7 C 341/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Térou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 5 153,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku ve výši 2 900 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 900 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba ohledně zaplacení částky 2 253,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 253,30 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku s přísl. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru prostřednictvím internetových stránek společnosti dne [datum]. Tato smlouva byla uzavřena registrací žalovaného prostřednictvím on-line formuláře, který sdělil žalobci jméno, příjmení, rodné číslo, emailovou adresu, číslo bankovního konta, kód banky. Žalovaný vyplnil údaje na internetových stránkách právního předchůdce žalobce. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 2 900Kč. Společně se zapůjčenou částkou se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 2 253,30Kč za poskytnutý úvěru. Žalovaný se dle smluvních podmínek zavázal vrátit úvěr do [datum]. Žalovaný neuhradil úvěr a splátky řádně a včas. Žalovaná částka se skládá jistiny ve výši 2 900Kč, poplatku ve výši 2 253,30Kč. Pohledávku vůči žalovanému společnost [právnická osoba] [IČO] postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum]. Žalovaný do dnešního dne žalovanou částku neuhradil, proto byl žalobce nucen obrátit se svoji žalobou na zdejší soud.

2. Podle §101 odst.3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne [datum], neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán.

3. Soud provedl listinné důkazy.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], sazebníku nákladů, smluvních podmínek soud naznal, že žalobce vyhotovil smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalobce měl poskytnout žalovanému úvěr ve výši 2 900Kč. Společně se zapůjčenou částkou se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 2 253,30Kč. Žalovaný se dle smluvních podmínek měl zavázat vrátit úvěr dle do [datum]. Žalovaný tuto smlouvu úvěrovou nestvrdil svým podpisem.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a společností [právnická osoba] [IČO], oznámení o postoupení pohledávky bylo soudem zjištěno, že pohledávka vůči žalovanému byla postoupena žalobci.

6. Z výpisu účtu a detailu účtu [právnická osoba] bylo soudem zjištěno, že na účtu společnosti [právnická osoba] [IČO] je evidována platba ve výši 2 900Kč na účet [bankovní účet] označená jako zápůjčka.

7. Z podacího lístku ze dne [datum] soud naznal, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě.

8. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:

9. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že společnost [právnická osoba] [IČO] postoupila žalobci pohledávku vůči žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky žalobcem. Na účtu společnosti [právnická osoba] [IČO] je evidována platba ve výši 2 900Kč na účet [bankovní účet] označená jako platba zápůjčka.

10. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“).

11. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

13. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

14. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

15. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

16. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

17. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

18. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

19. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

20. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

23. Soud v průběhu řízení zkoumal, zda byly splněny předpoklady stanovené zákonem ke vzniku platné a účinné smlouvě o úvěru a zda žalobce se jako věřitel zavázal žalovanému jako dlužníku přenechat peněžní hotovost ve shora uvedené výši a žalovaný se zavázal tyto peníze vrátit s příslušným poplatkem a zda tedy žalobce – věřitel přenechal dlužníkovi žalované určité množství věcí druhově určených (peníze) k volnému nakládání dle § 2395 občanského zákoníku.

24. V průběhu řízení bylo prokázáno listinnými důkazy, že žalovaný od žalobce obdržel peněžitou částku ve výši 2 900Kč. Tuto peněžní částku žalovaný převzal prostřednictvím účtu od žalobce označenou jako zápůjčka. Tato skutečnost byla potvrzena výpisem účtu. Soud v průběhu řízení zkoumal, zda mezi účastníky byl uzavřen smluvní vztah, ve kterém žalobce jako věřitel se zavázal žalovanému jako dlužníků přenechat peněžní hotovost ve shora uvedené výši a žalovaný jako dlužník se zavázal žalobci tyto peněžní prostředky vrátit tedy, zda mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Tato skutečnost nebyla v průběhu řízení prokázána ze strany žalobce, neboť nebylo prokázáno, že žalovaný akceptoval předmětnou úvěrovou smlouvu. Dle názoru soudu nebyla mezi účastníky uzavřena platná smlouva o úvěru, neboť nebyly splněny shora uvedené předpoklady stanovené zákonem a žalovaný se nezavázal k vrácení částky ve stanoveném termínu s příslušnými úroky. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný je povinen tuto částku ve výši 2 900Kč vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení.

25. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Příslušenství pohledávky bylo žalobci přiznáno v souladu se žalobou, neboť žalovaný, ač byl upomínkou vyzýván, žalobci částku neuhradil a dostal se do prodlení dle § 1970 občanského zákoníku občanského zákoníku. Den prodlení byl stanoven jako den následující po dni ke kterému mělo být plněno, kdy měla být uhrazena celá dlužná částka tedy den následující, tj. ke dni [datum]. Výše úroků z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnost soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku pod bodem I.

28. Podle ustanovení §120 odst.1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Podle ustanovení §120 odst.3 věty druhé o.s.ř. neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanoveními §101 odst.1 písm.b) a §120 odst.1 větou první o.s.ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána. Závěr o tom, že účastník neunesl důkazní břemeno, lze - jak vyplývá zejména z jeho smyslu v občanském soudním řízení - v první řadě učinit jen tehdy, jestliže soud řádně a úplně provedl všechny důkazy, které účastník označil k prokázání svého tvrzení. Žalobce neprokázal, že žalovaný akceptoval smlouvu o úvěru, neboť z předložených listinných důkazů nelze určit, zda tuto smlouvu o úvěru, jakou úvěrovou smlouvu s podmínkami žalovaný akceptoval včetně sjednání v žalobě uplatněného poplatku. Soudu nezbylo než žalobu co do částky 2 253,30Kč s přísl. částečně zamítnout.

29. S ohledem na uvedené skutečnosti soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem II.

30. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle §142odst. 2 věty občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Poměr úspěchu každého z účastníku byl téměř stejný, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem III.

31. Žalovanému byla uložena povinnost uhradit plnění a náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku dle §160 odst1 občanského soudního řádu věty prvé.