70 C 232/2016

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Nekolovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalovaných, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedl, že je vlastníkem domu [adresa] v [katastrální uzemí] a žalovaní jsou vlastníky rodinného domu [adresa] v [katastrální uzemí], který sousedí s domem ve vlastnictví žalobce. Dále uvedl, že žalobce a žalovaní mají společnou odpadovou kanalizaci. Dopisem ze dne [datum] oznámili žalovaní žalobci havárii odpadního potrubí a společnou odpadní rouru zaslepili, čímž ji odstavili z provozu a způsobili tak nefunkčnost kanalizace v domě žalobce. Žalobce před předmětnou údajnou havárií svůj dům rekonstruoval, neboť ho neužívá a měl v úmyslu ho pronajmout. Dopisem zástupce žalobce ze dne [datum] byli žalovaní vyzváni ke společné opravě kanalizační odpadní roury – přípojky. Na tento dopis reagovali dne [datum], v němž uvedli, že jsou ochotni se na opravě kanalizace podílet. Žalobce proto oslovil odborné firmy a soudní znalce za účelem stanovení vhodného postupu a rozpočtu zamýšlených prací. Na den [datum] svolal žalobce prohlídku na místě samém za účasti soudního znalce [příjmení] [příjmení] a žalovaných za účelem dohody o způsobu řešení ocenění nákladů obvyklých na provedení opravy. Žalovaní se však bez omluvy na tuto prohlídku nedostavili a dopisem ze dne [datum] oznámili, že se na opravě kanalizace podílet nebudou. Žalobcem najatý znalec z oboru stavebnictví, specializace oceňování staveb, [anonymizováno] [příjmení] si místo prohlédl včetně přiložené dokumentace, neprovedl však ocenění nákladů opravy kanalizace, problém pouze popsal. Rozpočet opravy kanalizace zpracovala odborná [právnická osoba] Následně soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] zpracoval znalecký posudek [číslo] včetně dodatku. Konstatoval, že zásah žalovaných do společné kanalizace vyloučil žalobce z užívání jeho domu a navrhl způsob řešení vzniklého stavu. Žalobce tvrdí, že žalovaní svým jednáním a zásahem do kanalizace vyloučili žalobce z užívání jeho nemovitosti, čímž mu byla způsobena škoda, když nemohl svou zrekonstruovanou nemovitost pronajmout, a to za částku [částka] po dobu minimálně 1 roku od [datum]. Za takovou výši nájemného pronajal žalobce svou nemovitost již v [anonymizováno] [rok] a [rok]. Žalobou proto nárokuje vzniklou škodu v podobě ušlého nájemného za období od [datum] do [datum] ve výši [anonymizováno] [částka], tj. [částka] a k tomu [částka] jako náklady za zpracování znaleckého posudku. Žalovaní byli vyzváni k zaplacení náhrady škody dopisem ze dne [datum]. Žalobce má za to, že žalovaní zásahem do kanalizace zasáhli do výkonu vlastnických a majetkových práv žalobce a vyloučili tak možnost využívat jeho nemovitost a získat příjem z nájemného, neboť bez fungující kanalizace nemůže svůj dům užívat ani pronajmout. Žalovaní jsou povinni nahradit škodu, kterou způsobili dle § 2926 občanského zákoníku.

2. Žalovaní se k věci vyjádřili tak, že žalobou uplatněný nárok považují za nedůvodný, neuznávají jej ani z části. Není zřejmý skutkový důvod žaloby a žalovaní nespatřují v žalobou popisovaném jednání své zavinění. Žalovaní popírají, že by se dopustili čehokoliv protiprávního nebo opomenutí, které by mohlo být příčinou vzniku škody. Učinili nesporným, že účastníci jsou vlastníky navzájem sousedících nemovitostí, kdy mají mít též společnou odpadní kanalizaci. Žalovaní skutečně dopisem ze dne [datum] oznámili žalobci havárii odpadního potrubí s tím, že společnou odpadní rouru zaslepili a odstavili z provozu. Z tohoto dopisu však vyplývá, že žalovaní žalobce informovali o vzniklé havárii odpadního potrubí již dne [datum] s tím, že žalobcem používané WC je napojeno na odpadní trubku žalovaných, která vede do venkovního septiku umístěného na pozemku ve vlastnictví žalovaných. Zároveň mu sdělili, že v důsledku havárie odpadní trubky bylo třeba odpadní potrubí neprodleně odstavit, aby bylo zabráněno dalším škodám na majetku, zejména v podobě zaplavení elektrorozvodů. Žalovaní v předmětném dopise také uvádějí, že vzhledem k tomu, že odpadní trubka, na níž je napojeno WC žalobce, vede z prvního patra od WC žalovaných přes jejich obývací pokoj do venkovního septiku na pozemku ve vlastnictví žalovaných, pokládají provedení kompletní rekonstrukce stávajícího kanalizačního potrubí za příliš nákladné s tím, že odstavení stávající odpadní trubky bude vzhledem k jejímu nevyhovujícímu stavu trvalé, a že si žalovaní proto zajištují přemístění svého vlastního WC jinam a provádějí si nové napojení odpadu s tím, že je nutné, aby si žalobce též zajistil vlastní samostatné napojení svodu odpadu na kanalizaci. V dopise ze dne [datum] adresovaném žalobci žalovaní uvedli, že rozhodně nešlo o úmyslný bezdůvodný zásah do kanalizace a vysvětlují žalobci, že podle vyjádření instalatéra došlo k havárii potrubí v důsledku stáří a opotřebení odpadního potrubí, a proto nevidí ve svém jednání nic protiprávního, zejména mají za to, že jim nevznikla povinnost provádět na vlastní náklady generální stavební a finančně náročnou rekonstrukci potrubí. Žalobce téměř po roce, dopisem ze dne [datum], vyzval žalované, aby se podíleli na nákladech na společnou opravu kanalizačního potrubí ve výši [částka], která by připadla na žalované, v opačném případě žádal žalobce o úhradu této částky s tím, že by opravu zajistil sám. Na to žalovaní reagovali dopisem ze dne [datum], v němž odmítají, že by havárii zavinili, upozorňují žalobce, že nemá zřízeno žádné věcné právo k nemovitosti ve vlastnictví žalovaných a poměřují náklady ve výši [částka], které sami vynaložili na opravu, s náklady, které by představovala oprava, kterou navrhuje žalobce. Tato varianta by se neobešla bez nutnosti náhradního ubytování žalovaných. Žalovaní posléze dopisem ze dne [datum] sdělili, že opravu dle představ žalobce provádět nehodlají, neboť po konzultaci s odborníkem je zřejmé, že by se muselo jednat o rekonstrukci potrubí vedoucího přes obývací pokoj žalovaných a septiku na dvoře žalovaných a ta by jim po dobu několika týdnů znemožnila jejich nemovitost obývat, což vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu pokládají za vyloučené. Uvádějí dále, že žalobce se domáhá náhrady škody spočívající v tom, že nemohl svůj dům pronajmout a náhrada škody tak představuje ušlý zisk v podobě nájemného. Dle tvrzení žalobce jej měl získat za období od [datum], což je ovšem období, kdy žalobce již věděl o havárii potrubí. Uvádějí, že žalobce tvrdil, že svou nemovitost dávno neužíval, viz dopis ze dne [datum]. V žalobě však tvrdí, že svou nemovitost pronajímal dokonce v letech [rok] a [rok] a tvrzení žalobce si tedy odporují. Žalovaní dále poukazují na neochotu žalobce provést opravu kanalizace stejným způsobem se stejnými náklady, jaké do řešení opravy investovali žalovaní ([částka]), kdy žalobce v žalobě tvrdí, že svůj dům před havárií rozsáhle rekonstruoval, neboť ho měl v úmyslu pronajmout. Ostatně tento úmysl ani ve vzájemné korespondenci žalobce nikdy nezmiňoval a o úmyslu žalobce pronajmout svou nemovitost se dozvěděli teprve ze žaloby. Nakonec žalovaní rozporují, že i kvantifikace nároku žalobce za [anonymizováno] měsíců není na místě, neboť havárie potrubí by si takovou dlouhou dobu opravy nevyžadovala, jakkoliv tento nárok žalovaní neuznávají ani co do základu. Navrhují zamítnutí žaloby.

