7 C 216/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr Pavlem Térou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba ohledně zaplacení částky [částka], úroku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou podanou Okresnímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku s přísl. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru prostřednictvím internetových stránek společnosti dne [datum]. Tato smlouva byla uzavřena registrací žalované prostřednictvím on-line formuláře, která sdělila žalobci jméno, příjmení, rodné číslo, emailovou adresu, číslo bankovního konta, kód banky. Žalovaná vyplnila údaje na internetových stránkách právního předchůdce žalobce. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr v pravidelných 24. měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala uhradit úrok ve výši [částka]. Žalovaná se dle smluvních podmínek zavázala vrátit úvěr do [datum]. Žalovaná dále se zavázala uhradit poplatky za prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1% ze splatné a nesplacené částky dle smluvních podmínek. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, proto ze strany právního předchůdce došlo ke dni [datum] k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Žalovaná částka se skládá jistiny ve výši [částka], úroků ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], náklady za upomínání ve výši [částka]. Pohledávku vůči žalované [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [IČO] postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum]. Žalovaná do dnešního dne žalovanou částku neuhradila, proto byl žalobce nucen obrátit se svoji žalobou na zdejší soud.

2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalované dne [datum], neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavila bez omluvy, i když byla řádně předvolána.

3. Soud provedl listinné důkazy.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], sazebníku nákladů, smluvních podmínek soud naznal, že žalobce vyhotovil smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalobce měl poskytnout žalované úvěr ve výši [částka]. Společně se zapůjčenou částkou se žalovaný zavázal uhradit úroky ve výši 73,81%, smluvní pokutu ve výši 0,1% z nesplacené částky, poplatky za zaslané upomínky. Žalovaná se dle smluvních podmínek měla zavázat vrátit úvěr do [datum]. Žalovaná tuto smlouvu úvěrovou nestvrdila svým podpisem.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], oznámení o postoupení pohledávky bylo soudem zjištěno, že pohledávka vůči žalované byla postoupena žalobci.

6. Z výpisu účtu a detailu účtu [právnická osoba] bylo soudem zjištěno, že na účtu [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. je evidována platba ve výši [částka] na účet [bankovní účet] označená jako domácí platba půjčka od [anonymizováno] [anonymizována tři slova].

7. Z výzvy k placení ze dne [datum] soud naznal, že [anonymizována čtyři slova] vyzval žalovanou k úhradě částky [částka].

8. Z předžalobní výzvy k placení ze dne [datum], podacího archu soud naznal, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky [částka] do [datum]. Výzva byla odeslána dne [datum].

9. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:

10. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] postoupila žalobci pohledávku vůči žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky [částka] žalobcem. Na účtu [právnická osoba] [anonymizována tři slova] je evidována platba ve výši [částka] na účet [bankovní účet] označená jako platba dodatečná půjčka od [anonymizováno] [anonymizována tři slova] na jméno žalované.

11. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“).

12. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

14. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

15. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

16. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

17. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

18. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

19. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

20. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

21. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

24. Soud v průběhu řízení zkoumal, zda byly splněny předpoklady stanovené zákonem ke vzniku platné a účinné smlouvě o úvěru a zda bylo uzavřena mezi účastníky platná a účinná ujednání o smluvní pokutě a to, že žalobce se jako věřitel zavázal žalované jako dlužníku přenechat peněžní hotovost ve shora uvedené výši a žalovaná se zavázala tyto peníze vrátit s příslušným poplatkem a zda tedy žalobce – věřitel přenechal dlužníkovi žalované určité množství věcí druhově určených (peníze) k volnému nakládání dle § 2395 občanského zákoníku.

25. V průběhu řízení bylo prokázáno listinnými důkazy, že žalovaná od žalobce obdržela peněžitou částku ve výši [částka]. Tuto peněžní částku žalovaná převzala prostřednictvím účtu od žalobce označenou jako půjčka. Tato skutečnost byla potvrzena potvrzením výpisem z účtu společností [právnická osoba] Soud v průběhu řízení zkoumal, zda mezi účastníky byl uzavřen smluvní vztah, ve kterém žalobce jako věřitel se zavázal žalované jako dlužníků přenechat peněžní hotovost ve shora uvedené výši a žalovaná jako dlužník se zavázala žalobci tyto peněžní prostředky vrátit tedy, zda mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Tato skutečnost nebyla v průběhu řízení prokázána ze strany žalobce, neboť nebylo prokázáno, že žalovaná akceptovala předmětnou úvěrovou smlouvu. Dle názoru soudu nebyla mezi účastníky uzavřena platná smlouva o úvěru, neboť nebyly splněny shora uvedené předpoklady stanovené zákonem a žalovaná se nezavázala k vrácení částky ve stanoveném termínu s příslušnými úroky. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení.

26. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobci úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla poprvé řádně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], které bylo žalobcem odesláno dne [číslo] s termínem úhrady [datum], uložil soud žalované uhradit žalobci vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ([částka]) od [datum] tj. ode dne následujícího po uplynutí stanovení lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce.

27. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnost soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku pod bodem I.

28. Podle ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Podle ustanovení § 120 odst. 3 věty druhé o.s.ř. neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanoveními § 101 odst. 1 písm. b) a §120 odst. 1 větou první o.s.ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána. Závěr o tom, že účastník neunesl důkazní břemeno, lze - jak vyplývá zejména z jeho smyslu v občanském soudním řízení - v první řadě učinit jen tehdy, jestliže soud řádně a úplně provedl všechny důkazy, které účastník označil k prokázání svého tvrzení. Žalobce neprokázal, že žalovaná akceptovala smlouvu o úvěru, neboť z předložených listinných důkazů nelze určit, zda tuto smlouvu o úvěru, jakou úvěrovou smlouvu s podmínkami žalovaná akceptovala včetně sjednaní v žalobě uplatněného poplatku za upomínky, smluvní pokutu za prodlení žalované s úhradou dluhu, úroků soudu nezbylo než žalobu co do částky smluvní pokuty ve výši [částka], úroků [částka], úroků z prodlení ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] částečně zamítnout.

29. S ohledem na uvedené skutečnosti soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem II.

30. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle §142odst. 2 věty občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Oba účastníci byly ve věci téměř stejně úspěšní, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem III.

31. Žalované byla uložena povinnost uhradit plnění a náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku dle §160 odst1 občanského soudního řádu věty prvé.