70 C 117/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Vojtěchem Salamánkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 668 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 668 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 488 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 180 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 24. 3. 2022 domáhala na žalované zaplacení 3 668 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovanému byl dne 14. 6. 2020 vystaven doklad číslo na částku 3 488 Kč za poskytnutou zdravotní službu nehrazenou ze zdravotního pojištění – doprava a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodě žalobkyně v nemocnice, o.z. Žalovaný si doklad převzal a zavázal se jej uhradit nejpozději do 7 dnů, tj. nejpozději do 22. 6. 2020. Žalovanému byly v dnech 11. 5. 2013 a 4. 10. 2019 vystaveny doklady za regulační poplatky za poskytnutí za lékařské pohotovostní služby, a to v celkové výši 180 Kč. Žalovaný v termínu splatnosti, jakož i později, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, ničeho nezaplatil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení 3 668 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní.

3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovanému byl žalobkyní dne 14. 6. 2020 vystaven doklad číslo na částku 3 488 Kč za poskytnutou zdravotní službu nehrazenou ze zdravotního pojištění – doprava a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodě žalobkyně v nemocnice, o.z. Žalovaný si doklad převzal a zavázal se jej uhradit nejpozději do 7 dnů, tj. nejpozději do 22. 6. 2020. Žalovanému byla v dnech 11. 5. 2013 a 4. 10. 2019 vystavena vyúčtování za regulační poplatky za poskytnutí za lékařské pohotovostní služby, a to v celkové výši 180 Kč (2 x 90 Kč). Žalovaný v termínu jejich splatnosti, jakož i později, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, ničeho nezaplatil.

5. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud shledal, že žaloba je důvodná. Dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZOSZS“), platí, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.

6. Vzhledem k obsahu dokladu ze dne 14. 6 2020 má soud za prokázané, že u žalovaného byla zjištěna přítomnost alkoholu, pročež mu byly ze strany žalobkyně poskytnuty záchytné služby, což má pak pro žalovaného za následek, že v takovém případě je s poukazem na § 89e odst. 1 ZOSZS povinen uhradit provozovateli záchytné služby, tj. žalobkyni, náklady na poskytnuté záchytné služby a i náklady na dopravu. Dle ceníku žalobkyně pobyt na protialkoholní záchytné stanici činí 3 000 Kč a doprava 488 Kč. Lze tudíž shrnout, že žalobkyně se na žalovaném důvodně domáhala zaplacení částky 3 488 Kč. Dluh byl splatný dle § 1958 NOZ na výzvu žalobkyně, tj. ve lhůtě stanovené žalobkyní ve vystavené faktuře, nejpozději dne 22. 6. 2020, což též odpovídá závazku žalovanému uhradit dluh do 7 dnů v rámci uznání dluhu. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení, a je proto povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 NOZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Pokud se jedná o regulační poplatky, soud věc po právní stránce posoudil jako občanskoprávní vztah dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), a to konkrétně dle § 2636 NOZ a následující, jakož i dle ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o veřejném pojištění“). Dle § 16a odst. 1 zákona o veřejném pojištění platí, že pojištěnec je povinen hradit poskytovateli zdravotní péče a služeb (žalobkyni) regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni dva regulačních poplatky v celkové výši 180 Kč (2 x 90 Kč) za vyúčtované v dnech 11. 5. 2013 a 4. 10. 2019, neboť že využil lékařské pohotovostní služby provozované žalobkyní. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě regulační poplatky nezaplatil (lhůta sedmi dnů od možného převzetí předžalobní výzvy), ocitl se splněním těchto peněžitých plnění následující den, tj. dne 19. 3. 2021, v prodlení (§ 1968 NOZ), a je proto povinen od tohoto dne hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 NOZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. S ohledem na výše uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě zcela vyhověl.

9. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále soud přiznal žalobkyni dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu paušální náhradu po 300 Kč za dva úkony (podání žaloby, předžalobní výzva) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady žalobkyně tedy činí celkem 1 000 Kč.

10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí u soudu nebo v exekuci.