7 C 453/2014

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní titul Ivou Kučerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 3) titul celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalobce a žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Návrh žalobce, aby žalovaní společně a nerozdílně zaplatili žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 9,5 % ročně, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) a žalovanému 3) každému částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce a 2) žalovaná nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

4. Podanou žalobu soud posuzoval na základě žalobcem vylíčených skutkových okolností. Provedl důkazy hodnocené podle § 132 o. s. ř. každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Přihlédl přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Právní poměry účastníků soud posuzoval podle právního stavu před [datum] z následujících důvodů. K tvrzenému protiprávnímu jednání žalovaných mělo dojít dopisem ze dne [datum], předmětem řízení je jednoznačně nárok na náhradu škody.

5. Podle § 3079 odst. 1 obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb. právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

6. Právní poměry účastníků soud proto posuzoval v režimu obč. zák., zák. č. 40/64 Sb., dále jen obč. zák., neboť jak shora konstatováno k porušení právní povinnosti mělo dojít [datum]. Tedy před [datum], kdy nabyl účinnosti nový obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb.

7. Důvody pro použití § 3089 odst. 2 nového obč. zák. soud neshledal, neboť nebyly zjištěny mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele, kdy by soud mohl přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona. Tedy vnímáno podle nového obč. zák.

8. Podle § 11 obč. zák., zák. č. 40/64 Sb., dále jen obč.zák. fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

9. Podle § 13 odst. 1 obč. zák. fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěn o neoprávněných zásahů do práva na ochranu jeho osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.

10. Podle § 13 odst. 2 obč. zák. pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odst. 1, zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

11. Podle § 13 odst. 3 obč. zák. výši náhrady podle odst. 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

12. Podle § 106 odst. 1 obč. zák. právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškození dozví o škodě a o tom, kdo za ní odpovídá.

13. Podle § 106 odst. 2 obč. zák. nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky a jde-li o škodu způsobenou úmyslně za 10 let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí jde-li o škodu na zdraví.

14. Řízení v projednávané věci bylo zahájeno žalobou došlou soudu dne [datum]. Usnesením ze dne 25. 10. 2017, č. j. 7 C 453/2014 – 220 bylo řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušeno za účelem vyčkání pravomocného skončení řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka]. Označená trestní věc byla vedena proti žalobci v postavení obžalovaného. Usnesením ze dne 8. 2. 2019, č. j. 7 C 453/2014 – 257 bylo rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení, neboť překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, odpadla. [anonymizováno] [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována tři slova].

15. V průběhu řízení došlo k tomu, že na majetek žalobce byl usnesením [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací].

16. Soud řešil hmotněprávní poměr k věci na straně žalobce. Tedy jeho aktivní legitimaci, kterou vyřešil s přihlédnutím k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. 32 Cdo 99/2007 kladně. Tedy žalobce, byť osobou v konkurzu, je aktivně legitimovaným účastníkem v tomto řízení. Správci konkurzní podstaty náleží oprávnění nakládat s majetkem patřícím do konkurzní podstaty a pouze u tohoto majetku je úpadce (v daném případě žalobce) omezen v dispozici s ním. V případě majetku, který není zahrnut do konkurzní podstaty, není úpadce nikterak omezen. Vzhledem k tomu, že prohlášením konkurzu úpadce neztrácí právní subjektivitu ani způsobilost být účastníkem řízení, popř. procesní způsobilost, je zřejmé, že ve věci (řízení), na nichž se nevztahují omezení uvedená zejména v § 14 odst. 1 písm. a), c) a d) zák. o konkurzu vyrovnání vystupuje sám úpadce, tedy nikoliv správce konkurzní podstaty.

17. Soud uzavřel, že žalobce má způsobilost být účastníkem tohoto řízení a je i nositelem hmotněprávního poměru k věci. Tedy má aktivní legitimaci k vedení sporu, která vyplývá z hmotného práva. Žalobce tvrdí, že jednáním žalovaných vtělených do dopisu z [datum] byl dotčen na svých osobnostních právech. Podal tuto žalobu, kterou se domáhá ochrany své osobnosti. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

30. Podanou žalobu soud posuzoval na základě důkazů v řízení provedených. Přihlédl k procesní obraně žalovaných, zejména jimi vznesené námitce promlčení. Dospěl k závěru, že žaloba nebyla shledána důvodnou, přičemž soud vycházel z následující úvahy. Právní posouzení věci založil, jak shora uvedeno v režimu obč. zák., zák. č. 40/64 Sb.

31. Stěžejním pro posouzení dané věci, z níž žalobce dovozuje svůj uplatněný nárok na náhradu škody, je dopis žalovaných ze dne [datum]. Soud posuzoval formu i obsah tohoto dopisu, a to ve světle všech událostí, za nichž byl daný právní úkon žalovaných učiněn. Jen tak bylo možno dle názoru soudu objektivně a spravedlivě posoudit, zda tento dopis mohl u žalobce vyvolat jím tvrzené právní následky na jeho osobnostních právech. Nelze dle názoru soudu vytrhovat z kontextu událostí tento dopis, neboť ani objektivně by nebylo možné jej posuzovat odděleně bez souvislostí všech probíhajících událostí.

32. Dokazování bylo vedeno za účelem posouzení intenzity tohoto dopisu ve vztahu k tam uvedeným tvrzením, zda mohl tento dopis svým obsahem a intenzitou vyvolat účinky a právní následky na osobnostních právech žalobce. Až posléze žalovaní vznesli námitku promlčení u posledního jednání ve věci, se kterou se soud rovněž vypořádal. [Anonymizovaný odstavec.]

