70 C 258/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní titul Radkou Nekolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem titul. jméno příjmení se sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Určuje se, že výpověď smlouvy o nájmu bytu v anonymizováno nadzemním podlaží v budově adresa – anonymizováno, PSČ obec ze dne datum je neplatná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 104 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by soud určil, že výpověď z nájmu bytu ve anonymizováno nadzemním podlaží v budově adresa – anonymizováno, PSČ obec ze dne datum je neplatná. Žalobu odůvodnila tím, že na základě nájemní smlouvy ze dne datum se stala nájemcem tohoto bytu a žádného porušení nájemní smlouvy se nedopustila. Výpověď ze dne datum není platná jednak z důvodu, že žalobkyni nikdy nebyl doručen originál výpovědi (jednalo se pouze o kopii nebo prosté emaily) a také z důvodu, že nebyl naplněn výpovědní důvod – žalovaný dal souhlas s podnájemními smlouvami, které žalobkyně uzavřela jako nájemce bytu s podnájemci. Z opatrnosti podala žalobkyně dne datum námitky proti výpovědi, které žalovaný odmítl, proto byla nucena podat žalobu.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že na podané výpovědi z nájmu trvá a žalobu považuje za nedůvodnou. Žalobkyně jako nájemce nájemní smlouvu porušila tím, že byt podnajala třetí osobě bez jeho souhlasu. Podaná výpověď je proto důvodná. Pokud jde o doručení výpovědi, uvedl žalovaný, že výpověď byla žalobkyni zaslána na její email, byla jí vhozena do její poštovní schránky a zaslána její advokátce.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že mezi nimi byla uzavřena předmětná nájemní smlouva. příjmení dále bylo, že výpověď (text výpovědi) ze dne datum (číslo listu spisu) je výpovědí, kterou žalovaný žalobkyni podal.

4. Soud provedl důkaz touto výpovědí, zjistil z ní, že žalovaný dne datum dává výpověď žalobkyni z nájemní smlouvy k bytu ve anonymizováno nadzemním podlaží v budově adresa – anonymizováno, PSČ obec z důvodu, že žalobkyně podnajímá byt bez souhlasu žalovaného, čímž porušuje nájemní smlouvu. Žalovaný ve výpovědi žalobkyni poučil o možnosti přezkoumání její oprávněnosti soudem (lhůta k podání návrhu soudu ve výpovědi absentuje).

5. Další dokazování soud zamítl pro nadbytečnost s ohledem na právní názor soudu, jak uvedeno níže.

6. Při právním posouzení věci vycházel soud z následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“).

7. Dle § 2286 odst. 1 a 2 NOZ výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

8. Podle § 2290 NOZ nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

9. Žalobkyni byla výpověď doručena dne datum emailem a vhozením do její poštovní schránky (žalobkyní namítané formální vady v podobě prosté kopie výpovědi nejsou s ohledem na právní názor soudu podstatné).

10. Žaloba v této věci byla podána dne datum, tedy ve dvouměsíční lhůtě stanovené v § 2290 NOZ. Právo podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení výpovědi návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi vyplývá ze zákona. Je-li proto žaloba podána v zákonné dvouměsíční lhůtě, soud nezkoumá, zda má žalobkyně na podané žalobě naléhavý právní zájem. Soud se proto bez dalšího zabýval tím, zda je žaloba důvodná.

11. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2199/2018 vyplývá, že ustanovení § 2286 odst. 2 NOZ je třeba vykládat ve spojení s § 2290 NOZ, který zakotvuje právo nájemce domáhat se ve stanovené (hmotněprávní prekluzivní) lhůtě (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 26 Cdo 778/2008) u soudu, aby přezkoumal oprávněnost výpovědi. Důvodová zpráva k uvedenému ustanovení pak uvádí, že„ řízení k návrhu nájemce vyhovuje lépe zájmu na vyvážené ochraně zájmů stran. Je-li zasaženo do práv nájemce, je na něm, aby se bránil (vigilantibus iura). Nájemcovo postavení jako slabší strany je dostatečně vyváženo tím, že se vyžaduje, aby byl o svém právu domáhat se soudního přezkoumání výpovědi pronajímatelem ve výpovědi poučen“. Je tedy zřejmé, že poučení nájemce o jeho právu navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu soudem, je jednou z podstatných náležitostí výpovědi a jeho absence způsobuje neplatnost výpovědi. Podle názoru dovolacího soudu jde o neplatnost absolutní (§ 588 NOZ), neboť smyslem poučení podle § 2286 odst. 2 NOZ je ochrana nájemce, který na základě tohoto poučení získá vědomost o svém právu domáhat se u soudu přezkoumání oprávněnosti výpovědi a o lhůtě, ve které návrh musí podat. Porušení uvedeného ustanovení je tak nejen v rozporu se zákonem, ale zjevně narušuje i veřejný pořádek, pod kterým je v této souvislosti třeba rozumět ochranu nájemce jako slabší smluvní strany (srov. shodně příjmení jméno a kol., Občanský zákoník VI, Závazkové právo, Zvláštní část (§ 2055 – číslo). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 452 – 454, nebo Švestka, J., příjmení, J, příjmení, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V. (§ číslo – číslo). 1. vydání. obec: Wolters Kluwer, 2014, str. číslo a násl.).

12. Dále např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 270/2015-30: Okresní soud na zjištěný skutkový stav správně aplikoval výše citované ustanovení § 2286 odst. 2 NOZ. Žalobce dal žalovanému výpověď z nájmu předmětného bytu dle § 2291 NOZ pro porušení povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem, když žalovaný nezaplatil nájemné a náklady na služby za dobu delší 3 měsíců. Aby nastaly účinky výpovědi v podobě zániku nájemního poměru, musí být naplněny nejen předpoklady stanovené v § 2291 NOZ, ale současně i obecné předpoklady pro výpovědi z nájmu bytu obsažené ve shora citovaném ustanovení § 2286 odst. 1, 2 NOZ. Dle odstavce 1) výpověď musí být učiněna v písemné formě a musí dojít druhé straně. Odstavec 2 citovaného ustanovení zákona obsahuje zatížení pronajímatele poučovací povinností o právu nájemce podat námitky proti výpovědi a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Poučení o právu podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, by mělo obsahovat nejen upozornění na samotné právo nájemce, ale i poučení o lhůtě, ve které může nájemce své právo u soudu uplatnit. Jestliže pronajímatel nájemce řádně nepoučí o jeho právech, je výpověď neplatná. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. je obecně založen na filozofii relativní neplatnosti právního jednání, když preferuje spíše platnost, než neplatnost právních jednání. Tato filozofie se neuplatní v případě nájmu bytu, kde je chráněn zájem slabší strany, kterou je nájemce bytu, který, pokud mu není známo, že se může domáhat ochrany u soudu, tj. nebyl poučen o svých právech, pak tato práva nerealizuje, protože neví, že mu svědčí. S ohledem na tento chráněný zájem nutno dovodit, že nesplnění poučovací povinnosti pronajímatele má za následek absolutní neplatnost výpovědi. Jedná se o případ, který lze podřadit pod ustanovení § 588 NOZ, který upravuje absolutní neplatnost právních jednání, když pod rozpor se zákonem zjevně narušující veřejný pořádek lze zahrnout i ochranu nájemce bytu, jakožto slabšího subjektu závazkového vztahu. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, i když není dotčenou stranou namítána.

13. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení je zřejmé, že napadená výpověď neobsahovala poučení žalobkyně jako nájemce o tom, v jaké lhůtě má právo navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem.

14. S ohledem na shora uvedené je pak zřejmé, že nedostatek poučení o lhůtě, ve které může nájemce své právo u soudu uplatnit, je důvodem absolutní neplatnosti výpovědi.

15. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl, že výpověď je neplatná.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 104 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis námitek proti výpovědi, sepis žaloby, účast u jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 904 Kč za 212 ujetých km v částce 1 304 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,3 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.

17. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.

18. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu nebo prostřednictvím exekuce.