7 C 497/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Térou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 308,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku ve výši 5 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 5 600 Kč od datum do zaplacení, to vše od tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba ohledně zaplacení částky 5 708,08 Kč, ohledně úroků od datum do datum z částky 11 308,08 Kč, ohledně úroků z prodlení z částky 5 708,08 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce právnická osoba s r.o. IČO, poskytl žalovanému částku 5 600Kč na základě uzavřené úvěrové smlouvy dne datum. Tato smlouva byla uzavřena registrací žalovaného prostřednictvím on-line formuláře, který sdělil žalobci jméno, příjmení, rodné číslo, emailovou adresu, číslo bankovního konta, kód banky. Žalovaný vyplnil na internetových stránkách právního předchůdce žalobce na internetových stránkách webová adresa. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr právnímu předchůdci žalobce do datum. Žalovaný nevrátil předmětnou částku ve výši 5 600Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 708,08Kč řádně a včas ani po výzvě žalobce. Pohledávku vůči žalovanému právnická osoba s r.o. IČO, dne datum postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne datum. Žalovaný částku ve shora uvedené výši nezaplatil do dnešního dne, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svoji žalobou.

2. Podle §101 odst.3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne datum, neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán.

3. Soud provedl listinné důkazy.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud naznal, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce příjmení s r.o. IČO byla uzavřena smlouva o úvěru na základě rámcové smlouvy prostřednictvím internetových stránek. Na základě této smlouvy žalobce měl poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 600Kč. Společně se zapůjčenou částkou se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 5 708,08Kč za poskytnutý úvěru. Žalovaný se dle smluvních podmínek zavázal vrátit úvěr dle do datum číslo. Žalovaný tuto smlouvu úvěrovou nestvrdil svým podpisem.

5. Z výpisu účtu obec spořitelny soud naznal, že žalobce zaslal na účet číslo žalovaného částku ve výši 5 600Kč dne datum.

6. Z podacího lístku ze dne datum soud naznal, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přílohy číslo oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud naznal, že právnická osoba s r.o. IČO postoupila žalobci pohledávku vůči žalovanému.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

10. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

11. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

12. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

13. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

14. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

15. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

16. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

17. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:

20. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že právnická osoba s r.o. IČO postoupila žalobci pohledávku vůči žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Právní předchůdce žalobce na účet žalovaného zaslal dne datum částku 5 600 Kč.

21. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

22. Pokud jde o tvrzení žalobce, že s žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, tak v této části se žalobci jeho tvrzení prokázat nepodařilo. V listinných důkazech, které žalobce k důkazu navrhl a soud je při nařízeném jednání provedl, je sice obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobce, z těchto listin však nevyplývá, že by tyto byly žalovanému známy a byly jim písemně akceptovány, resp. že by na nich, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalovaného, byl připojen jeho elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ NOZ“). Za této situace soud uzavřel, že z těchto listin nelze zjistit, že by účastníky skutečně byla uzavřena smlouva ve znění předloženém žalobcem. Z tohoto důvodu žalobce neunesl břemeno důkazní ohledně uzavření úvěrové smlouvy (s poplatkem). Žalobce se soudem poskytovaných poučení dle § 118a o. s. ř., dobrovolně vzdal tím, že se k jednání soudu po omluvě nedostavil, a jde proto jen k jeho tíži, že mu příslušná poučení poskytnuta být nemohla. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal poskytnutí finančních prostředků žalovanému ve výši 5 600 Kč, posoudil soud vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ). Žalobcem byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) věc určená podle druhu (částka 5 600Kč). Soud přiznal žalobci úroky z prodlení, a to od následujícího dne, kdy byla doručena předžalobní upomínka tj. datum. Soud přiznal úroky z prodlení (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto výrokem I. uložil žalovanému tuto částku i s úroky z prodlení žalobci zaplatit. Protože nebyla uzavřena smlouva o úvěru, nemůže žalobce požadovat ani poplatek ve výši 5 708,08Kč, neboť soud nemá za to, že byla tvrzená smlouva označenými smluvními stranami uzavřena. Soudu rovněž nebyla prokázána žalobcem tvrzená splatnost úvěru ke dni datum a proto také ohledně zbývající části ohledně úroků z prodlení od datum až datum z částky 11 308,08Kč soud žalobu zamítl, dále ohledně úroků z částky 5 708,08Kč od datum do zaplacení, jak je uvedeno ve výrokové části pod II.

23. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí.

24. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle §142odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovaný měl ve věci převážný úspěch, proto by měl právo na náhradu nákladů v poměrné výši, protože mu však žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem III.

25. Dle § 160 odst. 1 věty prvé soud stanovil lhůtu k plnění v zákonné lhůtě v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem nebo do protokolu u kteréhokoliv soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.