37 C 364/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 26 335 Kč s příslušenstvím a o nahrazení projevu vůle – povinnosti uzavřít dodatek k hypoteční smlouvě

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného k uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. 330/708517-01/20/01-001/00/R ze dne 21. 4. 2020, uzavřené mezi Hypoteční bankou, a. s., IČO 13584324, se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, jakožto věřitelem, a žalobkyní společně se žalovaným, jako spoludlužníky, ve znění, které tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení náhrady škody ve výši 26 335 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne prodlení do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, Anonymizováno

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobkyně domáhala, aby byl soudním rozhodnutím nahrazen projev vůle žalovaného k odsouhlasení dodatku k hypoteční smlouvě reg. č. , číslo, ze dne , datum, , uzavřené mezi Hypoteční bankou, a. s., IČO , IČO, , jakožto věřitelem, a žalobkyní společně se žalovaným, jako spoludlužníky. Uvedla, že žalovaný se ve smlouvě o vypořádání společného jmění manželů ze dne , datum, zavázal k provedení změny inkasního účtu pro platby věřiteli, a to tak, aby inkasním účtem nebyl nadále veden bankovní účet žalovaného, ale bankovní účet žalobkyně. K provedení této změny se zavázal poskytnout také nezbytnou součinnost. Navzdory opakovaným urgencím se žalobkyni nepovedlo žalovaného přimět, aby dodatek, kterým by ke změně inkasního účtu došlo, podepsal, resp. odsouhlasil v tzv. hypoteční zóně elektronickým způsobem.

2. Žalobkyně současně nárokovala částku , částka, s úrokem z prodlení, kterou dovozovala z titulu náhrady škody, jež jí měla vzniknout tím, že si nemohla uplatnit zaplacené hypoteční úroky v rámci přiznání k dani z příjmů fyzické osoby. Uvedená částka představuje výši slevy na dani za zdaňovací období roku 2023, o kterou tímto způsobem přišla. Nemožnost uplatnění pak dávala do souvislosti s tím, že žalovaný neumožnil změnit inkasní účet na její, a tudíž hypoteční splátky každý měsíc musí poukazovat na účet žalovaného, ze kterého jsou následně inkasovány bankou.

3. Žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí v celém rozsahu a navrhuje ji zamítnout. Ve vztahu k nahrazení projevu jeho vůle uvedl, že dodatek k hypoteční smlouvě byl vytvořen ve dvou verzích, přičemž on podepsal dodatek časově mladší vložený bankou do hypoteční zóny dne , datum, , jež bylo nutné odsouhlasit oběma účastníky do , datum, . Následně pak došlo k prodloužení jeho platnosti do , datum, . Připustil, že první dodatek vložený bankou do hypoteční zóny dne , datum, nestihnul podepsat včas před vypršením jeho platnosti v hypoteční zóně (do , datum, ), neboť v té době byl na měsíc a půl vykázán soudním opatřením ze společné domácnosti sdílené s žalobkyní a tím pádem řešil jiné priority související s odloučením (rozvodem) s žalobkyní. Uvedl, že jakmile si toto uvědomil, zažádal banku o vytvoření druhého znění dodatku, do kterého navíc (oproti prvnímu znění dodatku) nechal zanést „vyvázání“ nemovitostí, jež mu připadly na základě vypořádání společného jmění manželů, ze zástavy hypoteční smlouvy. Banka souhlasila s tím, že uvedené nemovitosti mohou být uvolněny ze zástavy ve smyslu čl. V. odst. 4 hypoteční smlouvy a podle toho upravila druhé znění dodatku. S tímto zněním nicméně odmítá souhlasit žalobkyně, která trvá pouze na změně inkasního účtu, tedy na odsouhlasení prvního znění dodatku. S ohledem na uvedené nemůže být žalovaný v prodlení se splněním povinnosti vyvinout potřebnou součinnost ke změně inkasního účtu. Konečně pak žalovaný argumentoval, že i kdyby soud vyhověl v této části žalobě ve vztahu k bance nahrazení vůle nebude mít žádné účinky, neboť dodatek v prvním znění již není platný a připravený k podepsání. Koneckonců je to banka, která si v daném případě určuje podmínky a bez jejíhož souhlasu není možné hypoteční smlouvu měnit.

