7 C 141/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Térou ve věci žalobce: innogy Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 44 676,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna na náhradě nákladů řízení uhradit žalobci částku ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v adresa dne datum se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu odůvodnil tím, že dodával žalované elektrickou energii do odběrného místa adresa v období od datum do datum, na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum uzavřené s domněle jméno FO, neboť žalovaná zneužila občanského průkazu jméno FO, která je omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá uzavírat obdobné smlouvy. Žalovaná odebrala ale neuhradila elektrickou energii ve výši částka. Kč ani po písemných upomínkách, proto byl žalobce nucen obrátit se svojí žalobou na soud.

2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. právnická osoba s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalované dne datum, neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavila bez omluvy, i když byla řádně předvolána.

3. Soud provedl důkazy níže uvedené a zjistil z nich následující skutkový stav:

4. Povedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaná zneužila občanského průkazu jméno FO, (která je omezena ve svéprávnosti, neboť není způsobilá uzavírat obdobné smlouvy) a uzavřela s žalobcem dne datum s žalobcem kupní smlouvu o dodávce elektrické energie a odebírala elektrickou energii v odběrném místě adresa v období od datum do datum, jak bylo potvrzeno rozsudkem zdejšího soudu spisová značka zejména výpovědí matky žalované Jméno zainteresované osoby 0/0 nar. datum, která potvrdila zneužití občanského průkazu ze strany žalované. Žalovaná se zdržovala na adrese adresa v období od datum do datum, jak vyplynulo z výpisu centrální evidence obyvatel. Z rozsudku zdejšího soudu spisová značka bylo potvrzeno, že jméno FO se na adrese adresa nikdy nezdržovala. Žalovaná žalobci hradila zálohy na odebranou el. energii, jak bylo potvrzeno fakturou VS: var. symbol, č. hodnota, č. hodnota. Žalovaná neuhradila odebranou el. energii ani po opakovaných upomínkách.

5. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 2999 odst. 1, 2, 3, občanského zákoníku není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku.

7. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

9. Pro právní posouzení, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení majetkového prospěchu získaného dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, v platném znění.

10. Soud zkoumal, zda na straně žalované vznikl závazek vydat žalobci, o co se obohatila na jeho úkor. Výše náhrady se odvozuje od prospěchu, jejž získala plněním bez právního důvodu, a vznikla ji povinnost majetkový prospěch vrátit žalobci ve shora uvedené výši dle § 2991 odst. 1, 2 OZ.

11. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal dodávku el. energie žalované ve výši částka bez platné smlouvy o dodávkách el. energie, posoudil soud vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ). Žalobcem byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalované) věc určená podle druhu (el. energie ve shora uvedené hodnotě). Žalovaná, neuzavřela s žalobcem předmětnou smlouvu o dodávce el. energie, přesto bez právního důvodu žalobce dodal el. energii v hodnotě částka. Žalovaná měla v důsledku těchto právních skutečností uhradit dodávku elektrické energie. Protože žalovaná toto ani přes výzvu žalobci neučinila, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení a soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I.

12. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Žalovaná byla se zaplacením dlužné částky v prodlení, neboť ji neuhradila do stanoveného termínu řádně a včas, a proto soud přiznal žalobci právo i na úroky z prodlení v souladu s žalobou. První den prodlení byl stanoven jako den následující, do kdy měly být peněžité částky uhrazeny dle faktur. Výše úroků z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I.

15. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch proti žalovanému, proto soud rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši částka. Tato částka představuje uhrazený soudní poplatek ve výši částka, náklady právního zastoupení 3 úkony á částka dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á částka dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %. 16. adresa k plnění soud uložil v délce tří dnů po právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení Ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.