7 C 26/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr Pavlem Térou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba ohledně zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna na náhradě nákladů řízení uhradit žalobci částku ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [IČO], poskytl žalované částku [částka] na základě uzavřené úvěrové smlouvy dne [datum]. Tato smlouva byla uzavřena registrací žalované prostřednictvím on-line formuláře, kterým sdělila žalobci jméno, příjmení, rodné číslo, emailovou adresu, číslo bankovního konta, kód banky. Žalovaná vyplnila na internetových stránkách právního předchůdce žalobce [webová adresa]. Žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobce částku [částka] dne [datum]. Žalovaná nevrátila předmětnou částku ve výši [částka] a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka] řádně a včas po výzvě žalobce. Pohledávku vůči žalované [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [IČO], dne [datum] postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum]. Žalovaná částku ve shora uvedené výši nezaplatila do dnešního dne, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svoji žalobou.

2. Podle §101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalované dne [datum], neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavila bez omluvy, i když byla řádně předvolána.

3. Soud provedl listinné důkazy.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], smluvních podmínek soud naznal, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru na základě rámcové smlouvy prostřednictvím internetových stránek. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce měl poskytnout žalované úvěr ve výši [částka]. Společně se zapůjčenou částkou se žalovaná zavázala uhradit poplatek ve výši [částka] za poskytnutý úvěru. Žalovaná se dle smluvních podmínek zavázala vrátit úvěr do [datum]. Žalovaná tuto smlouvu úvěrovou nestvrdila svým podpisem.

5. Z výpisu [právnická osoba] soud naznal, že právní předchůdce žalobce zaslal na účet [bankovní účet] žalované částku ve výši [částka] dne [datum].

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávky soud naznal, že [právnická osoba] s r.o. [IČO] postoupila žalobci pohledávku vůči žalované.

7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

9. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

10. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

11. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

12. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

13. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

14. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

15. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

16. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:

19. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že [právnická osoba] s r.o. [IČO] postoupila žalobci pohledávku vůči žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná obdržela žalovanou částku bez právního důvodu a vzniklo u ni bezdůvodné obohacení. Žalovaná nevrátila ani po výzvách žalobce částku ve výši [částka].

20. Žalobce neprokázal, že žalovaná akceptovala smlouvu o úvěru, neboť z předložených listinných důkazů nelze určit, zda tuto smlouvu o úvěru, jakou úvěrovou smlouvu s podmínkami žalovaná akceptovala a zavázala se hradit poplatky či smluvené úroky. Soud provedl pouze předložené listinné důkazy žalobcem, které jim tvrzené skutečnosti ohledně vzniku nároku na vrácení úvěru nebyly prokázány. Bylo prokázáno, že žalovaná částka byla zaslána žalobcem na účet žalované.

21. Soud v průběhu řízení dospěl k závěru, že byly splněny předpoklady stanovené zákonem ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované dle § 2991odst. 1,2 o.z., neboť žalobce – věřitel přenechal dlužníkovi žalované určité množství věcí druhově určených (peníze) tj. [částka] k volnému nakládání bez právního důvodu a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I.

22. Ve zbývající části žalobu tj. [částka] s přísl. (částka představující poplatek) soud zamítl, neboť ji shledal nedůvodnou, protože nebylo prokázáno, že žalovaná se zavázala předmětný poplatek žalobci uhradit. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem II.

23. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Příslušenství pohledávky bylo žalobci přiznáno v souladu se žalobou, neboť žalovaná, ač byla upomínkou vyzývána, žalobci částku neuhradila a dostala se do prodlení dle § 1970 občanského zákoníku občanského zákoníku. Den prodlení byl stanoven jako den následující po dni ke kterému mělo být plněno, kdy měla být uhrazena celá dlužná částka tedy den následující, tj. ke dni [datum]. Výše úroků z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142odst. 3 občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci pouze nepatrný neúspěch, a proto mu soud přiznal náklady řízení v plné výši [částka]. Náhrada nákladů řízení představuje soudní poplatek ve výši [částka], náklady právního zastoupení 3 úkony á [částka] dle §14b odst. 1 vyhl.177/1996 Sb., 3x režijní paušál á [částka] dle § 14b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21%.

26. Dle § 160 odst. 1 věty prvé soud stanovil lhůtu k plnění v zákonné lhůtě v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.