37 C 20/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 648 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu:  částky 2 600 Kč;  nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč;  zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 600 Kč od 17. 8. 2023 do zaplacení;  částky 3 048 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, přičemž žalovaný nárok dovozovala z titulu úvěrové smlouvy uzavřené dne datum s žalovaným. Na základě smlouvy se zavázala poskytnout žalovanému částku částka a žalovaný se zavázal částku vrátit i se smluvním poplatkem částka do datum. Rovněž žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy s odbornou péčí přezkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací a dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do relevantních databází. Konkrétně uvedla, že žalovaný doložil průměrný měsíční příjem částka s tím, že jde o mzdu z hlavního pracovního poměru na dobu neurčitou u společnosti právnická osoba na pozici skladník. Ohledně výdajů měl žalovaný uvést, že jeho měsíční výdaje činí částka, bydlení má u rodičů a je bez vyživovací povinnosti. Dále byl bez záznamu v insolvenčním rejstříku a Centrální evidenci exekucí. Žalovaný na základě uvedené smlouvy nezaplatil ničeho, a proto žalobkyně požaduje zaplacení poskytnuté jistiny částka, smluvního poplatku částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka (0,1 % z dlužné částky od datum do datum) a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky až do zaplacení.

2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal neaktivní. Soud ve věci dne datum konal ústní jednání, kterého se ani jeden z účastníků nezúčastnil. Žalobkyně se omluvila prostřednictvím svého zástupce, žalovaný nereagoval vůbec. Soud na základě provedených dostupných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu.

3. Dne datum žalovaný s žalobkyní prostřednictvím internetového rozhraní provozovaného žalobkyní uzavřel smlouvu, přičemž se identifikoval mj. zasláním ověřovací korunové platby, kopie občanského průkazu a zadáním ověřovacího unikátního PIN kódu (tvrzení žalobkyně, smlouva o zápůjčce ze dne datum, výpis z účtu žalobkyně, fotokopie OP). Obsahem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému jednorázově částku částka na uvedený bankovní účet žalovaného a závazek žalovaného vrátit poskytnutou částku včetně poplatku ve výši částka do datum (smlouva o zápůjčce ze dne datum). Peníze žalobkyně poskytla žalovanému na bankovní účet dne datum (výpis z účtu žalobkyně, výpis z účtu žalovaného). Součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (smlouva o zápůjčce ze dne datum a všeobecného obchodní podmínky). Před uzavřením smlouvy žalovaný zaslal žalobkyni výpis příchozích plateb od společnosti právnická osoba za období duben až červenec 2023 ve výši částka, částka, částka a částka (výpis plateb). K datu sjednání smlouvy nebyl veden v insolvenčním rejstříku a neměl ani uvedenou aktivní exekuci v rámci Centrální evidence exekucí (sjetiny ze systému žalobkyně). Žalobkyně odeslala v období od 23. 8. do datum žalovanému pět upomínek k úhradě dluhu (upomínky žalobkyně). Dne datum advokát žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky do tří dnů (předžalobní upomínka ze dne datum včetně podacího lístku ze stejného dne).

4. Soud zjištěný skutkový stav posoudil po právní stránce následovně. Mezi účastníky byla uzavřena prostředky komunikace na dálku (§ 562 odst. 1 občanského zákoníku) smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný pak vystupoval v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 občanského zákoníku, a proto je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o zápůjčce se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“). Podle § 86 ZSÚ byla žalobkyně jako obchodní profesionál poskytující úvěry povinna zkoumat s odbornou péčí, zdali je žalovaný schopný spotřebitelský úvěr splatit řádně a včas. V tomto ohledu soud měl za prokázané, že se žalobkyně dostatečně zajímala o příjmy žalovaného, ovšem ohledně zkoumání jeho výdajů nepředložila jediný důkaz. Omezila se pouze na tvrzení, že žalovaný uvedl, že jeho měsíční výdaje činí částka, bydlení má u rodičů a je bez vyživovací povinnosti. Ovšem ani toto tvrzení nepodložila žádným důkazem (např. kartou klienta, sjetinou webového formuláře, apod.) a soud ho tedy nemohl vzít za prokázané. S ohledem na její neúčast na jednání ve věci nemohla být v tomto směru soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a soud proto dospěl k závěru, že v tomto ohledu neunesla důkazní břemeno. Absence (resp. neprokázání) zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak vede k absolutní neplatnosti příslušné úvěrové smlouvy, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti.

5. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by náležitě zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce, a proto smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou. Nicméně bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku částka, a proto soud právní vztah mezi nimi posoudil jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., jelikož ochuzená (žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovanému) bez právního důvodu uvedenou částku. Žalovaný neuhradil nic a k vrácení tak stále zbývá částka částka, jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, plyne, že § 87 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZSÚ.

6. S ohledem na pro nižší soud závazný právní názor vyslovený Nejvyšším soudem je zjevné, že žalovaný se ještě nemohl ocitnout v prodlení s vrácením zbývající dlužné jistiny ve výši částka, když teprve soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ s přihlédnutím k přiměřeným možnostem žalovaného určí dobu, v níž bude žalovaný povinen danou částku žalobci zaplatit. Jedině tehdy, když by žalovaný dlužnou částku v takto stanovené době nezaplatil, by bylo možno uvažovat o tom, že se žalovaný ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. – nikoliv však dříve. Soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ při zohlednění výše dlužné částky shledal, že bude v přiměřených možnostech žalovaného (i s ohledem na jeho deklarovaný příjem pocházející ze zaměstnání), aby žalobkyni zbývající dlužnou částku ve výši částka zaplatil do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku. S ohledem na nečinnost žalovaného v řízení soud vycházel pouze ze zprostředkovaných informací vyplývajících z listin předložených žalobkyní.

7. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru jako celku pak soud ve zbytku žalobu zamítnul (výrok II.). V bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť (ne)úspěch obou účastníků byl ve věci přibližně shodný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.