70 C 232/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Nekolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 465 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 465 Kč ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně od [datum] do [datum] a dále od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 1 535 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 535 Kč ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně od [datum] do [datum] a dále od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a částky 1 665 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 200 Kč, a to ve 40 týdenních splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná splátky řádně nehradila, uhradila celkem jen částku 1 535 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy o půjčce postoupena společností [právnická osoba] na [právnická osoba] S.à.r.l., žalované bylo postoupení oznámeno. [právnická osoba] S.à.r.l. postoupila pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, žalované bylo postoupení oznámeno. Žalobou byl uplatněn nárok na jistinu půjčky ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaný úrok (souhrnný poplatek) ve výši 1 665 Kč a zákonné úroky z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaná ničeho nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Zdejší soud věc projednal dne [datum] dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.

5. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že byla podepsána žalovanou jako dlužníkem a zástupcem společnosti [právnická osoba] jako věřitelem. Předmětem smlouvy byl závazek věřitele poskytnout žalované půjčku ve výši 5 000 Kč a závazek žalované tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3 200 Kč vrátit věřiteli v pravidelných 40 týdenních splátkách ve výši 205 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná podpisem smlouvy potvrzuje, že převzala celou částku půjčky v hotovosti. Ve smlouvě je dále uvedeno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky uvedené na zadní straně tohoto formuláře. V těchto smluvních podmínkách bylo mimo jiné v čl. 1 uvedeno, že RPSN činí při poskytnutí půjčky na 40 týdnů 294,1 %. V čl. 8 bylo dohodnuto, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, je věřitel oprávněn požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky.

6. Z oznámení společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky ze dne [datum] a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] žalované oznámila, že postoupila pohledávku za ní ze smlouvy o půjčce na [právnická osoba] S.à.r.l. Oznámení bylo odesláno dne [datum].

7. Z oznámení [právnická osoba] S.à.r.l. o postoupení pohledávky ze dne [datum] a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že [právnická osoba] S.à.r.l. žalované oznámila, že postoupila pohledávku za ní ze smlouvy o půjčce na žalobkyni. Oznámení bylo odesláno dne [datum].

8. Z předložené výzvy a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu.

9. Z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil žádné jiné skutečnosti, které by měly vliv na právní hodnocení věci soudem.

10. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („ NOZ“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud proto věc posoudil podle právních předpisů platných do [datum].

11. Dle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku („občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Dle ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Dle ustanovení § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Po právní stránce soud uzavřenou smlouvu hodnotí jako smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. občanského zákoníku. Pohledávky ze smlouvy byly postoupeny na žalobkyni dle § 524 odst. 1 občanského zákoníku, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

15. Smlouvu o půjčce však soud považuje v části, která se týká sjednaného souhrnného poplatku, za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle § 39 občanského zákoníku, když důvod neplatnosti soud shledává v nemravné výši tohoto poplatku, fakticky úroku. Ve smlouvě je uvedeno, že částka 3 200 Kč představuje souhrnný poplatek, přitom však ze smlouvy nevyplývá, o co jiného by se mělo jednat, než o cenu za poskytnutí peněžních prostředků, tedy o úrok. Úrok 3 200 Kč při poskytnuté částce 5 000 Kč a době splatnosti 40 týdnů při prostém vydělení odpovídá úrokové sazbě 83,2 % ročně. Přitom tento výpočet nezohledňuje, že splátkami se u běžných půjček či úvěrů standardně snižuje základ pro výpočet úroku, takže reálně by tato částka odpovídala podstatně vyššímu procentnímu úroku. O skutečné výši úroku patrně spíše vypovídá RPSN uvedená ve smlouvě, tj. 294,1 %, vzhledem k tomu, že jiné náklady než tento souhrnný poplatek sjednány nebyly. V každém případě již úroková sazba ve výši 83,2 % ročně je bez pochyb nemravná, když sazba nad 60 % je obecně přijímaná jako rozporná s dobrými mravy (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 21 Cdo 1484/2004). V trestních věcech dokonce soudy označily za lichvářský úrok přesahující 44 % ročně (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 4 Tdo 416/2013). Pokud tedy sjednaná výše úroků přesahuje hranici, kterou lze označit za lichvářský úrok, nelze než hodnotit dohodu o výši úroku jako nemravnou, a tudíž neplatnou. Tento důvod neplatnosti se vztahuje pouze na dohodu o výši úroku, kterou lze oddělit od zbytku právního úkonu, ve zbytku soud považuje smlouvu za platnou (§ 41 občanského zákoníku).

16. Na základě smlouvy tak byla žalovaná povinna zaplatit poskytnutou částku 5 000 Kč ve splátkách po 205 Kč týdně, a to do zaplacení této částky, když úrok (souhrnný poplatek) nebyl platně sjednán. To odpovídá 25 splátkám. Žalobkyně uvedla, že žalovaná celkem zaplatila částku 1 535 Kč.

17. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobkyni částku 3 465 Kč (5 000 Kč minus 1 535 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. k prvnímu dni prodlení, a to od data požadovaného v žalobě, tj. od [datum], neboť žalovaná již byla tou dobou v prodlení, až do zaplacení.

18. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Úspěch žalobkyně a žalované v řízení byl v zásadě shodný (příslušenství se pro účely náhrady nákladů řízení kapitalizuje k datu vydání rozsudku), proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

20. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.