37 C 300/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 66 084,50 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 60 000 Kč od 27. 7. 2024 do zaplacení, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to vše do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudkuII. Žaloba se zamítá v rozsahu: částky 6 084,50 Kč kapitalizovaného úroku v částce 2 528,30 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 2 502,16 Kč úroku ve výši 17,99 % ročně z částky 64 284,50 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 64 284,50 Kč od 2. 7. 2024 do 26. 7. 2024 zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 284,50 Kč od 26. 7. 2024 do zaplaceníIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částce 9 774,46 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované bezhotovostně částku , částka, . Žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem ve výši 17,99 % ročně a poplatky dle platného ceníku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek (nezaplatila ničeho), a proto předchůdce žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnil. Kromě dlužné jistiny ve výši , částka, požadovala žalobkyně zaplacení poplatků ve výši , částka, , dlužného smluvního úroku ve výši , částka, , dlužného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši 17,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Právní předchůdce pohledávku za žalovanou postoupil na společnost I-Xon a.s., IČO , IČO, dne , datum, na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která ji dne , datum, postoupila na žalobkyni.

2. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala a po celou dobu řízení byla neaktivní.

3. Soud ve věci konal jednání dne , datum, , žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila.

4. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdce žalobkyně a žalovaná na základě žádosti žalované o úvěrový produkt (detail zadané operace) odsouhlasily dne , datum, smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku , částka, (výpis z úvěrového účtu) s tím, že žalovaná tuto částku vrátí do , datum, v pravidelných měsíčních splátkách á , částka, , a to včetně úroku ve výši 17,99 % ročně (při řádném splácení ve výši 16,16 % ročně), RPSN činilo 19,86 % (při řádném splácení 17,86 %) (smlouva o úvěru). Žalobkyně dále předložila všeobecné obchodní podmínky a ceník předchůdce žalobkyně, z něhož soud ověřil výši poplatků souvisejících s poskytnutým úvěrem (všeobecné obchodní podmínky, ceník). Z dokumentu nazvaného „podklady pre súdne konanie“ vyplývají jednotlivé nároky žalobkyně uvedené v žalobě.

5. Před odsouhlasením úvěru předchůdce žalobkyně posuzoval úvěruschopnost žalované na základě poskytnutých údajů. Žalovaná měla v době schválení úvěru dle zjištění žalobkyně příjem ve výši , částka, měsíčně (tento byl ověřen na základě výpisu z účtu žalované, v době schválení úvěru pobírala starobní důchod, od , datum, byla zaměstnána v , právnická osoba, Dobětice, měla být rozvedená, bydlet ve vlastním bydlení) (detail zadané operace, transakční historie). Žalovaná měla v žádosti uvést své výdaje, a to ve výši , částka, měsíčně, tyto předchůdce žalobkyně však stanovil ve výši , částka, s ohledem na další poskytnuté informace spolu s interními informacemi a statistickými údaji. Žalovaná na své další závazky platila , částka, měsíčně (, částka, na úvěr, , částka, na kontokorentní úvěr, , částka, na kreditní kartu, , částka, na spotřební úvěr předchůdce žalobkyně, , částka, na revolvingový úvěr předchůdce žalobkyně, , částka, na kontokorentní úvěr předchůdce žalobkyně). Lustrací v ISIR, CBCB, v interní evidenci předchůdce žalobkyně, v centrální evidenci exekucí předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaná v uvedených registrech neměla žádný záznam (posouzení úvěruschopnosti klienta, transakční historie).

6. Žalovaná úvěr dle tvrzení žalobkyně ani částečně nesplatila. Dne , datum, a , datum, vyzval předchůdce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky (výzvy ze dne , datum, , , datum, bez podacího lístku). Dne , datum, žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu s tím, aby zaplatila dlužnou částku ve lhůtě 7 dnů od doručení. Výzva byla odeslána téhož dne (předžalobní upomínka včetně podacího lístku).

7. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy - smlouvami o postoupení pohledávek vč. seznamu pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, s podacím archem, a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, prokázáno, že předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . postoupila dne , datum, celou žalovanou pohledávku se všemi právy souvisejícími společnosti I-Xon a.s., která ji dne , datum, postoupila žalobkyni (smlouvy o postoupení pohledávek, seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, vč. podacího archu, oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, ).

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.

9. Soud učinil závěr, že mezi předchůdcem žalobkyně, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z., přičemž je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen „ZSÚ“).

