37 C 264/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně jako insolvenční správce celé jméno svědkyně, datum narození zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. anonymizována dvě slova sídlem adresa o zaplacení 12 700 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 700 Kč do majetkové podstaty dlužnice celé jméno svědkyně, narozené datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 7 062,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 51 000 Kč do majetkové podstaty dlužnice celé jméno svědkyně, narozené datum, jejímž je insolvenčním správcem. Nárok dovozovala na základě § 249 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen„ IZ“), podle kterého měl žalovaný uhradit do majetkové podstaty nájemné za užívání části domu, jenž byl součástí majetkové podstaty dlužnice celé jméno svědkyně (matka žalovaného), neboť věděl či mohl vědět, že byla v úpadku řešeném formou nepatrného konkursu. Část domu měl žalovaný užívat na základě nájemní smlouvy v období od datum na dobu neurčitou, výše nájemného činila 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyně požadovala zaplacení dlužného nájemného od února rok do června rok, kdy byla podána žaloba.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a považoval ji za nedůvodnou. Uvedl, že o úpadku (resp. finančních problémech) matky nevěděl a dozvěděl se o nich náhodou, když narazil na dům rodičů, který byl na internetu nabízen v rámci plánované dražby. S rodiči se nikdy o financích nebavili. Potvrdil, že s rodiči uzavřel nájemní smlouvu k části domu (pokoj s koupelnou), a to na částku 3 000 Kč měsíčně, neboť v dané době se rozcházel s přítelkyní a hledal bydlení v obec, nicméně s ohledem na to, že pracovně často cestuje a přespává jinde, byla tato varianta nejvýhodnější. Ve smlouvě s rodiči sjednali, že nájemné bude zaplaceno na 47 měsíců dopředu v hotovosti, protože má vysoké příjmy a věci tímto způsobem často„ předplácí“ dopředu, aby na ně nemusel dále myslet.

3. Na prvním jednání ve věci dne datum žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 38 300 Kč a soud řízení v tomto rozsahu zastavil. Účastníci se na jednání vzdali práva na odvolání a nepožadovali vyhotovení písemného znění usnesení. Žalobkyně nadále požadovala zaplacení nájemného do majetkové podstaty dlužnice celé jméno svědkyně, a to za období od datum do datum, kdy došlo k vydání usnesení o příklepu v dražbě předmětného rodinného domu a tedy okamžiku, kdy přestal být pronajímaný dům součástí majetkové podstaty celé jméno svědkyně. Žalovaná částka byla určena jako sjednané nájemné za čtyři měsíce a sedm dnů.

4. Mezi účastníky byla naprostá většina skutkových okolností nesporná. Účastníci shodně uvedli, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice celé jméno svědkyně, datum narození, bytem ulice a číslo, PSČ obec a na její majetek byl prohlášen konkurs. Žalobkyně je insolvenčním správcem dlužnice celé jméno svědkyně. Žalovaný uzavřel dne datum s dlužnicí celé jméno svědkyně a celé jméno svědka, datum narození, jejím manželem, nájemní smlouvu k nemovitosti pozemek parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, obec Ústí nad Labem, katastrální území Skorotice u Ústí nad příjmení, vše zapsáno na list vlastnictví, vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem. Uvedená nemovitost byla pojata do majetkové podstaty dlužnice. Před zahájením insolvenčního řízení dlužnice celé jméno svědkyně byla předmětná nemovitost součástí SJM celé jméno svědkyně a celé jméno svědka. Žalovaný je synem celé jméno svědkyně. V rámci uvedené nájemní smlouvy bylo sjednáno nájemné ve výši 3 000 Kč měsíčně a platba na zálohy za služby spojené s užíváním nemovitosti ve výši 500 Kč. Žalovaný zaplatil při podpisu smlouvy celé jméno svědka smluvené nájemné dopředu, a to až do konce roku 2025. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Paní celé jméno svědkyně, pan celé jméno svědka žalovaný ke dni konání prvního jednání stále bydleli v předmětné nemovitosti. Předmětná nemovitost byla v rámci insolvenčního řízení vydražena v rámci exekutorské dražby vedené Mgr. jméno příjmení, soudním exekutorem, na základě dražební vyhlášky ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Dražba byla konána dne datum a na základě pravomocného usnesení o příklepu byly v katastrálním operátu zapsáni jako noví majitelé manželé jméno a obec anonymizováno celé jméno svědka podal k název soudu žalobu na neplatnost této dražby, která byla zamítnuta rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací.

5. Žalobkyně žalovanému rovněž adresovala předžalobní výzvu ze dne datum, kterou ho vyzvala k úhradě částky 45 000 Kč. Žalovaný na tuto předžalobní výzvu reagoval tím, že nárok žalobkyně odmítá s ohledem na to, že nájemné již zaplatil dopředu (listiny na č. l. 14 a 19).

