dle tvrzení žalobců spočívala protiprávnost postupu , jméno FO, . , jméno FO, v tom, že při vyšetření , jméno FO, . , jméno FO, nepostupovala lege artis, a tedy bez náležité odborné péče. Zároveň žalobci namítali, že , jméno FO, . , jméno FO, byla lékařkou bez tzv. kmene či atestace v oboru chirurgie, a proto jí nepříslušelo učinit diagnostický závěr, kterým došlo k vyloučení traumatu břicha. Tím, že nekonzultovala zkušenějšího lékaře vykonávajícího nad ní dozor, se měla rovněž dopustit protiprávního postupu, který v konečném důsledku vedl k úmrtí , jméno FO, . , jméno FO, .

52. Ohledně souladu poskytnuté zdravotní péče soud odkazuje na shora uvedené závěry opírající se o znalecké posudky v oboru chirurgie, které soud považuje za nadbytečné na tomto místě obsáhle opakovat. Pro úplnost stručně uvádí, že nelze považovat za postup non lege artis nesprávné stanovení diagnózy za situace, kdy pro předběžnou diagnózu (v tomto případě trauma břicha) nesvědčí ani anamnéza ani objektivní ambulantní vyšetření pacientky a naopak dominantně převládají symptomy jiného onemocnění, navíc podpořené bezprecedentní epidemickou situací. V samotném postupu , jméno FO, . , jméno FO, tedy nelze v očích soudu spatřovat pochybení. Soud považuje za důležité na tomto místě zdůraznit, že v medicíně nelze s ohledem na komplexnost procesů odehrávajících se v lidském těle postupovat jinak než podle dominujících příznaků a podle nich se snažit cílit léčbu. V reakci na stanovenou léčbu a její úspěšnost pak je stanovená diagnóza vyhodnocována a případně dále revidována. Při stanovování diagnózy je třeba hodnotit a posuzovat řadu symptomů (příznaků) a různých relevantních faktorů (věk, zdravotní stav, individuální anamnéza apod.), přičemž nemalou roli hraje i individuální povaha každého lidského organismu, který se může vyznačovat do jisté míry svébytnými biologickými aspekty. Ani u vysoce erudovaného a zkušeného lékaře, který využije veškerých dostupných diagnostických metod nelze zaručit, že diagnóza bude určena správně, jelikož lékařská diagnóza je pouze kvalifikovaným odhadem odborníka, nikoli exaktním a nutně správným zjištěním skutečného stavu. Ne vždy tak lze chybu v diagnóze označit postupem non lege artis. Této problematice se rozsáhle věnoval Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „Chyba v diagnóze bez dalšího neznamená postup non lege artis, který představuje porušení povinnosti lékaře… Naproti tomu, pokud nesprávná diagnóza spočívá v závažném porušení lékařských postupů při jejím určování (např. tím, že lékař bezdůvodně nevyužije dostupné diagnostické metody), jde zpravidla o postup non lege artis. Postup lékaře je přitom třeba hodnotit ex ante, tedy na základě informací, které měl v době rozhodování.“ Soud tedy vyloučení traumatu břicha ze strany , jméno FO, . , jméno FO, nepovažoval za postup non lege artis, neboť dostupné informace v době vyšetření a objektivní i subjektivní potíže pacientky v době vyšetření jednoznačně sváděly diagnostické úvahy směrem k obtížím způsobeným nemocí COVID-19. K nevyužití screeningových metod , jméno FO, . , jméno FO, pak soud odkazuje na výše provedené vypořádání znaleckých posudků z oboru chirurgie.

53. Co se týče skutečnosti, že , jméno FO, . , jméno FO, nekonzultovala svůj postup s dozorujícím lékařem, soud uvádí, že zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, rozlišuje tři způsoby výkonu povolání lékaře – samostatný výkon, výkon pod dohledem a výkon pod dozorem. Pod dozorem vykonávají lékařské povolání absolventi příslušného magisterského studijního programu (odborně způsobilí) před získáním certifikátu o absolvování základního kmene. Pod dohledem pracují lékaři po získání certifikátu o absolvování základního kmene. Samostatně mohou vykonávat lékařské povolání lékaři, kteří získali tzv. specializovanou způsobilost (atestaci). Tzv. atestovaný lékař pak může vykonávat dozor či dohled. V době ošetření , jméno FO, . , jméno FO, byla , jméno FO, . , jméno FO, lékařkou pracující pod dozorem. Rozsah toho, co jsou lékaři pracující pod dozorem a dohledem oprávněni vykonávat, je obecně stanoven v § 5 zákona č. 95/2004 Sb. Jak bylo naznačeno v bodě 40, soud neprováděl nezbytné dokazování ohledně rozsahu kompetencí , jméno FO, . , jméno FO, , neboť s ohledem na shora uvedené by případný závěr o porušení právní povinnosti , jméno FO, . , jméno FO, (tedy nekonzultování dozorujícího lékaře v situaci, kdy tak učinit měla) nemohl být považován za příčinu smrti pacientky, resp. vzniku újmy žalobců. Takové zkoumání by bylo na místě, pokud by postup , jméno FO, . , jméno FO, byl non lege artis, což ale v předmětném případě nenastalo.