10. Předchůdce žalobkyně tedy byl povinen posoudit s odbornou péčí schopnost žalované-spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

11. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti stanovené v § 86 ZSÚ, jelikož před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr. Žalobkyně uvedla, že zkoumala příjmy a výdaje žalované a nahlížela do bankovních i nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku, CBCB, interní evidence předchůdce žalobkyně, centrální evidence exekucí.

12. Soud nicméně shledal jako nedostatečnou péči, s níž předchůdce žalobkyně přistoupil k vyhodnocení výdajů žalované. Přestože měl předchůdce žalobkyně k dispozici transakční historii z běžného účtu žalované, při posouzení úvěruschopnosti započítal k výdajům žalované částku , částka, představující normativní náklady na bydlení. Z transakční historie nicméně vyplývá, že žalovaná platila (minimálně dne , datum, , , datum, , , datum, , přičemž úvěr byl odsouhlasen dne , datum, ) částku , částka, s uvedením poznámky pro příjemce „Nájemné Kmochova“, dále plyn v částce , částka, (dne , datum, , , datum, , , datum, ), a elektřinu v částce , částka, (dne , datum, , , datum, , , datum, ). Náklady na bydlení žalované tak činilo vyšší sumu, a sice částku , částka, . K tomu, jak uvedla žalobkyně, žalovaná platila měsíčně , částka, na další závazky (úvěry). Žalobkyně neuvedla, s jakými výdaji žalované (či zda vůbec) bylo při schvalování dále počítáno, zejména však bylo třeba při posouzení úvěruschopnosti žalované brát dále do úvahy výdaje vynakládané na jídlo, dopravu a další osobní výdaje. Skutečnost, že by byly podrobeny zkoumání, však žalobkyně nedoložila. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že posouzení úvěruschopnosti (zejména s akcentem na skutečnou výši výdajů) nebylo provedeno řádně, když předchůdce žalobkyně nemohl vědět, zda bude žalovaná schopna poskytnutý úvěr řádně splácet.

13. Nelze přistoupit na výklad, že poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ZSÚ splní svou zákonnou povinnost prověřit úvěruschopnost tím, že slepě uvěří údajům v žádosti s tím, že žadatel o úvěr má povinnost jednat v právním styku poctivě. Takový výklad je účelový a odporující účelu § 86 ZSÚ. Smyslem úpravy je zabránit rizikovému úvěrování spotřebitelů a zabránění propadu do dluhové spirály, kdy spotřebitelé-dlužníci často „vytloukají klín klínem“ nebo spíše „vytloukají dluh dluhem“. Žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru je obchodní profesionál a musí vynaložit odbornou péči k ověření schopnosti žadatele splácet požadovaný úvěr. Součástí takového postupu pak jistě nemůže být naivní důvěra v údaje tvrzené žadatelem anebo zvolení způsobu jejich interpretace tak, aby podporovaly schopnost žadatele úvěr splácet. Poskytovatel nemá povinnost úvěr poskytnout. Naopak má povinnost poskytnutí úvěru odmítnout v případě pochybností o schopnosti žadatele úvěr splácet.

14. Soud tedy uzavírá, že předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru nepostupoval s odbornou péčí, jelikož řádně nezkoumal schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr podle § 86 ZSÚ.

15. Jelikož tedy soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru neposoudil schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 ZSÚ.

16. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, avšak bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně žalované poskytl částku , částka, , posoudil soud právní vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., jelikož ochuzený (předchůdce žalobkyně) přenechal obohacenému (žalované) bez právního důvodu uvedenou částku. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila předchůdci žalobkyně ničeho. K vrácení tak stále zbývá částka , částka, , jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Jelikož nebyl v řízení učiněn návrh na stanovení lhůty pro vrácení poskytnuté částky s ohledem na možnosti žalované, určil soud přiměřenou dobu dle obecných ustanovení pro vrácení bezdůvodného obohacení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy). S ohledem na poskytnutou lhůtu k plnění se žalovaná ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne , datum, a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

17. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru jako celku pak soud ve zbytku žalobu zamítnul.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) in fine, když žalobkyně měla úspěch pouze 78 %, a proto jí náleží pouze 56 % účelně vynaložených nákladů tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 3x , částka, , dále třemi paušálními částkami náhrady po , částka, jako náhradou advokátových výdajů za tři úkony právní služby, převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzvu (podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a příslušnou DPH. Celková výše nákladů řízení žalobkyně činí , částka, , a poměrná část dle úspěchu je , částka, .

19. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Povinnost zaplatit náhradu nákladů k rukám advokáta žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.