37 C 91/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 25 698 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 706 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu:  částky 5 405 Kč,  zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 211 Kč od 21. 11. 2023 do 9. 1. 2024 (497,50 Kč),  zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 811 Kč od 10. 1. 2024 do 27. 2. 2024 (459,13 Kč),  zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 411 Kč od 28. 2. 2024 do 10. 4. 2024 (378,40 Kč),  zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 311 Kč od 11. 4. 2024 do 12. 8. 2024 (984,56 Kč),  zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 211 Kč od 13. 8. 2024 do 10. 10. 2024 (441,32 Kč),  zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 111 Kč od 11. 10. 2024 do zaplacení,  částky 8 587,73 Kč,  smluvního úroku ve výši 59,11 % p. a. z částky 19 891,20 Kč od 21. 11. 2023 do 13. 12. 2023 (723,81 Kč),  smluvního úroku ve výši 15 % p. a. z částky 19 891,20 Kč od 14. 12. 2023 do 10. 4. 2024 (906,78 Kč),  smluvního úroku ve výši 15 % p. a. z částky 17 913,58 Kč od 11. 4. 2024 do 12. 8. 2024 (850,64 Kč),  smluvního úroku ve výši 15 % p. a. z částky 16 813,58 Kč od 13. 8. 2024 do 10. 10. 2024 (379,96 Kč),  smluvního úroku ve výši 15 % p. a. z částky 15 713,58 Kč od 11. 10. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový smluvní úrok za dobu od 21. 11. 2023 dosáhne částky 63 014,00 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne datum ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala zaplacení částky částka včetně příslušenství, a to z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru, který poskytla žalovanému. Žalovaná částka představuje zbývající dlužnou jistinu, přirostlý smluvní úrok a smluvní pokutu za pozdní splácení; příslušenstvím pak jsou zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok z prodlení ve výši 59,11 %. Spotřebitelský úvěr ve výši částka měl být poskytnut na základě smlouvy č. hodnota ze dne datum, ve které se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem 59,11 % p. a. splatit v 48 měsíčních splátkách po částka. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku v celkové výši částka. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala zejména na základě informací získaných od žalovaného, když tyto informace byly dále ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného, když zkoumala zejména příjmovou a výdajovou stránku u žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že provedla lustraci žalovaného v databázích SOLUS a NRKI/BRKI.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání konané dne datum, kterého se zúčastnila zástupkyně žalobkyně. Žalovaný se bez řádné omluvy nedostavil.

4. Ve věci soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z výpisů z účtu žalovaného za měsíce 3–5/2023 vyplývá, že měl pravidelný příjem ze dvou zaměstnání a zároveň, že každý měsíc byly jeho výdaje shodné jako jeho příjmy. V měsíci březnu 2023 pak načerpal půjčku ve výši téměř částka od žalobkyně.

6. Z kopie občanského průkazu žalovaného vyplývá, že byla pořízena dne datum osobou zprostředkující úvěr pro žalobkyni.

7. Z předsmluvního formuláře ze dne datum vztahujícího se ke smlouvě o úvěru č. hodnota soud zjistil, že tento byl podepsán žalovaným. Žalovaný v něm souhlasil s podmínkami úvěrové smlouvy, tedy s poskytnutím částky částka a následným splácením v 48 měsíčních splátkách po částka, což odpovídá zápůjční úrokové sazbě 59,12 % p. a.

8. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že tento byl uzavřen mezi žalobkyní a žalovaným a jedná se de facto přímo o úvěrovou smlouvu, nikoli o její návrh. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem 59,12 % p. a. splatit v 48 měsíčních splátkách po částka Anonymizováno 9. Z oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že jím žalobkyně oznámila žalovanému schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. hodnota za podmínek uvedených v návrhu na uzavření smlouvy ze dne datum, a tedy uzavření úvěrové smlouvy.

10. Z karty klienta soud zjistil, že se jedná o souhrn informací k úvěrové smlouvě č. hodnota. Jsou zde uvedeny úhrady žalovaným v období od datum do datum, a to v celkové výši částka 11. Z výpisu z registru SOLUS ze dne datum soud zjistil, že žalovaný neměl evidovány dlužné splátky či dluhy po splatnosti.

12. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne datum žalobkyně zaslala částku částka na účet č. 02291545017/3030.

13. Z výpisu z NRKI/BRKI ze dne datum soud zjistil, že žalovaný si žádal o úvěr u třech různých finančních institucí a že není u jeho osoby evidován dluh po splatnosti.

14. Z výzev žalobkyně ze dne datum a datum vyplývá, že žalobkyně žalovaného vyzývala z úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum vyplývá, že žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění celého úvěru a vyzvala k okamžité úhradě částky částka.

15. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu před podáním žaloby, a to do 15 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla odeslána dne datum.

16. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, přičemž ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen „ZSÚ“).

17. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

19. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaný pak vystupoval v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z., neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, a proto je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěr se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž ZSÚ.

21. V daném případě žalobkyně neprokázala, že by žalovaný doložil v žádosti o úvěr (či jiným způsobem) výši svých tvrzených příjmů a výdajů. Již tento nedostatek sám o sobě postačuje k tomu, že soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou (§ 87 odst. 1 ZSÚ). Samotné výpisy z evidencí SOLUS a NRKI/BRKI a výpisy z účtu nelze v žádném případě považovat za dostatečné podklady pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Nijak nereflektují jeho celkovou finanční situaci a pouze dílčím způsobem naznačují jeho možnosti splácet, rozhodně ale nelze hovořit o splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost s odbornou péčí.

22. Jelikož se žalobkyně nedostavila k ústnímu jednání ve věci, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit důkazní návrhy k prokázání tvrzení ohledně splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. S neunesením procesních břemen se pak pojí odpovídající procesní důsledky – v tomto případě částečný neúspěch ve věci.

23. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, avšak bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku částka, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., jelikož ochuzená (žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovanému) bez právního důvodu uvedenou částku. Žalovaný uhradil částku částka. K vrácení tak stále zbývá částka částka, jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, plyne, že § 87 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZSÚ.

24. S ohledem na pro nižší soud závazný právní názor vyslovený Nejvyšším soudem je zjevné, že žalovaný se ještě nemohl ocitnout v prodlení s vrácením zbývající dlužné jistiny ve výši částka, když teprve soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ s přihlédnutím k přiměřeným možnostem žalovaného určí dobu, v níž bude žalovaný povinen danou částku žalobci zaplatit. Jedině tehdy, když by žalovaný dlužnou částku v takto stanovené době nezaplatil, by bylo možno uvažovat o tom, že se žalovaný ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. – nikoliv však dříve.

25. Soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ při zohlednění výše dlužné částky shledal, že bude v přiměřených možnostech žalovaného (i s ohledem na jeho deklarovaný příjem pocházející ze zaměstnání), aby žalobkyni zbývající dlužnou částku ve výši částka zaplatil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. S ohledem na nečinnost žalovaného v řízení soud vycházel pouze ze zprostředkovaných informací vyplývajících z listin předložených žalobkyní.

26. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru jako celku pak soud ve zbytku žalobu zamítnul (výrok II.).

27. V řízení tedy byl z větší části úspěšný žalovaný, který by měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, a proto soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo formou exekuce.