37 C 279/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 64 671 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 17 016 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu: částky 47 655 Kč úroku ve výši 85,63 % ročně z částky 41 148,03 Kč od 28. 12. 2024 do 17. 1. 2025 ve výši 1 960,35 Kč úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 41 148,03 Kč od 18. 1. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 12. 2024 dosáhne částky 163 699,00 Kč zákonného úroku z prodlení z částky 52 648 Kč ve výši 12,75 % ročně od 28. 12. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobkyně podala dne , datum, ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala zaplacení částky , částka, včetně příslušenství, a to z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru, který poskytla žalovanému. Žalovaná částka představuje zbývající dlužnou jistinu, přirostlý smluvní úrok a smluvní pokutu za pozdní splácení; příslušenstvím pak jsou zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok z prodlení ve výši 85,63 %. Spotřebitelský úvěr ve výši , částka, měl být poskytnut na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , ve které se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem 85,63 % p. a. splatit v 42 měsíčních splátkách po , částka, . Součástí splátek byla také sjednaná platba za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši , částka, měsíčně. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku v celkové výši , částka, . Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala zejména na základě informací získaných od žalovaného, když tyto informace byly dále ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného, když zkoumala zejména příjmovou a výdajovou stránku u žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že provedla lustraci žalovaného v databázích SOLUS a NRKI/BRKI.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání konané dne , datum, , kterého se zúčastnila zástupkyně žalobkyně. Žalovaný se bez řádné omluvy nedostavil.

4. Ve věci soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z výpisů z transakcí žalovaného vyplývá, že měl v období 6 až 12/2023 pravidelný příjem od jednoho zaměstnavatele. Mzda se pohybovala v rozmezí od , částka, do , částka, .

6. Z kopie občanského průkazu žalovaného vyplývá, že byla zaslána žalobkyni za účelem ověření identity žalovaného.

7. Z předsmluvního formuláře ze dne , datum, vztahujícího se ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že tento byl podepsán žalovaným. Žalovaný v něm souhlasil s podmínkami úvěrové smlouvy, tedy s poskytnutím částky , částka, a následným splácením v 42 měsíčních splátkách po , částka, , což odpovídá zápůjční úrokové sazbě 85,63 % p. a. Součástí každé splátky měla být úhrada za pojištění schopnosti splácet poskytnutý úvěr ve výši , částka, měsíčně.

8. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že tento byl uzavřen mezi žalobkyní a žalovaným a jedná se de facto přímo o úvěrovou smlouvu, nikoli o její návrh. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem 85,63 % p. a. splatit v 43 měsíčních splátkách po , částka, . Součástí každé splátky byla sjednána úhrada za pojištění schopnosti splácet poskytnutý úvěr ve výši , částka, měsíčně.

9. Z informací o uzavření smlouvy na dálku na č. l. 31 až 33 soud zjistil, že smlouva byla odsouhlasena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.

10. Z oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že jím žalobkyně oznámila žalovanému schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, za podmínek uvedených v návrhu na uzavření smlouvy ze dne , datum, , a tedy uzavření úvěrové smlouvy.

11. Z informací o pojištění a přihlášky do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry soud zjistil, že žalovaný společně s návrhem na uzavření smlouvy o úvěru odsouhlasil také přihlášku k pojištění jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr za úplatu , částka, měsíčně. Jako pojišťovna v daném vztahu vystupovala Generali Česká Pojišťovna a. s. a jako pojistník žalobkyně. Pojištěným byl žalovaný.

12. Z karty klienta soud zjistil, že se jedná o souhrn informací k úvěrové smlouvě č. , hodnota, . Jsou zde uvedeny úhrady žalovaným v období od , datum, do , datum, , a to v celkové výši , částka13. Z hodnocení klienta ze dne , datum, soud zjistil, že šlo o dotazník za účelem zjištění bonity žalovaného vyplňovaného zaměstnancem nebo zprostředkovatelem žalobkyně za účasti žalovaného. Bylo v něm zaznamenáno, že žalovaný má pravidelný čistý příjem , částka, a jeho výdaje činí životní minimum ve výši , částka, a náklady na bydlení ve výši , částka, . Počítáno bylo s rezervou , částka, . Žalovaný byl svobodný, zaměstnán na dobu neurčitou, měl středoškolské vzdělání s maturitou a bydlel ve vlastní domácnosti sám bez partnera či partnerky. Z uvedených informací žalobkyně dovodila, že disponuje každý měsíc volnými příjmy ve výši , částka, .

