Okresní soud v Ústí nad Labem · Rozsudek

70 C 31/2022

č. j. 70 C 31/2022-55

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-18 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUL:2022:70.C.31.2022.3

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Vojtěchem Salamánkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 053 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 053 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 8 197 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 3 856 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 989,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 2. 2022 domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 12 053 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 8 197 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 3 856 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem obytného domu s byty [adresa] v obci [obec], ulice [ulice]. Žalobkyně s žalovanou uzavřela nájemní smlouvu dne 9. 11. 2017, na jejímž základě přenechala žalované k užívání byt [číslo] nacházející se ve 4. nadzemním podlaží předmětného domu (dále též jen„ byt“), na dobu tří měsíců s účinností od 1. 12. 2017. Nájemní vztah byl dodatky [číslo] až 3 prodloužen do 30. 11. 2019. Nájemní vztah však již ke dni 31. 7. 2019, a sice výpovědí ze strany žalované. Žalobkyni byl byt předán dne 31. 7. 2019. Měsíční nájemné činilo 6 058 Kč, avšak žalovaná řádně neplnila svoji povinnost hradit nájemné a neuhradila nájemné za měsíc červenec 2019 ve výši 6 058 Kč, jež bylo splatné dne 31. 7. 2019. Celkem tak na nájemném dluží částku 6 058 Kč. Žalovaná dále v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 spotřebovala na službách spojených s užíváním bytu částku v celkové výši 6 596 Kč, avšak uhradila toliko částku 4 476 Kč. Žalovaná tak na službách spojených s užíváním bytu za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 dluží žalobkyni částku 2 120 Kč, jež byla splatná dne 31. 7. 2019. Žalovaná dále v období od 1. 1. 2019 do 31. 7. 2019 spotřebovala na službách spojených s užíváním bytu částku v celkové výši 6 044 Kč, avšak uhradila toliko částku 2 188 Kč. Žalovaná tak na službách spojených s užíváním bytu za období od 1. 1. 2019 do 31. 7. 2019 dluží žalobkyni částku 3 856 Kč, jež byla splatná dne 31. 7. 2020. Žalovaná dále dluží na službách spojených s užíváním bytu, které nejsou předmětem vyúčtování, avšak k jejichž hrazení se žalovaná smlouvou zavázala, a to správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV, celkem částku ve výši 19 Kč měsíčně. V daném případě pak za měsíc červenec 2019. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek a příslušenství předžalobní výzvou k plnění ze dne 20. 12. 2021, avšak na výše popsané zůstatky svých dluhů žalobkyni již další úhrady neprovedla.

3. Soud vydal dne 15. 6. 2022 pod č. j. [číslo jednací] platební rozkaz, jímž žalobě plně vyhověl (výrok I. platebního rozkazu) a uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Výrokem II., pro případ, že žalovaná podá odpor, vyzval soud žalovanou podle § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby se k žalobě vyjádřila ve lhůtě 30 dní ode dne uplynutí lhůty k podání odporu.

4. Žalovaná podala proti platebnímu rozkazu včasný odpor. Odůvodnila jej tím, že pronájem bytu skončil uplynutím výpovědní lhůty ke dni 30. 6. 2019, což se odvíjí od její výpovědi nájmu ze dne 29. 3. 2019. Žalovaná od 30. 6. 2019 bytovou jednotku neužívala, o čemž předem informovala žalobkyni, s níž komunikovala prostřednictvím jejího zaměstnance pana [příjmení], jemuž žalovaná předala klíče od bytu. Dále žalovaná uvedla, že vyúčtování za rok 2018 a 2019 jí nebyla doručena, když adresa neodpovídala jejímu bydlišti; pro komunikaci s žalobkyní používala e-mail. Zaplacení vyúčtování za služby žalovaná uznává, žalobkyně se však mohla zhojit z žalovanou složené kauce. Žalovaná vyjádřila vůli vyřešit spor smírnou cestou.

