7 C 58/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Térou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 29 692 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba ohledně zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , ohledně úroku z prodlení od , datum, do , datum, z částky , částka, , se zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne , datum, se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, IČ , IČO, , poskytl žalovanému částku , částka, na základě uzavřené úvěrové smlouvy ze dne , datum, . Tato smlouva byla uzavřena registrací žalovaného prostřednictvím on-line formuláře, který sdělil žalobci jméno, příjmení, rodné číslo, emailovou adresu, číslo bankovního konta, kód banky. Žalovaný vyplnil tyto údaje na internetových stránkách právního předchůdce žalobce. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr s poplatkem právnímu předchůdci žalobce do , datum, v celkové výši , částka, . Žalovaný se zavázal v případě prodlení s úhradou splátek zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný nevrátil předmětnou částku ve výši , částka, řádně a včas ani po výzvě žalobce. Pohledávku vůči žalovanému společnost , právnická osoba, IČ , IČO, , dne , datum, postoupila žalobci na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek dne , datum, . Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši , částka, . Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do dnešního dne, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svojí žalobou.

2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne , datum, , neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán.

3. Soud provedl listinné důkazy.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a dodatku č. , hodnota, soud naznal, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, IČ , IČO, byla uzavřena smlouva o úvěru na základě rámcové smlouvy prostřednictvím internetových stránek. Na základě této smlouvy žalobce měl poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se dle smluvních podmínek zavázal vrátit úvěr do , datum, . Žalovaný se dále zavázal hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, poplatek ve výši , částka, . Žalovaný tuto smlouvu úvěrovou nestvrdil svým podpisem.

5. Z výpisu běžného účtu soud naznal, že žalobce zaslal na účet žalovaného postupně částku ve výši , částka, .

6. Z výzvy k úhradě ze , datum, soud naznal, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky do , datum, .

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přílohy č. , hodnota, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud naznal, že společnost , právnická osoba, IČ , IČO, postoupila žalobci pohledávku vůči žalovanému.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

10. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

11. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

12. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

13. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

14. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

15. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

16. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

17. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:

20. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že společnost , právnická osoba, IČ , IČO, postoupila žalobci pohledávku vůči žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Právní předchůdce žalobce na účet žalovanému zaslal částku , částka, .

21. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

22. Pokud jde o tvrzení žalobce, že s žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, tak v této části se žalobci jeho tvrzení prokázat nepodařilo. V listinných důkazech, které žalobce k důkazu navrhl a soud je při nařízeném jednání provedl, je sice obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobce, z těchto listin však nevyplývá, že by tyto byly žalovanému známy a byly jim písemně akceptovány, resp. že by na nich, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalovaného byl připojen jeho elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „NOZ“). Za této situace soud uzavřel, že z těchto listin nelze zjistit, že by účastníky skutečně byla uzavřena smlouva ve znění předloženém žalobcem. Z tohoto důvodu žalobce neunesl břemeno důkazní ohledně uzavření úvěrové smlouvy (s poplatkem). Žalobce se soudem poskytovaných poučení dle § 118a o. s. ř., dobrovolně vzdal tím, že se k jednání soudu po omluvě nedostavil, a jde proto jen k jeho tíži, že mu příslušná poučení poskytnuta být nemohla. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal poskytnutí finančních prostředků žalovanému ve výši , částka, , posoudil soud vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ). Žalobcem byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) věc určená podle druhu (částka , částka, ). Proto soud přiznal žalobci částku – jistinu ve výši , částka, . Soud přiznal žalobci úroky z prodlení, a to od následujícího dne, od poskytnuté lhůty žalobcem k zaplacení částky tj. , datum, . Soud přiznal úroky z prodlení (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto výrokem I. uložil žalovanému tuto částku i s úroky z prodlení žalobci zaplatit. Protože nebyla uzavřena smlouva o úvěru a žalovaný se nezavázal uhradit úvěr ve stanoveném termínu a v případě prodlení hradit úroky, smluvní pokutu, nemůže žalobce požadovat kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , neboť soud nemá za to, že byla tvrzená smlouva označenými smluvními stranami uzavřena. Soudu nebyla prokázána žalobcem tvrzená splatnost úvěru, a proto také ohledně zbývající části ohledně úroků z prodlení od , datum, až , datum, z částky , částka, soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výrokové části pod II.

23. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 věty občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Souhrn žalobcem požadovaných částek ke dni vyhlášení rozsudku činí , částka, , souhrn soudem přiznaných částek k témuž dni činí , částka, . Žalobce měl tedy ve věci úspěch v rozsahu 68 %, žalovaný měl úspěch ve výši 32 %. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. žalobce má právo na náhradu 36 % účelně vynaložených nákladů řízení, neboť na úspěch žalobce je nutno započítat úspěch žalovaného.

24. Náklady v plné výši představují uhrazený soudní poplatek ve výši , částka, , náklady právního zastoupení 3 úkony á , částka, (příprava a převzetí, podání žaloby, výzva) dle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á , částka, dle § 14b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %. Celkem náklady činí , částka25. Náklady žalobce tedy představují 36 % tj. , částka, .

26. Dle § 160 odst. 1 věty prvé soud stanovil lhůtu k plnění v zákonné lhůtě v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.