3. K výzvě soudu, aby žalobce doplnil svá žalobní tvrzení tak, že uvede, jakého porušení povinnosti, z něhož vznikla žalobci škoda, se žalovaní dopustili a z čeho jim taková povinnost vyplývá, žalobce v podání ze dne [datum] uvedl, že uplatněný nárok požaduje po žalovaných z titulu náhrady škody na jeho majetku, která vznikla v souvislosti z jednání žalovaných, kteří tím, že zaslepili společnou odpadní rouru, kterou tím odstavili z provozu, a odmítli uvedenou situaci řešit, tak způsobili nefunkčnost kanalizace v domě žalobce. Vzhledem k tomu, že tento zásah žalovaní sami dopisem ze dne [datum] žalobci oznámili, je nesporné, že ke škodnímu jednání ze strany žalovaných došlo. Žalobce byl tak vyloučen z užívání svého domu. Vzhledem k tomu, že žalobce svůj dům sám neužíval, měl v úmyslu jej pronajmout za cenu v místě obvyklou. Bez fungující kanalizace však žalobce nemůže dům užívat ani pronajmout. Proto požaduje po žalovaných ušlý zisk jako majetkovou škodu ve výši, o kterou se hodnota majetku žalobce nezvýšila, ačkoliv měla. Dále požaduje po žalovaných uhrazení účelně vynaložených nákladů na zpracování znaleckého posudku. Žalovaní dle tvrzení žalobce porušili zákonem stanovenou povinnost prevence dle ustanovení § 2900 občanského zákoníku, kdy každý je povinen si počínat při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě v životě, zdraví, nebo vlastnictví jiného. Kdo v soukromém styku koná, má konat tak, aby z toho nevznikla bezdůvodná újma jinému. Tím, že žalovaní aktivně svým jednáním vyloučili žalobce z jeho vlastnického práva a způsobili mu tím škodu na jeho majetku, porušili shora uvedenou zákonnou povinnost. Žalovaní porušili i ustanovení § 2910 občanského zákoníku, když bylo zasaženo do absolutního práva žalobce. Žalobce má dále za to, že žalovaní jsou povinni k náhradě škody podle ustanovení § 2926 občanského zákoníku.

4. Zástupce žalobce při prvním jednání ve věci konaném dne [datum] uvedl, že žalobce a žalovaní jsou vlastníky sousedních nemovitostí, přičemž mezi nimi je společná zeď, ve které je umístěna společná kanalizace. Ta je samostatnou nemovitou věcí, nikoliv součástí nemovitosti. Kanalizace je v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalovaných. Žalovaní sami svévolně kanalizaci zaslepili, znemožnili tak její užívání žalobci a vyloučili ho z výkonu jeho vlastnického práva. Porušili tak prevenční povinnost stanovenou občanským zákoníkem počínat si tak, aby nedocházelo ke škodě na majetku a zároveň nesplnili svou povinnost zakročit tak, aby ke škodě na majetku nedošlo (provést opravu společné kanalizace), a povinnost poskytnout žalobci součinnost k opravě kanalizace. Žalobci tak vznikla škoda spočívající v tom, že nemůže svou nemovitost užívat k bydlení. Žalovaní nejprve dopisem ze dne [datum] uvedli, že kanalizace je společnou věcí a navrhli společnou opravu. Měla proběhnout prohlídka za účasti soudního znalce, při níž by se zjistil rozsah nutných oprav kanalizace. K tomu však žalovaní neposkytli žalobci součinnost, když se k prohlídce nedostavili. Žalovaní následně dopisem ze dne [datum] oznámili, že se na opravě společné kanalizace podílet nebudou. Dopisem ze dne [datum] žalovaní oznámili žalobci, že odstavení odpadní trubky bude trvalé, a věděli tak, že odstavením odpadní trubky znemožní žalobci její užívání, přičemž se jedná o odpad společný. Až do [anonymizováno] [rok] byla kanalizace žalobcem i žalovanými, jakož i jejich právními předchůdci, již od doby výstavby nemovitostí užívána pokojně, poté jí však žalovaní zaslepili. Žalovaní měli povinnost podílet se na opravě společné kanalizace a zabránit tím vzniku škody na straně žalobce. Porušili však prevenční povinnost a znemožnili tak užívání nemovitosti žalobcem. Tvrzení žalovaných o tom, že došlo k havárii, není ničím podloženo. Sám žalobce škodě zabránit nemohl, sám kanalizaci opravit nemůže, neboť prochází nemovitostí žalovaných. Bez jejich součinnost tedy nemůže provést její opravu. Odkazuje na rozhodnutí zveřejněné ve sbírce pod R 27/1989 ohledně ochrany práv podílového spoluvlastníka, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 296/2006 ohledně ušlého zisku, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 735/2001 a Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2471/2000.

5. Zástupce žalovaných odkázal na své vyjádření k žalobě. Dále uvedl, že tvrzení žalobce postrádají to tvrzení, jakou právní povinnost měli žalovaní porušit. Žalobce tvrdí, že žalovaní svévolně aktivním jednáním porušili povinnost, nenavrhují k tomu však žádný důkaz. Okolnost, že se trubka ucpala, je nesporná. Domy účastníků stojí sto let a odpadní trubka tak již byla na hranici životnosti, resp. dosloužila. Je zavádějící tvrzení žalobce, že se jedná o společnou věc. Žalobci v dopise ze dne [datum] opakují spojení„ společné odpadní potrubí“, když tuto dikci přejímají z předchozího dopisu zástupce žalobce. Z ničeho není zřejmé, že se jedná o společnou věc. Ostatně žalovaní v dopise ze dne [datum] uváděli:„ [příjmení] [jméno] je napojeno na naší odpadní trubku“. Žalovaní tvrdí, že odpadní trubka je jejich, a na tu byla napojena odpadní trubka žalobce. Jedná se o výlučné vlastnictví dvou sousedů. Žalovaní mají za to, že dle § 505 občanského zákoníku je odpadní trubka součást věci, neboť ji nelze oddělit, aniž by se věc znehodnotila. Pokud jde o samotný nárok, tvrdí žalobce, že svou nemovitost nemohl užívat [anonymizována dvě slova], ale z povahy věci vyplývá, že oprava nemohla tak dlouho trvat. Žalobce nemá žádný právní titul k tomu, že má právo užívat cizí odpadní potrubí. Neexistuje žádné věcné břemeno k tomu, žádná nájemní smlouva, či jiná dohoda. Ostatně žalobce se nikdy nepodílel na vývozu septiku či drobných opravách. Žalobce tedy nemůže vyvozovat odpovědnost žalovaných za škodu z titulu porušení smluvní povinnost žalovaných, neboť žádná taková smluvní povinnost neexistuje, ale neexistuje ani porušení zákonné povinnosti, neboť žalovaní žádnou prevenční povinnost neporušili.

6. Mezi účastníky byla nesporná tvrzení, že účastníci řízení jsou vlastníky sousedních nemovitostí, že na [anonymizováno] [rok] se stala vnitřní kanalizace umístěná ve společné zdi účastníků řízení nefunkční, že septik se nachází na pozemku žalovaných, a že odpadní roura z toalety žalobce je napojena do odpadní trubky vedoucí v nemovitosti žalovaných.

7. Mezi účastníky bylo sporným, co bylo příčinou způsobení nefunkčnosti kanalizace, a kterému z účastníků svědčí vlastnické právo ke kanalizaci, tj. odpadním rourám a septiku.

8. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] a účastnickou výpovědí žalovaného. Z těchto důkazů zjistil následující skutkový stav.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], na němž stojí stavba [adresa] (objekt k bydlení), adresní místo [ulice a číslo].

10. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] soud zjistil, že žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení). [příjmení] vlastnictví je prost jakýkoliv zápisů v části [anonymizováno], tedy vlastnictví nemovitosti není omezeno žádným věcným právem.

11. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že tímto žalovaní informují žalobce, že dne [datum] došlo k havárii odpadní trubky vedoucí z prvního patra od toalety přes obývací pokoj žalovaných do septiku, který je na jejich pozemku. Jelikož je toaleta žalobce napojena na jejich odpadní trubku, oznamují žalobci, že ji bylo třeba neprodleně odstavit, aby se zabránilo možným škodám na majetku, neboť hrozilo zaplavení elektrických rozvodů a riziko vzniku požárů. Po zvážení všech aspektů i hygienického a [anonymizováno] hlediska žalovaní došli k závěru, že kompletní rekonstrukce odpadní kanalizace ve stávající trase je nerentabilní a odpojení odpadní trubky bude vzhledem k jejímu nevyhovujícímu stavu trvalé. Informují žalobce, že si zajištují přemístění toalety, o čemž ho osobně informovali dne [datum] a provádí napojení nové. Z těchto důvodů je nutné, aby si žalobce též zajistil vlastní samostatné napojení svodu odpadu na kanalizaci.

12. Z dopisu žalobce adresovaného žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce reaguje na dopis žalovaného ze dne [datum], kterým mu byla oznámena havárie odpadního potrubí a má za to, že jde o zlý úmysl žalovaných, trvá na opravě společného odpadního potrubí.

13. Z dopisu žalovaných adresovaného žalobci ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaní odmítají jakýkoliv zlý úmysl na jejich straně; uvádějí, že k havárii dle vyjádření instalatéra došlo z důvodu stáří a opotřebení litinového svodu; uvádějí, že pro žalované z této havárie nevyplývají ze vztahu k žalobci žádné právní závazky ani nutnost provést na vlastní náklady generální rekonstrukci odpadního potrubí. Nejrentabilnějším způsobem, jak se s touto havárií vypořádat, bylo pro ně stávající prasklý svod zaslepit a přemístit WC z patra do přízemí. Na tuto havárii žalovaného upozornili při osobním jednání již dne [datum], aby tím bylo zabráněno možným škodám.

14. Z dopisu zástupce žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného ke společné opravě kanalizační přípojky, v opačném případě k úhradě částky [částka], která představuje polovinu rozpočtové ceny opravy a znovuzapojení kanalizační přípojky. V případě, že nebude ze strany žalovaného reagováno, bude podána žaloba.

