38 C 35/2026

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Vojtěchem Salamánkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 47 398,82 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 44 359 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu poplatku 1 000 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč, poplatku za pojištění 539,82 Kč, vyčísleného smluvního úroku 2 701,65 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44 359 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši 4 040,71 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně – , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne , datum, uplatila žalobkyně vůči žalovanému právo na zaplacení 50 100,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44 359 Kč od , datum, do zaplacení, a to z titulu pohledávky ze smlouvy o spotřebitelskému úvěru uzavřené dne , datum, mezi původním věřitelkou , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako úvěrující (dále jen „úvěrující“) a žalovaným, přičemž žalobkyně se měla stát aktuální věřitelkou dané pohledávky jako postupník dle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou s úvěrující dne , datum, . Žalovaná částka měla sestávat z dlužné jistiny úvěru (44 359 Kč), dlužných poplatků (1 000 Kč), smluvní pokuty (1 500 Kč) dlužného pojistného (539,82 Kč) a vyčísleného smluvního úroku k datu odstoupení do smlouvy (2 701,65 Kč). Dle žalobních tvrzení bylo ve smlouvě o úvěru ujednáno, že poskytnutí revolvingového úvěru s konkrétním počátečním limitem, který mohl být při splnění dalších podmínek navyšován až na 150 000 Kč, přičemž úvěr mohl být čerpán opakovaně prostřednictvím platební úvěrové karty. Úroková sazba měla být sjednána ve výši 22,65 % ročně a úvěr měl být splácen měsíčními splátkami ve výši minimálně 1 842 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, v čemž žalobkyně odkázala na přiložený výpis čerpání, avšak dostal se do prodlení s úhradou splátek pod dobu delší než tři měsíce, v důsledku čehož došlo k okamžitému zesplatnění úvěru a odstoupení úvěrující od smlouvy, a to s účinností k , datum, . Po uvedeném datu již žalovaný dle žalobních tvrzení ničeho dalšího na svůj dluh z úvěrové smlouvy neuhradil.

2. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyzval soud žalobkyni k doplnění žaloby mj. o tvrzení, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, a aby označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení.

3. Žalobkyně žalobu doplnila podáním ze dne , datum, , v němž uvedla, že počáteční sjednaný disponibilní limit revolvingového úvěru dosahoval výše 50 000 Kč. Tvrdila rovněž, že úvěrující před poskytnutím úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to v první řadě interní analýzou příslušných klientských dat, přičemž jejich ověření a posouzení prošlo interními pravidly podle tzv. rozhodovacího stromu. Dále byly prověřeny veřejné a komerční registry či databáze shromažďující informace o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce žalovaného, konkrétně SOLUS a CRIF. Žalovaný úvěrující při žádosti o úvěr sdělil čistý měsíční příjem , částka, , náklady na bydlení 0 Kč a svůj rodinný stav (ženatý). Jelikož měsíční splátka v době uzavření smlouvy činila 1 842 Kč a podle zjištění z uvedených registrů neměl žalovaný žádné další měsíční splátky úvěrů, shledala úvěrující žalovaného úvěruschopným. Žalobkyně dále svou žalobu doplnila o tvrzení, že žalovaný čerpal úvěr toliko jedenkrát, a sice výši 44 359 Kč, a to za účelem úhrady kupní ceny zboží (mobilního telefonu) u prodejce , právnická osoba, . Uvedená kupní cena zboží byla proto dne , datum, na základě smlouvy o úvěru uhrazena ze strany úvěrující přímo na účet prodejce č. , č. účtu, s variabilním symbolem odpovídajícím číslu úvěrové smlouvy. Dále již žalovaný úvěr nečerpal. Žalovaný neuhradil ani první splátku splatnou dne , datum, , ani žádnou další splátku.

4. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil (ač k tomu byl soudem vyzván usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

5. Soud provedl jednání ve věci samé dne , datum, , a to v nepřítomnosti žalovaného, který, ač byv řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“).

6. Soud z provedených listinných důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění.

7. Z listiny smlouva o spotřebitelském úvěru č. (VS) , Anonymizováno, soud zjistil, že se úvěrující a žalovaný dne , datum, dohodli, že úvěrující poskytne žalovanému opakovaně čerpatelný úvěrový rámec do výše 50 000 Kč, přičemž první čerpání tohoto úvěrového rámce ve výši 44 359 Kč bude provedeno k úhradě části kupní ceny žalovaným pořizovaného mobilního telefonu u prodejce , právnická osoba, . přímo na účet tohoto prodejce, a žalovaný bude poskytnuté úvěrové prostředky splácet úvěrující měsíčními splátkami spolu se smluvním úrokem a spolu s cenou pojištění, ke kterému měl žalovaný přistoupil a se sjednanými poplatky, tj. měsíční splátkou ve výši 1 842 Kč. Žalovaný úvěrující před uzavřením smlouvy sdělil, že je ženatý a nemá žádnou vyživovací povinnost.