34. Soud posuzoval, zda žalovaní tímto svým dopisem (ze dne [datum]) porušili svou právní povinnost, v jejímž důsledku žalobci vznikla tvrzená škoda. V daném případě škoda na osobnostních právem. Dále bylo třeba posuzovat, zda mezi případným protiprávním jednání žalovaných a vzniklou škodou je příčinná souvislost. Tedy jinými slovy. Nebýt protiprávního jednání k tvrzené škodě by nedošlo.

35. Na prvním místě bylo třeba posoudit, zda žalovaní tímto svým dopisem se dopustili protiprávního jednání. Tedy, zda porušili určitou svou právní povinnost, případně z čeho tato jejich právní povinnost vyplývá. Pro posouzení věci bylo důležité, zda dopis žalovaných obsahoval takové skutečnosti, které zakládají porušení právní povinnosti.

36. Dle názoru soudu právní povinnost žalovaných v daném případě by nevyplývala z právního předpisu či jiné normy, případně by nevyplývala ani např. z jiného právního jednání, např. ze smlouvy. [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [anonymizováno]), [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Podání adresované soudu, nikoliv veřejnosti. Žalovaní v dopise uvádějí, že podle jejich názoru žalobce prodal nemovitosti ve společném jmění žalovaných 1), 2) za nevýhodných podmínek a měl jim způsobit škodu v rozsahu nejméně [částka] O majetek se jako správce konkurzní podstaty nestaral, nezabezpečil jej. Takto vyjádřené tvrzení dle názoru soudu, nejsou-li v příkrém rozporu s jinými tvrzeními či důkazy, nemohou zakládat porušení určité právní povinnosti. Nemovitosti byly prodány v konkurzním řízení. Souhlas s prodejem udělil konkurzní soud, jak vyplývá z obsahu konkurzního spisu vedeného na majetek žalovaného 1) [celé jméno žalovaného] – [anonymizována dvě slova] Cena nemovitostí byla stanovena znaleckými posudky provedenými znalcem na základě žádosti správce konkurzní podstaty, tedy žalobce. Movitosti, které žalobce tvrdí, že měly zůstat v nemovitosti v k. ú. [část obce] se nepodařilo zjistit, jak konstatoval Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém rozsudku v řízní o vypořádání bezpodílového vlastnictví manželů [příjmení], tedy žalovaných 1), 2). Pobyt žalovaných v tu dobu nebyl dlouhodobě známý. Zdržovali se na neznámém místě v cizině. Také žalované 2) pro řízení o vypořádání bezpodílového vlastnictví manželů byl ustanoven opatrovník účastníku neznámého pobytu. Dle názoru soudu se žalobce v postavení správce konkurzní podstaty nedopustil porušení povinností správce konkurzní podstaty v tom ohledu, že by prodal nemovitosti za nevýhodných podmínek, jak je v dopise tvrzeno. Souhlas s prodejem byl žalobci jako správci konkurzní podstaty udělen konkurzním soudem. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

40. V jednání žalovaných vyjádřených v dopise ze dne [datum], který svým obsahem a formou byl připojením nároku poškozeného do trestního řízení, soud neshledal porušení právní povinnosti, a to nejen u žalovaných 1), 2). Zejména pak u žalovaného 3) nebylo možno porušení právní povinnosti shledat. Pokud vystupoval jako zmocněnec poškozených. Tedy jinými slovy, jejich zástupce v trestním řízení. Nelze v tom spatřovat nic protiprávního. Nebyly tvrzeny žádné skutečnosti, které by měly zmocněnce poškozených vinit z porušení právní povinnosti. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

44. Ve světle popsaných skutečností dle názoru soudu nemohl dopis ze dne [datum] způsobit a vyvolat žalobcem tvrzenou újmu na jeho právech. Spíše mohl být jedním z dílčích událostí, které žalobce mohl vnímat ve vztahu ke své osobě. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

47. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédl jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

48. S ohledem na všechny skutečnosti shora popsané, provedené dokazování a zhodnocení důkazů, soud dospěl k závěru, že žalobě není možno přiznat opodstatnění. Žalobu soud zamítl. Důkazy žalobcem navrhované na doplnění dokazování soud neprovedl (výslechy svědků a připojení trestních spisů), neboť je nepovažoval za přínosné.

49. Výrok o nákladech řízení soud opřel o § 142 odst. 1 o. s. ř. Zohlednil, že žalobce nebyl účastníkem úspěšným. Oproti tomu uspěli žalovaní. Mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení k bránění práva. Žalované soud považoval za účastníky právně nezastoupené. Náklady řízení stanovil podle vyhl. č. 254/2015 Sb., § 1 odst. 1 ve spojení s § 2 odst.

3. Účelně vynaložené náklady řízení byly shledány u žalovaných 1) a 3) v následujícím rozsahu. Zastoupení u jednání dne [datum] (§ 1 odst. 3 písm. c) citované vyhlášky), zastoupení u jednání dne [datum], [datum], [datum], písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum] (žalovaný 1)), žalovaný 3) účast u jednání dne [datum]. Paušální náhradu za jeden úkon stanovil částkou [částka] podle § 2 odst. 3 citované vyhlášky. Žalovaným 1) a 3) byla každému přiznaná částka [částka] představující 6 paušálních náhrad po [částka]. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2) bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení. Žalovaná 2) se jednání osobně neúčastnila. Podle obsahu spisu náklady řízení jí nevznikly.

50. Postupem podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalobci, aby žalovaným 1) a 3) náklady řízení zaplatil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.