14. Z výpisu z registru SOLUS ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný neměl evidovány dlužné splátky či dluhy po splatnosti.

15. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně zaslala částku , částka, na účet č. , č. účtu, .

16. Z výpisu z NRKI/BRKI ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný si žádal o úvěr u sedmi různých finančních institucí a že není u jeho osoby evidován dluh po splatnosti.

17. Z výzev žalobkyně ze dne , datum, a , datum, vyplývá, že žalobkyně žalovaného vyzývala z úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění celého úvěru a vyzvala k okamžité úhradě částky , částka, .

18. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu před podáním žaloby, a to do 15 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla odeslána dne , datum, .

19. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, přičemž ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen „ZSÚ“).

20. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

22. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaný pak vystupoval v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z., neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, a proto je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěr se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž ZSÚ.

24. V daném případě žalobkyně neprokázala, že by s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Z hodnocení klienta vyplynulo, že žalobkyně dílčím způsobem ověřila výdělkové možnosti žalovaného, když jí předložil potvrzení o platbách mzdy za poslední půl rok před sjednáním smlouvy. Co se týče výdajů, žalobkyně se zcela nedostatečně spokojila s tvrzením, že běžné měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši životního minima, tedy , částka, . Životní minimum (uvedené žalovaným coby výdaje mimo nákladů na bydlení) vyjadřuje peněžní částku nezbytnou k „holému přežití“ a slouží zejména jako kritérium k určení oprávněnosti nároků v oblasti sociální pomoci státu. Jako údaj pro posouzení úvěruschopnosti je proto naprosto nevhodný a navíc velice nedůvěryhodný, neboť prakticky nikdo nemůže dlouhodobě držet běžné měsíční výdaje v takto nízké výši. Tento nedostatek sám o sobě postačuje k tomu, že soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou (§ 87 odst. 1 ZSÚ). Samotné výpisy z evidencí SOLUS a NRKI/BRKI a výpisy z účtu nelze v žádném případě považovat za dostatečné podklady pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Nijak nereflektují jeho celkovou finanční situaci a pouze dílčím způsobem naznačují jeho možnosti splácet, rozhodně ale nelze hovořit o splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost s odbornou péčí.

25. Zástupce žalobkyně byl na jednání poučen ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit důkazní návrhy k prokázání tvrzení ohledně splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Na toto poučení nebyly označeny žádné důkazy ani přednesena nová tvrzení. S neunesením procesních břemen se pak pojí odpovídající procesní důsledky – v tomto případě částečný neúspěch ve věci.

26. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, avšak bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku , částka, , posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., jelikož ochuzená (žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovanému) bez právního důvodu uvedenou částku. Žalovaný uhradil částku , částka, . K vrácení tak stále zbývá částka , částka, , jež představuje bezdůvodné obohacení žalovaného. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , plyne, že § 87 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZSÚ.

27. S ohledem na pro nižší soud závazný právní názor vyslovený Nejvyšším soudem je zjevné, že žalovaný se ještě nemohl ocitnout v prodlení s vrácením zbývající dlužné jistiny ve výši , částka, , když teprve soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ s přihlédnutím k přiměřeným možnostem žalovaného určí dobu, v níž bude žalovaný povinen danou částku žalobci zaplatit. Jedině tehdy, když by žalovaný dlužnou částku v takto stanovené době nezaplatil, by bylo možno uvažovat o tom, že se žalovaný ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. – nikoliv však dříve.

28. Soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ při zohlednění výše dlužné částky shledal, že bude v přiměřených možnostech žalovaného (i s ohledem na jeho deklarovaný příjem pocházející ze zaměstnání), aby žalobkyni zbývající dlužnou částku ve výši , částka, zaplatil do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. S ohledem na nečinnost žalovaného v řízení soud vycházel pouze ze zprostředkovaných informací vyplývajících z listin předložených žalobkyní.

29. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru jako celku pak soud ve zbytku žalobu zamítnul (výrok II.).

30. V řízení tedy byl z větší části úspěšný žalovaný, který by měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, a proto soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku