37 C 423/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 29 700,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 13 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně dne datum podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala přiznání částky částka s příslušenstvím. Žalovaný nárok dovozovala z pohledávky, kterou na ní postoupila společnost Anonymizováno Tato společnost pak pohledávku nabyla od společnosti Anonymizováno (dále také jen „banka“). Pohledávka měla vzniknout na základě smlouvy o povoleném debetu, jež žalovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba., jež v roce Anonymizováno splynula fúzí s právnická osoba. Na základě této smlouvy mohla žalovaná čerpat finanční prostředky na běžném účtu až do výše smluveného debetu, za což se zavázala platit smluvený úrok 13 % ročně, a to vždy do 1 roku od čerpání. Částku čerpaného debetu mohla žalovaná kdykoliv splácet a případně znovu čerpat do sjednané výše. Jelikož žalovaná přesáhla stanovený debetní limit, dostala se ohledně převyšující částky do prodlení a následně banka přistoupila dne datum k zesplatnění celé dlužné částky. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení zbývající dlužné jistiny a souvisejícího příslušenství, tedy smluvního úroku a úroku z prodlení.

2. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.

3. Soud na základě předložených listin učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne datum žalovaná podepsala s právnická osoba. smlouvu o poskytování bankovních a jiných služeb, na jejímž základě jí byl zřízen bankovní účet. Bylo sjednáno, že součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky a dále, že pro sjednávání dalších smluv či dodatků ke smlouvám strany mohou využít elektronickou formu (smlouva o poskytování bankovních a jiných služeb ze dne datum vč. příloh). Následně dne datum elektronicky sjednala s toutéž společností smlouvu o povoleném debetu. Předmětem smlouvy bylo oprávnění žalované čerpat na běžném účtu prostředky „do minusu“, tedy do výše povoleného debetu. Bylo sjednáno, že žalovaná je povinna pravidelně splácet určitou část poskytnutého debetu a zároveň za poskytnutí platit smluvní úrok ve výši 13 % ročně. Součástí smlouvy byly také obchodní podmínky pro kontokorentní úvěry (smlouva o povoleném debetu na účtu ze dne datum). V obchodních podmínkách bylo sjednáno, že za porušení podmínek úvěru se považuje mj. vznik nepovoleného debetu, čili záporný zůstatek převyšující výši povoleného debetu. Pro případ porušení podmínek úvěru byla sjednána možnost banky jednostranně a s okamžitou účinností zrušit kontokorentní úvěr a již vyčerpanou částku úvěru ihned prohlásit za splatnou (Obchodní podmínky pro kontokorentní úvěry). V průběhu roku Anonymizováno vznikal na bankovním účtu žalované nepovolený debet (výpis z osobního účtu žalované). Dopisem ze dne datum vyrozuměla právnická osoba. žalovanou o okamžitém zesplatnění všech dlužných částek z důvodu vzniku nepovoleného debetu (dopis ze dne datum). Na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka právnická osoba. za žalovanou postoupena na společnost Anonymizováno (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka dále postoupena ze společnosti Anonymizováno na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum). O obou postoupeních byla žalovaná vyrozuměna přípisy (dopis ze dne datum; dopis ze dne datum). Dne datum advokát žalobkyně adresoval žalované předžalobní upomínku (předžalobní upomínka ze dne datum). Před podáním žaloby žalovaná na svůj dluh uhradila dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Tyto platby byly započteny žalobkyní na kapitalizovaný úrok z prodlení a smluvní úrok (tvrzení žalobkyně).

4. Po právní stránce soud předně uvádí, že je nutné vycházet z právní úpravy účinné v době uzavření smlouvy o povoleném debetu, což v roce Anonymizováno byl zejména zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v tehdy účinném znění (dále jen „OZ 1964“) a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v tehdy účinném znění (dále jen „ObchZ“).

5. Nejprve soud posuzoval aktivní legitimaci žalobkyně a dospěl k závěru, že tato je dána, neboť k postoupení došlo v souladu s § 524 a násl. OZ 1964 na základě smluv o postoupení pohledávek. K aplikovatelnosti OZ 1964 na postoupení pohledávky učiněné po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015.

6. Dále se soud zabýval oprávněností samotné pohledávky. Soud uzavřel, že smlouva o povoleném debetu uzavřená mezi bankou a žalovanou představuje smlouvu o úvěru podle § 497 a násl. ObchZ („Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“). Součástí smlouvy bylo také ujednání, že v případě neřádného splácení (vzniku nepovoleného debetu) může banka okamžitě přikročit k zesplatnění celé dlužné částky včetně dosud nesplaceného příslušenství. Za poskytnutí peněžních prostředků formou úvěru byl sjednán smluvní úrok ve výši 13 % ročně.

7. Žalobkyně rovněž uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení, který jí náleží ve výši dle prováděcího právního předpisu (§ 517 odst. 2 OZ 1964). Tím bylo v době zesplatnění dluhu (datum) nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.