5. Soud zaslal odůvodněný odpor žalobkyni na vědomí a ponechal účastníkům lhůtu 1 měsíce ke sdělení, zda nalezli smírné řešení sporu. Po marném uplynutí uvedené lhůty soud nařídil ve věci jednání na den 18. 10. 2022, k němuž předvolal oba účastníky.

6. Jednání konané dne 18. 10. 2022 soud provedl v nepřítomnosti obou účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila telefonicky a požádala o projednání věci v její nepřítomnosti, zatímco žalovaná, ač řádně a s náležitým časovým předstihem předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

7. Z informace o pozemku (č. l. 7 spisu) soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec], jehož součástí je stavba - budova [adresa], [obec] - centrum, ulice [ulice], adresní místo [ulice a číslo].

8. Z listin označených jako nájemní smlouva (na č. l. 9 až 13 spisu) ze dne 9. 11. 2017 a dodatky [číslo] až [číslo] k nájemní smlouvě soud zjistil, že byly podepsány účastníky, přičemž žalobkyně se zavázala přenechat žalované počínaje dnem 1. 12. 2017 na dobu tří měsíců do užívání bytovou jednotku [číslo] ve 4. nadzemním podlaží v domě [adresa], ulice [ulice], [obec], a zajistit žalované nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni měsíční nájemné a měsíční zálohy na úhrady služeb spojených s užíváním bytu a užívat byt řádně a výhradně jen v mezích stanovených smlouvou a domovním řádem. Nájemné činilo 6 058 Kč měsíčně a bylo splatné vždy k poslednímu dni daného kalendářního měsíce. Smluvní strany si v čl. VI. odst. 5 smlouvy ujednaly, že vyúčtování měsíčních záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno žalobkyní v závislosti na vyúčtování jednotlivých energií ze strany jejich poskytovatelů pro každý příslušný kalendářní rok, nejpozději však do 30. června následujícího kalendářního roku prostřednictvím písemného podání stanovujícího výši nedoplatku či přeplatku na přijatých zálohových platbách, jejich splatnost a způsob zaplacení, respektive vrácení. Žalovaná se dále zavázala složit při podpisu žalobkyni peněžitou jistotu ve výši 1,1 násobku měsíčního nájemného k zajištění případných pohledávek žalobkyně vůči žalované. Dodatky k nájemní smlouvě [číslo] [číslo] [číslo] byl nájem bytu prodloužen až do 30. 11. 2019.

9. Z evidenčního listu nájemníka ze dne 9. 11. 2017 soud zjistil, že výše měsíčních záloh na úhrady služeb (35 Kč Z osvětlení, 250 Kč Z studená voda, 19 Kč správa vodoměru SV) byla pro žalovanou stanovena spolu s nájemným ve výši 6 058 Kč celkem na částku 6 450 Kč. Oba účastníci stvrdili listinu svými vlastnoručními podpisy.

10. Z protokolu o předání a převzetí bytu na č. l. 18 ze dne 31. 7. 2019 soud zjistil, že žalovaná dne 31. 7. 2019 předala žalobkyni předmětný byt. Na listině je zaškrnuto políčko„ Nájemné ukončeno ke dni“ a k tomu ručně vepsáno datum„ 31. 7. 2019“. Téhož dne byl zároveň proveden odečet vodoměrů. Oba účastníci stvrdili listinu svými vlastnoručními podpisy.

11. Z listiny označené jako opis karty úhrad nájemného (na čl. 19) ze dne 16. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně eviduje dluh na nájemném ve výši 6 058 Kč za měsíc červenec 2019 a zálohách na služby za tentýž měsíc ve výši 917 Kč, dále eviduje dluh na vyúčtování služeb splatný k 31. 7. 2019 ve výši 2 120 Kč a dále dluh na vyúčtování služeb splatný ke dni 31. 7. 2020 ve výši 2 983 Kč.

12. Z vyúčtování služeb za rok 2018 za období od 1. 1. 2018 – 31. 12. 2018 ze dne 15. 4. 2019 soud zjistil, že žalovaná za uvedené období spotřebovala služby v celkové výši 6 596 Kč a v zálohových platbách uhradila žalobkyni částku 4 476 Kč. Žalované tak byl za rok 2018 vyúčtován nedoplatek ve výši 2 120 Kč splatný dne 31. 7. 2019. Z listiny zachycující fotokopii dodejky (č. l. 23 spisu) soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované vyúčtování služeb za rok 2018 na adresu [ulice a číslo], a že žalovaná si zásilku osobně převzala oproti vlastnoručnímu podpisu dne 30. 4. 2019.

13. Z vyúčtování služeb za rok 2019 za období od 1. 1. 2019 – 31. 7. 2019 ze dne 30. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaná za uvedené období spotřebovala služby v celkové výši 6 044 Kč, na zálohy uhradila žalobkyni částku 2 163 Kč. Žalované tak byl za rok 2019 vyúčtován nedoplatek ve výši 3 856 Kč splatný dne 31. 7. 2020. Po započtení dluhu z předchozích období činil nedoplatek celkem 12 741 Kč. Z listiny zachycující fotokopii obálky (č. l. 25 spisu) soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované vyúčtování služeb za rok 2019 na adresu [ulice a číslo], avšak žalovaná si obálku nepřevzala a ta se následně vrátila zpět žalobkyni se zaškrnutým políčkem„ nevyzvednuto“.

14. Z listiny oznámení o výpovědi nájemní smlouvy na čl. 24 ze dne 29. 3. 2019, kterou předložila soudu žalobkyně, soud zjistil, že touto listinou vypověděla žalovaná žalobkyni nájem bytu. V listině se podává, že žalovaná„ k dnešnímu dni, tj. 29. 3. 2019“ vypovídá žalobkyni smlouvu o nájmu č. 2017 US/0050; kde v údaji o datu je číslice„ 3“ ručně přeškrtnuta a nad ní je ručně nadepsána číslice„ 4“. Listina je podepsána žalovanou, a dále je opatřena razítkem žalobkyně a podpisem jejího pracovníka (obsahuje jak jeden nečitelný podpis, tak i ručně psané jméno„ [příjmení]“).

15. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 20. 12. 2021 včetně scanu obálky s dodejkou (č. l. 27 spisu) soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 12 053 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. Zásilka byla žalované odeslána dne 20. 12. 2021.

16. Z listiny oznámení o výpovědi nájemní smlouvy na čl. 39 ze dne 29. 3. 2019, kterou předložila soudu žalovaná, soud zjistil, že jde o listinu prakticky shodnou s listinou založenou na č. l. 24 spisu (srov. odst. 14 odůvodnění tohoto rozsudku), s tím rozdílem, že údaj data„ k dnešnímu dni, tj. 29. 3. 2019“ není nijak přeškrtnut či opraven, a listina navíc nenese razítko žalobkyně ani podpis jejího pracovníka.