54. Soud se při dokazování zabýval rovněž otázkou, zdali mezi případným protiprávním jednáním žalované (resp. , jméno FO, . , jméno FO, ) a úmrtím pacientky existovala příčinná souvislost. V tomto ohledu soud vycházel rovněž ze závěrů znalců-chirurgů a jak bylo uvedeno výše, ohledně této otázky se přiklonil k závěrům , tituly před jménem, , jméno FO, , jež byly podpořeny i odbornými posudky Vědecké rady ČLK. V podrobnostech soud odkazuje na shora uvedené, ovšem pro přehlednost opakuje, že šance na přežití pacientky i v případě odhalení perforovaného vředu , jméno FO, . , jméno FO, při vyšetření na chirurgické ambulanci (za předpokladu, že skutečně v tu dobu perforován byl) byly výrazně menší než poloviční. Pacientka trpěla četnými komorbiditami, byla vysokého věku a především byla covid pozitivní. Nákaza virem COVID-19 podle vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, výrazně promlouvá do šance na přežití každého operovaného pacienta, a tím spíše pacienta s již výrazně sníženými rezervními kapacitami organismu. S ohledem na tyto závěry pak soud dospěl k závěru, že i v případě, že by postup , jméno FO, . , jméno FO, byl shledán jako non lege artis (což nebyl, jak je uvedeno shora), ke smrtelnému následku by došlo, a tudíž nelze její jednání považovat za conditio sine qua non.

55. Soud tedy shrnuje, že v dané věci má za prokázané, že nebyly splněny minimálně dvě podmínky pro vznik odpovědnosti žalované – jednání , jméno FO, . , jméno FO, bylo v souladu s právními předpisy a i v případě, že by tomu tak nebylo, její jednání nemohlo být vnímáno jako příčina úmrtí , jméno FO, . , jméno FO, .Náklady řízení a náklady státu56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) sestávající- z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t.;- z částky , částka, za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne , datum, ;- z částky , částka, za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne , datum, ;- z částky , částka, za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne , datum, ;- z částky , částka, za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne , datum, ;- z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, ;- z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, ;- z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, ;- z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, ;- z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, ;- z částky , částka, (3 x , částka, ) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, ;- z částky , částka, (4 x , částka, ) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, ; a- z částky , částka, (3 x , částka, ) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum- včetně dvaceti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t.,celkem tedy náklady advokáta činí , částka, ,dále cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to- v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 250 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě 6,5 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t.;- v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 250 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě 6,5 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t.;- v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 250 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě 6,5 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t.; a- v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 250 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., při průměrné spotřebě 8,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t.a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částkaa náklady vynaložené na zpracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, v částce , částka, . Výši této náhrady určil soud tak, že vyšel z vyúčtování zaslaného znalcem, z něhož vyplývá počet hodin strávený vyhotovením písemné verze znaleckého posudku a tento počet hodin ohodnotil podle vyhlášky č. 504/2020 Sb. tak, že přiznal za každou hodinu činnosti znalce (celkem , hodnota, hodin) částku , částka, a dále , částka, za převzetí a obeznámení se s případem. Znalec není plátcem DPH. Předložené vyúčtování pak soud považoval za odpovídající náročnosti věci. Adekvátnost hodinové náročnosti pak podporuje i vyúčtování zaslané , jméno FO, . , jméno FO, , který vyhotovením písemné verze znaleckého posudku strávil 12 hodin času.

57. Shora vyčíslené náklady pak soud rozdělil poměrně mezi žalobce, a to podle výše jimi uplatněných nároků. Žalobci A uložil povinnost nahradit 1/3 nákladů žalované (, částka, ) a žalobci B uložil povinnost nahradit 2/3 nákladů žalované (, částka, ). K jednotlivým úkonům právní služby soud uvádí, že naprostá většina z nich vyplývá přímo ze spisu, a proto není nutné je blíže komentovat, ovšem soud výjimečně uznal jako účelně vynaložené i uplatněné náhrady za porady s klientem v průběhu řízení, neboť tyto vždy reagovaly na aktuální procesní situaci a jelikož šlo o skutkově i právně náročný spor, soud tyto porady s klientem považoval za účelné. Nárokované jízdné pak soud přiznal v odlišné výši, než jak byla vyčíslena advokátem žalované, neboť u jednotlivých výpočtů byl nesprávně uveden údaj o průměrné spotřebě vozidla a někdy rovněž i cena pohonných hmot vyplývající z příslušné prováděcí vyhlášky.

58. Výroky IV. a V. soud rozdělil mezi žalobce obdobně povinnost nahradit náklady státu vzniklé předvoláním znalců k jednání (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). O těch soud rozhodnul usneseními ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , resp.

407. Obě usnesení nabyla právní moci dne , datum, . Celkem stát znalcům na znalečném přiznal , částka, . Žalobce A je tedy povinen zdejšímu soudu zaplatit částku , částka, a žalobce B částku , částka, .