15. Z dopisu žalovaných ze dne [datum] adresovaného zástupci žalobce soud zjistil, že žalovaní uvádějí, že mají zájem řešit celou záležitost smírně, a to dohodou o provedení rekonstrukce. Zaprvé uvádějí, že domy jsou staré [anonymizováno] let, čímž je zřejmé, že dochází k závadám, a že za havárii potrubí a případné škodě nenesou vinu. Uvádějí, že o náklady na opravu se musí dělit rovným dílem žalobce i žalovaní. Uvádějí, že vzhledem k tomu, že potrubí je v celém rozsahu v dezolátním stavu (litina potrubí se rozpadá a drolí) je nutné vybourat a obnovit potrubí po celé délce od toalety až do septiku. Uvádějí, že potrubí prochází z prvního patra do přízemí zdí jejich domu a poté z přízemí pod podlahou jejich obývacího pokoje přes koupelnu na dvůr a poté rovnou do septiku. Žalovaní nechají zpracovat rozpočet na rekonstrukci, s nímž žalobce seznámí. Nedílnou součástí rozpočtu bude i zajištění náhradního ubytování pro žalované po dobu opravy, neboť v té době bude jejich dům neobyvatelný, zatímco žalobce se tyto práce vlastně vůbec nedotknou. Žalovaní dále uvádějí, že se celá [anonymizováno] starali o septik jeho údržbu a vyčerpání a nesli s tím spojené finanční náklady včetně strpění natažených hadic pro účely jeho vyčerpání skrze celý byt v přízemí. Součástí rekonstrukce potrubí proto bude i revize a oprava septiku, ve kterém je sveden i odpad toalety žalobce, s tím, že se i nadále o údržbu a revizi septiku budou se žalobcem dělit a při čerpání se střídat. Žalovaní dále požadují, aby tyto podmínky byly písemně zachyceny ve smlouvě. Dále uvádějí, že jejich dům a pozemek není zatížen žádným věcným břemenem, a proto nejsou povinni užívání žalobcem strpět, jsou však za shora uvedených podmínek ochotni na toto řešení přistoupit. Uvádějí dále, že přesun jejich toalety z patra do přízemí a napojení do septiku pořídili svépomocí na částku cca [částka], proto mají za to, že pokud by totéž udělal žalobce, nestálo by ho to více než [částka].

16. Z dopisu žalovaných adresovaného zástupci žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaní informují žalobce, že nebudou provádět rekonstrukci původního kanalizačního potrubí, neboť jejich dům by byl několik týdnů neobyvatelný a vzhledem k jejich věku, zdravotnímu stavu a náročnosti rekonstrukce se rozhodli, že tuto provádět nebudou.

17. Z dopisu zástupce žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uplatňuje vůči žalovaným nárok na náhradu škody ve výši [částka] měsíčně jako ušlý zisk z nájemného, které by žalobce obdržel, pokud by mohl dům užívat, respektive pronajmout třetím osobám. To žalovaní znemožnili, když jednostranným zásahem znemožnili užívání společné kanalizaci žalobci a odmítli se podílet na jejím obnovení do předešlého stavu a jakékoliv opravě. Vyzývá proto žalované k zaplacení částky [částka] představující ušlý nájem žalobce za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] spolu s příslušenstvím do sedmi dnů, v opačném případě bude podána žaloba.

18. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že ob jednatele posudku byl žalobce, účelem posudku bylo posouzení technického stavu vnitřní kanalizace včetně napojení do společné kanalizační stoky a znaleckým úkolem bylo posoudit technický vliv opravy kanalizačního potrubí v domě [ulice a číslo] na funkční stav rodinného domu [ulice a číslo]. Z posudku se podává, že rodinný dům žalobce se nachází v [obec] – [část obce] v ulici [ulice] v [anonymizována čtyři slova], které byly vystavěny počátkem [anonymizováno] let [anonymizována dvě slova] pro zaměstnance [anonymizováno] [příjmení]. Původní stavba [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] přešla později do vlastnictví [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], rodina žalobce rodinný dům užívala od roku [rok]. V roce [rok] jej matka žalobce koupila od [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] a v roce [rok] nabyl vlastnictví [anonymizována dvě slova] žalobce. Posudek dále konstatuje, že v místě je veškerá technická infrastruktura města, tedy zpevněné silnice, veřejný vodovodní řad, veřejná kanalizace a veřejné rozvody elektrické energie a zemního plynu. Společná kanalizační stoka pro celý řadový blok je vedena nádvořím rodinných domů při jejich jižním, dvorním průčelí. Uvádí, že řadové domy jsou řešeny tzv. zrcadlově, jedná se o prakticky identické domky podsklepené, jednopodlažní s podkrovím se sedlovou střechou. Svod kanalizace toalety v druhém nadzemním podlaží – podkroví byl společný vždy pro dva rodinné domy vzájemně zrcadlově přiřazené. Svislé potrubí bylo vedené v dělící sousední stěně obou domů s ležatým napojením pod podlahou obytné místnosti a nádvořím rodinného domu [adresa] (pozn. ve vlastnictví žalovaných) do společné kanalizační stoky vedené v nádvoří podél celé řady [anonymizováno] domů s napojením do uliční stoky v ulici [příjmení] [příjmení]. Princip řazení dispozic jednotlivých rodinných domů zrcadlově s využitím společného kanalizačního svodu ve společných sousedních stěnách je charakteristický pro celou blokovou výstavbu řadových domů v předmětné lokalitě. V posudku znalec uvádí, že mu žalobce při místním šetření sdělil, že provedl celkovou modernizaci interiéru svého domu v letech [rok] a [rok], v rámci této modernizace byla obnoveno WC v původní poloze ve druhém nadzemním podlaží – podkroví včetně nové podlahy a keramického obkladu stěny, WC bylo napojeno na původní společné odpadní potrubí. V [anonymizováno] [rok] provedl vlastník sousedního rodinného domu [adresa] (pozn. žalovaní) změnu umístění [příjmení] z původní polohy ve druhém nadzemním podlaží – podkroví; tato změna byla vyvolána havárií společného kanalizačního potrubí, k havárii došlo podle vyjádření instalatéra uvedeného v příloze posudku vlivem stáří a opotřebení litinového svodu, což znalec považuje za pravděpodobné a vyjadřuje s tím souhlas. Po přemístění WC a zřízení nového kanalizačního potrubí v sousedícím domě [adresa] nechal jeho vlastník původní odpadní potrubí zaslepit, čímž vyloučil možnost užívání WC v domě žalobce. Uvádí, že s odstupem doby není možné stanovit rozsah poškození původního potrubí a tím ani posoudit možnost jeho opravy. V každém případě by sanační práce musely být tehdy provedené v obytné místnosti, případně ve dvorním přístavku a nádvoří rodinného domu [adresa] (pozn. domě žalovaných). Tato skutečnost daná původním řešením rodinných domů zřejmě vedla vlastníka domu [adresa] (pozn. žalované) k jednoduchému vyřešení problému ve svém domě - přemístění toalety do prvního nadzemního podlaží a přímé napojení do kanalizační stoky vedené v nádvoří. To ovšem znamená dispoziční, a tím i provozní, změnu v obou rodinných domech vyloučením WC ve druhém nadzemním podlaží – podkroví při ložnicích. Z posudku je zřejmé, že se znalec seznámil s dokumentem [anonymizováno] stavu odkanalizování objektu rodinného domu [anonymizována dvě slova] [číslo] (pozn. domu žalobce), který nechal vypracovat žalobce [právnická osoba] s. o. [obec] včetně položkového rozpočtu prací a dodávek. V něm je sice uveden způsob řešení, ale znalec v něm postrádá jednoduchý technický popis, respektive výkresovou dokumentaci, ze které by bylo možné stanovit nutné výměry zamýšlených stavebních úprav. Je však zřejmě, že se tímto řešením mění původní dispozice a provozní funkčnost předmětného domu, navíc umístění [příjmení] mísy průchozí místností z kuchyně do dvora považuje za nouzové řešení. V závěru znalec uvádí, že řešení opravy havárie společného původního kanalizačního potrubí provedené vlastníkem sousedního rodinného domu [adresa] je možná výhodné pro vlastníka tohoto domu, negativně však ovlivnilo technický stav a užitnou hodnotu rodinného domu žalobce a ke dni místního šetření jej i vyloučilo z jeho užívání. Posudek byl vypracován dne [datum]. Posudek obsahuje znaleckou doložku.

