7 C 188/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Térou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 380 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku ve výši 2 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 259,18 Kč, částku 946 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba ohledně zaplacení částky ve výši 434 Kč a 150 Kč se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna na náhradě nákladů řízení uhradit žalobci částku ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou Okresnímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku s přísl. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi [právnická osoba] [anonymizováno] s r.o., [IČO] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dne [datum]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 2 000 Kč, což jmenovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se dle smluvních podmínek zavázala vrátit úvěr s poplatky do [datum]. Žalovaná dále se zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% ze splatné částky dle smluvních podmínek. Žalovaná částka se skládá jistiny ve výši 2 000 Kč, smluvního úroku ve výši 150 Kč, náklady na vymáhání ve výši 434 Kč, smluvní pokuty ve výši 946 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 259,18 Kč. Pohledávku vůči žalované [právnická osoba] [anonymizováno] s r.o., [IČO] postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum]. Žalovaná do dnešního dne žalovanou částku neuhradila, proto byl žalobce nucen obrátit se svoji žalobou na zdejší soud.

2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalované dne [datum], neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavila bez omluvy, i když byla řádně předvolána.

3. Soud provedl listinné důkazy.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], a formuláře všeobecných podmínek soud naznal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované celkovou částku 2 000 Kč splatnost závazku byla stanovena do [datum]. Žalovaná se dále zavázala uhradit úroky, poplatky za poskytnutí úvěru, vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek a v případě prodlení úhrady úvěru uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná tuto smlouvu potvrdila svým podpisem a tím také stvrdila převzetí úvěru.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno] s r.o., [IČO], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že pohledávka vůči žalované byla postoupena žalobci.

6. Z předžalobní výzvy k placení ze dne [datum] soud naznal, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 3 096 Kč do [datum].

7. Z výzvy k placení ze dne [datum] soud naznal, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky.

8. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:

9. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že [právnická osoba] [anonymizováno] s r.o., [IČO] [číslo] postoupila žalobci pohledávku vůči žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalovaná byla vyzván k úhradě částky 3 096 Kč Kč žalobcem. Žalovaná s právním předchůdcem žalobce uzavřela úvěrovou smlouvu na základě, které žalovaná obdržela částku ve výši 2 000Kč. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci obdrženou částku 2 000Kč, do [datum] a dále se zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny v případě prodlení ze splácením úvěru a náklady za upomínání.

10. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“).

11. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

13. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

14. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

15. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

16. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

17. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

18. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

19. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

20. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

22. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

23. Soud v průběhu řízení zkoumal, zda byly splněny předpoklady stanovené zákonem ke vzniku platné a účinné smlouvě o úvěru a zda bylo uzavřena mezi účastníky platná a účinná ujednání o smluvní pokutě a to, že žalobce se jako věřitel zavázal žalované jako dlužníku přenechat peněžní hotovost ve shora uvedené výši a žalovaná se zavázala tyto peníze vrátit s příslušným poplatkem a zda tedy žalobce – věřitel přenechal dlužníkovi žalované určité množství věcí druhově určených (peníze) k volnému nakládání dle § 2395 občanského zákoníku.

24. Soud v průběhu řízení zkoumal, zda byly splněny předpoklady stanovené zákonem ke vzniku platné a účinné smlouvy o úvěru. Žalobce se jako věřitel zavázal žalované jako dlužníku přenechat peněžní hotovost ve výši 2 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit do [datum]. Všechny tyto skutečnosti žalobce dostatečně prokázal předloženými listinami, čímž naplnil svoji povinnost tvrzení i důkazní a soud shledal, že vzhledem i k nečinnosti žalované není důvod pochybovat o této pohledávce. Dlužník nezpochybňoval výši dluhu, jelikož byl po celé řízení pasivní.

25. Smluvní pokuta musí splňovat formální i obsahové náležitosti, po obsahové stránce musí být ujednáno, na kterou konkrétní povinnost je vázána, resp. její porušení a kterou smluvní stranu zavazuje a musí být sjednána její výše nebo stanoven způsob jejího určení. Jedná se o kogentní ustanovení, tedy nesplnění zákonných kritérií znamená absolutní neplatnost dohody o smluvní pokutě. Soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána písemně jako součást obchodních podmínek a výše pokuty byla sjednána určitě, neboť bylo stanoveno, že bude činit 0,1 % denně z dlužných splátek tj. 2 000 Kč, které nebyly uhrazeny za každý den prodlení tj. za období od [datum] do [datum]. Výše smluvní pokuty 0,1 % denně je v souladu s § 122 zákona o spotřebitelských úvěrech, navíc žalobce nepožadoval smluvní pokutu až do zaplacení celého dluhu, ale„ pouze“ do [datum]. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě byla mezi účastníky sjednána platně a proto rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 946 Kč.

26. Výše úroků je taktéž v souladu s § 122 zákona o spotřebitelských úvěrech, proto soud přiznal zákonné úroky od [datum] do zaplacení z částky 2 000 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 259,18 Kč.

27. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnost soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku pod bodem I.

28. Ohledně částky 434 Kč a 150 Kč soud shledal žalobu také nedůvodnou, neboť žalobce neprokázal oprávněnost nákladů na mimosoudní vymáhání pohledávky a zasílání pohledávky.

29. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci pouze nepatrný neúspěch, a proto mu soud přiznal náklady řízení v plné výši 1 489 Kč. Náhrada nákladů řízení představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení 3 úkony á 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21%.

30. Žalované byla uložena povinnost uhradit plnění a náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku dle §160 odst1 občanského soudního řádu věty prvé.