7 C 320/2021
č. j. 7 C 320/2021-19
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 132 § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1751 § 1969 § 1970 § 2050 § 2395 § 2396 § 2397 § 2398 § 2399 § 2400
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Térou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 8 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 211,67 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč, částku 4 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 2 071 Kč, k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou Okresnímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku s přísl. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dne [datum]. Tato smlouva byla uzavřena v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba] [anonymizováno] [číslo] Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 2 000 Kč, což jmenovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se dle smluvních podmínek zavázala vrátit úvěr do 30 dnů. Dále žalovaná dne [datum] ke smlouvě o úvěru uzavřela dodatek, kterým byla navýšena jistina úvěru na celkovou částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaná dále se zavázala uhradit poplatky za prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze splatné a nesplacené částky dle smluvních podmínek. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr do [datum]. Žalovaná neuhradila úvěr do smluveného termínu. Žalovaná částka se skládá jistiny ve výši 8 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč, náklady za upomínání ve výši 100 Kč. Pohledávku vůči žalované [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [IČO] postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum]. Žalovaná do dnešního dne žalovanou částku neuhradila, proto byl žalobce nucen obrátit se svoji žalobou na zdejší soud.
2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalované dne [datum], neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavila bez omluvy, i když byla řádně předvolána.
3. Soud provedl listinné důkazy.
4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], dodatku ze dne [datum] a formuláře všeobecných podmínek soud naznal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované celkovou částku 8 000 Kč splatnost závazku byla stanovena na [datum]. Žalovaná se dále zavázala v případě prodlení úhrady úvěru uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náklady za upomínání ve výši 100 Kč za upomínku. Žalovaná tuto smlouvu potvrdila svým podpisem a tím také stvrdila převzetí úvěru.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], oznámení o postoupení pohledávky bylo soudem zjištěno, že pohledávka vůči žalované byla postoupena žalobci.
6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky.
7. Z předžalobní výzvy k placení ze dne [datum] soud naznal, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] vyzvala žalovanou k úhradě částky 8 122 Kč.
8. Z výzvy k placení ze dne [datum] soud naznal, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 12 100 Kč.
9. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:
10. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] postoupila žalobci pohledávku vůči žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 12 100 Kč žalobcem. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce úvěrovou smlouvu a dodatek k této smlouvě na základě které žalovaná obdržela úvěr ve výši 8 000 Kč, který se zavázala vrátit do [datum] a dále se zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny v případě prodlení ze splácením úvěru a náklady za upomínání.
11. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“).
12. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
14. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.
15. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
16. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
17. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.
18. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
19. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
20. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.
21. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
23. Soud v průběhu řízení zkoumal, zda byly splněny předpoklady stanovené zákonem ke vzniku platné a účinné smlouvě o úvěru a zda bylo uzavřena mezi účastníky platná a účinná ujednání o smluvní pokutě a to, že žalobce se jako věřitel zavázal žalovanému jako dlužníku přenechat peněžní hotovost ve shora uvedené výši a žalovaný se zavázal tyto peníze vrátit s příslušným poplatkem a zda tedy žalobce – věřitel přenechal dlužníkovi žalované určité množství věcí druhově určených (peníze) k volnému nakládání dle § 2395 občanského zákoníku.
24. Soud v průběhu řízení zkoumal, zda byly splněny předpoklady stanovené zákonem ke vzniku platné a účinné smlouvy o úvěru. Žalobce se jako věřitel zavázal žalované jako dlužníku přenechat peněžní hotovost ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peníze vrátit si s úroky ve výši 100 Kč. Všechny tyto skutečnosti žalobce dostatečně prokázal předloženými listinami, čímž naplnil svoji povinnost tvrzení i důkazní a soud shledal, že vzhledem i k nečinnosti žalované není důvod pochybovat o této pohledávce. Dlužník nezpochybňoval výši dluhu, jelikož byl po celé řízení pasivní.
25. Smluvní pokuta musí splňovat formální i obsahové náležitosti, po obsahové stránce musí být ujednáno, na kterou konkrétní povinnost je vázána, resp. její porušení a kterou smluvní stranu zavazuje a musí být sjednána její výše nebo stanoven způsob jejího určení. Jedná se o kogentní ustanovení, tedy nesplnění zákonných kritérií znamená absolutní neplatnost dohody o smluvní pokutě. Soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána písemně jako součást obchodních podmínek a výše pokuty byla sjednána určitě, neboť bylo stanoveno, že bude činit 0,1 % denně z dlužných splátek tj. 8 000 Kč, které nebyly uhrazeny za každý den prodlení tj. za období od [datum] do [datum]. Výše smluvní pokuty 0,1 % denně je v souladu s § 122 zákona o spotřebitelských úvěrech, navíc žalobce nepožadoval smluvní pokutu až do zaplacení celého dluhu, ale„ pouze“ do [datum]. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě byla mezi účastníky sjednána platně a proto rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč.
26. Výše úroků je taktéž v souladu s § 122 zákona o spotřebitelských úvěrech, proto soud přiznal zákonné úroky od [datum] do zaplacení z částky 8 000 Kč.
27. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnost soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku pod bodem I.
28. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, proto mu byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 2 071 Kč, jež se skládají ze soudního poplatku 800 Kč a v souladu se 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 2 úkony dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání) a jeden úkon dle § 11 odst. 2 písm. h) za 150 Kč (jednoduchá výzva k plnění) 3 paušální odměny v hodnotě 100 Kč za poštovní výdaje dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996Sb. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.
29. Žalované byla uložena povinnost uhradit plnění a náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku dle §160 odst1 občanského soudního řádu věty prvé.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.