70 C 214/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Jméno zainteresované osoby 0/0 ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky 120 888 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 120 888 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 5. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 7. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 8. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 10. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 358 Kč od 1 4. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 3 358 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 58 897,80 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne , datum, , téhož dne podanou a doručenou Okresnímu soudu v , adresa, (dále jen „soud“), se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od 1 4. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , bylo ve výroku pod bodem 2. a) mimo jiné určeno, že z majetku dodatečně vyšlého najevo, který měla zůstavitelka, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , nar. , datum, , zemřelá dne , datum, (dále jen „matka účastníků“), s pozůstalým manželem, , Jméno zainteresované osoby 0/0, (dále jen „otec účastníků“), ve společném jmění manželů, patří do dědictví po zemřelé matce účastníků jedna polovina pohledávky za žalovaným v celkové výši , částka, z nepojmenované smlouvy, na jejímž základě je žalovaný povinen hradit za otce účastníků a matku účastníků platby ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, -9-01, uzavřené dne , datum, mezi , právnická osoba, spořitelnou, a. s. (dále jen „, Anonymizováno, “), na straně věřitele, a rodiči účastníků, na straně dlužníků. Dále žalobkyně uvedla, že ve výroku 2. b) zmíněného usnesení bylo mimo dále jiné určeno, že otci účastníků patří jedna polovina pohledávky za žalovaným v celkové výši , částka, z nepojmenované smlouvy, na jejímž základě je žalovaný povinen hradit za matku účastníků a otce účastníků platby ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, -9-01, uzavřené dne , datum, mezi , Anonymizováno, na straně věřitele, a matkou účastníků a otcem účastníků na straně dlužníků. Dále žalobkyně uvedla, že ve výroku 4. zmíněného usnesení okresní soud schválil dohodu dědiců o vypořádání dodatečně najevo vyšlého majetku, podle které mimo jiné pod písm. a) otec účastníků, žalovaný a žalobkyně nabyli rovným dílem jednu polovinu pohledávky za žalovaným v celkové výši , částka, z nepojmenované smlouvy, na jejímž základě je žalovaný povinen hradit za otce účastníků a za matku účastníků platby ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, -9-01, uzavřené dne , datum, mezi , Anonymizováno, na straně věřitele, a matkou účastníků a otcem účastníků na straně dlužníků. Žalobkyně k tomu rozvedla, že vyčtené části usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , měly podklad v rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , přičemž v uvedeném soudním řízení prvostupňový i odvolací soud považovaly za nesporné, že na základě smlouvy o půjčce, uzavřené mezi otcem účastníků a , Anonymizováno, , byla na účet žalovaného připsána dne , datum, částka ve výši , částka, a dne , datum, částka , částka, , tj. částka v celkové výši , částka, . Dále žalobkyně uvedla, že tyto soudy rovněž dospěly k závěru, že na základě smlouvy o půjčce, uzavřené mezi matkou účastníků a , Anonymizováno, , byla na účet žalovaného připsána dne , datum, částka ve výši , částka, a dne , datum, částka , částka, , tj. částka v celkové výši , částka, . Žalobkyně dále uvedla, že od září 2007 do prosince 2012 hradil žalovaný přímo na úvěrové účty každého ze svých rodičů měsíční splátky úvěru ve výši splátky stanovené , Anonymizováno, . Na půjčku poskytnutou otci účastníků tak uhradil žalovaný částku v celkové výši , částka, a na půjčku poskytnutou matce účastníků uhradil žalovaný celkem , částka, , takže ke dni úmrtí matky účastníků činil nedoplatek půjčky poskytnuté ze strany , Anonymizováno, otci účastníků částku , částka, a nedoplatek půjčky poskytnuté ze strany , Anonymizováno, matce účastníků částku , částka, . , adresa, , částka, , poskytnutá žalovanému otcem účastníků (, částka, ) a matkou účastníků (, částka, ), náležela do společného jmění manželů rodičů účastníků. Z hlediska právního posouzení pak dle žalobkyně soudy obou stupňů uzavřely, že mezi otcem účastníků a matkou účastníků na straně věřitelů a žalovaným na straně dlužníka byla v souladu s § 51 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.) platně uzavřena nepojmenovaná smlouva, která oproti běžnému typu smlouvy o půjčce rozšiřovala povinnosti věřitele. Vedle přenechání druhově určených věcí dlužníku (žalovanému) se věřitelé (rodiče účastníků) zavázali čerpat účelově vázané prostředky od svého věřitele (, Anonymizováno, ) na svůj vrub a s vlastní povinností úhrady tohoto dluhu, a to ve prospěch svého dlužníka (žalovaného), který se na to zavázal „kopírováním“ splátek uložených svým věřitelům (rodičům účastníků) zaplatit tomuto věřiteli dluh ve stejné výši. Žalobkyně dále uvedla, že podle výše uvedených rozhodnutí soudů předmětná pohledávka matky účastníků za žalovaným činila ke dni úmrtí matky účastníků (tj. ke dni , datum, ) částku , částka, . Podle usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , náleží otci účastníků 4/6 výše uvedené pohledávky, tj. , částka, a žalobkyni 1/6 této pohledávky, tj. , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaný ode dne úmrtí matky účastníků do konce prosince 2012 uhradil celkem , hodnota, splátek ve výši , částka, (předepsané od , Anonymizováno, ), uhradil takto od úmrtí matky účastníků dále celkem , částka, , a v této části již pohledávka zanikla, zbývala k zaplacení částka , částka, . Na tuto pohledávku pak dále žalovaný již ničeho neuhradil. Otec účastníků tak měl za žalovaným pohledávku ve výši , částka, (4/6 z částky , částka, ) a žalobkyně měla za žalovaným pohledávku , částka, (1/6 z částky , částka, ). Dne , datum, uzavřel otec účastníků se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku otce účastníků za žalovaným ve výši , částka, . Otec účastníků vyrozuměl žalovaného o postoupení své pohledávky na žalobkyni oznámením ze dne , datum, . Pravidelná měsíční splátka, předepsaná dříve matce účastníků ze strany ČMSS, činila , částka, měsíčně. Ke dni , datum, se tak staly z výše uvedených pohledávek v celkové výši , částka, splatnými nároky žalobkyně vůči žalovanému v celkové výši , částka, (splátky od , datum, do , datum, , tedy 99 x , částka, , tj. 1/6 náležející z dědictví žalobkyni + 4/6 dílčích pohledávek nabytých žalobkyní od otce účastníků na základě smlouvy o postoupení). Jednotlivé splátky byly splatné vždy nejpozději k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se splátka hradí. Žalobkyně tak uvádí, že žalovaný je v prodlení s každou ze splátek vždy od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, za který se splátka hradí. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění, a to předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalovaný na tuto výzvu reagoval prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne , datum, , přičemž z této písemné odpovědi vyplynulo, že svoje dluhy odmítá uhradit. Žalobkyně touto žalobou neuplatňuje všech 99 splátek splatných ke dni podání žaloby, nýbrž po úvaze toliko 36 z těchto splátek, a sice splátek za měsíce duben 2018 až březen 2021 v celkové výši , částka, (36 splátek po , částka, ).

3. Žalobkyně doplnila svou žalobu podáním ze dne , datum, , kdy v reakci na poučení soudu dle § 118a odst. 1 o. s. ř. upřesnila a doplnila rozhodující skutkové okolnosti tím, že žalovaný je synem , Jméno zainteresované osoby 0/0, a zemřelé , Jméno zainteresované osoby 0/0, . V roce 2007 žalovaný oslovil své rodiče a požádal je o půjčku na výstavbu rodinného domu, který chtěl postavit. Vzhledem k tehdejším výdělkovým možnostem žalovaného, kdy nedisponoval dostatkem finančních prostředků, by nesplnil podmínky pro poskytnutí úvěru peněžním ústavem. Taktéž v té době bylo jeho manželství s tehdejší manželkou rozvráceno, probíhalo rozvodové řízení. Rodiče žalovaného v té době neměli k dispozici takové množství finančních prostředků, aby žalovanému půjčili ze svých vlastních zdrojů. Protože tehdy měl každý z nich založeno stavební spoření, dohodli se se žalovaným, že si takto vezmou úvěr ze svého stavebního spoření a získané prostředky z úvěru poskytnou žalovanému. Ostatně takovéto řešení napadlo samotného žalovaného. K uzavření smluv o poskytnutí peněžních prostředků došlo v ústní formě koncem července 2007. Na poskytnutí peněžních prostředků žalovanému si sami rodiče účastníků tedy vzali úvěr ze stavebního spoření u , Anonymizováno, a za tímto účelem uzavřeli s touto bankovní institucí dne , datum, smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, -9-01. Otec účastníků takto poskytl žalovanému z účtu svého stavebního spoření částku , částka, , matka účastníků takto poskytla žalovanému částku , částka, , kdy dne , datum, byla na účet žalovaného připsána částka , částka, a dne , datum, rovněž částka , částka, . Žalovaný výše uvedené prostředky na svém účtu, na který mu byly připsány, přijal, a tyto použil následně na výstavbu rodinného domu. Mezi účastníky těchto smluvních vztahů bylo sjednáno, že žalovaný bude poskytnuté peněžní prostředky oběma svým rodičům splácet ve lhůtách a způsobem, jak bylo ujednáno v předmětné smlouvě o úvěru, tedy tím způsobem, že ve lhůtách splatnosti jednotlivých měsíčních splátek, tj. vždy nejpozději do konce každého měsíce, bude žalovaný hradit splátky úvěru (meziúvěru) rodičů ve výši předepsané ČMSS až do úplného zaplacení, počínaje měsícem září 2007, přímo na úvěrové účty každého z rodičů. Splátky byly dle dohody takto prováděny inkasem z účtu žalovaného přímo na úvěrové účty obou rodičů. Pokud jde o matku účastníků, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , dle úvěrové smlouvy byly hrazeny nejprve splátky úvěru ve výši , částka, měsíčně, od října 2011 pak splátky úvěru ve výši , částka, měsíčně. K realizaci splátek dal žalovaný příkaz k povolení inkasa, a to již dne , datum, , a splátky ve výši shora uvedené sjednaným způsobem pravidelně hradil až do konce roku 2012. Matka účastníků, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , dne , datum, zemřela. Žalovaný po smrti své matky splácel řádně poskytnuté finanční prostředky oběma rodičům, a tedy i peněžní prostředky takto poskytnuté od zemřelé matky, na její úvěrový účet dle dohody ještě do konce roku 2012. Poté však počal na otci a žalobkyni v souvislosti s dědickým řízením uplatňovat zcela neodůvodněné majetkové nároky, jimiž podmiňoval vrácení shora uvedených, rodiči mu poskytnutých, finančních prostředků. Jejich splácení následně nadále odmítl a od ledna 2013 již na svůj dluh ničeho neuhradil.

4. Žalovaný se prvně k podané žalobě vyjádřil nedatovaným podáním, doručeným soudu dne , datum, (č. l. 14 až 16 spisu). Zde uvedl, že žalobkyní uplatněný nárok neuznává, neboť nárok neexistuje. Podotkl, že žalobu považuje za vadnou v hledisku neurčitosti žalobních tvrzení, a proto se k žalobě nemůže vyjádřit kvalifikovaně. Dále uvedl, že neexistoval a neexistuje žádný jeho závazek vůči matce účastníků. Pokud žalobkyně opírá důvodnost žaloby o soudní rozhodnutí vydaná v jiných věcech, pak tato nejsou podle žalovaného závazná pro soud v nynějším řízení, když se netýkají týchž účastníků a nejde ani o totožnost předmětu řízení. Žalovaný má za to, že sama žalobkyně tvrdí, že peníze poskytnuté matkou účastníků žalovanému byly darem. Současně se vůči žalobě v původním (nedoplněném znění) vyjádřil kriticky co do nedostatku označení důkazů. Navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Podáním ze dne , datum, doplnil žalovaný své vyjádření k žalobě. Setrval na svém tvrzení, že částka , částka, , poskytnutá ve dvou platbách bezhotovostně matkou účastníků na účet žalovaného, byla darem. Jelikož mezi účastníky bylo nesporné, že částka byla určena na výstavbu domu žalovaného, který měl být následně darován rodiči žalovaného právě žalovanému, pak i částka takto určená na výstavu domu musela být darem ze strany matky vůči žalovanému. Že se jednalo o dar, potvrdil i sám otec účastníků v předžalobní upomínce ze dne , datum, . Žalovaný opětovně zdůraznil, že dosud proběhlé soudní spory ohledně vrácení žalovaným obdržené částky čerpané rodiči úvěrem ze stavebního spoření se týkaly pouze částky poskytnuté takto žalovanému otcem účastníků, nikoli částky poskytnuté takto žalovanému matkou účastníků, a proto nejsou rozhodnutí soudu v těchto věcech pro nynější rozhodování soudu závazná. Žalovaný dále uplatnil námitku započtení, s tím, že vůči žalobou uplatněné pohledávce započítává svou pohledávku ve výši , částka, z titulu bezdůvodného obohacení původně rodičů účastníků, ke kterému mělo dojít tím, že žalovaný zaplatil namísto rodičů účastníků cenu díla dle smlouvy o dílo uzavřené se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , , Jméno zainteresované osoby 0/0, , na základě které uvedená společnost vystavěla dům ve Žďárku; žalovaný na úhradu ceny díla použil prostředky poskytnuté mu jeho rodiči z úvěru ze stavebního spoření. Dále žalovaný uplatnil námitku promlčení žalobou uplatněného práva, přičemž tvrdil, že neexistovala mezi rodiči účastníků a žalovaným žádná dohoda o splatnosti půjčky, a jestliže tedy žalobkyní tvrzená půjčka byla poskytnuta žalovanému dvěma platbami, dne , datum, a dne , datum, , pak se právo každého z rodičů požadovat splacení tvrzené půjčky promlčelo nejpozději dne , datum, , tedy v obecné tříleté promlčecí lhůtě. Žalovaný dále namítl, že požadavek o vrácení žalovanému poskytnutých finančních prostředků kvůli tomu, že byly půjčkou, a nikoli darem, vykonstruoval otec účastníků za účelem msty vůči žalovanému. Žalovaný poukázal na to, že matka účastníků vedla evidenci všeho, co dětem darovala, přičemž z této nebyla žalobkyní předložena ta část evidence pojednávající o majetku, jímž byla obdarována žalobkyně. Žalovaný namítl, že to, čím byla obdarována žalobkyně ze strany rodičů (zejm. matky), mělo být vyváženo na základě dohody o dědictví tím, že žalovaný naproti tomu dostane dům ve Svádově; aby však nedošlo k jeho nepřiměřenému zvýhodnění na úkor jeho sestry (žalobkyně), jelikož žalovaný měl též dostat dům ve Žďárku (na jeho výstavbu právě měly žalovaným být použity prostředky z rodiči čerpaného úvěru u , Anonymizováno, ), dohodlo se, že peníze, které obdržel žalovaný na výstavbu domu ve Žďárku, který připadne posléze darem žalovanému, žalovaný rodičům vrátí. Po smrti matky účastníků otec dohodu o budoucím darování domu ve Svádově žalovanému, tj. část žalovaným tvrzené dohody o dědictví, jednostranně zrušil, a proto žalovaný ustal se splácením prostředků, které mu byly předtím rodiči skrze úvěr ze stavebního spoření poskytnuty na výstavbu domu ve Žďárku. O tom, že žalovaným tvrzená dohoda o dědictví skutečně existovala, svědčí i prvotní průběh dědického řízení sp. zn. , spisová značka, , v jehož rámci žádný z pozůstalých neuvedl ničeho o existenci jakýchkoli půjček, které by měl žalovaný splácet. Za stěžejní důkaz k tomu označuje žalovaný usnesení č. j. , spisová značka, , jímž bylo „zastaveno řízení o této pohledávce“, a dále úryvek e-mailové komunikace účastníků ze dne , datum, .

5. Soud vzal za svá skutková zjištění následující shodná a nesporná tvrzení účastníků. , Jméno zainteresované osoby 0/0, , nar. , datum, , zemřelá dne , datum, , byla matkou účastníků. Žalovaný obdržel od své matky dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku stejnou. Tato částka měla původ v matkou žalovaného čerpaném úvěru od , Anonymizováno, na základě smlouvy č. , hodnota, -9-01 ze dne , datum, . Tato částka měla být určena k výstavbě domu ve Žďárku, který měl následně být rodiči darován žalovanému. Žalovaný finanční prostředky získané od matky účastníků z úvěru od , Anonymizováno, použil na úhradu výstavby domu ve Žďárku. Rodiče účastníků dům ve Žďárku žalovanému darovali. Žalovaný hradil formou příkazu k inkasu ze svého bankovního účtu č. , č. účtu, počínaje dnem , datum, měsíčně částky , částka, na úvěrový účet stavebního spoření matky účastníků č. , č. účtu, u , Anonymizováno, , a to až do , datum, , a poté po splacení meziúvěru úsporami a úvěrem zaplatil takto na úvěrový účet matky účastníků dne , datum, částku , částka, a následně od , datum, platil na tentýž účet na základě příkazu k inkasu měsíčně částku , částka, až naposledy takto zaplatil částku , částka, dne , datum, .

6. Z důkazů provedených při jednání soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

7. Z listin založených ve spisu tohoto soudního řízení:- předžalobní upomínka ze dne , datum, (č. l. 19 spisu), soud zjistil, že tehdejší zástupkyně otce účastníků jménem zastoupeného v odpověď na dopis žalovaného ze dne , datum, uvedla, že částka , částka, byla rodiči žalovaného zapůjčena žalovanému na výstavbu rodinného domu v srpnu roku 2007, a že se jednalo o půjčku, nikoli o dar. Z listiny dle hodnocení soudu nevyplývá, že by zde otec účastníků či jeho zástupkyně označili peněžní prostředky poskytnuté matkou účastníků žalovanému na výstavbu domu ve Žďárku za dar, ba naopak.- smlouva o postoupení pohledávky ze dne , datum, (č. l. 31 spisu), soud zjistil, že otec účastníků jako postupitel a žalobkyně jako postupník se dne , datum, dohodli na bezplatném převodu pohledávky otce účastníků za žalovaným v celkové výši , částka, s veškerým příslušenstvím na žalobkyni, přičemž převáděná pohledávka byla specifikována tak, že jde o pohledávku z nepojmenované smlouvy, na jejímž základě je žalovaný povinen hradit za matku účastníků platby ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, -9-01 ze dne , datum, , uzavřené mezi matkou účastníků jako dlužníkem a , Anonymizováno, jako věřitelem; pohledávka byla dále specifikována i odkazem na rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a usnesení téhož soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .- vyrozumění ze dne , datum, o postoupení pohledávky (č. l. 32 spisu) + fotokopie podacího lístku ze dne , datum, s kódem zásilky RR563925301CZ (č. l. 32 spisu p. v.), soud zjistil, že dopisem ze dne , datum, , odeslaným žalovanému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne , datum, , oznámil otec účastníků žalovanému postoupení pohledávky za žalovaným z nepojmenované smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný hradit za matku účastníků platby ze smlouvy o poskytnutí úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, -9-01 ze dne , datum, uzavřené mezi , Anonymizováno, jako věřitelem a matkou účastníků jako dlužníkem, v celkové výši , částka, ; otec účastníků oznámil tímto dopisem žalovanému, že novým věřitelem uvedené pohledávky za žalovaným je od , datum, žalobkyně (sestra žalovaného).- předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, (č. l. 33 spisu) + poštovní podací arch ze dne , datum, k zásilce s kódem RR563925315CZ (č. l. 34 spisu), soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 26. 3. 3021, odeslaným žalovanému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne , datum, , k zaplacení částky , částka, (určené v této výši ke dni , datum, ) ve lhůtě jednoho týdne, s tím, že jde o dluh žalovaného z nepojmenované smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný hradit za matku účastníků platby ze smlouvy o poskytnutí úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, -9-01 ze dne , datum, uzavřené mezi , Anonymizováno, jako věřitelem a matkou účastníků jako dlužníkem, a upozornila tímto dopisem žalovaného, že v případě nesplnění výzvy je zástupkyně žalobkyně zmocněna k podání žaloby.- sdělení ze dne , datum, k předžalobní upomínce (č. l. 35 spisu), soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění, když listina obsahuje polemiku zástupce žalovaného s důvodností pohledávky uplatněné vůči žalovanému žalobkyní předžalobní výzvou ze dne , datum, , polemiku s platností postoupení pohledávky a s účinností oznámení postoupení pohledávky, resp. též námitku promlčení pohledávky.- e-mailová komunikace ze dne , datum, , 7:52 hod (č. l. 112), soud zjistil, že dne , datum, otec účastníků v této e-mailové zprávě adresované žalovanému vyjádřil, že finanční prostředky poskytnuté oběma rodiči žalovaného na výstavbu domu žalovaného nepovažuje za dar, nýbrž za půjčku. Otec účastníků rovněž danou zprávou reagoval na blíže neurčenou dřívější zprávu žalovaného, a to v rámci zjevně již pokračujícího diskurzu týkajícího se rozdělení majetku v užší rodině po smrti matky účastníků. Vyjádření otce účastníků „jelikož neexistuje žádná dohoda, že by byl splátkový režim, budu požadovat okamžité splacení půjčky“ hodnotí soud jako pohrůžku žalovanému, že nebude-li poskytnuté prostředky splátkami jako doposud vracet, bude otec účastníků požadovat vrácení celé dlužné částky najednou, s tím, že konkrétně vyjádření „neexistuje žádná dohoda“ hodnotí soud tak, že otec účastníků tím dával najevo, že taková dohoda neexistuje v písemné formě; soud tak hodnotí i proto, že otec účastníků nebyl právně vzdělán, a proto se jeví logickým, že konstatoval-li neexistenci něčeho, mohl tím v obecném jazykovém významu slova mít dobře na mysli neexistenci hmotného nosiče, na kterém by byla dohoda o splátkách trvale zachycena. Tento závěr je pak podporován dalšími provedenými důkazy a nespornými skutečnostmi (to zejména tím, že žalovaný splácel namísto matky účastníků na její úvěrový účet u ČMSS inkasem ze svého účtu částku odpovídající částce předepsané matce účastníků jako měsíční splátka pod dobu více než pěti let).- e-mailová komunikace (č. l. 110 až 111, a č. l. 113 až 116), soud zjistil, že e-mailovou zprávou ze dne , datum, žalovaný navrhl žalobkyni dva možné způsoby rozdělení majetku (zejm. nemovitých věcí) v rodině po smrti matky účastníků, a že žalovaný v této zprávě tvrdil, že mu bylo slíbeno, že po doplacení hypotéky mu bude darován dům ve Svádově. Soud z této listiny nezjistil, že by taková dohoda byla skutečně mezi rodiči účastníků a žalovaným kdy uzavřena, neboť listina zachycuje toliko text, jehož autorem je žalovaný, a nikoli kterýkoli z rodičů; z listiny tak lze vzít za prokázané pouze to, že žalovaný již dne , datum, tvrdil, že měl oplátkou za splacení hypotéky, tj. úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření, z nichž čerpané prostředky poskytli rodiče účastníků žalovanému, získat dům ve Svádově. Totéž lze uvést i o přípisu ze dne , datum, (rub listiny č. l. 110 spisu), kdy opět jde toliko o žalovaným vyjádřené tvrzení, že hypotéku přestává platit proto, že otec údajně zrušil předchozí dohodu, podle které po doplacení hypotéky měl být dům ve Svádově darován žalovanému. Z listiny na č. l. 111 (líc) soud zjistil, že dle zprávy na ní zachycené, jejíž autorkou je žalobkyně, žalobkyně konstatovala, že dům ve Svádově podle jejího názoru po právu patří otci účastníků; ani v této listině (zprávě) tedy není potvrzena verze žalovaného ohledně dohody o tom, že doplacení hypotéky rodičů žalovaným je podmíněno příslibem budoucího darování domu ve Svádově. Z listiny na č. l. 111 (rub) pak soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění, když je patrné, že se jedná pravděpodobně o osobní poznámky s neznámým autorstvím, s úvahami o průkaznosti skutkové varianty věci předestírané žalovaným. Z listiny na č. l. 113 soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění. Z listiny č. l. 114 neučinil soud žádná další zjištění, když listina je textově shodná s výše pojednanou listinou č. l.

111. Z listiny na č. l. 115 soud zjistil, že podle otce účastníků měl žalovaný prostředky z úvěru od ČMSS rodičům vrátit tím, že úvěr splatí sám. Dále z této listiny soud zjistil, že otec účastníků byl rozhořčen nároky žalovaného vznesenými po smrti matky účastníků, a že otec účastníků pojal úmysl znovu otevřít řízení o pozůstalosti matky účastníků, pakliže žalovaný ze svých požadavků neustoupí. Z listiny č. l. 116 soud zjistil, že v době po smrti matky účastníků byla při e-mailové komunikaci z počátku února roku 2013 otázka budoucího vlastnictví domu ve Svádově mezi všemi třemi aktéry (žalovaným, otcem účastníků a žalobkyní) nastolena; z listiny však neplyne, že by ještě předtím bylo žalovanému kdy slíbeno, že na oplátku za splácení úvěru, který si k čerpání prostředků použitých na dům žalovaného ve Žďárku rodiče účastníků vzali u ČMSS, dostane (po doplacení splátek) žalovaný dům ve Svádově. Jinými slovy, s touto listinou je stejně dobře slučitelná i skutková varianta, že až po smrti matky účastníků se začal žalovaný dožadovat převedení domu ve Svádově do jeho vlastnictví, aniž mu to bylo kdy dříve přislíbeno.

8. Z listin založených ve spisu Okresního soudu v , adresa, zn. , spisová značka, :- vyjádření , Jméno zainteresované osoby 0/0, ze dne , datum, (č. l. 113-116), soud zjistil, že jde o vyjádření otce účastníků z procesní pozice žalobce v tehdejším soudním řízení. Otec účastníků zastával prakticky totožný názor na povinnost žalovaného vrátit otcem z úvěru poskytnuté finanční prostředky, jako nyní zastává žalobkyně ohledně povinnosti žalovaného vrátit matkou z úvěru poskytnuté finanční prostředky. Z listiny samotné pak neučinil soud žádná pro věc relevantní skutková zjištění.- žaloba ze dne , datum, (č. l. 1-4), soud zjistil, že se otec účastníků domáhal žalobou proti žalovanému zaplacení splátek odpovídajících splátkám předepsaných , Anonymizováno, otci účastníků z titulu úvěru ze stavebního spoření, s tím, že otec účastníků poskytl žalovanému poté, co sám z úvěru u ČMSS načerpal částku , částka, , tuto částku obratem žalovanému, začež se žalovaný měl zavázat žalobci (otci účastníků) splácet namísto něj úvěr u ČMSS kopírováním splátek přímo na úvěrový účet otce účastníků. Otec účastníků se tak žalobou domáhal po žalovaném zaplacení takovýchto splátek za období od ledna 2013 do března 2014 (žaloba byla posléze rozšířena o splátky za měsíce duben 2014 až prosinec 2014).- výpis z účtu žalovaného u , Anonymizováno, , a. s. (č. l. 15), soud zjistil, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne , datum, připsána částku , částka, od matky účastníků a rovněž částka , částka, od otce účastníků, dále dne , datum, částka , částka, od matky účastníků a rovněž částka , částka, od otce účastníků. Dále soud zjistil, že z účtu žalovaného byla dne , datum, odepsána na základě příkazu k inkasu částka , částka, na protiúčet matky účastníků a téhož dne rovněž odepsána na základě příkazu k inkasu částka , částka, na protiúčet otce účastníků.- výpis z účtu , Jméno zainteresované osoby 0/0, u , Anonymizováno, , a. s. za období 2007–2012 (č. l. 16-21), soud zjistil, že na účet otce účastníků č. , č. účtu, byla dne , datum, připsána platba , částka, inkasem z účtu č. , č. účtu, (účet žalovaného), která se opakovala v této výši s měsíční periodicitou až do prosince roku 2012 (včetně).- příkaz k povolení inkasa (č. l. 24), soud zjistil, že žalovaný příkazem k povolení inkasa ze dne , datum, , s účinností od , datum, , požádal , právnická osoba, spořitelnu, a. s., o provádění inkasa z jeho účtu č. , č. účtu, ve prospěch účtu č. , č. účtu, s inkasním limitem , částka, .- příkaz k povolení inkasa na (č. l. 27), soud zjistil, že žalovaný příkazem k povolení inkasa ze dne , datum, , s účinností od , datum, , požádal , právnická osoba, spořitelnu, a. s., o provádění inkasa z jeho účtu č. , č. účtu, ve prospěch účtu č. , č. účtu, s inkasním limitem , částka, .- příkaz k povolení inkasa na (č. l. 28), soud zjistil, že žalovaný příkazem k povolení inkasa ze dne , datum, , požádal , právnická osoba, spořitelnu, a. s., o provádění inkasa z jeho účtu č. , č. účtu, ve prospěch účtu č. , č. účtu, s inkasním limitem , částka, .- protokol o jednání ze dne , datum, (č. l. 128-129), konkrétně jeho část týkající se výpovědi žalobkyně (v předmětném řízení v postavení svědkyně) soud zjistil, že žalobkyně v pozici svědkyně v tehdejším řízení vypověděla, že neví ničeho o tom, že by žalovanému byl rodiči slíben dům ve Svádově.- protokol o jednání ze dne , datum, (č. l. 71-72), konkrétně jeho část týkající se vyjádření žalovaného soud zjistil, že žalovaný v předmětném řízení rovněž tvrdil, že dům ve Svádově měl připadnout jemu odměnou za to, že bude splácet finanční prostředky poskytnuté mu rodiči na výstavbu domu ve Žďárku z úvěru od , Anonymizováno, .- rozsudek ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (č. l. 160 až 165), soud zjistil, že soud vyhověl žalobě otce účastníků v předmětném řízení, s tím, že se žalovanému v předmětném řízení nepodařilo prokázat tvrzení, že vracení rodiči poskytnutých peněžních prostředků na jejich jednotlivé úvěrové účty u ČMSS ve splátkách touto platební institucí předepsaných bylo podmíněno příslibem převedení vlastnictví k domu ve Svádově na žalovaného.- rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (č. l. 195 až 197), soud zjistil, že se Krajský soud v , adresa, (dále jen „odvolací soud“) ztotožnil se skutkovými závěry rozsudku soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , když toliko ve zcela nepatrném rozsahu odvoláním napadený rozsudek změnil (co do úroku z prodlení u jedné dílčí splátky). Odvolací soud pak ohledně právního posouzení prezentoval částečně konkurující (či upřesňující) právní názor (byť nevedoucí k odlišnému posouzení důvodnosti žaloby), že se v případě kontraktu rodičů účastníků a žalovaného nejednalo čistě o půjčku, nýbrž o nepojmenovanou smlouvu nesoucí charakteristické znaky půjčky, oproti běžnému typu smlouvy o půjčce však rozšiřující povinnosti věřitele. Odvolací soud se shodl se soudem prvního stupně tom, že žalovaný nepřinesl důkaz o tom že by jeho povinnost vrátit půjčené peníze žalobci (otci účastníků) byla vázána na skutečnost, že bude otcem účastníků obdarován konkrétní nemovitostí nebo že se mu takové nemovitosti dostane z dědictví po matce.

9. Z listin založených ve spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, :- usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (č. l. 98 až 99), soud zjistil, že do dědictví po matce účastníků z majetku, který před její smrtí patřil do společného jmění manželů, patří jedna polovina pohledávky za žalovaným v celkové výši , částka, (tedy z toho jedna polovina jest , částka, ), na jejímž základě je žalovaný povinen hradit za otce účastníků a matku účastníků platby ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, -9-01 uzavřené dne , datum, mezi ČMSS na straně věřitele a rodiči účastníků na straně dlužníků, a dále otci účastníků patří druhá polovina této pohledávky. Usnesení bylo vydáno v rámci řízení o dodatečném projednání dědictví, když původně bylo řízení o dědictví pravomocně skončeno usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .- usnesení , Jméno zainteresované osoby 0/0, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , č. l. 49, soud zjistil, že pozůstalostní soud (notář) zastavil řízení o projednání majetku zůstavitelky dodatečně vyšlého najevo, s tím, že mezi tímto dodatečně najevo vyšlým majetkem byla též dle návrhu otce účastníků měla být i pohledávka plynoucí z toho, že zůstavitelka společně s otcem účastníků měla poskytnout žalovanému půjčku na výstavbu rodinného domu ve výši celkem , částka, , na kterou bylo vráceno žalovaným pouze , částka, , a že tedy žalovaný byl ke dni úmrtí zůstavitelky dlužen částky , částka, . Notář v předmětném usnesení jako důvod zastavení řízení uvedl spornost pohledávky a poučil dědice o možnosti zahájení řízení žalobou dle § 175y odst. 1 o. s. ř. ve znění tehdy účinném.- usnesení , Jméno zainteresované osoby 0/0, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , č. l. 32 až 33, soud zjistil, že pozůstalostní soud (notář) výrokem VI. daného usnesení schválil dohodu dědiců, v níž nebylo pojednáno ničeho o pohledávce matky účastníků za žalovaným z titulu zapůjčených prostředků z úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření u , Anonymizováno, , rovněž v dohodě dědiců nebylo uvedeno ničeho o tom, že by šlo o pohledávku podmíněnou budoucím darování domu ve Svádově žalovanému. Z odůvodnění usnesení se nicméně podává, že ve společném jmění zůstavitelky (matky účastníků) a otce účastníků byl dluh vůči , Anonymizováno, z titulu úvěru vedeného na jméno zůstavitelky ve výši , částka, a na jméno otce účastníků ve výši , částka, . Soud tak v nynější věci vzal za prokázané, že pohledávka existovala (srov. níže hodnocení důkazu listinami rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), a že patřila do společného jmění manželů – rodičů účastníků, ke dni úmrtí matky účastníků, a že čtyři její šestiny náležely na základě výsledků dědického řízení (dodatečného projednání dědictví najevo vyšlého) otci účastníků, jedna šestina žalobkyni a jedna šestina pohledávka zanikla splynutím osoby dlužníka a věřitele, neboť připadla samotnému žalovanému.

10. Z listin založených ve spisu Okresního soudu v , adresa, zn. , spisová značka, :- žaloba ze dne , datum, (č. l. 1-3), soud zjistil, že řízení (pod výše uvedenou sp. zn.) bylo vedeno ve věci žaloby otce účastníků na určení, že pohledávka patří do společného jmění manželů – rodičů účastníků, a sice mělo jít o pohledávku v celkové výši , částka, za žalovaným z titulu dohody o tom, že žalovaný bude splácet za rodiče účastníků na jejich příslušné úvěrové účty u ČMSS v částkách touto platební institucí předepsaných měsíční splátky úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření, který rodiče účastníků čerpali u ČMSS a obratem poskytli žalovanému na výstavbu domu ve Žďárku.- protokol o jednání ze dne , datum, (č. l. 99-101) str. 2, soud zjistil, že v předmětném řízení učinili účastníci [otec účastníků jako žalobce, , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako žalovaná 2) a , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako žalovaný 1)] nesporným, že ke dni úmrtí matky účastníků činil nedoplatek půjčky poskytnuté otci účastníků ze strany , Anonymizováno, , částka, a matce účastníků ze strany , Anonymizováno, , částka, . Další v listině uvedené nesporné skutečnosti již soud z této listiny nezjišťoval, neboť byly účastníky učiněny nespornými i v nynějším řízení. Soud dále z listiny zjistil, že i v uvedeném soudním řízení nynější žalovaný zastával pozici, že peněžní prostředky poskytnuté rodiči z jimi načerpaného úvěru od , Anonymizováno, v celkové výši , částka, (matkou ve výši , částka, a otcem ve výši , částka, ) byly darem, nikoli půjčkou.- výpisy z účtu č. , č. účtu, za období let 2007 až 2012 (č. l. 102 až 111), soud již nečinil skutková zjištění na základě dokazování či hodnocení tohoto důkazního prostředku, když účastníci v nynějším řízení shodně označili za nesporné, že žalovaný platil splátky na úvěrový účet matky účastníků u ČMSS; nesporné skutečnosti z těchto listin jsou tak již výše v odůvodnění tohoto rozsudku zahrnuty ve výčtu nesporných skutečností.- rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (č. l. 125 až 129), soud zjistil, že výrokem uvedeného rozsudku bylo určeno, že matka účastníků a otec účastníků měli ke dni , datum, ve společném jmění manželů pohledávku za žalovaným v celkové výši , částka, , a to z nepojmenované smlouvy, na jejímž základě je žalovaný povinen hradit za otce účastníků a za matku účastníků platby ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, -9-01 uzavřené dne , datum, mezi ČMSS na straně věřitele a matkou účastníků a otcem účastníků na straně dlužníků. Z odůvodnění rozsudku pak soud v nynějším řízení zjistil, že tehdy rozhodující soud dospěl ke skutkovému závěru, že částka ve výši 1 , adresa, Kč, poskytnutá rodiči účastníků žalovanému byla půjčkou ze společného jmění manželů a nikoli darem.- rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (č. l. 167 až 170), soud zjistil, že odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , aniž by jakkoli korigoval prvostupňovým soudem učiněná skutková zjištění, závěr o skutkovém stavu věci či právní posouzení věci. Jelikož prvostupňový rozsudek nabyl právní moci, a jde o rozsudek určující existenci pohledávky, jež je zčásti předmětem i nynějšího soudního řízení, vycházel soud v nynějším řízení z toho, že zde existuje pravomocné rozhodnutí soudu, které závazně určuje, že pohledávka existovala, a že náležela do společného jmění manželů – rodičů účastníků.

11. Z listin založených ve spisu Okresního soudu v , adresa, zn. , spisová značka, :- žaloba o zaplacení , částka, s přísl. ze dne , datum, (č. l. 1-2), soud zjistil, že v uvedeném soudním řízení byla předmětem řízení žaloba otce účastníků proti žalovanému na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, z titulu dlužných splátek půjčky poskytnuté otcem žalovaných žalovanému, a to za splátkové období od ledna 2015 do prosince 2016. Soud tak zjistil, že jde o spor, v němž otec účastníků uplatnil právo na zaplacení dalších splátek ze stejného titulu, jako tomu bylo v případě jím podané žaloby, o níž bylo vedeno u zdejšího soudu řízení pod sp. zn. , spisová značka, (srov. výše), pročež se žaloby v obou uvedených věcech ve svém skutkovém základu i právní argumentaci v zásadě shodovaly.- protokol o jednání ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, (č. l. 233 až 242 spisu), z této listiny byla k důkazu navržena část protokolu obsahující svědeckou výpověď , Jméno zainteresované osoby 0/0, (nynější žalobkyně), a soud z příslušné části listiny zjistil, že nynější žalobkyně v tehdejším řízení jako svědkyně vypověděla, že pozemky, na kterých byl posléze vystavěn dům ve , obec, , zakoupili před započetím stavby rodiče žalovaného a žalovanému je posléze darovali. Žalobkyně jako svědkyně v tehdejším řízení rovněž vypověděla, že k dotazu rodičů účastníků, kde si přeje bydlet, zda ve , obec, (s rodiči) nebo v bytě na , ulice, , si žalovaný v době, kdy svědkyni bylo 18 let, vybral, že bude bydlet s rodiči účastníků ve , obec, , nicméně posléze se žalovaný oženil a odešel bydlet do , obec, ke své manželce, čímž podle svědkyně dohoda padla; dále vypověděla, že následně v souvislosti s rozvodem manželství žalovaného inicioval žalovaný výstavbu domu ve , obec, s tím, že bude nadále bydlet tam; přitom svědkyně vypověděla, že převod domu ve , obec, nebyl nijak vázán na placení úvěru u , Anonymizováno, . Dále pak z předmětné listiny soud zjistil, že žalovaný následně (časově až po svědecké výpovědi sestry žalovaného – nynější žalobkyně, avšak při témže soudním jednání) v rámci vlastního účastnického výslechu vypověděl, že to, že existovala dohoda, podle které on dostane , adresa, a jeho sestra dostane , ulice, , tak ta že existovala a žalovaný že neví ničeho o tom, že by se tato dohoda rušila, a dále uvedl, že své odstěhování se do , obec, nevidí jako důvod pro zrušení uvedené dohody. Soud toto spontánní vyjádření žalovaného, kterým žalovaný evidentně reagoval na předešlou svědeckou výpověď své sestry (nynější žalobkyně), hodnotí tak, že žalovaný připustil, že k dotazu rodičů, vznesenému v době předtím, než se žalovaný vůbec oženil, odstěhoval do bydliště své manželky v Brné, rozvedl se a vůbec pojal záměr výstavby domu ve Žďárku, si žalovaný vybral, že bude bydlet s rodiči ve Svádově. Jakkoli je tedy dle názoru a hodnocení soudu možné, že takto bylo předběžně dohodnuto s rodiči nejen pouhé bydlení žalovaného ve Svádově, nýbrž i to, že žalovanému bude v budoucnu dům ve Svádově (patrně po smrti rodičů) darován, nemohlo toto být tehdy dohodnuto jako podmínka toho, že žalovaný bude splácet úvěr, který si rodiče až o mnoho později u , Anonymizováno, vzali k financování domu ve , obec, ; v době uzavření žalovaným i nynější žalobkyní (tehdy svědkyní) připuštěné dohody o bydlení žalovaného ve , obec, totiž ještě žalovaný ani nebyl sezdán, natož rozveden, aby potřeboval řešit otázku svého bydlení v době po rozvodu svého manželství (do té doby bydlel s manželkou v , obec, ). Obdobně soud poukazuje na to, že žalovaný rovněž vypověděl k otázce, proč chtěl dům ve , obec, do svého vlastnictví, že toto mu navrhla převážně matka účastníků, a že poté, co si postavil dům ve , obec, , již dům ve , obec, k bydlení nepotřeboval; to podle soudu dále podporuje výše učiněné skutkové zjištění, že předběžný příslib budoucího převodu domu ve , obec, na žalovaného se odehrál ještě předtím, než rodiče účastníků čerpali úvěr od , Anonymizováno, , a tedy ještě předtím, než mezi sebou rodiče účastníků a žalovaný domlouvali povinnost žalovaného splácet namísto rodičů jejich úvěr u , Anonymizováno, . Soud dále z předmětné listiny zjistil, že ve svém souhrnu byla výpověď žalovaného vnitřně částečně nekonzistentní, když na jednu stranu připouštěl, že dům ve , obec, mu měl být slíben již předtím, než se odstěhoval za manželkou do , obec, , na druhou stranu setrvale tvrdil, že bylo s rodiči účastníků dohodnuto, že za splácení úvěru od , Anonymizováno, žalovaným dostane žalovaný dům ve , obec, .- smlouva o dílo (fotokopie, čtena ze spisu zn. , spisová značka, , na č. l. 29-30), soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena dne , datum, mezi rodiči účastníků na straně objednatelů, a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako zhotovitelem, přičemž předmětem smlouvy bylo zhotovení a předání stavby a montáže rodinného domu v obci , adresa, u , obec, , parc. č. , hodnota, a 1289 a zaplacení ceny díla. Cena díla byla dohodnuta částkou , částka, bez 5 % DPH a k tomu cena dopravy dílců byla dohodnuta částku , částka, bez 19 % DPH. Jednalo se (podle shodných vyjádření účastníků) o smlouvu na zhotovení domku ve , obec, pro žalovaného.

12. Z účastnického výslechu žalovaného soud neučinil žádná skutková zjištění, když žalovaný sice vypověděl ve prospěch závěru o dohodě, podle které měl splácet úvěr svých rodičů u , Anonymizováno, výměnou za to, že mu bude darován jejich dům ve Svádově, avšak tato jeho výpověď byla jednak v dílčím rozporu s výše popsanými skutkovými zjištěními, jednak byla částečně nekonzistentní s jeho dřívější účastnickou výpovědí v řízení sp. zn. , spisová značka, , v níž připustil, že mu byl dům ve , obec, rodiči slíben ještě notnou dobu předtím, než vůbec měl žalovaný důvod začít uvažovat o uspokojování své potřeby bydlení vystavěním domu ve , obec, , a tedy soud při hodnocení vzájemně částečně protichůdných zjištění a účastnické výpovědi žalovaného neuvěřil výpovědi žalovaného, a proto ani po zhodnocení účastnického výslechu žalovaného neměl soud jeho tvrzení o podmíněnosti splácení budoucím darováním domu ve , obec, za prokázané.

13. Soud zamítl důkazní návrh žalovaného na provedení důkazu listinou smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne , datum, , a sice pro nadbytečnost, když čerpání úvěru rodiči, resp. matkou účastníků, u , Anonymizováno, , bylo mezi účastníky v relevantním rozsahu nesporné. Soud dále nevyzval žalobkyni k předložení listiny soupis darovaných věcí , Jméno zainteresované osoby 0/0, , k provedení důkazního návrhu žalovaného, neboť samotný důkazní návrh žalovaného nesměřoval k prokázání skutečnosti relevantních pro toto řízení; dle názoru soudu není relevantní seznam věcí, kterými byla obdarována žalobkyně, když podstatné je, čím byl, anebo naopak nebyl, obdarován žalovaný, resp. co mu bylo přislíbeno k obdarování v budoucnu a za jakých podmínek.

14. Na základě účastníky označených nesporných skutečností ve spojení s provedenými důkazy, které soud hodnotil jednak jednotlivě a jednak v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce a žalovaní jsou sourozenci, potomci týchž rodičů – matky , Jméno zainteresované osoby 0/0, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, , a otce , Jméno zainteresované osoby 0/0, , nar. , datum, . Žalovaný v době, kdy žalobkyni bylo osmnáct let (tj. kolem roku 1996) projevil zájem o bydlení s rodiči v jejich domě ve , obec, , resp. o to, aby v budoucnu tento dům připadl jemu, zatímco žalobkyni připadne byt na , ulice, . Rodiče účastníků čerpali od , Anonymizováno, základě smlouvy č. , hodnota, -9-01 ze dne , datum, o úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření částku celkem , částka, , kterou obratem poskytli žalovanému tak, že matka účastníků poskytla žalovanému částku , částka, na jeho bankovní účet ve dvou platbách (dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku stejnou) a otec účastníků poskytl žalovanému zbývající částku , částka, na jeho bankovní účet rovněž ve dvou platbách (dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku stejnou). Rodiče žalovaného a žalovaný se před samotným čerpáním předmětného úvěru dohodli, že takto získané finanční prostředky použije žalovaný na úhradu výstavby domu ve , obec, (parc. č. , hodnota, a 1289 v obci , adresa, u , obec, ), pro jejíž účely rodiče účastníků z vlastních prostředků předtím zakoupili pozemek, dále se dohodli, že dům ve Žďárku včetně pozemku bude darován žalovanému, dále se dohodli, že žalovaný takto mu rodiči poskytnuté finanční prostředky vrátí rodičům tak, že kopírováním splátek rodiči čerpaného úvěru/meziúvěru ze stavebního spoření ve výších předepsaných věřitelem rodičů (, Anonymizováno, ) bude splácet jejich závazky u , Anonymizováno, z předmětné smlouvy až do úplného zaplacení. Výstavbu domu ve , obec, uskutečnila na základě smlouvy o dílo uzavřené s rodiči účastníků jako objednateli společnost , právnická osoba, ., za smluvně určenou cenu díla ve výši , částka, bez DPH a za cenu dopravy dílců ve výši , částka, bez DPH. Rodiče účastníků následně darovali dům ve , obec, včetně pozemku žalovanému. Matka účastníků zemřela dne , datum, . Žalovaný plnil svůj dluh (závazek) vůči rodičům nepřetržitě od září 2007 až do prosince 2012 (včetně), kdy splácel ve výších předepsaných , Anonymizováno, splátky úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření svých rodičů ze svého bankovního účtu inkasem. Od ledna roku 2013 žalovaný se splácením úvěru rodičů ustal a splátky již neobnovil. Žalovaný podmiňoval další splácení úvěru rodičů tím, že mu bude převeden dům ve , obec, do vlastnictví. Pro úvěrový účet matky účastníků u , Anonymizováno, vedený k čerpanému úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření byly naposledy ze strany ČMSS stanoveny splátky v měsíční výši , částka, . Ke dni úmrtí matky účastníků, tj. ke dni , datum, , činil nedoplatek úvěru u , Anonymizováno, , částka, na straně otce účastníků a , částka, na straně matky účastníků. Před smrtí matky účastníků náležela pohledávka rodičů účastníků za žalovaným na doplacení úvěrů rodičů u , Anonymizováno, do společného jmění manželů – rodičů účastníků, přičemž šlo o pohledávku v celkové výši , částka, ; pohledávka v důsledku smrti matky účastníků a dědění pak připadla ze čtyř šestin otci účastníků, z jedné šestiny žalobkyni a z jedné šestiny žalovanému (čímž v rozsahu této poslední šestiny zanikla splynutím osoby věřitele a dlužníka); to bylo ostatně určeno pravomocnými soudními rozhodnutími (rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a usnesení téhož soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Otec účastníků postoupil svou pohledávku za žalovaným (tedy v rozsahu čtyř šestin původní vyčíslené pohledávky ve společném jmění manželů) žalobkyni. Po smrti matky účastníků nastaly mezi pozůstalými rozepře v rámci jednání o dohodě o dědictví v probíhajícím dědickém řízení, kdy zejména z e-mailové komunikace účastníků řízení a otce účastníků plyne, že žalovaný nepovažoval otcem navržené uspořádání a rozvržení budoucího vlastnictví nemovitých věcí v majetkové sféře rodiny za spravedlivé a přiměřené. Pravomocnými soudními rozhodnutími (rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a rozsudkem téhož soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) bylo přiznáno otci účastníků vůči žalovanému právo na zaplacení splátek odpovídajících splátkám předepsaným , Anonymizováno, otci účastníků ze smlouvy o úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření, ve výši zohledňující zánik jedné šestiny této pohledávky (splynutím osoby věřitele a dlužníka po zdědění jedné šestiny pohledávky žalovaným), a to splátek za období od ledna 2013 do prosince 2016. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení (mj. též) žalobou uplatněných splátek a jejich příslušenství a upozornila jej, že neučiní-li tak, může se obrátit se svým nárokem na soud.

15. Soud posoudil věc (základ věci, včetně otázky zániku pohledávek započtením) dle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a to s ohledem na § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

16. Podle § 491 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb. platilo, že závazky vznikají zejména ze smluv tímto zákonem výslovně upravených; mohou však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených (§ 51) a ze smíšených smluv obsahujících prvky různých smluv. Na závazky vznikající ze smluv v zákoně neupravených je třeba použít ustanovení zákona, která upravují závazky jim nejbližší, pokud samotná smlouva nestanoví jinak.

17. Podle § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., platilo, že právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle § 101 zákona č. 40/1964 Sb., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

18. Podle § 103 odst. 1 věta první zákona č. 40/1964 Sb. platilo, že bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti.

19. Podle § 580 zákona č. 40/1964 Sb. platilo, že mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.

20. Podle § 628 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., platilo, že darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá.

21. Podle § 517 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpisy.

22. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

23. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., platného ke dni prodlení s úhradou jednotlivých splátek, pak platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. Po právní stránce posoudil věc soud následovně. Rodiče účastníků na straně jedné, uzavřeli s žalovaným na straně druhé, v ústní formě v blíže nezjištěné době před dnem , datum, smlouvu, jež obsahovala ve svých základních rysech ujednání typická pro smlouvu o půjčce, nicméně s ohledem na širší smluvní kontext a další ujednané smluvní povinnosti je třeba ji kvalifikovat jako nepojmenovanou, zákonem výslovně neupravenou smlouvu, která oproti běžnému typu smlouvy o půjčce rozšiřuje povinnosti věřitele. Vedle přenechání druhově určených věcí dlužníku (žalovanému) se věřitel (matka účastníků jako právní předchůdkyně otce účastníků a žalobkyně) dohodou účastníků zavázal čerpat (a také čerpal) účelově vázané prostředky od svého věřitele (ČMSS) na svůj vrub a s vlastní povinností výplaty takto nabytých prostředků svému dlužníku (tedy žalovanému), který se oproti tomu však zavázal kopírováním splátek uložených svému věřiteli (matce účastníků, resp. posléze otci účastníků a žalobkyni) zaplatit tomuto věřiteli dluh ve stejné výši, který tak uhradí dluh svému věřiteli (tj. , Anonymizováno, ). Na povinnosti žalovaného jako dlužníka vrátit ve smluvených splátkách částku, kterou takto od matky účastníků získal (celkem , částka, s příslušenstvím), nebylo nic změněno a tuto povinnost nemění ani neruší smrt matky účastníků, když její pohledávka za žalovaným byla společně s pohledávkou otce účastníků za žalovaným součástí společného jmění manželů a v rámci univerzální sukcese byla předmětem dědění. Písemná forma účastníky uzavřeného jednání není předepsána, vůle účastníků uzavřít takovou nepojmenovanou smlouvu byla v řízení spolehlivě prokázána, smlouva byla platně uzavřena, předchůdkyně žalobkyně (matka účastníků) svou smluvní povinnost vůči žalovanému splnila a i žalovaný zpočátku svou povinnost vracet ve splátkách půjčenou částku plnil, a to až do prosince roku 2012. Žalovaný nepřinesl důkaz o tom, že by jeho povinnost vrátit půjčené peníze matce účastníků (resp. posléze jejím právním nástupcům) byla vázána na skutečnost, že bude svými rodiči obdarován konkrétní nemovitostí nebo že se mu takové nemovitosti dostane z dědictví po matce účastníků, a to ani po adresném poučení ze strany soudu dle § 118a o. s. ř. Dle smlouvy mezi žalovaným a rodiči účastníků nahrazováním matce účastníků předepisovaných splátek z úvěru žalovaným měla být úhrada pohledávky stavební spořitelně uspokojena v plné výši, tedy až do jejího úplného zaplacení včetně příslušenství, a to i v případě, že by dluh vůči , Anonymizováno, byl uhrazen třetí osobou (tedy osobou odlišnou od žalovaného) předčasně. Pohledávka náležející do společného jmění rodičů účastníků sestávala ze dvou téměř zrcadlových závazků žalovaného, který měl za každého z rodičů zvlášť hradit na ten který jejich úvěrový účet předepsané splátky; předmětem tohoto řízení byla toliko pohledávka na splácení splátek předepsaných matce, byť i tato, jako dílčí závazek žalovaného z nepojmenované smlouvy, náležela do společného jmění manželů – rodičů účastníků, a proto v jedné své šestině zanikla v důsledku splynutí osoby věřitele a dlužníka, když jednu šestinu pohledávky zdědil žalovaný jakožto dlužník této pohledávky. Žalobkyně v žalobě důvodně ponížila poslední stanovenou výši matce účastníků stanovené měsíční splátky (, částka, ) o jednu šestinu (tj. na , částka, , přičemž zaokrouhlila 33,3 haléřů směrem dolů, a tedy žalobou požadovala méně; soud její žalobní návrh nepřekročil). Jelikož žalovaný přestal splácet úvěr matky účastníků koncem roku 2012, pak ze zbývající dlužné částky na úvěrovém účtu matky účastníků ke dni , datum, zbývalo žalovanému splatit matce účastníků, resp. jejímu nástupci poté, co jedna šestina dluhu žalovaného zanikla, částku , částka, , a sice tedy v měsíčních splátkách po , částka, , což se rozkládá do celkem , hodnota, měsíčních splátek, přičemž výše poslední (stojednadvacáté) splátky by činila toliko , částka, , a jednalo by se o splátku za měsíc únor 2022. Z toho je zřejmé, že uplatnila-li žalobkyně touto žalobou toliko právo na zaplacení splátek za měsíce od dubna 2018 do března 2021, jistě v uvedeném období nebyla ještě pohledávka na „úplné zaplacení“ částky odpovídající dluhu z matkou účastníků čerpaného úvěru u , Anonymizováno, vyčerpána (splátky měly plynout až do února 2022). Žalobkyni svědčí aktivní věcná legitimace, neboť čtyři pětiny žalobou uplatněné pohledávky nabyla žalobkyně jako postupník od otce účastníků jako postupitele na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek; sama žalobkyně předtím byla věřitelem žalobní pohledávky v rozsahu jedné pětiny žalobní pohledávky (resp. jedné šestiny před zánikem šestiny připadlé žalovaném z dědického řízení). Žalobkyně uplatnila žalobou splátky za měsíce duben 2018 až březen 2021, tj. celkem , hodnota, splátek po , částka, , což činí v součtu , částka, , tedy částku požadovanou žalobkyní v žalobním petitu; v tomto rozsahu shledal soud žalobu důvodnou.

25. Pokud jde o důvodnost žalobou uplatněných úroků z prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek, je tato dle hodnocení a právního názoru soudu rovněž dána. Žalovaný byl povinen zaplatit tu kterou splátku ve lhůtě do posledního dne kalendářního měsíce, za který byla splátka předepsána. Žádnou z těchto splátek žalovaný nezaplatil, a to ani zčásti. Jestliže tedy jsou žalobou uplatněny splátky za měsíce duben 2018 až březen 2021, pak prodlení se splátkou za duben 2018 nastalo prvním dnem následujícím po splatnosti této splátky, tj. prvním dnem prodlení byl den , datum, . Obdobně pak prvním dnem prodlení každé další splátky je první den kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který měla být splátka placena. Pokud jde o výši úroku z prodlení, pak ta se rovná ročně Českou národní bankou vyhlášené repo sazbě účinné ke dni prvního dne prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Ohledně splátek za měsíce duben a květen 2018 (u nichž nastalo prodlení , datum, , resp. , datum, ), tak dosahovala zákonná roční sazba úroku z prodlení výše 8,5 %. Počínaje splátkou za měsíc červen 2018 (první den prodlení , datum, ) a konče splátkou za měsíc listopad 2018 (první den prodlení , datum, ) pak činila zákonná roční sazba úroku z prodlení 9 %; žalobkyně však v případě prodlení se splátkou za měsíc červen 2018 požadovala pouze úrok ve výši 8,5 % ročně, a soud proto její žalobní návrh nepřekročil. Dále pak, počínaje splátkou za měsíc prosinec 2018 (první den prodlení , datum, ) a konče splátkou za měsíc květen 2019 (první den prodlení , datum, ), činila zákonná roční sazba úroku z prodlení 9,75 %; žalobkyně nicméně v případě prodlení se splátkou za měsíc prosinec 2018 požadovala pouze úrok ve výši 9 % ročně, a soud proto ani v tomto případě její žalobní návrh nepřekročil. Dále pak, počínaje splátkou za měsíc červen 2019 (první den prodlení , datum, ) a konče splátkou za měsíc květen 2020 (první den prodlení , datum, ), činila zákonná roční sazba úroku z prodlení 10 %; žalobkyně nicméně v případě prodlení se splátkou za měsíc červen 2019 požadovala pouze úrok ve výši 9,75 % ročně, a soud proto ani v tomto případě její žalobní návrh nepřekročil. Dále pak, počínaje splátkou za měsíc červen 2020 (první den prodlení , datum, ) a konče poslední uplatněnou splátkou tj. splátkou za měsíc březen 2021 (první den prodlení , datum, ), činila zákonná roční sazba úroku z prodlení 8,25 %; žalobkyně nicméně v případě prodlení se splátkou za měsíc červen 2020 požadovala úrok vyšší (srov. odůvodnění k výroku II. rozsudku, níže). Žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení uvedeného příslušenství (s výjimkou části uplatněného úroku z prodlení za splátku za měsíc červen 2020), shledal soud důvodným, a proto jej žalobkyni přiznal rovněž výrokem I. tohoto rozsudku. , adresa, k zaplacení částky , částka, a uvedeného příslušenství stanovil soud v třídenní délce dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když ke stanovení jiné lhůty neshledal důvod.

26. Žalovaným uplatněnou námitku promlčení žalobní pohledávky shledal soud nedůvodnou. Žalovaný tuto námitku opřel o tvrzení, že mezi matkou účastníků a žalovaným nebyla sjednána doba vrácení půjčky, z čehož dále vyvozoval, že obecná tříletá promlčecí doba počala běžet prvního dne, kdy mohla matka účastníků jako věřitelka vyzvat žalovaného k vrácení půjčky. K tomu soud uvádí, že v řízení bylo zjištěno, že splatnost, resp. způsob vracení (splácení) matkou účastníků poskytnutých peněžních prostředků skutečně nebyla stricto sensu stanovena, neboť byla ve výše popsané inominátní smlouvě suplována závazkem (povinností) žalovaného splatit namísto matky účastníků její závazek u věřitele , Anonymizováno, přímo na úvěrový účet matky účastníků u této platební instituce v měsíční splátkách ve výši stanovené touto platební institucí, a to až do úplného splacení dluhu matky účastníků. Matka účastníků, jako právní předchůdkyně otce účastníků i žalobkyně, tak měla právo, aby za ni žalovaný měsíčně platil splátky jejího úvěru/meziúvěru ze stavebního spoření u ČMSS. Toto její právo jest tedy dle názoru soudu právem na opětovné plnění žalovaným v pravidelných měsíčních splátkách, které byly splatné za ten který měsíc splácení vždy k poslednímu dni daného kalendářního měsíce. S ohledem na výše citovaný § 103 odst. 1 věta první zákona č. 40/1964 Sb. tedy obecná tříletá promlčecí lhůta (§ 101 téhož zákona) počínala běžet zvlášť pro každou ze splátek ode dne splatnosti té které splátky. Jelikož předmětem řízení je právo na zaplacení splátek za měsíce dubna 2018 až března 2021, pak největší část tříleté promlčecí doby logicky uplynula u splátky za měsíc duben 2018. Splátka za měsíc duben byla splatná k poslednímu dni téhož kalendářního měsíce, tj. ke dni , datum, . Konec tříleté promlčecí ohledně splátky za duben 2018 tak připadl na , datum, , přičemž žaloba byla podána soudu dne , datum, , tj. jeden den před koncem promlčecí doby této splátky. Žaloba byla tedy podána předtím, než uplynula promlčecí doba byť té z nejdéle splatných žalobou uplatněných splátek, a tedy ani žádná další žalobou uplatněná splátka nemohla být ke dni podání žaloby promlčena.

27. Žalovaným uplatněnou námitku započtení shledal soud taktéž nedůvodnou. Žalovaný touto námitkou konstruoval, že cenu díla – zhotovení domu ve , obec, , platil on, ačkoli dle příslušné smlouvy o dílo byli objednateli (a tedy účastníky smlouvy o dílo povinnými k zaplacení ceny díla a ceny přepravy dílců) rodiče účastníků. Žalovaný tak měl za to, že plnil bez právního důvodu za jiného, když cenu díla a přepravy dílců uhradil ze svých prostředků. K tomu soud předně poznamenává, že z provedeného dokazování sice vyplynulo, že žalovanému bylo rodiči poskytnuto z jimi čerpaného úvěru od , Anonymizováno, celkem , částka, právě na výstavbu domu ve , obec, , a že tyto prostředky žalované také na tento účel upotřebil, a také že tyto prostředky měl žalovaný dle dohody s rodiči účastníků rodičům účastníkům vrátit (nejednalo se tedy o žalovanému darované finanční prostředky nýbrž o prostředky toliko půjčené). Ve finále tak žalovaný logicky nesl cenu díla a cenu přepravy dílců ze svého. Soud se přesto nemůže s prezentovanou argumentační konstrukcí žalovaného ztotožnit, když v řízení bylo dále rovněž zjištěno (ani nebylo sporu o tom), že rodiče účastníků žalovanému předmětný domek ve , obec, , a to včetně pozemku, na kterém stál, darovali, a dále bylo prokázáno, že tento sled událostí byl rovněž průmětem (realizací) širšího komplexu smluvních ujednání zahrnutých do nepojmenované smlouvy uzavřené mezi rodiči účastníků a žalovaným. Dle názoru soudu tak v žádném případě nemůže být řeč o tom, že by žalovaný platil cenu díla – zhotovení a montáže domku ve , obec, a ceny přepravy dílců – bez právního důvodu, ani že by za to nedostal žádné odpovídající protiplnění (takovým protiplněním naopak ve skutečnosti bylo nejen následné darování předmětného domku ze strany rodičů, ale zcela nad rámec ekvivalence plnění žalovaného také darování pozemku – dvou pozemkových parcel, na kterých domek stál, ze strany rodičů žalovanému). Z důvodu posledně uvedeného soud konstatuje, že s ohledem na v řízení učiněná skutková zjištění je třeba přijmout závěr, že pohledávka, kterou žalovaný namítal k započtení, žalovanému vůbec nevznikla.

28. Soud na tomto místě pro úplnost podotýká, že se ztotožnil s prvotní námitkou žalovaného poukazující na skutečnost, že soudní rozhodnutí vydaná dosud v právních sporech souvisejících s nyní uplatněným žalobním nárokem nejsou bez dalšího důvodem pro vyhovění žalobě. Na druhou stranu je ovšem dle názoru soudu třeba reflektovat, že výše specifikovaným rozsudkem zdejšího soudu (ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) bylo autoritativně určeno, že předmětná pohledávka nejen existovala ke dni úmrtí matky účastníků, ale též náležela do společného jmění manželů – rodičů účastníků, a dále výše specifikovaným usnesením soudu (notáře) ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v řízení o dodatečném projednání dědictví bylo autoritativně určeno, že čtyři šestiny oné pohledávky náležely otci účastníků, jedna šestina žalobkyni a jedna šestina žalovanému. Přinejmenším výroky těchto dvou pravomocných soudních rozhodnutí je soud v tomto řízení povinen respektovat, pročež si v nynějším řízení bylo jen stěží lze připustit zpochybnění samotné existence žalobní pohledávky ke dni úmrtí matky účastníků, tj. že se žalovaný zavázal vrátit rodiči od , Anonymizováno, načerpané a žalovanému poskytnuté finanční prostředky. Na druhou stranu to dle názoru soudu zcela nevylučovalo např. eventualitu pozdějšího zániku pohledávky, jež byla učiněna předmětem nyní posuzované žaloby. Současně koncentrace skutkových tvrzení a důkazních návrhů v již proběhnuvších souvisejících soudních řízení se nemůže jednoduše přelévat i do dalších v budoucnu zahájených řízení (tedy ani do řízení nynějšího), a nebylo proto ani , právnická osoba, vyloučeno, že žalovaný jednak uplatní odlišnou obranu proti žalobnímu nároku, jednak ani to, že ji podepře dosud v jiných řízeních neuplatněnými důkazními návrhy. Soud proto vedl v řízení žalobkyni nejprve k tomu, aby řádně specifikovala žalobní tvrzení a k nim označila důkazy, následně poskytl žalovanému poučení a prostor k uplatnění procesní obrany. Jelikož ale soud, byv seznámen s obsahem soudního spisů dosud proběhnuvších souvisejících řízení (skrze účastníky navržené a soudem provedené důkazy), mohl konstatovat, že ani v nyní posuzované věci nedošlo k zásadnější obměně žalobních tvrzení či důkazů na straně jedné, ani obrany žalovaného a jím navržených důkazních prostředků na straně druhé (ba spíše došlo k útlumu obého), lze i odkazem na § 13 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. podpořit to, že soud v nyní posuzované věci dospěl k obdobným skutkovým zjištěním a tyto obdobně právně hodnotil, jako tomu bylo v případech řízení ostatních; podle citovaného zákonného ustanovení ostatně „každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích.“29. Pokud jde o výrok II. rozsudku, zamítl soud žalobu pouze v rozsahu příslušenství, které bylo žalobkyní požadováno ve výši přesahující její právo na zaplacení úroku z prodlení se splátkou , částka, za měsíc červen roku 2020. Žalobkyně totiž požadovala úrok z prodlení v zákonné výši z této částky (splátky) od data , datum, do zaplacení. Žalobkyně ovšem vyčíslila roční úrokovou sazbu jako 10 %, ačkoli prvním dnem prodlení předmětné splátky byl první červenec roku 2020 a Českou národní bankou vyhlášená repo sazba ve výši k prvnímu dni druhého pololetí roku 2020 činila toliko 0,25 %, což zvýšeno o 8 procentních bodů činí sazbu zákonného úroku z prodlení dle § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., toliko 8,25 %, nikoli žalobkyní požadovaných 10 %. Soud proto v přesahujícím rozsahu požadovaného úroku z prodlení, tedy co do úroku ve výši 1,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, žalobu zamítl jako nedůvodnou.

30. Pokud jde o výrok III. rozsudku, přiznal soud žalobkyni, jejíž procesní neúspěch byl jen zcela nepatrný, podle § 142 odst. 3 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů zastoupení advokátkou. Advokátka poskytla žalobkyni podle obsahu spisu (a v tomto se soud shoduje s počtem účtovaných úkonů sdělených zástupkyní žalobkyně při jednání dne , datum, ) sedm úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), a to konkrétně převzetí a přípravu zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb [§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu], dvakrát písemné podání ve věci samé [žaloba a doplnění žaloby k výzvě soudu na č. l. 91 až 92, dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], a čtyřikrát účast při jednání nepřesahující v jednotlivých případech dvě hodiny [jednání , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu]. Za každý z těchto úkonů náleží žalobkyni náhrada ve výši mimosmluvní odměny dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu při tarifní hodnotě sporu , částka, , v sazbě určené dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu, tj. ve výši , částka, za každý úkon, tj. celkem , částka, za sedm plných úkonů. K této náhradě je třeba navíc připočíst (za každý úkon) rovněž částku , částka, jakožto paušální náhradu hotových výdajů advokáta (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tj. , částka, k sedmi úkonům právní služby. Součet částek , částka, a , částka, je dále třeba navýšit o 21 % (tj. o , částka, ) jakožto o sazbu daně z přidané hodnoty, neboť zástupkyně žalobkyně je registrována jako plátce této daně. Celkem tak náhrada nákladů zastoupení činí , částka, ; připočtením částky zaplaceného soudního poplatku (, částka, ) je pak určena celková výše žalobkyní účelně vynaložených nákladů v tomto řízení částkou , částka, , kterou soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalovanému nahradit žalobkyni. O lhůtě k zaplacení náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal důvod (resp. žádný takový důvod nebyl v řízení žalovaným tvrzen). O platebním místu pro náhradu nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou. Pro úplnost soud poznamenává, že jako účelný náklad posoudil i náklad na odměnu zástupkyně žalobkyně za úkon představovaný doplněním žaloby k výzvě soudu; potřeba doplnění žaloby neměla totiž podle názoru soudu příčinu v nedůslednosti či jiném zjevném pochybení žalobkyně (její zástupkyně) při sepisu žaloby, nýbrž žalobkyně při sepisu žaloby vycházela z jiného právního názoru ohledně závaznosti pravomocných soudních rozhodnutí vydaných ve skutkově a právně podobných věcech týchž nebo příbuzných účastníků řízení, čemuž přizpůsobila formulaci skutkových tvrzení v samotné žalobě. Soud proto nevidí důvod k penalizaci žalobkyně tím, že by jí za účelné doplnění žaloby (č. l. 91 až 92), podané k výzvě soudu po obdrženém poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř., nepřiznal náhradu nákladů řízení.