7 C 368/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr Pavlem Térou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa , obec právně zastoupen titul . jméno příjmení , advokátem číslo advokáta se sídlem adresa , obec proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , obec a číslo zastoupena Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem adresa žaloba pro nesprávný úřední postup

I. Řízení se do částky [částka] zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, s úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na nákladech řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal zaplacení peněžité náhrady ve výši [částka], jakožto peněžní kompenzaci za řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 14 C 640/95. Předmětné řízení bylo zahájeno dne [datum], kdy [jméno] [příjmení], bytem [adresa], v.o.s. [IČO], [jméno] [příjmení], bytem [adresa], dále [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalobce] a žalobce o částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že soud byl praktický nečinný. Nejprve byl vydán platební rozkaz, následně byl podán odpor, na základě kterého byl platební rozkaz zrušen a věci přidělena sp. zn. 14 C 640/95. Po přibližně 3 letech bylo nařízeno první jednání, avšak jeden ze žalovaných ([příjmení]) zemřel dne [datum], což soud reflektoval usnesením až [datum]. Mezitím zemřel i navrhovatel v původním řízení, kdy rozhodnutí o dědickém právu nabylo dříve právní moc, než rozhodnutí o přerušení řízení z důvodu úmrtí žalovaného [příjmení]. Soud měl dle žalobce ihned vyloučit žalovaného k samostatnému projednání, což sice soud učinil, ale až v roce 2018. Dle žalobce měl soud i možnost ustanovit opatrovníka. Druhé jednání ve věci, tak bylo nařízeno až po 20 letech, dne [datum], kdy se dostavil pouze žalobce, který požádal o přerušení řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že nikdo nepožádal o pokračování v řízení ve lhůtě 1 roku, tak soud vydal usnesení o zastavení řízení dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce požaduje nemajetkovou újmu z důvodu, že vůči jeho osobě bylo vedeno řízení 24 let, přičemž za první 3 roky požaduje odškodnění [částka] a za další roky po 15 000 K, celkem tedy [částka].

2. Žalovaná nárok neuznává. Žalovaná činí nespornou skutečnost, že u ní žalobce uplatnil výše zmíněný nárok ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.. Žádost byla projednána dne [datum], přičemž žalovaná konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobci peněžní náhradu [částka]. Žalovaná tuto částku vypočetla z hodnoty [částka] za rok řízení, s výjimkou prvních dvou let, kdy byla výše poloviční, jelikož objektivně nějakou dobu řízení trvá. Žalovaná tuto částku snížila o 25 % z důvodu procesní složitosti a 45% z důvodu sníženého významu pro osobu žadatele. Předmětem řízení byla žaloba o zaplacení [částka] s příslušenstvím. Ke sníženému významu pro osobu žadatele uvádí, že šlo pouze o částku 21 664 Kč s příslušenstvím, nešlo o trestní, opatrovnickou případně pracovněprávní záležitost. Nadto poukazuje, že účastníci byli v řízení neaktivní, což vedlo k zastavení řízení. K procesní složitosti, že zde došlo k úmrtí účastníků a následovala dědická řízení, procesní nástupnictví, řízení se tím tedy značně zpomalilo. Následně však byla výše o 10% zvednuta z důvodu značného excesu soudu. Následně žalovaná doplnila, že částku [částka] vyplatila žalobci dne [datum].

3. Dne [datum] vzal žalobce svoji žalobu co do částky [částka] zpět, neboť tato částka mu byla, vyplacena ze strany žalované.

4. Dle 96odst. 1 občanského soudního řád může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Proto soud v předmětné věci řízení zastavil ohledně částky [částka] s ohledem na shora uvedené zákonné ustanovení v souladu s dispozitivním projevem žalobce.

5. Soud provedl tyto důkazy a zjistil z nich následující.

6. V dané věci je mezi stranami nesporné, že žalobce u žalované uplatnil dne [datum] nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši [částka] dle zákona č. 82/1998 Sb. za nemajetkovou újmu způsobenou průtahy v řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 14C 640/95. Dále je mezi stranami nesporné, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. Strany činí nesporným, že byla dne [datum] vyplacena žalovanou žalobci částka [částka].

7. Z potvrzení příjmu žádosti ze dne [datum] z Ministerstva spravedlnosti ČR (čl. 4), bylo soudem zjištěno, že dne [datum] byl uplatněn nárok na nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení ve věci vedené na Okresním soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 14 C 640/1995.

8. Z kopie stanoviska žalované ze dne [datum] (čl. 17-18), bylo soudem zjištěno, že žalovaná nárok žalobce přiznala ve výši [částka].

9. Z vyjádření žalovaní ze dne [datum] (čl.28) bylo soudem zjištěno, že k vyplacení kompenzace došlo dne [datum].

10. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 14 C 640/1995, bylo soudem zjištěno z provedených listin: Návrh na vydání platebního rozkazu pod č.j. 14 C 640/95-1 byl podán dne 15.12.1994, přičemž žalobce byl jedním ze čtyř žalovaných o zaplacení částky [částka] s náklady řízení ve výši [částka]. Navrhovatelem původního řízení byl [jméno] [příjmení], bytem [adresa], podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku, [IČO], proti žalobci, [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], [jméno] [příjmení], bytem [adresa], bytem [adresa žalobce] (čl.1-2). Proti platebnímu rozkazu podali všichni žalovaní odpor pod č.j. 14 C 640/95-7 žalovaný [jméno] [příjmení] bytem [adresa žalobce], pod č.j. 14 C 640/95-9 [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] a žalobce pod č.j. 14 C 640/95-10 (čl.7-10). Z protokolu o jednání pod č.j. 14 C 640/95-26 vyplývá, že první jednání ve věci bylo dne [datum], přičemž žalobci se nepodařilo doručit předvolání k jednání a nebyl tedy ani přítomen na jednání, při samotném jednání bylo pouze vydáno usnesení, že věc se odročuje na neurčito za účelem zjištění stanoviska navrhovatele a odpůrce. (čl. 26). Dne [datum] bylo účastníkům zasláno sdělení pod č.j. 14 C 640/95-38, že bude snaha o delegaci sporu, jelikož jednou z dědiček po žalovaném [příjmení] je zaměstnankyně Okresního soudu v Ústí nad Labem (čl. 38). Dne [datum] bylo usnesením pod č.j. 14 C 640/95-42 řízení přerušeno, do skončení dědického řízení po [jméno] [příjmení] bytem [adresa], zemřelém dne [datum] (čl.42). Dne [datum] byla soudem zaslána žádost o výpis ze živnostenského rejstříku a společenskou smlouvu (č.l.43 a 44). Dne [datum] bylo soudu doručeno oznámení, že žalobce v původním řízení [jméno] [příjmení], podnikatel, [IČO], bytem [adresa] (č.l.58). Dne [datum] si soud vyžádal společenskou smlouvu u žalovaného [právnická osoba] pod (č.l.60). Dne [datum] si soud vyžádal výpis ze živnostenského rejstříku původního žalobce [jméno] [příjmení] (č.l.73). Dne [datum] si soud vyžádal úmrtní list po zemřelém žalobci [jméno] [příjmení], přičemž z něj vyplývá, že dne [datum] zemřel (č.l.79). Dne [datum] si soud vyžádal zprávu o stavu dědického řízení po zemřelém původním žalobci [jméno] [příjmení] (č.l. 83). V březnu a následně dubnu 2004 bylo Okresním soudem v Ústí nad Labem urgováno zaslání rozhodnutí o pravomocném skončení dědického řízení (č.l. 86 a 87). Dne 9.7.2001 bylo usnesením č.j. D207/2001-28 Okresního soudu v Hodoníně rozhodnuto o rozdělení dědictví po [jméno] [příjmení] (č.l. 89 – 90). Dne [datum] bylo rozhodnuto usnesením pod č.j. 14 C 640/95- 92 (v kopii čl. 106) o procesním nástupnictví žalobce na manželku [jméno] [příjmení], narozena [datum], bytem [adresa]. Soudem bylo dne [datum] urgováno, jak a kdy skončí dědické řízení po [jméno] [příjmení], přičemž bylo soudu sděleno, že je zde odúmrť a čeká se na vyjádření státu ve věcech majetkových (č.l.99 a 100). Dne [datum] byla soudu doručena urgence urychlení řízení ze strany [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa] (č.l.105). Dne [datum] zemřel žalovaný [jméno] [příjmení] a řízení bylo přerušeno do skončení řízení o dědictví usnesením pod č.j. 14 C 640/95-132 (č.l.132) Dne [datum] bylo pravomocně rozhodnuto o dědictví pozůstalosti po [jméno] [příjmení] (č.l. 141). Dne [datum] bylo řízení proti [anonymizováno] usnesením č.j. 14 C 640/95-143 zastaveno čl. 143. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla nařízena likvidace dědictví, která byla ukončena dne 12.7.2012 usnesením pod č.j. 46 D 281/2007 – 254 (č.l.151). Dne [datum] bylo řízení usnesením pod č.j. 14 C 640/95-159 proti žalovanému [jméno] [příjmení] zastaveno. Dne [datum] zemřela původní žalobkyně [jméno] [příjmení] narozena [datum], bytem [adresa], zemřelé dne [datum] a řízení bylo přerušeno usnesením č.j. 14 C 640/95-166. Dne 2.5.2013 bylo ukončeno dědické řízení [jméno] [příjmení] (č.l.170). Následně v řízení na straně žalobců na základě usnesení pod č.j. 14 C 640/95-173 byly určeni jako právní nástupci: [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [jméno] [příjmení], narozen [datum], bytem [adresa], narozeným [datum], bytem [adresa], [ulice a číslo] (čl.173) Dne [datum] byl soud vyrozuměn o probíhajícím výmazu žalované [právnická osoba] v.o.s. (č.l. 179). Následně soud opakovaně zjišťoval stav řízení o výmazu [právnická osoba] v.o.s. (č.l. 186 a 187). Dne [datum] bylo soudem zjištěno z výpisu z centrální evidence ohledně [jméno] [příjmení], že [jméno] [příjmení] zemřela [datum] (čl. 197), téhož dne byl i proveden výpis z centrální evidence obyvatel [jméno] [příjmení] (čl. 198). Dne [datum] vzal [jméno] [příjmení] žalobu zpět (č.l. 202), soud si vyžádal kontaktní adresy na ostatní žalobce, přičemž zjistil dne [datum], že [jméno] [příjmení] zemřela (č.l. 204). Dne [datum] soud vyzval žalobce zda stále trvají na podané žalobě a zda pohledávku uplatňují i v likvidaci [právnická osoba] v.o.s. (č.l. 207). Dne [datum] bylo rozhodnuto o dědictví po [jméno] [příjmení] (č.l. 217). Dne [datum] vydal usnesení Okresní soud v Hodoníně a rozhodl o dědictví [jméno] [příjmení] (čl. 219). Dne [datum] bylo vydáno usnesení č.j. 14 C 640/95-227 o procením nástupnictví za [jméno] [příjmení] zemřelé dne [datum] na [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa], [jméno] [příjmení], narozenou [datum], bytem [adresa], [jméno] [příjmení], narozenou [datum], bytem [adresa], narozeným [datum], bytem [adresa] (čl. 227). Avšak následně zemřela [jméno] [příjmení] a tedy bylo rozhodnuto usnesením č.j. 14 C 640/95- 234 dne 20.3.2018, že se dále bude jednat s jejími dětmi [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum], [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum], [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum] a [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum], všichni bytem [adresa] (čl. 234). Dne [datum] bylo na jednání řízení proti [právnická osoba] v.o.s. vyčleněno k samostatnému řízení a řízení bylo přerušeno, tohoto řízení se účastnil žalobce v předmětném sporu [titul] [celé jméno žalobce] (č.l.240 a 241). Dne 11. září 2019 bylo řízení usnesením č.j. 14 C 640/95 – 257 zastaveno (čl. 257).

11. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav:

12. Dne [datum] byl podán návrh na vydání platebního rozkazu, proti čtyřem žalovaným a to včetně žalobce v tomto řízení. Všichni účastníci podali včasný odpor a řízení byla přidělena spisová značka 14 C 640/95. První jednání ve věci bylo po zhruba 3 letech dne [datum], kterého se současný žalobce neúčastnil. Následně zemřel jeden ze žalovaných ([jméno] [anonymizováno] zemřel dne [datum]) a soud vyčkával na skončení dědického řízení. Následně zemřel žalobce ([jméno] [anonymizováno], zemřel dne [datum]). Dne [datum] zemřel žalovaný [jméno] [příjmení]. Následně i právní nástupkyně žalobce manželka ([jméno] [anonymizováno], zemřela dne [datum]), ta však bohužel taktéž zemřela a právními nástupci se staly její děti. Následně zemřela však i právní nástupkyně za stranu žalobců ([jméno] [anonymizováno] zemřela dne [datum]), která byla právním nástupcem a bylo rozhodnuto o právním nástupnictví na její děti. Přičemž procesní nástupkyně po [jméno] [příjmení] taktéž zemřela ([jméno] [anonymizována dvě slova] jednání bylo nařízeno až dne [datum], kdy žalobce požádal o přerušení v řízení. Zároveň to bylo i první jednání, kam se dostavil současný žalobce [titul] [celé jméno žalobce]. Na druhém jednání došlo k přerušení dle § 110 OSŘ, vzhledem ke skutečnosti, že nikdo nenavrhl pokračování v řízení, bylo řízení dne [datum] zastaveno. Dne [datum] byl uplatněn nárok na nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení u Ministerstva spravedlnosti ČR. Dne [datum] žalovaná přiznala škodu ve výši [částka]. [příjmení] [částka] byla vyplacena žalobci dne [datum].

13. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 89/1998 Sb. Ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen„ úřad“).

14. Podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 89/1998 Sb. Úřadem podle odstavce 1 je Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, 15. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 89/1998 Sb. Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

16. Podle § 14 odst. 3 zák. č. 89/1998 Sb. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

17. Podle § 15 odst. 1 zák. č. 89/1998 Sb. Přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

18. Podle § 15 odst. 2 zák. č. 89/1998 Sb. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle § 31a odst. 1 zák. č. 89/1998 Sb., Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

20. Podle § 31a odst. 3 zák. č. 89/1998 Sb., V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení b) složitosti řízení c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků k odstranění průtahů v řízení d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného 21. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 96 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

23. K celkové délce řízení soud uvádí: Celková délka řízení byla značně excesivní, přičemž řízení bylo vedeno přibližně 24 let a 9 měsíců (žaloba podána [datum] – usnesení o zastavení řízení [datum]), kdy řízení nebylo ani skončeno meritorním rozhodnutím, ale bylo usnesením zastaveno po přerušení řízení dle 110 OSŘ. Do celkové doby řízení se započítává v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu - Cpjn 206/2010, ze dne [datum] v bodě III. i přerušení řízení dle § 107 OSŘ a 110 OSŘ. Tato délka je zjevně excesivní a je zde založen nárok na náhradu nemajetkové újmy, což uznala i žalovaná. Řízení bylo opakovaně přerušeno z důvodu úmrtí účastníků, jak na straně žalobců, tak na straně žalovaných, což z pravidla vede k průtahům v řízení, celkem došlo k zániku jednoho žalovaného ([právnická osoba]), postupné úmrtí dvou žalovaných ([jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení]), zemřel žalobce ([jméno] [anonymizováno]), následně jeho manželka ([jméno] [anonymizováno]), která vstoupila na místo žalobce, následně zemřela i jedna její dcera ([jméno] [anonymizováno]), která byla procesním nástupcem, přičemž ještě následně zemřela i její dcera ([jméno] [anonymizováno]), která taktéž byla jednou z procesních nástupců.

24. Ke složitosti případu soud uvádí: Platebním rozkazem se původní žalobce domáhal zaplacení částky [částka] a nákladů řízení v částce [částka]. [příjmení] byl veden pouze na prvostupňové úrovni. K faktickému přezkumu samotné pohledávky vzhledem k nešťastné kombinaci úmrtí nedošlo. Vzhledem k této skutečnosti soud nezvyšoval, ani nesnižoval určení výše náhrady.

25. K chování poškozeného (žalobce) soud uvádí: Při posuzování přiměřenosti délky řízení je nutno zohlednit i chování žalobce ve smyslu jeho aktivity, jako účastníka řízení, četnosti a srozumitelnosti jeho podání, procesních návrhů atd.. Žalobce nikterak nepřispěl k průtahům v řízení, avšak zároveň žádným způsobem se nepřičinil o odstranění průtahů, například návrhem, aby bylo řízení vůči jeho osobě vyloučeno k samostatnému řízení. Zároveň s výjimkou řádně podaného odporu proti platebnímu rozkazu neučinil žalobce vůbec žádný úkon. Na první jednání se nedostavil a byl přítomen až poslednímu jednání ve věci, kde došlo opět k přerušení řízení, které sám navrhl. Soud zde tedy opět nezvyšoval, ani nesnižoval výši tarifní hodnoty.

26. K postupu orgánu veřejné moci: Postup soudu v rámci řízení probíhal s časovými prodlevami, jež přispěli k průtahům řízení. Platební rozkaz byl vydán po 9 měsících, první jednání ve věci bylo po 3 letech a 10 měsících od podání návrhu. Řízení se následně značně komplikovalo úmrtím několika účastníků. Kdy je nutné konstatovat, že přerušení řízení a vyčkání do skončení dědického řízení v případě úmrtí účastníka, je běžná praxe, která v případě, kdy nedojde ke kombinaci několika úmrtí, nepůsobí vážné průtahy. [ulice] řízení, která byla vedena v průběhu řízení a na jejichž skončení bylo vyčkáváno formou přerušení řízení, která jsou taktéž k odpovědnosti žalované, byla procesně složitá s ohledem na skutečnost, že v případě [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], bylo dědictví předluženo. Což z pravidla, s ohledem na větší množství úkonů vede k prodloužení standartní délky dědického řízení. Tarifní hodnotu soud snížil o 10% z důvodu procesní složitosti, jež spočívala v opakovaném přerušení řízení z důvodu úmrtí účastníků, předlužení v rámci dědických řízení a zániku obchodní společnosti a řešení její likvidace. Dále je nutné uvést, že v dané době bylo nutné si vyžádat i listiny z obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku a z úřadů, což v té době bylo možné provádět pouze formou pošty, vzhledem ke stavu technologií té doby, což opět nelze klást k tíži orgánů.

