37 C 91/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 25 698 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 706 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu: částky 5 405 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 211 Kč od 21. 11. 2023 do 9. 1. 2024 (497,50 Kč), zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 811 Kč od 10. 1. 2024 do 27. 2. 2024 (459,13 Kč), zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 411 Kč od 28. 2. 2024 do 10. 4. 2024 (378,40 Kč), zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 311 Kč od 11. 4. 2024 do 12. 8. 2024 (984,56 Kč), zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 211 Kč od 13. 8. 2024 do 10. 10. 2024 (441,32 Kč), zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 111 Kč od 11. 10. 2024 do zaplacení, částky 8 587,73 Kč, smluvního úroku ve výši 59,11 % p. a. z částky 19 891,20 Kč od 21. 11. 2023 do 13. 12. 2023 (723,81 Kč), smluvního úroku ve výši 15 % p. a. z částky 19 891,20 Kč od 14. 12. 2023 do 10. 4. 2024 (906,78 Kč), smluvního úroku ve výši 15 % p. a. z částky 17 913,58 Kč od 11. 4. 2024 do 12. 8. 2024 (850,64 Kč), smluvního úroku ve výši 15 % p. a. z částky 16 813,58 Kč od 13. 8. 2024 do 10. 10. 2024 (379,96 Kč), smluvního úroku ve výši 15 % p. a. z částky 15 713,58 Kč od 11. 10. 2024 do zaplacení,maximálně však do doby, kdy celkový smluvní úrok za dobu od 21. 11. 2023 dosáhne částky 63 014,00 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne , datum, ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala zaplacení částky , částka, včetně příslušenství, a to z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru, který poskytla žalovanému. Žalovaná částka představuje zbývající dlužnou jistinu, přirostlý smluvní úrok a smluvní pokutu za pozdní splácení; příslušenstvím pak jsou zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok z prodlení ve výši 59,11 %. Spotřebitelský úvěr ve výši , částka, měl být poskytnut na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , ve které se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem 59,11 % p. a. splatit v 48 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku v celkové výši , částka, . Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala zejména na základě informací získaných od žalovaného, když tyto informace byly dále ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného, když zkoumala zejména příjmovou a výdajovou stránku u žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že provedla lustraci žalovaného v databázích SOLUS a NRKI/BRKI.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání konané dne , datum, , kterého se zúčastnila zástupkyně žalobkyně. Žalovaný se bez řádné omluvy nedostavil.

4. Ve věci soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z výpisů z účtu žalovaného za měsíce 3–5/2023 vyplývá, že měl pravidelný příjem ze dvou zaměstnání a zároveň, že každý měsíc byly jeho výdaje shodné jako jeho příjmy. V měsíci březnu 2023 pak načerpal půjčku ve výši téměř , částka, od žalobkyně.

6. Z kopie občanského průkazu žalovaného vyplývá, že byla pořízena dne , datum, osobou zprostředkující úvěr pro žalobkyni.

7. Z předsmluvního formuláře ze dne , datum, vztahujícího se ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že tento byl podepsán žalovaným. Žalovaný v něm souhlasil s podmínkami úvěrové smlouvy, tedy s poskytnutím částky , částka, a následným splácením v 48 měsíčních splátkách po , částka, , což odpovídá zápůjční úrokové sazbě 59,12 % p. a.

8. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že tento byl uzavřen mezi žalobkyní a žalovaným a jedná se de facto přímo o úvěrovou smlouvu, nikoli o její návrh. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem 59,12 % p. a. splatit v 48 měsíčních splátkách po , částka, , Anonymizováno9. Z oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že jím žalobkyně oznámila žalovanému schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, za podmínek uvedených v návrhu na uzavření smlouvy ze dne , datum, , a tedy uzavření úvěrové smlouvy.

10. Z karty klienta soud zjistil, že se jedná o souhrn informací k úvěrové smlouvě č. , hodnota, . Jsou zde uvedeny úhrady žalovaným v období od , datum, do , datum, , a to v celkové výši , částka11. Z výpisu z registru SOLUS ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný neměl evidovány dlužné splátky či dluhy po splatnosti.

12. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně zaslala částku , částka, na účet č. 02291545017/3030.

13. Z výpisu z NRKI/BRKI ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný si žádal o úvěr u třech různých finančních institucí a že není u jeho osoby evidován dluh po splatnosti.

14. Z výzev žalobkyně ze dne , datum, a , datum, vyplývá, že žalobkyně žalovaného vyzývala z úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění celého úvěru a vyzvala k okamžité úhradě částky , částka, .

15. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu před podáním žaloby, a to do 15 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla odeslána dne , datum, .

16. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, přičemž ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen „ZSÚ“).

17. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

19. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaný pak vystupoval v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z., neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, a proto je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěr se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž ZSÚ.

21. V daném případě žalobkyně neprokázala, že by žalovaný doložil v žádosti o úvěr (či jiným způsobem) výši svých tvrzených příjmů a výdajů. Již tento nedostatek sám o sobě postačuje k tomu, že soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou (§ 87 odst. 1 ZSÚ). Samotné výpisy z evidencí SOLUS a NRKI/BRKI a výpisy z účtu nelze v žádném případě považovat za dostatečné podklady pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Nijak nereflektují jeho celkovou finanční situaci a pouze dílčím způsobem naznačují jeho možnosti splácet, rozhodně ale nelze hovořit o splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost s odbornou péčí.

22. Jelikož se žalobkyně nedostavila k ústnímu jednání ve věci, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit důkazní návrhy k prokázání tvrzení ohledně splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. S neunesením procesních břemen se pak pojí odpovídající procesní důsledky – v tomto případě částečný neúspěch ve věci.

23. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, avšak bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku , částka, , posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., jelikož ochuzená (žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovanému) bez právního důvodu uvedenou částku. Žalovaný uhradil částku , částka, . K vrácení tak stále zbývá částka , částka, , jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, plyne, že § 87 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZSÚ.

24. S ohledem na pro nižší soud závazný právní názor vyslovený Nejvyšším soudem je zjevné, že žalovaný se ještě nemohl ocitnout v prodlení s vrácením zbývající dlužné jistiny ve výši , částka, , když teprve soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ s přihlédnutím k přiměřeným možnostem žalovaného určí dobu, v níž bude žalovaný povinen danou částku žalobci zaplatit. Jedině tehdy, když by žalovaný dlužnou částku v takto stanovené době nezaplatil, by bylo možno uvažovat o tom, že se žalovaný ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. – nikoliv však dříve.

25. Soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ při zohlednění výše dlužné částky shledal, že bude v přiměřených možnostech žalovaného (i s ohledem na jeho deklarovaný příjem pocházející ze zaměstnání), aby žalobkyni zbývající dlužnou částku ve výši , částka, zaplatil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. S ohledem na nečinnost žalovaného v řízení soud vycházel pouze ze zprostředkovaných informací vyplývajících z listin předložených žalobkyní.

26. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru jako celku pak soud ve zbytku žalobu zamítnul (výrok II.).

27. V řízení tedy byl z větší části úspěšný žalovaný, který by měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, a proto soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku