70 C 209/2015

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr Radkou Nekolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 350 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou

I. Žaloba o zaplacení částky 6 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 350 Kč od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanové ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází vzniku prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, smluvní pokuty ve výši 500 Kč a 2 % za každý den prodlení z částky 6 350 Kč od datum do zaplacení a částky 300 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedených částek. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný jako dlužník se žalobkyní jako věřitelkou uzavřel smlouvu o půjčce číslo na základě které žalobkyně žalovanému poskytla dne datum částku 5 000 Kč. Dle všeobecných podmínek byl za sjednání půjčky sjednán poplatek ve výši 1 350 Kč a pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za první den po splatnosti a za osmý a každý následující den po splatnosti ve výši 2 % z dlužné částky za každý den prodlení a také poplatek za zaslání výzvy ve výši 300 Kč. Půjčka a poplatek byly splatné dne datum. Žalovaný ničeho nezaplatil ani na základě výzvy.

2. Řízení v této věci bylo přerušeno z důvodu úpadku žalovaného, o čemž byli účastníci vyrozuměni usnesením zdejšího soudu ze dne datum. Insolvenční řízení bylo vedeno u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného a osvobodil žalovaného od placení pohledávek dle § 414 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen „insolvenční zákon“). Usnesení nabylo právní moci.

3. Soud poté opakovaně informoval žalobkyni o skončení insolvenčního řízení (oddlužení) žalovaného a o pokračování v probíhajícím civilním řízení s dotazem, zda za takového stavu na žalobě trvá. Žalobkyně na přípisy soudu nikterak nereagovala a žalobu zpět nevzala. Poté soud nařídil ústní jednání ve věci a žalobkyni před jednáním poučil o tom, že žaloba bude zamítnuta s ohledem na výsledek insolvenčního řízení žalovaného. Jednání se konalo v nepřítomnosti žalobkyně, když žalobkyně se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Soud při nařízeném jednání provedl důkaz usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, kterým vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného a osvobodil ho od placení pohledávek, a přihláškou pohledávky žalobkyně a jejím částečným zpětvzetím. Další dokazování by bylo s ohledem na právní názor soudu uvedený níže nadbytečné.

5. Podle § 414 insolvenčního zákona jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

6. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3509/2010 rozhodnutí vydané podle § 414 insolvenčního zákona, jímž insolvenční soud osvobodí dlužníka od placení pohledávek v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, nezbavuje povinnosti k úhradě těchto pohledávek dlužníkovým věřitelům ani ručitele, ani jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat; ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim jako promlčená pohledávka.

7. S ohledem na usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka žalobkyni nemůže být nárok přiznán, když osvobození žalovaného se vztahuje i na žalovanou pohledávku, soud proto žalobu zcela zamítl. Zamítnutí žaloby by se žalobkyně vyhnula, pokud by vzala žalobu zpět, což však žalobkyně ani po poučení soudem neučinila.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, když celý žalobní nárok byl zamítnut, plnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalovaného představuje dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu jedna paušální náhrada po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za účast u jednání.

9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu nebo prostřednictvím exekuce.