19. Z dodatku [číslo] znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že účelem posudku byl přehled možných variant dodatečných úprav vnitřní kanalizace včetně napojení do kanalizační stoky a znaleckým úkolem je posouzení technického vlivu opravy kanalizačního potrubí v domě [ulice a číslo] na funkční stav rodinného domu [ulice a číslo] s uvedením možných variant technického řešení k obnovení plné funkčnosti rodinného domu. Znalec v dodatku posudku uvádí tři varianty možného řešení umístění [příjmení] v domě žalobce. Vychází přitom ze skutečnosti, že obnova původního stavu je v současné době nereálná, navrhuje proto i) umístit WC v koupelně, nebo ii) v původní poloze ve druhém nadzemním podlaží – podkroví, nebo iii) v původní poloze ve druhém nadzemním podlaží – podkroví i s obnovou svislého potrubí. Závěrem uvádí, že pro obnovení funkčního stavu rodinného domu jsou možné všechny navržené varianty řešení. Pro plné zachování užitných vlastností a hodnot rodinného domu považuje za vhodnější variantu umístit WC v původní poloze ve druhém nadzemním podlaží – podkroví. Dodatek obsahuje znaleckou položku.

20. Z odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce tomuto znalci zadal úkol zjistit příčinu nefunkčního odkanalizování WC situovaného v druhém nadzemním podlaží v jeho rodinném domě a zjistit a navrhnout provedení napojení střešní krytiny ve spoji se sousedním domem. Znalec uvádí, že zjistil, že rodinný dům byl vystavěn zřejmě ve [anonymizováno] letech [anonymizováno] století a nedávno byl rekonstruován. Svislý kanalizační svod i ležatá kanalizace pro odvod splaškových vod je společná pro dům [adresa]. Svislý odpadní svod je veden společnou dělící stěnou obou domů a ležatá kanalizace pak pod domem [adresa] do společného septiku situovaného v jeho zadním dvorním traktu. Ten je pak napojen do kanalizační přípojky v podílovém vlastnictví všech jejich uživatelů a ta pak do městské kanalizace. Příčinou nefunkčnosti odkanalizování toalety žalobce je zřejmě ucpání, porušení či přerušení odpadního potrubí, a to s vysokou pravděpodobností ležaté kanalizace, neboť dle sdělení ob jednatele (pozn. žalobce) došlo dle názoru znalce k charakteristickým projevům vzniklých naplněním stoupacího potrubí. Jako způsob řešení navrhuje znalec vyčistit kanalizaci, případně ji opravit v porušeném či přerušeném místě. V případě nemožnosti provedení opravy stávající kanalizace jako náhradní řešení považuje přemístění WC z prvního patra do prostoru sociálního zařízení v přízemí a jeho odkanalizování přímo do kanalizační přípojky.

21. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že tato společnost zabývající se instalacemi, vytápěním a plynem, provedla obhlídku rodinného domu žalobce se závěrem, že nové napojení kanalizace v původním místě není možné bez zpřístupnění vlastníků sousedního domu, pro nové odkanalizování WC na stoku vedoucí přes dvorky domu bude nutná změna jeho umístění do prostoru nově zrekonstruované koupelny v prvním nadzemním podlaží objektu, s čímž budou spojeny bourací a výkopové práce.

22. Z rozpočtu zpracovaného [právnická osoba] dne [datum] vyplývá, že odkanalizování WC a napojení na venkovní kanalizaci by si vyžádalo částku [částka].

23. Ze stanoviska [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] soud zjistil, že tento znalec uvádí, že neprovedení opravy společného kanalizačního potrubí vlastníky sousedních domů je problémem, který po opravě v roce [rok] znehodnotil funkčně oba rodinné domy a vyloučil z užívání dům [adresa] modernizovaný v roce [rok] - [rok]. Uvádí, že jako soudní znalec nemá oprávnění hodnotit položkový rozpočet, nicméně považuje za nutný jednoduchý technický popis, respektive jednoduchou výkresovou dokumentaci. Na jejím základě by bylo možné stanovit výměry zamýšlených prací. V položkovém rozpočtu firmy [právnická osoba] nemůže posoudit oprávněnost některých výměr, a dokonce se domnívá, že některé položky jsou neoprávněné. K ocenění se nevyjadřuje. Doporučuje pro stanovení ceny nechat ocenit výpis výměr třemi nezávislými odbornými firmami, což povede ke zjištění skutečné ceny.

24. Ze znaleckého posudku [číslo] provedeného odhadcem [jméno] [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že jeho obsahem je ocenění nemovitosti rodinného domu [adresa] postaveného na parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Jako ob jednatel jsou uvedeny [anonymizována čtyři slova], jako dosavadní uživatel paní [jméno] [celé jméno žalobce]. Účelem odhadu byl prodej rodinného domu mezi [anonymizována dvě slova] a dosavadním uživatelem. V posudku se uvádí, že se jedná o přízemní řadový rodinný dům s podkrovím umístěný v klidné zástavbě. Stavba byla realizována v roce [rok] [právnická osoba] v rámci výstavby celé kolonie pro [anonymizována dvě slova]. V domku je byt 1+3 s příslušenstvím. V posudku se uvádí, že vadou domku je společný jednoduchý rozvod vody pro celou ulici, v níž se domek nachází, bez samostatných vodoměrů. Přípojka vody je vždy společná nejméně pro dva domky. [ulice] uzávěr je vždy v jednom domku, je zde nevyhovující provedení kanalizace (přepadových žump a se sousedy společná střecha včetně žlabu a komínových lávek). Je uvedeno, že tyto části stavby vyžadují v současné době generální opravy. V části ocenění znalec uvádí, že dům je postaven v roce [rok], tedy jeho stáří je [anonymizováno] let, stanovuje celkový odpis 55 % s ohledem na opotřebení a stáří domu a technického provedení a uspořádání, k tomu další procentní srážka v důsledku společného používání inženýrských sítí na cizím pozemku (rozvod vody a kanalizace – služebnost) a vazby střešní krytiny na souseda bez provedení požárních zdí. Závěrem ohodnocuje cenu domku spolu s venkovními úpravami a stavbami na částku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Posudek obsahuje znaleckou doložku.

25. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [anonymizována čtyři slova] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími soud zjistil, že prodávající prodává touto smlouvou rodinný domek [adresa] na [část obce] a kupující jej takto kupují včetně příslušenství podrobně specifikovaného ve znaleckém posudku [anonymizováno] znalce [jméno] [příjmení] z [datum]. Pozemky nejsou předmětem prodeje. Rodinný domek přechází na kupující [anonymizováno] smlouvy [anonymizována dvě slova] v [obec]. Dům se převádí do vlastnictví kupujících prost všech dluhů a závad. Kupující prohlašují, že si celou nemovitost s příslušenstvím důkladně prohlédli, a že je jim znám její stavební a zachovalostní stav, zejména pak společný rozvod vody a kanalizace, které jsou společné se sousedními obytnými domy. Zároveň je kupujícím zřizováno právo osobního užívání pozemků.

26. Z [anonymizováno] smlouvy a smlouvy o [anonymizována tři slova] soud zjistil, že tuto uzavřela [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] ([role v řízení] žalobce) jako [anonymizováno] a [celé jméno žalobce], tedy žalobce, jako [anonymizováno], s tím, že touto smlouvou [anonymizována dvě slova] obdarovanému rodinný dům [adresa] a stavební parcelu [číslo] pozemkovou parcelu [číslo] v kat. území [část obce]. Ve smlouvě je zároveň zřízeno [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] spočívající ve [anonymizována tři slova] [anonymizováno] rodinného domu.

27. Z rozhodnutí [anonymizováno 5 slov] v [obec] ze dne [datum] vyplývá, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byla do osobního užívání dána parcela [číslo] obě v [katastrální uzemí]. Důvodem přidělení byla koupě rodinného domku. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec]

30. Návrhy důkazů, které měly prokazovat výši škody, soud zamítl, neboť takové dokazování by bylo s ohledem na níže uvedený právní názor soudu (není dána odpovědnost žalovaných za škodu) nadbytečné. Nadbytečný byl i účastnický výslech žalované, neboť skutečnosti, které měly být prokázány její výpovědí, byly již prokázány jinými důkazy. Důkaz znaleckým posudkem podaný znalcem z oboru stavebnictví navrhovaný žalobcem za účelem zodpovězení otázky, zda předmětná kanalizace je či není společnou věcí, soud nenařídil a neprovedl z důvodu, že takový úkol soud znalci zadat nemůže, neboť znalecký posudek je možno nařídit pro posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, nikoliv k otázkám právním; zodpovězení otázky, komu svědčí vlastnické právo k věci, je však otázkou právní. Důkazy výslechem znalců, jejichž posudky byly v řízení navrženy a provedeny, soud shledal rovněž nadbytečnými, neboť z jejich posudků byly čerpány pouze informace technického charakteru (ohledně způsobu výstavby domů a jejich stáří, uložení kanalizace a septiku a možných technických řešení nového napojení WC žalobce), přičemž tyto nebyly zpochybněny; vyjádření znalců ohledně vlastnictví odpadní roury a septiku soud v potaz nebral, neboť jak již uvedeno, jedná se o hodnocení právní otázky, které přísluší soudu, nikoliv znalci. Důkaz kolaudačními rozhodnutími na domy žalobce a žalovaných a kanalizaci soud nemohl provést, neboť jak žalobce sám uvedl, tyto se již v archivech nedochovaly.

31. Soud věc právně hodnotil, pokud jde o vznik škody a odpovědnosti za škodu, dle ustanovení § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“). Otázku nabytí vlastnického práva k odpadním rourám a septiku (domovní vnitřní kanalizaci) soud hodnotil dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v tehdejším znění (dále jen„ OZ“) s ohledem na přechodná ustanovení NOZ (§ 3028 odst. 2).

32. Pokud jde o (spolu) vlastnictví k domovnímu rozvodu kanalizace - vnitřní kanalizaci od WC žalobce a žalovaných přes pozemek žalovaných k septiku umístěného na pozemku žalovaných, neprokázal žalobce své tvrzení, že je jeho spoluvlastníkem. Ze shodných tvrzení a dokazování je zřejmé, že domy žalobce a žalovaných, jakož i další identické domy v sousedství, byly stavěny ve [anonymizováno] - [anonymizováno] letech [anonymizováno] století jediným ob jednatele (panem [příjmení] nebo jím [anonymizována dvě slova]) za účelem jejich užívání [anonymizována dvě slova] [příjmení]. Dva domy byly vždy provedeny jako zrcadlově shodné s tím, že domovní rozvod kanalizace byl společný (ve smyslu technickém). Lze se domnívat, že v době výstavby nebylo právně řešeno, kdo je vlastníkem rozvodů kanalizace a septiku, neboť to nebylo nutné, když celá zástavba rodinných řadových domků byla ve vlastnictví jediného subjektu.

33. Dle ustanovení § 2 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, je vnitřní kanalizace potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojky.

34. Podle ustanovení § 120 odst. 1 OZ je součástí věcí vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Vnitřní domovní kanalizace je součástí nemovitosti, v níž se nachází, bez ní nemůže např. rodinný dům sloužit ke svému účelu; jejím odstraněním by se dům znehodnotil. Není tedy samostatnou věcí, nemůže být samostatným předmětem právních vztahů. Ustanovení § 505 NOZ definici dřívější právní úpravy součásti věci v podstatě přejímá: Součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Nabytím účinnosti NOZ se na povaze vnitřní kanalizace nic nezměnilo.

35. Soud má proto za to, že vnitřní kanalizace je součást nemovitosti. Totéž platí o septiku (žumpě), do níž vnitřní kanalizace ústí. Ani bez něj by rodinný dům nemohl fungovat, neboť předmětná část vnitřní kanalizace vedoucí od WC ústí do septiku.

36. Účastníci učinili nesporným, že odpadní roura z WC žalobce je napojena do odpadní trubky vedoucí v nemovitosti žalovaných a že septik se nachází na pozemku žalovaných. Soud tedy dospěl k závěru, že vnitřní kanalizace a septik je ve vlastnictví žalovaných. Žalobce netvrdil a neprokázal jiný právní titul k užívání vnitřní kanalizace a septiku, resp. bylo prokázáno, že není oprávněným z věcného břemene užívání kanalizace a septiku žalovaných a nebylo ani tvrzeno, že by měl oprávnění ze závazkového smluvního vztahu.

37. Soud se neztotožnil s tvrzením žalobce, že předmětná část kanalizace a septik je příslušenstvím, a to ze shora uvedených důvodů. I kdyby názor soudu nebyl správný, a jednalo by se o příslušenství, pak (spolu) vlastnické právo k těmto věcem na žalobce nepřešlo. Z [anonymizována dvě slova] vyplývá, že předmětem [anonymizováno] byly pouze dva pozemky a rodinný dům specifikované ve smlouvě. O převodu ([anonymizováno]) příslušenství, které bylo dle ust. § 121 občanského zákoníku samostatnou věcí v právním smyslu, není ve smlouvě žádná zmínka. K převodu vlastnického práva týkajícího se příslušenství bylo v době převodu (rok [rok]) přitom nutné, aby ve smlouvě byla výslovně projevena vůle převést s věcí hlavní i příslušenství, jinak vlastnické právo k příslušenství nepřešlo (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 2772/2000).

38. Lze tedy uzavřít, že žalobce není (spolu) vlastníkem vnitřní kanalizace procházející nemovitostí žalovaných ani septiku umístěného na pozemku žalovaných a nemá ani jiný právní titul k jejich užívání. Ostatně žalobce netvrdil porušení smluvní povinnosti žalovanými, ale tvrdil, že žalovaní porušili zákonnou prevenční povinnost počínat si tak, aby nedošlo ke škodě na majetku žalobce a zároveň porušili povinnost zakročit tak, aby ke škodě na majetku žalobce nedošlo – provést opravu kanalizace a povinnost poskytnout žalobci součinnost k opravě kanalizace. Dle žalobce jejich jednáním měla vzniknout škoda, když se jeho dům stal neobyvatelným v důsledku nemožnosti používání WC. Podstatné pro věc tedy nebylo, zda vnitřní kanalizace a septik je ve spoluvlastnictví žalobce a žalovaných, ale to, zda žalovaní měli povinnost, kterou zaviněně (i z nedbalosti) porušili, v důsledku čehož byla způsobena žalobci škoda.

39. Dle ustanovení § 2900 NOZ vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

40. Dle ustanovení § 2910 NOZ platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

41. V souladu s uvedeným jsou základní předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě způsobené škody i) protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti, ii) vznik škody, iii) příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody, a iv) zavinění.

42. Na základě provedených důkazů, o jejichž pravosti a věrohodnosti soud neměl pochybnosti, soud dospěl k závěru, že žalovaní neporušili žádnou povinnost, a není proto dána jejich odpovědnost za případnou škodu vzniklou žalobci.

43. Z dokazování jednoznačně vyplynulo, že ve vnitřní kanalizaci vedoucí v domě žalovaných došlo k havárii téměř [anonymizována dvě slova] starého litinového potrubí (viz [anonymizováno] [role v řízení] [příjmení], [anonymizováno] [role v řízení], dopis žalovaných ze dne [datum] a další dopisy žalovaných, posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]). Žalobce netvrdil, a ani to nevyšlo v řízení najevo, že by žalovaní jakkoliv zavinili havárii odpadního potrubí. Bylo prokázáno, že potrubí s ohledem na své stáří a materiál již dosloužilo. O stáří a technickém stavu domu, jakož i jeho vnitřní kanalizace, žalobce věděl nebo musel vědět, neboť jej vlastnil již od r. [rok] a předtím jej vlastnila jeho [role v řízení] a měl k dispozici listiny, z nichž tyto skutečnosti vyplývaly. O nutnosti generálních oprav rozvodů vody a kanalizace se píše již v posudku [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který předložil sám žalobce. Tím, že žalovaní v této situaci potrubí zaslepili, žádnou povinnost neporušili, naopak splnili svou povinnost předcházet vzniku škody dle ust. § 2900 NOZ. Jak je uvedeno výše, žalobci nesvědčí žádné věcné břemeno ani smluvní nárok, na základě kterého by mohl odvádět odpadní vody do žumpy žalovaných. Žalovaní nemají žádnou zákonnou ani smluvní povinnost udržovat potrubí v provozu nebo jej opravit a uvést znovu do provozu. I kdyby snad vnitřní kanalizace a septik byly ve spoluvlastnictví účastníků, ani v takovém případě by žalovaní nebyli povinni provést jejich opravu, protože v takovém případě by o provedení opravy museli spoluvlastníci rozhodnout většinou hlasů (§ 1128 NOZ); k tomu však nedošlo. Navíc skutečnost, že došlo k havárii odpadu, žalovaní bezodkladně oznámili žalobci s informací, že odpad musel být odstaven z provozu, jinak by mohlo dojít ke škodě jak na majetku žalovaných, tak i na majetku žalobce. Tím, že žalovaní žalobce ihned informovali o vzniklé situaci, také dostáli své prevenční povinnosti předcházet vzniku škody. Protože nebyly prokázány předpoklady odpovědnosti žalovaných za případnou škodu vzniklou žalobci (ani zavinění, ani porušení právní povinnosti), soud se nezabýval vznikem škody a její výší a žalobu bez dalšího zamítl.

