7 C 338/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Térou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 17 375 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba ohledně zaplacení částky kapitalizovaného úroku ve výši 6 460 Kč, nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 2 375 Kč, úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 90,08 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] dne [datum] uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru prostřednictvím on-line formuláře na základě, které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 35 00Kč na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce smluvené úroky ve výši 12,5% ročně z čerpané částky a náhradu za náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou jakoukoliv částkou. Žalovaná nevrátila úvěr řádně a včas. Žalovaná částka se sestává z jistiny ve výši 15 000 Kč, náklady za vymáhání ve výši 2 375Kč, smluvní úrok ve výši 6 460Kč. Pohledávku vůči žalované společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] postoupila společnosti [právnická osoba] [IČO] na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum]. Pohledávku vůči žalované společnost [právnická osoba] [IČO] postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum]. Žalovaná částku ve shora uvedené výši nezaplatila do dnešního dne, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svoji žalobou.

2. Podle §101 odst.3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalované dne [datum], neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavila bez omluvy, i když byla řádně předvolána.

3. Soud provedl listinné důkazy.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a obchodních podmínek ze dne [datum] bylo soudem zjištěno že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru na základě rámcové smlouvy prostřednictvím internetových stránek. Na základě této smlouvy žalobce měl poskytnout žalované úvěr ve výši 35 000Kč. Společně se zapůjčenou částkou se žalovaná zavázala uhradit úroky ve výši 12,5% ročně z čerpané částky a náhradu za náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou jakoukoliv částkou ve výši 250Kč. Žalovaná se dle smluvních podmínek zavázala vrátit úvěr dle do [datum]. Žalovaná tuto smlouvu úvěrovou nestvrdila svým podpisem.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouvy soud naznal, že společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] postoupila společnosti [právnická osoba] [IČO] pohledávku vůči žalované.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouvy soud naznal, že společnost [právnická osoba] [IČO] postoupila žalobci pohledávku vůči žalované.

7. Z platební informace bylo soudem zjištěno, že žalovaná vyčerpala úvěr v plném rozsahu 8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

10. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

11. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

12. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

13. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

14. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

15. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

16. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

17. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:

20. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] postoupila společnosti [právnická osoba] [IČO] pohledávku vůči žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] [IČO] postoupila společnosti žalobci pohledávku vůči žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobce předložil soudu listiny označené jako Smlouva o revolvingovém úvěru, které obsahují smluvní povinnosti stran, jež jsou označeny jako [právnická osoba] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] a žalované. Ani z jedné listiny nevyplývají podpisy smluvních stran v jakékoliv formě. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 15 000Kč 21. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

22. Pokud jde o tvrzení žalobce, že s žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, tak v této části se žalobci jeho tvrzení prokázat nepodařilo. V listinných důkazech, které žalobce k důkazu navrhl a soud je při nařízeném jednání provedl, je sice obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobce, z těchto listin však nevyplývá, že by tyto byly žalované známy a byly ji písemně akceptovány, resp. že by na nich, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalované, byl připojen její elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ NOZ“). Za této situace soud uzavřel, že z těchto listin nelze zjistit, že by účastníky skutečně byla uzavřena smlouva ve znění předloženém žalobcem. Z tohoto důvodu žalobce neunesl břemeno důkazní ohledně uzavření úvěrové smlouvy (s poplatkem). Žalobce se soudem poskytovaných poučení dle § 118a o. s. ř., dobrovolně vzdal tím, že se k jednání soudu po omluvě nedostavil, a jde proto jen k jeho tíži, že mu příslušná poučení poskytnuta být nemohla. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal poskytnutí finančních prostředků žalované ve výši 15 000 Kč, posoudil soud vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ). Žalobcem byla bez právního důvodu přenechána obohacené (žalované) věc určená podle druhu (částka 15 000 Kč). Soud přiznal žalobci úroky z prodlení, a to od následujícího dne, kdy žalované byla doručena žaloba tj. [datum], neboť ze strany žalobce nebylo prokázána, kdy byla výzva k úhradě žalované částky odeslána žalované a doručena. Soud přiznal úroky z prodlení (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto výrokem I. uložil žalované tuto částku i s úroky z prodlení žalobci zaplatit. Protože nebyla uzavřena smlouva o úvěru, nemůže žalobce požadovat ani náklady za vymáhání ve výši 2 375Kč, ani smluvní úroky ve výši 6 460Kč, neboť soud nemá za to, že byla tvrzená smlouva označenými smluvními stranami uzavřena a žalovaná se nezavázala tyto pohledávky žalobci uhradit. Soudu rovněž nebyla prokázána žalobcem tvrzená splatnost úvěru ke dni [datum] a proto také ohledně zbývající části ohledně úroků z prodlení soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výrokové části pod II.

23. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142odst. 2 o.s.ř. soud měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

24. Souhrn žalobcem požadovaných částek ke dni vyhlášení rozsudku činí 23 835 Kč, souhrn soudem přiznaných částek k témuž dni činí 15 000Kč. Žalobce měl tedy ve věci úspěch v rozsahu 52 %, žalovaná měla úspěch ve výši 48 %. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. žalobce má právo na náhradu 4 % účelně vynaložených nákladů řízení, neboť na úspěch žalobce je nutno započítat úspěch žalované.

25. Náklady v plné výši představují soudní poplatek ve výši 800Kč, náklady právního zastoupení 3 úkony á 300Kč dle §14b odst.1vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100Kč dle § 14b odst 5 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21% celkem 2 252Kč.

26. Náklady žalobce tedy představují 4 % tj. 90,08 Kč 27. Žalované bylo uloženo splnit povinnost do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu.