7 C 149/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Térou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 9 337 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku 5 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba ohledně zaplacení částky 4 337 Kč, úroku z prodlení od [datum] do [datum] z částky 9 337 Kč, ohledně úroků z prodlení z částky 4 337 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou podanou Okresnímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku s přísl. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru prostřednictvím internetových stránek společnosti dne [datum]. Tato smlouva byla uzavřena registrací žalovaného prostřednictvím on-line formuláře, který sdělil žalobci jméno, příjmení, rodné číslo, emailovou adresu, číslo bankovního konta, kód banky a předložil kopii občanského průkazu. Žalovaný vyplnil na internetových stránkách žalobce na internetových stránkách. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Společně se zapůjčenou částkou se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 1 000 Kč za poskytnutý úvěru. Žalovaný se dle smluvních podmínek zavázala vrátit úvěr formou pravidelných splátek ve výši 1/5 dlužné částky nejméně však 300 Kč. Žalovaný dále se zavázal uhradit úroky z prodlení ve výši 20% tj. 2 974 Kč a náklady účelně vynaložené ve výši 363 Kč. Žalovaný do dnešního dne žalovanou částku neuhradil, proto byl žalobce nucen obrátit se svoji žalobou na zdejší soud.

2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne [datum], neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán.

3. Soud provedl listinné důkazy.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a formuláře všeobecných podmínek soud naznal, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru na základě smlouvy o úvěru prostřednictvím internetových stránek. Na základě této smlouvy žalobce měl poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Společně se zapůjčenou částkou se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 1 000 Kč za poskytnutý úvěru. Žalovaný se dle smluvních podmínek zavázal vrátit úvěr formou měsíčních splátek ve výši 1/5 dlužné částky minimálně 300 Kč. Žalovaný se dále měl zavázat uhradit v případě prodlení účelně vynaložené náklady ve výši 363 Kč. Žalovaný tuto smlouvu úvěrovou nestvrdil svým podpisem. Žalobce předložil kopii občanského průkazu žalované 5. Z předžalobní výzvy k placení ze dne [datum] soud naznal, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 13 854 Kč.

6. Z výpisu obchodního rejstříku bylo soudem zjištěno, že žalobce má předmět podnikání výrobu, obchod, zprostředkovatelskou činnost a poskytování spotřebitelského úvěru.

7. Z výpisu firemního účtu bylo soudem zjištěno, že částka 5 000 Kč byla převedena na účet [bankovní účet]. Účet byl označen žalobcem jako účet [celé jméno žalovaného].

8. Z výpisu úču vystaveným žalobcem bylo soudem zjištěno, že žalobce účtoval žalovanému úroky a smluvní pokutu za prodlení za splacení dlužné částky.

9. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:

10. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že žalovaný žalobcem byl vyzvána k úhradě částky 13 854Kč žalobcem.

11. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“).

12. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

14. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

15. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

16. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

17. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

18. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

19. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

20. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

21. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.

23. Pokud jde o tvrzení žalobce, že s žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, tak v této části se žalobci jeho tvrzení prokázat nepodařilo. V listinných důkazech, které žalobce k důkazu navrhl a soud je při nařízeném jednání provedl, je sice obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobce, z těchto listin však nevyplývá, že by tyto byly žalovanému známy a byly jim písemně akceptovány, resp. že by na nich, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalovaného byl připojen jeho elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ NOZ“). Za této situace soud uzavřel, že z těchto listin nelze zjistit, že by účastníky skutečně byla uzavřena smlouva ve znění předloženém žalobcem. Z tohoto důvodu žalobce neunesl břemeno důkazní ohledně uzavření úvěrové smlouvy (s poplatkem). Žalobce se soudem poskytovaných poučení dle § 118a o. s. ř., dobrovolně vzdal tím, že se k jednání soudu po omluvě nedostavil, a jde proto jen k jeho tíži, že mu příslušná poučení poskytnuta být nemohla. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal poskytnutí finančních prostředků žalovanému ve výši 5 000 Kč, posoudil soud vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ). Žalobcem byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) věc určená podle druhu (částka 5 000 Kč). Soud přiznal žalobci úroky z prodlení, a to od následujícího dne po lhůtě určenou předžalobní upomínkou tj [datum]. Soud přiznal úroky z prodlení (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto výrokem I. uložil žalovanému tuto částku i s úroky z prodlení žalobci zaplatit. Protože nebyla uzavřena smlouva o úvěru, nemůže žalobce požadovat ani poplatek a úroky ve výši ve výši 4 337 Kč, neboť soud nemá za to, že byla tvrzená smlouva označenými smluvními stranami uzavřena. Soudu rovněž nebyla prokázána žalobcem tvrzená splatnost úvěru ke dni [datum] a proto také ohledně zbývající části ohledně úroků z prodlení od [datum] až [datum] z částky 9 337 Kč, dále ohledně úroků z částky 4 337 Kč od [datum] do zaplacení, soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výrokové části pod II.

24. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 věty občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Oba byli ve věci téměř stejně úspěšní, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem III., s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.