17. Z e-mailové korespondence založené na č. l. 40 až 44 spisu, předložené soudu žalovanou, soud zjistil, že -) žalovaná se obrátila e-mailovou zprávou ze dne 30. 4. 2019 na pracovníka žalobkyně, pana [příjmení], s žádostí o informace jak postupovat při výpovědi nájmu bytu, kdy naznačila, že si přeje vyjednávat o dohodě o ukončení nájmu dříve, než před uplynutím výpovědní doby. -) dne 2. 5. 2019 pracovník žalobkyně, [jméno] [příjmení], žalované odpověděl, že bohužel musí trvat na dodržení tříměsíční výpovědní lhůty, a instruoval žalovanou, aby mu na tento e-mail zaslala výpověď z nájmu bytu a datovala ji dnem 30. 4. 2019, s tím, že nájemní smlouva skončí dne 31. 7. 2019. -) dne 6. 5. 2019 v 12:39 hod. žalovaná e-mailem [jméno] [příjmení] předestírá výhodnost dohody o dřívějším ukončení nájemního vztahu pro žalobkyni a nabízí umožnění prohlídek bytu pro nové zájemce, dále nabízí žalobkyni spolupráci při přepisu energií; za to požaduje zkrácení výpovědní doby alespoň o jeden měsíc. -) dne 6. 5. 2019 v 12:50 hod. [jméno] [příjmení] odpověděl žalované s tím, že je třeba hlavně výpověď již podat, aby lhůta běžela. Instruoval žalovanou, aby do výpovědi uvedla datum 29. 3. 2019, tak, že nájem skončí dnem 30. 6. 2019. K tomu dodal, že„ to zítra probere na poradě“. -) dne 6. 5. 2019 v 2:45 PM žalovaná odpověděla e-mailem [jméno] [příjmení], že děkuje za ochotu a v příloze e-mailu zasílá výpověď a doufá, že„ snad bude stačit takto volně“. -) dne 6. 5. 2019 v 14:55 hod. [jméno] [příjmení] odpovídá žalované„ ano, to stačí. V průběhu června mě tedy kontaktujte a domluvím se na předání bytu.“ 18. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně, která je vlastníkem bytu [číslo] ve 4. nadzemním podlaží v domě [adresa], ulice [ulice], [obec], a žalovaná podepsaly dne 9. 11. 2017 listinu označenou jako nájemní smlouva, jíž se žalobkyně zavázala přenechat žalované k užívání daný byt. Nájem bytu byl žalované dodatky [číslo] [číslo] [číslo] k nájemní smlouvě prodloužen až do 30. 11. 2019. Nájemné činilo 6 058 Kč měsíčně, zálohy na úhrady služeb spojených s užíváním bytu činily 392 Kč měsíčně (z toho především 19 Kč správa vodoměru SV) a byly splatné společně s nájemným vždy k poslednímu dni v daném kalendářním měsíci. Smluvní strany si v čl. VI. odst. 5 smlouvy ujednaly, že vyúčtování měsíčních záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno žalobkyní v závislosti na vyúčtování jednotlivých energií ze strany jejich poskytovatelů pro každý příslušný kalendářní rok, nejpozději však do 30. června následujícího kalendářního roku prostřednictvím písemného podání stanovujícího výši nedoplatku či přeplatku na přijatých zálohových platbách, jejich splatnost a způsob zaplacení, respektive vrácení. Žalovaná žalobkyni předala byt dne 31. 7. 2019. Nájem bytu skončil ke dni 31. 7. 2019. Žalobkyně vyúčtovala žalované služby spojené s užíváním bytu za období 1. 10. 2018 až 31. 12. 2018 a vyčíslila jí nedoplatek na skutečně spotřebovaných službách ve výši 2 120 Kč, splatný dne 31. 7. 2019. Žalobkyně vyúčtovala žalované služby spojené s užíváním bytu za období 1. 1. 2019 až 31. 7. 2019 a vyčíslila jí nedoplatek na skutečně spotřebovaných službách ve výši 3 856 Kč, splatný dne 31. 7. 2020. Žalovaná nezaplatila žalobkyni nájemné ve výši 6 058 Kč za měsíc červenec 2019, splatné ke dni 31. 7. 2019. Žalovaná nezaplatila žalobkyni částku 19 Kč jako poplatek (službu) za správu vodoměrů. Žalovaná byla písemně upomenuta zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky 12 053 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, jež byla žalované odeslána dne 20. 12. 2021. Žalované se nepodařilo předloženými listinami prokázat, že by žalobkyně (resp. její pracovník) akceptovali její návrh na zkrácení výpovědní doby nájemní smlouvy o jeden měsíc, tj. zkrácení výpovědní doby tak, aby nájemní vztah skončil ke dni 30. 6. 2019.

19. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

20. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

21. Podle § 2247 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2 (odst. 1). Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu (odst. 2). Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (odst. 3). Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby (odst. 4).

