70 C 155/2020
č. j. 70 C 155/2020-32
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 160 § 202
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 562 § 573 § 1879 § 1958 § 1959 § 1970 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr Radkou Nekolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 4 000 Kč od [datum] do [datum] zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 012,52 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou došlou Okresnímu soudu v Lounech dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému bezhotovostně částku 4 000 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky přes internet. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku do [datum]. Pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba] s.r.o., která jí následně dne [datum] smlouvou o postoupení postoupila na žalobkyni. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně dluh neuhradil.
2. Okresní soud v Lounech usnesením ze dne [datum] vyslovil svou místní nepříslušnost a věc byla postoupena zdejšímu soudu.
3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
4. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], přičemž účastníky řízení v předvolání poučil o jejich procesních právech a povinnostech a upozornil je, že pokud se na jednání bez omluvy nedostaví, bude soud jednat v jejich nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. S ohledem na tuto skutečnost soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vyšel z obsahu spisu a z provedených důkazů (viz ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“).
5. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný elektronicky jednal se společností [právnická osoba] o uzavření smlouvy, když na základě těchto jednání byla žalovanému dočasně poskytnuta částka 4 000 Kč na jeho bankovní účet. Mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] byla podepsána smlouva o postoupení pohledávek, jejíž součástí byla i pohledávka za žalovaným, která je předmětem žaloby. [právnická osoba] žalovanému písemně oznámila postoupení pohledávek za ním na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dluhu do 7 dnů.
6. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že s žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, tak v této části se žalobkyni svá tvrzení prokázat nepodařilo. V listinných důkazech, které žalobkyně k důkazu navrhla a soud je při nařízeném jednání provedl, je sice obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobkyně, z těchto listin však nevyplývá, že by tyto byly žalovanému známy a byly jím písemně akceptovány, resp. že by na nich, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalovaného, byl připojen jeho elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ NOZ“). Za této situace soud uzavřel, že z těchto listin nelze zjistit, že by skutečně byla uzavřena smlouva ve znění předloženém žalobkyní. Z tohoto důvodu žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně se dobrodiní soudem poskytovaných poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. dobrovolně vzdala tím, že se k jednání soudu po omluvě nedostavila, a jde proto jen k její tíži, že jí příslušná poučení poskytnuta být nemohla.
7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí finančních prostředků žalovanému ve výši 4 000 Kč, posoudil soud vztah mezi společností [právnická osoba] a žalovaným jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ). Ochuzenou (předchůdkyní žalobkyně) byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) věc určená podle druhu (částka 4 000 Kč), k jejímuž vrácení do 7 dnů byl žalovaný vyzván (§ 1958 NOZ) v předžalobní výzvě žalobkyně, která byla odeslána dne [datum]. Dle § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle této domněnky tak zásilka obsahující výzvu k zaplacení žalovanému došla dne [datum], žalovaný byl proto povinen zaplatit do [datum] (dle § 1959 NOZ). Dnem následujícím, tedy [datum], se žalovaný dostal do prodlení a věřitel je tak oprávněn požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Aktivní legitimaci žalobkyně soud posoudil dle § 1879 a násl. NOZ, když žalobkyně doložila postoupení pohledávek za žalovaným na svou osobu (smlouvu o postoupení a oznámení o postoupení).
8. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny 4 000 Kč i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne [datum] do zaplacení. Jelikož žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně uzavření smlouvy o úvěru, a tedy i sjednané splatnosti, a soud věc posuzoval dle zásad bezdůvodného obohacení, nárok na úroky z prodlení předcházející datu [datum] z důvodů shora uvedených výrokem II. rozsudku zamítl.
9. Pro úplnost soud směrem k žalobkyni uvádí, že podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání ani pro uznání splněny nebyly.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 012,52 Kč, přičemž tato částka představuje 68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.
12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.