6. Ve vztahu k jediné sporné otázce – zdali žalovaný (ne) věděl o skutečnosti, že se jeho matka celé jméno svědkyně nachází v úpadku – soud provedl dokazování účastnickým výslechem celé jméno svědkyně, která uvedla, že žalovaný (syn) o jejím úpadku neměl tušení, protože v rámci rodiny se tímto člověk nechlubí. Dozvěděl se to až když se dům měl dražit, tak musela s pravdou ven. Potvrdila i skutečnost, že došlo ke sjednání nájemní smlouvy a zaplacení nájemného dopředu. Této výpovědi soud neuvěřil a skutečnosti uvedené účastnicí nepovažoval za hodnověrné, zejména s ohledem na blízký vztah s žalovaným a dále na skutečnost, že v době sjednání nájemní smlouvy její konkurs trval déle jak dva roky. Anonymizovaný odstavec.

8. Po právní stránce soud popsaný skutkový stav posoudil následovně. Žalovaný se svými rodiči uzavřel smlouvu o nájmu části nemovitosti, konkrétně části výše specifikovaného rodinného domu, a to podle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Na základě této smlouvy se zavázal platit měsíční nájemné ve výši 3 000 Kč, a to od února 2022 na dobu neurčitou. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný zaplatil nájemné v hotovosti dopředu za období do prosince 2025. Žalobkyně požadovala zaplacení nájemného do majetkové podstaty dlužnice celé jméno svědkyně, a to za období od datum do datum, kdy došlo k vydání usnesení o příklepu v dražbě předmětného rodinného domu a tedy okamžiku, kdy přestal být pronajímaný dům součástí majetkové podstaty celé jméno svědkyně.

9. Podle § 249 odst. 2 IZ platí:„ Jestliže osoba, která má závazek vůči dlužníkovi, plní tento závazek po prohlášení konkursu dlužníku, a plnění se nedostane do majetkové podstaty, není tím svého závazku zproštěna, ledaže prokáže, že o prohlášení konkursu nemohla vědět nebo že vzhledem k okolnostem plnění dluhu bylo zřejmé, že dlužník plnění vydá do majetkové podstaty.“ Citované ustanovení tedy znamená, že žalovaný měl nájemné platit do majetkové podstaty celé jméno svědkyně, jejíž součástí byla i ke dni datum předmětná nemovitost, tedy shora specifikovaný dům patřící do společného jmění manželů celé jméno svědkyně a celé jméno svědka. Platba nájemného představovala závazek žalovaného, který měl skončit v majetkové podstatě celé jméno svědkyně, ovšem nestalo se tak. Žalovaný tedy byl povinen odpovídající část nájemného zaplatit do majetkové podstaty jeho matky, ledaže by prokázal, že o prohlášení konkursu nemohl vědět nebo že vzhledem k okolnostem plnění dluhu bylo zřejmé, že dlužník plnění vydá do majetkové podstaty. Žalovaný argumentoval a snažil se prokázat, že o konkursu jeho matky neměl ponětí, ovšem soud toto tvrzení nepovažuje za věrohodné, když žalovaný je synem dlužnice celé jméno svědkyně, a tedy osobou blízkou. Anonymizovaný odstavec.

11. Soud tedy žalobkyni coby insolvenčnímu správci celé jméno svědkyně přiznal požadovaný nárok, neboť žalovaný měl nájemné za období od datum do datum zaplatit do majetkové podstaty dlužnice a neprokázal, že o probíhajícím konkursu jeho matky nemohl vědět. Žalovaná částka byla určena jako sjednané nájemné za čtyři měsíce a sedm dnů (4 x 3 000 Kč + (7 x 3 číslo dny) = 12 700 Kč). Soud proto rozhodnul tak, jak je uvedeno ve výroku I.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 062,92 Kč, přičemž tato částka představuje 50,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,1 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 24,9 %).

13. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 51 000 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. – převzetí a příprava zastoupení a účast na soudním jednání dne datum přesahující dvě hodiny. Během jednání byla činěna přestávka v délce 10 minut za účelem jednání o smíru (10:11 až 10:21 hodin), což soud považuje za výkon právní služby, a dále přestávka za účelem přípravy dalšího procesního postupu v délce 21 minut (11:16 až 11:37 hodin), což je doba, která se rovněž v souladu s judikaturou považuje za součást jednání – srovnej usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (R 7/1998 tr.), jež je rovněž akceptováno civilní judikaturou.

14. V souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 2 062,54 Kč za 180 ujetých km v částce 1 462,54 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,1 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.

15. Dále žalobci vznikly náklady ve fázi řízení, kdy nebyl zastoupen advokátem, a to za vyjádření k žalobě ze dne datum, účast na přípravném jednání ve dnech datum a datum a vyjádření ze dne datum – celkem tedy 4 úkony právní služby nezastoupeného účastníka á 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

16. Advokát žalovaného nedoložil, že by byl plátcem DPH a soud tuto skutečnost ani nezjistil z online evidence plátců DPH na adrese webová adresa Proto nebyla přiznána náhrada za DPH.

17. Celkem tedy náklady žalovaného činily 13 582,54 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li účastníci povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možné se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či formou exekuce.