27. K významu řízení pro poškozeného soud uvádí: Soud shledal důvod k ponížení výše náhrady za průtahy v řízení i s ohledem na výši žalované částky, tj. [částka] a náklady řízení [částka]. Soud zohlednil i inflaci, která odráží skutečnost, že nelze srovnávat výši současných [částka] s reálnou hodnotou peněz v době podání žaloby, avšak nelze opomenout skutečnost, že žalobce nebyl žalován sám a byly zde další 3 osoby, které byly žalovány s ním. Nutno podotknout, že částka [částka] s náklady řízení, nebyla zažalována s úroky z prodlení, tedy se již dále nezvyšovala. Fakticky se vlivem inflace význam snižoval. Pro řízení nebyl ani právně zastoupen, tedy mu nevznikali ani náklady za právní zastoupení. Význam řízení pro žalobce byl tedy fakticky minimální, což je patrné i z procesní nečinnosti žalobce. Z toho důvodu soud snížil výši odškodnění o 60 %. Současně je nutno zdůraznit, že žalobce zde vystupoval, jako žalovaný. V této věci lze odkázat na dřívější judikaturu např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 3026/2009:„ V posuzované věci, jejímž předmětem byl obchodně - právní závazek ve výši [částka], je tedy na místě uvažovat o snížení základní částky odškodnění z důvodu nižšího významu předmětu řízení pro žalobkyni, a to případně i o více než shora uvedených 50 %“. Žalovaná přiznala peněžní náhradu žalobci ve výši, která přibližně devětkrát překročila výši původně žalované částky, kdy i při zohlednění inflace, je stále v řádu násobků překročena výše, o kterou byl původně žalován žalobce.

28. Celkové shrnutí: Soud tedy shledal důvodnou tarifní hodnotu požadovanou žalobcem ve výši [částka] za první 3 roky řízení (jelikož objektivně nějakou dobu řízení trvá) a následně [částka] za každý další rok. Tuto hodnotu však snížil o 60% za snížený význam pro žalobce a o 10% za procesní složitost dané věci. Žalobce požadoval náhradu za celkem 24 let, i když celková doba řízení byla 24 let a 9 měsíců, soud tedy vycházel z období vymezeného žalobcem a z výpočtu (3x [částka] + 21x [částka]) x 0,3 = [částka]. Koeficient 0,3 představuje 30%, tedy tarifní částku sníženou o 70%. Žalovaná však uznala nárok ve výši [částka] a vyplatila jej žalobci dne [datum]. Žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy dne [datum], přičemž dle § 15 odst. 1 zák. č. 89/1998 Sb. musí být nemajetková újma nahrazena do 6 měsíců od uplatnění nároku, tedy v tomto případě do [datum], což však učiněno nebylo, jelikož žalovaná uznala nárok ve výši [částka] až dne [datum]. Právo na úroky z prodlení od uplynutí šesti měsíční lhůty má žalobce dle stanoviska Nejvyšší soud - Cpjn 206/2010, ze dne [datum] bodu VII., vzhledem ke skutečnosti, že žalobce úroky požadoval ode dne [datum], byly přiznány až od tohoto data, přičemž úroky žalobci soud přiznal do dne vyplacení částky [částka], tj. do dne [datum]. Úroky byly přiznány v zákonné výši 10%, v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části shledal soud žalobu nedůvodnou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části.

29. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, jelikož určení konkrétní výše za nesprávný úřední postup do značné míry ovlivňuje uvážení soudu. Vzhledem ke skutečnosti, že žaloba ač v menší části příslušenství, tak byla stále shledána důvodnou a vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nevyřídila žádost na ministerstvu v zákonně lhůtě, tak byl žalobce nucen s ohledem na riziko promlčení, podat tuto žalobu, čímž žalovaná zavinila vznik účelně vynaložených nákladů řízení a je povinna je nahradit.

30. Náklady řízení soud vyčíslil celkově na [částka] Náklady řízení se skládají ze soudního poplatku ve výši [částka], 4 x úkonů právního zastoupení (příprava a převzetí zastoupení advokátem, podání žaloby, podání ve věci - částečné zpětvzetí a účast na jednání) po [částka] za úkon právní služby, (přičemž soud vycházel z částky kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], tedy z částky [částka]) dle §7 bod 5 vyhl. 177/1996Sb., 4 režijní paušály á [částka] dle § 13odst. 1,4 vyhl. 177/1996Sb., DPH ve výši 21%.

31. Dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

32. Podle §160odst 1 věty prvé občanského soudního řádu soud stanovil, že žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku