37 C 378/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 21 072,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 072,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 072,09 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 444 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neoprávněného odběru elektřiny v odběrném místě, o jehož připojení uzavřely žalobkyně s žalovanou smlouvu. Do odběrného místa byla dne datum přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních povinností. Při kontrole odběrného místa dne datum bylo zjištěno, že plomba na odběrném místě je porušená a že došlo bez vědomí provozovatele soustavy k připojení vodiče zpět do elektroměru. Žalobkyně stanovila neoprávněný odběr pomocí výpočtu rozdílu mezi spotřebou zaznamenanou elektroměrem dne datum a spotřebou zaznamenanou při kontrole dne datum. Takto stanovené množství neoprávněně odebrané elektřiny vyúčtovala žalobkyni, neboť ta nese objektivní odpovědnost za neoprávněný odběr v odběrném místě na základě zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ energetický zákon“). Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně je zákaznicí, na jejíž jméno je vedené odběrné místo na adrese adresa žalované, EAN: číslo (smlouva o připojení odběrného místa). Dne datum byla na základě pracovního příkazu v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních povinností. Dne datum bylo při provádění opětovného připojení odběrného místa zjištěno porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedené provozovatelem distribuční soustavy. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem číslo. Stav elektroměru při přerušení dodávky elektřiny byl VT číslo kWh, NT číslo kWh – k tomuto stavu byla obchodníkem ukončena smlouva k odběru elektřiny ke dni datum, stav zjištěný při opětovném připojení byl VT číslo kWh, NT číslo kWh. Množství odebrané elektřiny v období od datum do datum je rozdílem uvedených stavů, to je číslo kWh (oznámení o neoprávněném odběru elektřiny). Takto odebranou elektřinu žalobkyně označila za neoprávněně odebranou a vyúčtovala ji žalobkyni fakturou číslo na částku 21 072,09 Kč se splatností k datum (faktura číslo). Výši úhrady určila žalobkyně na základě vyhlášky č. 359/2020 Sb. (výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny). Žalobkyně upomínala žalovanou k úhradě uvedené faktury (upomínka ze dne datum). Dne datum žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku (předžalobní upomínka včetně potvrzení o podání zásilky). Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. Žalovaná s žalobkyní uzavřela dne datum smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí podle § 50 odst. 3 energetického zákona. Jelikož bylo odběrné zařízení žalobkyně odpojeno z důvodu neplnění smluvních platebních podmínek dne datum, odběr elektřiny zaznamenaný elektroměrem v daném odběrném místě po tomto datu představoval neoprávněný odběr ve smyslu § 51 odst. 1 písm. e) bod 2. energetického zákona. Žalobkyně tedy je povinna nahradit škodu vzniklou neoprávněným odběrem podle § 51 odst. 3 energetického zákona, v tomto případě množství odebrané elektřiny ve zjištěném rozsahu v období od datum do datum. Množství a cenu neoprávněně odebrané elektřiny žalovaná správně určila postupem dle § 16 odst. 1 a § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. – celkově tedy 21 072,09 Kč. Jelikož žalobkyně nezaplatila řádně a včas, žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení, který vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a jeho výše z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení začal běžet prvním dnem prodlení s úhradou vystavené faktury, tedy dnem datum. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 444 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 844 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo v exekuci.