7 C 103/2026

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Térou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12 784 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 8 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 8 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba ohledně zaplacení částky 3 200 Kč, úroku z prodlení od , datum, do , datum, z částky 11 200 Kč, úroku z částky 3 200 Kč od , datum, do zaplacení, ohledně smluvní pokuty ve výši 1 584 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 627,6 Kč, k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne , datum, se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že poskytl žalované částku 8 000 Kč na základě uzavřené úvěrové smlouvy dne , datum, . Tato smlouva byla uzavřena registrací žalované prostřednictvím on-line formuláře, která sdělila žalobci jméno, příjmení, rodné číslo, emailovou adresu, číslo bankovního konta, kód banky. Žalovaná vyplnila na internetových stránkách právního předchůdce žalobce na internetových stránkách , Anonymizováno, . Žalovaná se zavázala hradit smluvní úrok ve výši 40 % ročně z jistiny. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala hradit každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, proto ze strany žalobce došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalovaná nevrátila předmětnou částku ve výši 8 000 Kč, úroky smluvené ve výši 40 % tj. 3 200 Kč smluvní pokutu ve výši 1 584 Kč. Žalovaná částku ve shora uvedené výši nezaplatila do dnešního dne, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svojí žalobou.

2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalované dne , datum, , neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavila bez omluvy, i když byla řádně předvolána.

3. Soud provedl listinné důkazy.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, soud naznal, že mezi žalovanou a žalobcem byla uzavřena smlouva o úvěru na základě rámcové smlouvy prostřednictvím internetových stránek. Na základě této smlouvy žalobce měl poskytnout žalované úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se dle smluvních podmínek zavázala vrátit úvěr + úroky ve výši 40 % ročně tj. 3 200 Kč do , datum, , kdy byl úvěr zpoplatněn. Součástí ujednání pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Žalovaná tuto smlouvu úvěrovou nestvrdila svým podpisem.

5. Z kopie občanského průkazu, rodného listu výpisu účtu žalované bylo soudem zjištěno, že žalovaná zaslal žalobci kopii občanského průkazu a výpis svého účtu.

6. Z potvrzení o provedené platbě soud naznal, že žalobce zaslal na účet žalované částku ve výši 8 000 Kč dne , datum, .

7. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že žalobce zesplatnil úvěr žalované ke dni , datum, .

8. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, soud naznal, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši 24 810 Kč do tří dnů.

9. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

11. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

12. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

13. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

14. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

15. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

16. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

17. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

18. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:

25. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že žalobce na účet žalované zaslal dne , datum, částku 8 000 Kč.

26. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

27. Z provedených důkazů plyne, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku.

28. Dle názoru soudu v daném případě žalobce nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 nového zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splatit úvěr, když žalobce sice zjišťoval informace o příjmech a výdajích žalované, avšak tyto informace si žádným způsobem neověřil – neověřil si ani příjmy, ani výdaje žalované. Žalobce tak zejména nezjistil, jaké jsou „volné“ peněžní prostředky žalované a zda z nich bude žalovaná schopna uhradit úvěr. Žalobce tak neměl dostatek podkladů, aby vyhodnotil, zda bude žalovaná schopna úvěr splácet. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce nepostupoval při zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalované splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 nového zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy, když k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobce nezasáhl pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalované ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalované splácet úvěr nelze přenášet na žalovanou, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotnou žalované, který nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopen dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím úvěru.

29. Soud uzavírá, že žalobce jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí a náležitě tak nezjistil schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti soud přihlédl bez návrhu žalované (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl žalobci nárok na úhradu úroků, ani na úhradu poplatků), ani smluvních pokut, neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalobce poskytl ve prospěch žalované částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se tak o tuto částku bezdůvodně obohatila na úkor žalobce a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinna tuto částku žalobci vrátit. Soud přiznal žalobci úroky z prodlení, a to od následujícího dne po lhůtě určenou předžalobní upomínkou tj. , datum, . Soud přiznal úroky z prodlení (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Proto soud rozhodl, jak je uvedeno v e výrokové části pod bodem I.

30. Protože nebyla uzavřena smlouva o úvěru a dále nebyla prokázána žalobcem tvrzená splatnost úvěru ke dni , datum, . Soud proto také ohledně zbývající části ohledně smluvních úroků ve výši 3 200 Kč, úroků z prodlení od , datum, až , datum, z částky 11 200 Kč, úroků z prodlení z částky 3 200 Kč od , datum, do zaplacení a ohledně smluvní pokuty ve výši 1 584 Kč žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výrokové části pod II.

31. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí.

32. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142odst. 2 o.s.ř. soud měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

33. Souhrn žalobcem požadovaných částek ke dni vyhlášení rozsudku činí 12 784 Kč, souhrn soudem přiznaných částek k témuž dni činí 8 000 Kč. Žalobce měl tedy ve věci úspěch v rozsahu 62 %, žalovaná měla úspěch ve výši 38 %. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. žalobce má právo na náhradu 24 % účelně vynaložených nákladů řízení, neboť na úspěch žalobce je nutno započítat úspěch žalované.

34. Náklady v plné výši představují uhrazený ve výši 2 615 Kč. Tato částka představuje uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení 3 úkony á 400 Kč, dle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 6 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %.

35. Náklady žalobce tedy představují 30 % tj. 627,6 Kč.

36. Dle § 160 odst. 1 věty prvé soud stanovil lhůtu k plnění v zákonné lhůtě v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.