8. Z listiny předžalobní upomínka z , datum, soud zjistil, že shora označený zástupce žalobkyně (advokát) vyzval jménem žalobkyně žalovaného dopisem s podacím číslem , Anonymizováno, ze dne , datum, k zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy, z níž žalovaný čerpal částku 44 359 Kč, a upozornil jej na možnost zahájení soudního řízení v případě nesplnění výzvy. Z listiny fotokopie webových stránek „PoštaOnline“ – Sledování zásilek k , Anonymizováno, soud zjistil, že zásilka s tímto podacím číslem byla zaslána adresátovi dne , datum, a dne , datum, byla zásilka dodána.

9. Z listiny smlouva o postoupení pohledávek , datum, soud zjistil, že dne , datum, se úvěrující jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodly na postoupení pohledávek specifikovaných v přiloženém seznamu pohledávek. Z listiny neoznačená listina o jednom řádku tabulky, ID klienta , Anonymizováno, , ID smlouvy , Anonymizováno, soud zjistil, že v seznamu pohledávek jakožto přílohy smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla uvedena pohledávka úvěrující za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, s úvěrovou jistinou 44 359 Kč. Toto zjištění bylo podpořeno listinou příloha č. , hodnota, : Seznam pohledávek (č. l. 27 až 33).

10. Z listiny zpráva COFIDIS o posouzení úvěruschopnosti (č. l. 23 až 24) soud zjistil, že žalovaný sdělil úvěrující před uzavřením smlouvy o úvěru svůj čistý měsíční příjem ve výši , částka, a že tento příjem představovala mzda nebo plat, měsíční výdaje sdělil žalovaný úvěrující v nulové výši. Z listiny soud dále zjistil, že v ní není vyznačen žádný z předtištěných způsobů ověření údajů sdělených žalovaným (např. telefonicky u zaměstnavatele, z výplatních pásek, z daňového přiznání apod.). Dle soudu daná listina neprokazuje, že úvěrující lustrovala žalovaného v registrech SOLUS nebo CRIF, neboť z povahy listiny je zřejmé, že toliko obsahuje vlastní záznamy úvěrující, nikoli samotné výstupy lustrací v těchto registrech (důkazní silou se takovéto vlastní záznamy úvěrující blíží prostému žalobnímu tvrzení účastníka řízení).

11. Z listiny výpis z účtu k čerpání 44 359 Kč dne , datum, (č. l. 26) soud zjistil, že dne , datum, byla na účet společnosti , právnická osoba, . pod variabilním symbolem , var. symbol, zaplacena částka 44 359 Kč.

12. Důkaz listinami odstoupení od smlouvy z , datum, ; poštovní podací arch z , datum, ; přehled finančních plnění COFIDIS k č. smlouvy , Anonymizováno, ; oznámení o postoupení pohledávky z , datum, ; upomínka z , datum, ; zpracování osobních údajů; formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru; pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr; všeobecné pojistné podmínky COFIDIS č. , hodnota, – , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ; Sazebník – revolvingový spotřebitelský úvěr , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud neprovedl pro nadbytečnost, když z provedených důkazů vyplýval v postačující míře skutkový stav věci potřebný k rozhodnutí ve věci, případně (v důsledku odlišného právního názoru soudu na povahu žalobního nároku dle hmotného práva směřovaly uvedené listiny k prokázání skutečností, jež nadále nebyly rozhodnými).

13. Na základě provedených důkazů, jež soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k následujícímu závěru o relevantním skutkovém stavu věci. Úvěrující a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě úvěrující zaplatila společnosti , právnická osoba, . za žalovaného částku 44 359 Kč jakožto částečnou úhradu kupní ceny mobilního telefonu, který žalovaný u dané společnosti pořídil. Před uzavřením úvěrové smlouvy úvěrující neprověřila žalovaným sdělenou výši mzdy či platu. Žalobkyně v řízení neprokázala tvrzení, že by úvěrující před poskytnutím úvěru žalovaného lustrovala v registrech SOLUS a CRIF. V řízení nebylo žalovaným tvrzeno, že by z titulu předmětné úvěrové smlouvy čehokoli zaplatil úvěrující nebo žalobkyni. Úvěrující dne , datum, dohodla s žalobkyní na postoupení pohledávky úvěrující za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu k zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy.

14. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. (ve znění účinném do 31. 12. 2023) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. (ve znění účinném do 31. 12. 2023) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Ust. § 86 a 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Soudního dvora Evropské unie a ve shodě s ním dospěl k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují. Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet.

25. V daném případě bylo provedením dokazováním prokázáno, že úvěrující ani dle svých vlastních záznamů neprověřovala žádným z jí předvídaných způsobů pravdivost žalovaným sděleného údaje o výši jeho měsíčního příjmu , částka, . Pokud tedy úvěrující na povinnost prověřit spotřebitelem tvrzený příjem zcela rezignovala, nelze jí provedené posouzení úvěruschopnosti žalovaného shledat řádným, tj. vyhovujícím požadavkům § 86 z. s. ú., a proto je úvěrující a žalovaným uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 téhož zákona.

26. Z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy posoudil soud právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.), kdy žalovaný jako úvěrovaný je povinen vrátit aktuálnímu věřiteli (jímž je v důsledku platného postoupení pohledávky žalobkyně) poskytnutou jistinu úvěru (44 359 Kč), a to ve lhůtě přiměřené možnostem žalovaného (§ 87 odst. 1 z. s. ú.). Výrokem I proto soud žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu částky nevrácené úvěrové jistiny. Jelikož žalovaný byl v řízení procesně pasivní, nebylo zjištěno nic k jeho majetkové situace či k tomu, zda jaká doba k vrácení poskytnuté jistiny úvěru by byla přiměřená možnostem žalovaného; za této situace se soud přidržel zákonem předvídané lhůty k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. lhůty tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

27. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262, shledal, že je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá. Soud se s tímto názorem ztotožňuje a nemá důvod se od něj v řešené věci odchýlit. Výrokem II. tohoto rozsudku proto zamítl žalobu v rozsahu žalobkyní požadovaného zaplacení smluvního úroku, smluvní pokuty, ceny pojištění, poplatků i úroku z prodlení.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšnější než žalovaný, a to poměrem 67,07 ku 32,93. Žalobkyni proto patří přiznat 34,14 % účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku 1 896 Kč, a nákladů zastoupení advokátem. Advokát poskytl žalobkyni celkem 4 účelné úkony právní služby, z toho tři úkony podle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) při sazbě 700 Kč (tarifní hodnota 47 398,82 Kč), konkrétně příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytování právních služeb, předžalobní výzva a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, a dále jeden úkon podle § 11 odst. 1 písm. g) v sazbě 2 900 Kč dle § 14b odst. 4 ve spojení s § 7 bodem 5 advokátního tarifu. K prvním třem uvedeným úkonům náleží nadto paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši vždy 100 Kč [§ 14b odst. 6 písm. a) dané vyhlášky] a ke čtvrtému úkonu ve výši 450 Kč [§ 14b odst. 6 písm. b) vyhlášky]. Soud poznamenává, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za písemné doplnění žaloby, neboť nezbytnost doplnění žaloby byla zapříčiněna absencí relevantních tvrzení, jež měly být uplatněny již v samotné žalobě. Zástupce žalobkyně rovněž uplatnila cestovné jako hotový výdaj spojený s účastí na jednání dne , datum, ve výši 1 564,62 Kč bez DPH a náhradu za promeškaný čas v délce 6 půlhodin po 150 Kč při cestě k jednání ze sídla zástupce. K tomu bylo doloženo užití osobního automobilu s průměrnou spotřebou 5,1 listrů benzinu na 100 km při celkové vzdálenosti obou jízd 204 Km (Praha → Ústí nad Labem a zpět). Tyto hotové výdaje a náhradu za promeškaný čas uplatnila žalobkyně důvodně a řádně je doložila (5,1*2,04*34,7+204*5,9=1 564,6188 Kč cestovného a 6*150=900 Kč náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu). Současně zástupce žalobkyně je registrován jako plátce DPH, a proto se náklady zastoupení zvyšují o sazbu této daně (21 %). Náklady zastoupení advokátem včetně náhrady za daň z přidané hodnoty tedy činí celkem [(3*700+3*100+2900+450+1 564,62+6*150)*1,21=] 9 939,69 Kč. Připočtením zaplaceného soudního poplatku tak náklady žalobkyně dosahují částky 11 835,69 Kč. Jelikož žalobkyni náleží právo na toliko poměrnou náhradu těchto nákladů řízení (34,14 %), přiznal soud žalobkyni výrokem III z titulu náhrady nákladů řízení toliko částku 4 040,71 Kč. O lhůtě k plnění a platebním místu soud rozhodl dle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.