44. Nad rámec shora uvedeného odůvodnění soud uvádí následující. Je všeobecně známo, že hodnota nemovitosti je (i výrazně) nižší tehdy, má-li nemovitost nějakou vadu např. v podobě špatného přístupu k nemovitosti, nemá vlastní kanalizaci či vodovod nebo má jiné omezení, které neumožňuje jejímu vlastníkovi být zcela nezávislý ve fungování v nemovitosti na ostatních nemovitostech či uživatelů jiných nemovitostí. Mělo by být tedy z logiky věci v zájmu každého vlastníka nemovitosti, aby svou nemovitost učinil fakticky soběstačnou, je-li to technicky, fakticky a finančně možné. Žalobce byl k okamžiku oznámení havárie odpadního potrubí vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], na němž stojí stavba [adresa] (dům), již více než [anonymizováno] let; rodinným majetkem byl dům již téměř [anonymizováno] let. O tom, že jeho WC je napojeno na odpadní trubku žalovaných, a o tom, v jakém stavu kanalizace i dům je, žalobce musel vědět a věděl. Bylo proto v jeho zájmu, aby si nejpozději při rekonstrukci svého domu v r. [rok] [rok] zajistil, aby se jeho dům stal nezávislým na (z technického hlediska společné) odpadní kanalizaci, která musela být s ohledem na její stáří na hranici své životnosti. Z tvrzení samotného žalobce je přitom zřejmé, že technicky závislé na„ společné“ odpadní rouře je pouze WC žalobce v 2. nadzemním podlaží domu, nikoliv tak koupelna a kuchyně umístěná v 1. nadzemním podlaží. Odpadní vody z těchto místností jsou totiž odváděny z domu žalobce samostatným kanalizačním odpadem do centrální kanalizační stoky. Koupelna je přitom původní prádelnou, přes kterou se vstupuje na zahradu, a je tedy průchozí. Jak vyplynulo z dokazování, přemístění toalety do koupelny v domě žalovaných nebylo technicky ani finančně náročné. Žalobci nic nebránilo, aby si takovou změnu také provedl již v rámci rekonstrukce svého domu a tím se užívání jeho domu stalo„ nezávislým“. Argumentace žalobce spočívající v tom, že instalace toalety do koupelny, která je průchozí, by způsobila snížení komfortu užívání domu, je dle názoru soudu nepřípadná. Skutečnost, že přes jedinou koupelnu v domě je průchod na zahradu, sama o sobě výrazně snižuje hodnotu domu žalobce, neboť takový způsob uspořádání místností neodpovídá standardu současného bydlení. Umístění toalety do průchozí koupelny může jen těžko ještě snížit diskomfort užívání domu spočívající v tom, že koupelna je průchozí. Ostatně místnost s toaletou umístěná v 2. nadzemním podlaží je i po rekonstrukci bez umyvadla, což při zachování standardních hygienických norem a návyků znamená, že po použití WC je nutno ruce umýt v průchozí koupelně v 1. nadzemním podlaží. Za této situace je umístění toalety do koupelny (byť průchozí) více než žádoucí a i praktické a logické řešení. V řízení též vyšlo najevo, že žalobce ani jeho právní předchůdce, přestože užívali„ společné“ odpadní potrubí a žumpu, nenesli žádné náklady na jejich údržbu a opravy, ani nenesli žádné obtíže spojené s odčerpáním žumpy. Veškeré náklady a diskomfort spojený s údržbou a opravami těchto zařízení, jakož i vyčerpáním žumpy, nesli po celá léta žalovaní (čerpací roury fekálního vozu byly vedeny přes jejich první podlaží v domě). Soud považuje za rozporné s dobrými mravy jednání žalobce, který se po havárii dožaduje uvedení odpadního potrubí do funkčního stavu (na což nemá dle právního názoru soudu nárok, neboť žalovaní nemají povinnost udržovat odpadní potrubí v provozuschopném stavu), přestože se roky o stav potrubí nezajímal, ničím na jeho údržbu a opravy nepřispěl, neudělal nic proto, aby se jeho dům stal soběstačným, pokud jde o odvod odpadních vod. Považuje proto za rozpornou s dobrými mravy i podanou žalobu. Dle názoru soudu také sám žalobce svou pasivitou, pokud jde o péči o svůj vlastní dům, porušil prevenční povinnost, čímž sám sobě mohl způsobit škodu.

45. Pro úplnost soud uvádí, že odkazy žalobce na judikaturu vyšších soudů (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. 3 Cz 3/87 zveřejněné ve sbírce pod R 27/1989, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 296/2006, sp. zn. 22 Cdo 735/2001 a sp. zn. 25 Cdo 2471/2000) shledal na danou věc nepřípadnými, neboť soud neshledal zavinění, a tedy odpovědnost žalovaných.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní a zastoupeni společným advokátem, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, vyjádření k žalobě, [anonymizováno] účast u jednání), tedy [částka] ponížených o 20 % dle § 12 odst. 4 a. t., tj. [částka] za každého ze dvou zastupovaných žalovaných, tj. celkem [částka], včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., tj. [částka], a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]; tedy celkem náklady řízení činí [částka].

47. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaných.

48. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalobci třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.