22. Podle § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ ZPSUB“) pro účely tohoto zákona se rozumí vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

23. Podle § 7 ZPSUB není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb (odst. 3).

24. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla platně uzavřena nájemní smlouva ke shora uvedené bytové jednotce v souladu s § 2201 o.z. Žalobkyně byla povinna předat žalované byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit jí plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním a žalovaná byla povinna hradit nájemné, stanovené pevnou měsíční částkou podle § 2246 odst. 1 o.z., a zálohy na služby spojené s nájmem bytu podle § 2247 o.z., splatné vždy nejpozději poslední den kalendářního měsíce, řádně a včas. Žalobkyně splnila svou povinnost a přenechala byt žalované k užívání a zajistila služby související s užíváním bytu. Žalovaná však nájemné v souladu s nájemní smlouvou po celou dobu nájmu řádně a včas nehradila, když neuhradila nájemné za červenec 2019 ve výši 6 058 Kč, splatné dne 31. 7. 2019, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Žalovaná dále neuhradila žalobkyni nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu, které nejsou předmětem vyúčtování, a to konkrétně za července 2019 ve výši 19 Kč za správu vodoměru SV, které byly splatné spolu s nájemným vždy do konce měsíce, za nějž měly být hrazeny. Žalovaná dále neuhradila žalobkyni nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu za rok 2018 ve výši 2 120 Kč, splatný dne 31. 7. 2019, a nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu za rok 2019 ve výši 3 856 Kč, splatný dne 31. 7. 2020. Žalobkyni pak vzniklo vedle práva na zaplacení dlužného nájemného ve výši 6 058 Kč, nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu ve výši 19 Kč za správu vodoměru SV, nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok 2018 ve výši 2 120 Kč a nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok 2019 ve výši 3 856 Kč, celkem tedy částky 12 053 Kč, rovněž právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného nájemného, resp. poplatků za správu vodoměru SV, resp. dlužných vyúčtování služeb.

27. K obraně žalované, že nájem skončil ke dni 30. 6. 2019, soud poznamenává, že se žalované nepodařilo prokázat, že by žalobkyně souhlasila s jejím návrhem na zkrácení výpovědní doby o jeden měsíc. Z žalovanou předložené e-mailové komunikace je sice zřejmé, že se žalovaná snažila takové dohody s žalobkyní dosáhnout, avšak pracovník žalobkyně žalované jednoznačně odpověděl, že akceptace takového návrhu je podmíněna získáním souhlasu„ na zítřejší poradě“. Instrukci pracovníka žalobkyně k tomu, aby žalovaná poslala výpověď datovanou dnem 29. 3. 2019 proto soud hodnotí v kontextu předložené e-mailové komunikace tak, že není závaznou akceptací (formou antedatovaní výpovědi) návrhu žalované na zkrácení výpovědní doby (resp. není akceptací dohody o skončení nájemního vztahu ke dni 30. 6. 2019). Eventualita, že by žalobkyně nakonec skutečně s žalovanou navrhovaným postupem souhlasila, je v rozporu se skutkovým zjištěním, že k předání bytu došlo až dne 31. 7. 2019, nikoli již 30. 6. 2019. Nadto je patrné i z komparace obou listin obsahujících výpověď nájmu bytu, že žalobkyně návrhu žalované nakonec neakceptovala, což lze dovodit z toho, že na žalovanou zaslané výpovědi (byť poněkud svévolně) přeškrtla číslici„ 3“ označující měsíc březen jako měsíc podání výpovědi a ručně ji nahradila číslicí„ 4“ označující měsíc duben. Soud na okraj podotýká, že byl připraven při nařízeném jednání poskytnout žalované poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v tomto ohledu, avšak žalovaná se v důsledku své (neomluvené) neúčasti na jednání dobrodiní takového poučení soudem vzdala.

28. Provedeným dokazováním byla oprávněnost žalobou uplatněného nároku prokázána, pročež soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 12 053 Kč sestávající z dlužného nájemného za měsíc červenec 2019, z úhrad za služby nepodléhající vyúčtování za červenec 2019, z nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok 2018 a z nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok 2019, to vše včetně zákonného úroku z prodlení (bod I. výroku).

29. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

30. Současně soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, jež byla v řízení plně procesně úspěšná, přiznal vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 6 989,50 Kč pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 4 050 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb {dále jen„ advokátní tarif“ } a jednoduchá výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. h) advokátního tarifu) při sazbě jednoho úkonu ve výši 1 620 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 4 950 Kč ve výši 1 039,50 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.