4. K nároku na náhradu škody ve výši , částka, žalovaný uvedl, že domnělé porušení povinnosti není jednak protiprávní jednání a dále nemohlo být příčinou vzniku domnělé tvrzené škody. Žalobkyně totiž mohla zaplacené úroky z hypotečního úvěru zaplatit bez ohledu na inkasní místo, resp. na součinnost žalovaného.

5. Soud ve věci konal přípravné jednání dne , datum, , na kterém byli přítomní zástupci účastníků a žalovaný osobně. Po skončení přípravného jednání soud se souhlasem účastníků konal bezprostředně navazující první jednání ve věci, na kterém provedl předložené listinné důkazy a dospěl k následujícímu zjištění o skutkovém stavu.

6. Manželství účastníků bylo rozvedeno s právní mocí ke dni , datum, (nesporná tvrzení). Dne , datum, účastníci jako spoludlužníci podepsali smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. , číslo, , právnická osoba, . (tehdy ještě pod obchodním názvem Hypoteční banka; dále jen „hypoteční smlouva“ a „banka“). V čl. VII. odst. 3 hypoteční smlouvy bylo sjednáno, že veškeré úhrady vyplývající z hypoteční smlouvy budou účastníci splácet z účtu č. , č. účtu, , případně z účtu č. , č. účtu, (smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne , datum, ). Prvně uvedený účet je bankovní účet žalovaného, druhý uvedený účet je bankovní účet žalobkyně (nesporná tvrzení). V článku VIII. odst. 1 hypoteční smlouvy bylo sjednáno, že účastníci zajistili úvěr zřízením zástavního práva k těmto nemovitostem: pozemek p. č. , číslo, , jehož součástí je stavba č.p. , číslo, rodinný dům; pozemek p. č. , číslo, vše zapsáno na LV č. , hodnota, k. ú. , adresa, ; bytová jednotka č. , číslo, vymezená v budově , adresa, , , číslo, zapsaná na LV č. , hodnota, k. ú. , adresa, ; spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na jednotce č. , číslo, , garáž vymezené v budově , adresa, zapsané na LV č. , hodnota, k. ú. , adresa, (smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne , datum, ). Účastníci uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů dne , datum, . Účastníci v dohodě sjednali, že žalobkyně se stane výlučným vlastníkem pozemku p. č. , číslo, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, rodinný dům a dále pozemku p. č. , číslo, , zapsáno na LV č. , hodnota, k. ú. , adresa, . Žalovaný se dle dohody stal výlučným vlastníkem bytové jednotky č. , číslo, vymezené v budově , adresa, , č. p. , číslo, zapsané na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , a spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na jednotce č. , číslo, , garáž vymezené v budově , adresa, , , číslo, zapsané na LV č. , hodnota, k. ú. , adresa, . Dle článku V. odst. 1 a 2 dohody bylo dále sjednáno, že žalobkyně přebírá všechna práva a povinnosti vyplývající z hypoteční smlouvy a současně se účastníci dohodli, že si vzájemně poskytnou nezbytnou součinnost ke změně inkasního účtu pro splátky jistiny a úroků hypotečního úvěru tak, aby inkasním účtem byl účet žalobkyně (dohoda o vypořádání společného jmění ze dne , datum, ). Dne , datum, žalobkyně banku požádala o změnu inkasního účtu k placení splátek hypotečního úvěru, na což banka reagovala tím, že v internetovém rozhraní tzv. hypoteční zóny zveřejnila první znění dodatku č. , hodnota, k hypoteční smlouvě. Žalobkyně tento dodatek v hypoteční zóně elektronicky odsouhlasila dne , datum, (e-mailová komunikace na č. l. 53–54). V článku II. uvedeného dodatku bylo uvedeno, že znění článku VII. odst. 3 hypoteční smlouvy se mění tak, že bankovní účet žalobkyně se stane primárním inkasním účtem pro splácení hypotečního úvěru. V článku III. odst. 1 uvedeného dodatku bylo napsáno, že dodatek nabývá platnosti a účinnosti nejpozději pátým pracovním dnem po jeho uzavření za předpokladu, že k uzavření dojde nejpozději do , datum, . Stranami dodatku měla být banka a žalobkyně s žalovaným (dodatek č. , hodnota, k hypoteční smlouvě v prvním znění). K odsouhlasení dodatku č. , hodnota, v prvním znění ze strany žalovaného nikdy nedošlo (nesporná tvrzení účastníků). Dne , datum, banka na základě žádosti žalovaného vyhotovila druhé znění dodatku č. , hodnota, hypoteční smlouvy. V článku II. tohoto dodatku bylo uvedeno, že znění článku VII. odst. 3 hypoteční smlouvy se mění tak, že bankovní účet žalobkyně se stane jediným inkasním účtem pro splácení hypotečního úvěru. Dále tato verze obsahovala úpravu čl. VIII. hypoteční smlouvy tak, že zástavní právo zajišťující hypoteční úvěr bude nadále váznout pouze na pozemku p. č. , číslo, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, rodinný dům a pozemku p. č. , číslo, vše zapsáno na LV č. , hodnota, k. ú. , adresa, . De facto tedy dojde k „vyvázání“ nemovitostí, jež připadly vypořádáním společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalovaného, ze zástavy zřízené za účelem zajištění hypotečního úvěru. V článku III. odst. 1 uvedeného dodatku bylo pak napsáno, že dodatek nabývá platnosti a účinnosti splněním tam uvedených podmínek, pokud k jejich splnění dojde nejpozději do , datum, (dodatek č. , hodnota, k hypoteční smlouvě ve druhém znění na č. l. 87–88). Dodatek č. , hodnota, k hypoteční smlouvě byl následně v hypoteční zóně připraven k odsouhlasení oběma účastníky také ve třetím znění, které bylo zcela shodné s druhým zněním s jediným rozdílem, a sice prodloužením doby, do které může nabýt platnosti a účinnosti – do , datum, (dodatek č. , hodnota, k hypoteční smlouvě ve druhém znění na č. l. 91–92). Dne , datum, žalobkyně žalovanému prostřednictvím e-mailu sdělila, že o předmětný dodatek nežádala a nebude na něj reagovat. Rovněž sdělila, že přepis inkasního účtu je jasně definovaný v dohodě o vypořádání společného jmění manželů a tomu odpovídající dodatek je v hypoteční zóně připravený k podpisu od , datum, . (e-mailová komunikace na č. l. 57–60). Dodatek č. , hodnota, k hypoteční smlouvě ve druhém znění nebyl až do jednání ve věci žalobkyní odsouhlasen (nesporná tvrzení). Advokát žalobkyně zaslal žalovanému dopis ze dne , datum, , kterým ho vyzval ke splnění povinnosti poskytnout součinnost při změně inkasního účtu (výzva ze dne , datum, vč. příloh a dodejky do DS na č. l. 24–33 a 41 p. v.). Na tuto výzvu bylo reagováno advokátem žalovaného prostřednictvím e-mailu (e-mail ze dne , datum, na č. l. 93).

7. Soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl důkazy založené na č. l. 64–70, 101–103 a 110, neboť pro právní hodnocení věci nebyly relevantní.

8. Po právní stránce soud zhodnotil zjištěný skutkový stav následovně.

9. Co se týče návrhu, aby soud rozsudkem nahradil vůli (souhlas) žalovaného s dodatkem č. , hodnota, , který obsahově odpovídal jeho prvnímu znění z listopadu 2023, soud tomuto vyhověl. V dané věci byl soud vázaný žalobním návrhem a z provedeného dokazování vyplynulo, že uplatněný nárok je oprávněný. V dohodě účastníků o vypořádání společného jmění ze dne , datum, se žalovaný jasně zavázal k tomu, že vynaloží veškerou potřebnou součinnost, aby mohlo dojít ke změně inkasního účtu z jeho bankovního účtu na bankovní účet žalobkyně. Splnění této povinnosti nebylo vázáno na žádnou podmínku a nebylo ani sjednáno, do kdy má být tato povinnost splněna. Absence termínu splnění ovšem nezpůsobuje praktickou nevymahatelnost této povinnosti, nicméně znamená, že povinnost má být splněna bez zbytečného odkladu na výzvu věřitele – § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Za tuto výzvu soud považuje e-mailovou komunikaci mezi účastníky na č. l. 53 až 54, v níž žalovaný prokazatelně reagoval na výzvu žalobkyně k odsouhlasení dodatku č. , hodnota, v prvním (žalovaném) znění. Ze strany žalovaného nezaznělo žádné tvrzení, které by v očích soudu ospravedlnilo prodlení s odsouhlasením tohoto dodatku. Tvrzení ohledně vykázání ze společné domácnosti soudním rozhodnutím a nemožnosti se přihlásit do hypoteční zóny soud neshledává jako dostatečnou omluvu pro prodlení se splněním sjednané povinnosti a působí pouze účelově. Navíc vykázání ze společné povinnosti (jak sám žalovaný na jednání odsouhlasil) netrvalo až do , datum, , a tudíž měl dostatek času povinnost splnit.

10. V úvahu nepřipadá ani to, že by žalovaný nemohl splnit sjednanou povinnost z důvodu prodlení na straně věřitele dle § 1975 o. z. Jak už bylo uvedeno, splnění povinnosti poskytnout potřebnou součinnost ke změně inkasního účtu nebylo vázáno na žádnou podmínku ani vzájemnou povinnost na straně žalobkyně. To, že žalovaný přibližně v polovině roku 2024 odsouhlasil znění dodatku č. , hodnota, ve druhém, resp. následně třetím znění, nemůže založit prodlení žalobkyně coby věřitele, neboť druhé i třetí znění dodatku č. , hodnota, k hypoteční smlouvě obsahovala ujednání nad rámec sjednané povinnosti žalovaného a tím de facto podmiňoval splnění své povinnosti podmínkou, pro kterou ale chyběl právní základ.

11. Soud nad rámec předmětu řízení uvádí, že snaha žalovaného o vyvázání jeho nemovitostí ze zástavy k hypotečnímu úvěru je pochopitelná, ovšem v tomto řízení nerelevantní. Podobně irelevantní je argumentace žalovaného v tom smyslu, že dodatek č. , hodnota, k hypoteční smlouvě v prvním znění je již v hypoteční zóně neaktivní a nemůže být tedy úspěšně uzavřen, neboť banka má konečné a rozhodující slovo ohledně změn hypoteční smlouvy. Soud v tomto ohledu uvádí, že mu nepřísluší přezkoumávat praktickou použitelnost rozsudku, kterým se žalobkyně domáhá nahrazení vůle žalovaného. Určující je právní hledisko věci, jež soud popsal shora, a případná použitelnost vydaného rozsudku je odpovědností i rizikem žalobkyně, kterého si musí být vědoma. Soud proto rozhodnul tak jak, je uvedeno ve výroku I.

12. Ohledně druhého žalobního nároku na náhradu vzniklé škody soud dospěl k závěru, že není důvodný. Žalobkyně se domáhala nahrazení škody ve výši , částka, , která měla vzniknout tím, že si nemohla uplatnit úroky zaplacené v souvislosti s hypotečním úvěrem coby nezdanitelnou část základu daně z příjmů fyzických osob. Vznik této škody dávala do souvislosti s tím, že žalovaný porušil smluvní povinnost poskytnout nezbytnou součinnost při změně inkasního účtu pro platbu úvěrových splátek. Z právního hlediska platí, že aby byla dána odpovědnost za porušení smluvní povinnosti, musí být vzniklá škoda v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce. V daném případě soud bez podrobnějšího prokazování dospěl k závěru, že žalobkyní namítané porušení smluvní povinnosti nemohlo v žádném případě vést k nemožnosti uplatnit zaplacené úroky v rámci jejího daňového přiznání k dani z příjmu. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ani žádný jiný právní předpis neobsahují podmínku v žalobkyní namítaném smyslu – tedy, že by pro uplatnění hypotečních úroků coby nezdanitelné části základu daně bylo potřeba, aby úroky byly placeny z bankovního účtu osoby uplatňující odpočet. Jelikož ve zdaňovacím období 2023, v němž měla škoda vzniknout, byly oba účastníci dlužníky z hypoteční smlouvy platí dle § 15 odst. 3 věta první zákona č. 586/1992 Sb., že v případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Otázka uplatnění příslušného odpočtu tedy byla věcí především vzájemné domluvy účastníků, a nikoliv otázkou inkasního místa hypotečních splátek. Z toho důvodu soud učinil závěr, že namítané protiprávní jednání nikdy nemohlo vést k domnělé škodě. Prokazování existence škody se pak soud blíže nezabýval z důvodu nadbytečnosti. Proto žalobu v této části výrokem II. zamítnul.

13. V otázce náhrady nákladů řízení soud rozhodnul dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ani jeden z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Oba účastníci byli v řízení úspěšní pouze z části, a to i s přihlédnutím k tomu, že část předmětu řízení spočívala v nepeněžitém plnění.